Praha mění svou tvář každý den. 
Vyrůstají tu nové byty i kanceláře, staví se další obchody. Do rozhodování o území se může zapojit každý. Podívejte se v naší databázi, co se děje kolem vás.
Abyste se jednou nedivili...

Právní rádce v územním plánování v Praze

Chcete ovlivnit, jaká bude Praha? Přečtěte si, jak se můžete zapojit do územního plánování!
Q
1. Co je územní plán?
A

Územní plány jsou podrobné plány, které určují, jak bude vypadat rozvoj konkrétního města i konkrétního území ve městě. Jejich úkolem je především stanovit základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Člení město podle toho, kde je a kde není možná výstavba, určují, kde má být zeleň a kde mohou stát školy či nemocnice nebo kudy mohou vést komunikace.

Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území hlavního města Prahy, popřípadě vymezenou část území hlavního města Prahy. Územní plány vydávají jako opatření obecné povahy.
Územní plán má podobu barevné mapy města, v níž jednotlivé barvy určují funkce pozemků. Územní plán tedy stanoví, kde mohou vyrůstat obytné domy, kde obchodní centra, kudy povedou hlavní silniční tahy nebo kde musí být zachována zeleň. Územní plán má i textovou část, která rozvoj města popisuje přesněji.

Q
2. Který zákon upravuje územní plánování?
A

Územní plánování upravuje zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Ten je dostupný na Portálu veřejné správy v aktuálním znění.

Q
3. Proč je územní plán důležitý?
A

Územní plán člení město podle toho, kde je a kde není možná výstavba, určují, kde má být zeleň a kde mohou stát školy či nemocnice nebo kudy mohou vést komunikace. Územní plán je závazný pro vydávání regulačních plánů a územních rozhodnutí. Naopak při pořizování územního plánu musí být respektovány zásady územního rozvoje. To, co je nebo není v územním plánu je mimořádně důležité pro to, jak bude vypadat vaše okolí.

Q
4. Jak mohu ovlivnit, co bude v územním plánu napsáno?
A

Proces územního plánování nesmí probíhat uzavřeně, naopak veřejnost má možnost se v několika fázích.

Pořizování územního plánu probíhá v několika etapách. Návrh zadání územního plánu musí pořizovatel (v Praze magistrát) zveřejnit po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednávání zadání na úřední desce (do 15 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky) může každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. Pořizovatel musí na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořídit pro obec zpracování návrhu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (pokud se zpracovává). Následně je povinností pořizovatele doručit návrh územního plánu a případného vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území veřejnou vyhláškou. Do 30 dnů ode dne doručení může každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.

Následně je zpracována „finální“ verze návrhu územního plánu. O takto upraveném a posouzeném návrhu územního plánu se koná veřejné projednání. Veřejné projednání návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení. Námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti. Každý může uplatnit svoje připomínky, avšak i zde platí princip koncentrace – vše musí proběhnout nejpozději do sedmi dnů od konání veřejného projednání. Jak bylo řečeno, během územního plánování se veřejnost vyjadřuje především prostřednictvím písemných námitek a připomínek, které pořizovatel územně plánovací dokumentace musí vyhodnotit; o námitkách se vydává rozhodnutí, které musí obsahovat vlastní odůvodnění (a je součástí odůvodnění OOP). V případě ZÚR JMK navrhovatelé namítali také nedostatečné a nepřezkoumatelné vypořádání námitek a připomínek. Podle navrhovatelů není možné tyto vypořádat formálně a s pouhým odkazem na pozdější stadia rozhodování.

Stavební zákon rozděluje vyjádření veřejnosti na „připomínky“ a „námitky“. Připomínky může podat kdokoliv, nemají ale příliš velkou váhu. V připomínkách je potřebné co nejkonkrétněji uvést, jakých pozemků se připomínka týká a co člověk navrhuje. Připomínky mohou podávat jak občané, tak spolky.

Q
5. Kdo je zástupce veřejnosti?
A

V procesu územního plánování může námitky uplatňovat jen úzký okruh osob. Především jsou to vlastníci, nikoli však nájemci bytů nebo domů v lokalitě, o které se rozhoduje. Proto stavební zákon zavedl institut zástupce veřejnosti, který má umožnit občanům koordinovaně vyjadřovat svoje stanoviska a názory.

Zástupcem veřejnosti může být fyzická nebo právnická osoba plně způsobilá k právním úkonům. Zástupce veřejnosti musí zmocnit nejméně jedna desetina občanů obce s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů příslušné obce, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku k návrhu, popřípadě konceptu územně plánovací dokumentace. Zástupce veřejnosti může zmocnit rovněž nejméně 500 občanů kraje nebo nejméně jedna desetina občanů kterékoli obce na území kraje s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů obce na území kraje, pokud podali věcně shodnou připomínku k návrhu ZÚR.

Zmocnění zástupce veřejnosti se dokládá seznamem občanů obce nebo kraje, kteří uplatňují tzv. věcně shodnou připomínku (tzn., že připomínka samozřejmě nemusí být obsahově zcela totožná a ani ji nemusí podat obyvatelé současně, ale je třeba, aby se týkala stejného problému), a podpisovou listinou, v níž je uvedeno jméno a příjmení, trvalý pobyt nebo pobyt, popřípadě adresa místa pobytu v zahraničí a podpis osob s prohlášením, že jmenovaného zástupce veřejnosti zmocňují k podání námitky na základě věcně shodné připomínky a k projednání této námitky podle tohoto zákona, a prohlášením zástupce veřejnosti. Toto prohlášení obsahuje jméno a příjmení zástupce veřejnosti, jeho trvalý pobyt nebo pobyt a podpis, že toto zmocnění přijímá.

Q
6. Jak se územního plánu účastní spolky?
A

Spolky (občanská sdružení) mohou podávat připomínky. Mohou také vystupovat jako zástupci veřejnosti, pokud je k tomu občané zmocní. Pokud by spolky vlastnily nemovitý majetek, mohou samozřejmě během územního plánování uplatňovat námitky jako jiní vlastníci.

Q
7. Co mohou dělat vlastníci?
A

Vlastníci nemovitostí, které budou územním plánem dotčeny (a tím dojde k zásahu do vlastnického práva) se mohou zapojit několika způsoby.

Mohou podat městské části návrh, aby městská část podala na magistrát podnět k zahájení pořizování změny územního plánu. To udělají především tehdy, když potřebují svůj pozemek využít k jinému účelu, než jim dovoluje územní plán.

Pokud už magistrát začal pořizovat zadání, mohou podávat připomínky.

Jestliže je pořizován návrh, mohou v první fázi uplatňovat připomínky.

Potom, k přepracovanému (doplněnému) návrhu mohou uplatnit námitky.

Podrobnosti o tom, jak bránit vlastnická práva se dočtete zde.

Q
8. Mají nějaká práva nájemci?
A

Nájemci nemají žádná zvláštní práva. Během územního plánování mohou pouze uplatnit připomínky, a to jak ve fázi zadání nebo návrhu, tak mohou zmocnit zástupce veřejnosti.

Také nájemci, pokud jsou občany Prahy, mohou městské části zaslat podnět k pořízení změny územního plánu.

Q
9. Jak se zapojit do přípravy změn územního plánu?
A

Změny se pořizují v podobném režimu jako celý územní plán a veřejnost se účastní stejným způsobem. Každý může uplatnit připomínky k zadání i návrhu. Vlastníci mohou k návrhu uplatit také námitky a je možné zmocnit zástupce veřejnosti. I u změn probíhá veřejné projednání.

Q
10. Co je úprava územního plánu?
A

Kromě změn územního plánu se v Praze po dlouhá léta připravovaly i tzv. úpravy. Úpravou se nemění funkční využití území, mnohdy se ale mění zátěž území.  Úpravy nejčastěji spočívaly v navýšení podlažnosti u pozemků určených k zástavbě – namísto původního třípatrového domu bylo možno vystavět devíti patrový bytový dům.  Úpravy se schvalovaly bez veřejnosti, jen razítkem úředníka magistrátu.


Tak tomu již dnes není. Nejvyšší správní soud této praxi zamezil. Úpravy se dnes musí přijímat stejným způsobem jako změny územního plánu.

Q
11. Co je veřejné projednání?
A

Důležitou součástí územního plánování by mělo být veřejné projednání, na kterém by mělo dojít k diskuzi nad návrhy plánů a také by měla být veřejnost seznámena s jejich obsahem „přijatelnějším“ laickým výkladem, neboť přílišná technická náročnost dokumentace může být jedním z důvodů pro nízké zapojení občanů.

Na veřejném projednání by měl být každému poskytnut dostatečný prostor, ale je běžnou praxí, že jsou řečníci omezeni časovým limitem. Práva veřejnosti by však neměla být v žádném případě potlačována.

Veřejné projednání musí být včas oznámeno. Informaci najdete na úřední desce, jak na té, co visí u úřadu, tak na webu.

Q
12. Můžu na veřejném projednání vystoupit?
A

Ano. Připomínky i námitky se sice musí podat písemně, to však nebrání tomu, aby se na veřejném projednání vedla skutečná debata o územním plánu a aby bylo každému, kdo má zájem, umožněno vystoupit.

Q
13. Jak má vypadat námitka?
A

Námitky mohou podat vlastníci dotčených nemovitostí nebo „zástupce veřejnosti“. Zástupce může zmocnit nejméně 200 lidí, kteří uplatňují „věcně shodnou připomínku“ (to je připomínka, která se týká téhož záměru, nemusí být ve zcela totožném znění, prakticky se musí dotýkat téhož problému. Lze však doporučit vytvoření jednotné připomínky doplněné o podpisovou listinu). Magistrát je povinen námitky, na rozdíl od připomínek, jednotlivě vypořádat, k připomínkám se pouze vyjadřuje, tzv. je vypořádává.


V námitkách je dobré se soustředit na konkrétní území, kde žijete, pracujete, nebo které dobře znáte. Větší hodnotu mají propracované připomínky k malé oblasti, než obecné texty.

Q
14. Jak má vypadat připomínka a věcně shodná připomínka?
A

Stavební zákon umožňuje podat připomínku každému. Nemusí být ani obyvatelem Prahy, může to být třeba jen student nebo nějaká společnost, která v Praze sídlí nebo tam zaměstnává lidi. Připomínky musí být písemné, měli byste v ní uvést jméno a příjmení toho, kdo připomínku podal.


Od připomínek se liší věcně shodné připomínky. Ty mají jiný smysl. Směřují k tomu, aby byl podpořen zástupce veřejnosti. Obvykle vypadají tak, že je sepsán text připomínky a k němu je připojena podpisová listina. Text připomínky by měl být shodný s tím, jakou námitku má zástupce veřejnosti uplatnit. Je vhodné spojit na jeden list i zmocnění zástupce, je to nejméně komplikovaný způsob.
Výsledný dokument musí obsahovat:

•    text připomínky,
•    text zmocnění,
•    přijetí zmocnění a podpis zástupce,
•    podpisovou listinu a seznam těch obyvatel, kteří uplatňují připomínku.


Věcně shodné připomínky ale mohou lidé odeslat i sami, jen se pak musí podepsat pod zmocnění zástupce.


Pod věcně shodnou připomínku (na podpisovou listinu) se musí podepsat alespoň 200 lidí, ale čím více, tím lépe. K podpisu musí občan Prahy uvést pobyt na území Prahy (nejde o to, ze které jste městské části – lze připomínkovat záměr v jakékoliv části Prahy). Podpisů může být více, zvyšuje to tlak na magistrát a zastupitele Prahy - takže i když podle zákona to nehraje roli, platí, že čím více podpisů, tím lépe.


V připomínkách je dobré se soustředit na konkrétní území, kde žijete, pracujete, nebo které dobře znáte. Větší hodnotu mají propracované připomínky k malé oblasti, než obecné texty.
Vzory najdete zde.

Q
15. Co se děje s námitkami a připomínkami?
A

Připomínky k zadání i návrhu územního plánu musí být pouze „vypořádany“. To znamená, že ke každé připomínce pořizovatel sepíše stručné vyjádření, proč připomínku akceptuje nebo neakceptuje.


O námitkách se naopak rozhoduje. Toto rozhodování je svěřeno zastupitelům během schvalování finální podoby návrhu územního plánu. Rozhodnutí o námitkách je součástí opatření obecné povahy, kterým se územní plán vydává.


O každé námitce by mělo být rozhodnuto zvlášť, ale pokud úřad spojí rozhodnutí o několika podobných námitkách dohromady, není to zásadní procesní pochybení.

Q
16. Jaké je postavení městských částí?
A

Městské části jsou organizační jednotkou města, nejsou samostatnými samosprávnými subjekty, jejich konkrétní postavení je upraveno jednak v zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním města Praze a jednak ve Statutu, který je v Praze vydán obecně závaznou vyhláškou č. 55/20000 Sb. hl. m. Prahy. Statut stanoví krom jiného pravomoc orgánů města na úseku samostatné a přenesené působnosti a pravomoc orgánů městských obvodů a městských částí na úseku samostatné a přenesené působnosti.


Zákon vyhrazuje městským částem (§ 89) mj. možnost vyjadřovat se k návrhu územně plánovací dokumentace (tj. zásad územního rozvoje a územního plánu). Statutu pak upravuje pravomoci městských částí v jednotlivých fázích územního plánování podrobněji.

Q
17. Rozhoduje zastupitelstvo nebo rada městské části?
A

Pokud jde o rozdělení výkonu samostatné působnosti mezi zastupitelstvo a radu městské části, i zde platí, že rada městské části rozhoduje v záležitostech patřících do samostatné působnosti městské části, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu městské části nebo pokud si je zastupitelstvo městské části nevyhradí. Ve věcech územního plánování svěřuje zákon o hlavním městě Praze zastupitelstvu pouze právo vyjadřovat se k návrhu územně plánovací dokumentace (tj. zásadám i územnímu plánu) hlavního města Prahy (§ 89 odst. 1 písm. d), Pokud tedy půjde o jiné fáze (zadání), pak zřejmě platí, že se na případných připomínkách usnáší rada městské části, neboť Statut hovoří jen o „městské části“ jako takové. To by ostatně potvrzoval i stavební zákon, podle kterého je úkolem rady obce uplatňovat v samostatné působnosti námitky k zásadám územního rozvoje a připomínky k územnímu plánu sousední obce (§ 5 odst. 6 písm. d). Praxe mezi jednotlivými pražskými MČ není jednotná, v některých připomínky k zadání Metropolitního plánu schvalovalo zastupitelstvo, v některých rady MČ.


Městským částem lze proto jen doporučit, pokud mají zájem na tom, aby jejich rozhodování v územním plánování bylo transparentní a založené na širší platformě, aby si jejich zastupitelstva jednoznačně vyhradila rozhodování ve věcech územního plánování.

Q
18. Můžu navrhnout pořízení změny územního plánu?
A

Podle stavebního zákona rozhoduje zastupitelstvo Prahy o pořízení územního plánu:


a) z vlastního podnětu,
b) na návrh orgánu veřejné správy,
c) na návrh občana obce,
d) na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce,
e) na návrh oprávněného investora.


Návrh tedy může podat každý občan Prahy.


Přesný postup upravuje tento pokyn.

Q
19. Kdo rozhoduje o pořízení územního plánu nebo změny?
A

Podnět na pořízení změny územního plánu občané podávají skrze městské části.  O pořízení změny územního plánu pak rozhodují zastupitelé hl. m. Prahy.

Q
20. Kdo územní plán pořizuje?
A

Pořizovatelem územního plánu Prahy a jeho změn je magistrát. Pořizovatelem Metropolitního plánu (nového územního plánu hl. m. Prahy) je Odbor stavební a územního plánu MHMP, zpracovatelem – projektantem je Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Q
21. Kdo územní plán schvaluje?
A

O schválení územního plánu rozhodují pouze a jedině zastupitelé hl. m. Prahy.

Q
22. Kde najdu informace o pražském územním plánování?
A

Pražský Magistrát provozuje řadu webů týkajících se územního rozvoje Prahy, na kterých se dá dohledat mnoho informací.


Nejobyčejnějším rozcestníkem je stránka na Portálu hl. m. Prahy.  Ta shromažďuje základní informace o změnách územního plánů, zásadách územního rozvoje a také o Metropolitním plánu. Ač je graficky oproti svým kolegyním značně ošizená, může postačit, pokud občan zná číslo změny, která se jej dotýká nebo ví, kterým opatřením obecné povahy byla změna schválena.


Se změnami a úpravami územního plánu souvisí i databáze, kterou sice najdete na nezapamatovatelné adrese, ale současně se přes tento WebGIS Server lze dopátrat dalších zajímavých zdrojů.


Teď už se ale dostáváme k méně technickým webům. Na prvním místě zmiňme Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy..


V poslední řadě se dostáváme ke dvěma mapovým portálům – především jde o Geoportál.  Právě zde najdete několik mapových aplikací. Dále je na Geoportálu řada tematických map, kde můžete zjistit to důležité o vaší adrese.

Q
23. Kde najdu informaci o svém pozemku?
A

Tyto informace lze dohledat na webové stránce Geoportál vyhledáváním v mapě územního plánu.

Q
24. Existuje oficiální databáze změn územního plánu?
A

Ano. Tato databáze je k dispozici na magistrátním webu. Najdete v ní i úpravy územního plánu

Q
25. Co je pražský Geoportál?
A

Jedná se o web, kde je k dispozici řada mapových podkladů a aplikací, které umožňují vyhledat informace o konkrétní lokalitě. Geoportál se netýká jen územního plánování.  Geoportál najdete zde.

Q
26. Co přinese schválení územního plánu?
A

Pokud je územní plán schválen, znamená to, že všechna území mohou být využívána podle toho, jakou funkci jim územní plán přiřkl. Pokud je území určeno k zástavbě, může každý investor požádat o vydání územního rozhodnutí. Pokud je daná lokalita naopak územním plánem chráněna jako zeleň, stavět tam nelze.

Q
27. Můžu si stěžovat na ministerstvu, když se mi územní plán nelíbí?
A

Pokud je územní plán schválen, znamená to, že všechna území mohou být využívána podle toho, jakou funkci jim územní plán přiřkl. Pokud je území určeno k zástavbě, může každý investor požádat o vydání územního rozhodnutí. Pokud je danáAno, opatření obecné povahy, územní plán, a stejně tak postup, kterým byl připraven, lze napadnout u ministerstva pro místní rozvoj. Jedná se o podnět k provedení nezkumného řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.


V rámci tohoto přezkumu, o jehož výsledku by vás ministerstvo mělo informovat do 30 dnů, může ministerstvo nezákonný územní plán nebo jeho změnu zrušit.
okalita naopak územním plánem chráněna jako zeleň, stavět tam nelze.

Q
28. Můžu podat žalobu?
A

Ano. Žalobu může podat především vlastník, jehož pozemku, bytu nebo domku se územní plán negativně dotkl.


Z poslední judikatury Ústavního soudu však vyplývá, že žalobu proti celému územnímu plánu nebo jeho části (i proti úpravám) může podat i spolek.


Naopak nájemci např. žalobu podat nemohou, i když územní plán může do jejich práv zasáhnout velmi výrazně.


O žalobě musí soud rozhodnout do 90 dní od jejího podání.

Q
29. Může podat žalobu zástupce veřejnosti?
A

Zástupce veřejnosti podle dosavadního rozhodování soudů může podat žalobu pouze proti rozhodnutí o své námitce, kterou k návrhu územního plánu uplatnil. Nemůže napadnout celé opatření obecné povahy, celý územní plán, ani jeho část.

Q
30. Co se stane, když je žaloba úspěšná?
A

Jestliže JE žaloba proti celému územnímu plánu nebo jeho části úspěšná, znamená to, že soud daný plán zrušil a už se podle něj nemůže rozhodovat. Město musí pořídit nový územní plán. Nikdo nemůže postupovat ani podle zrušené změny územního plánu. Především investoři nemají podklad pro podání žádosti o vydání územního rozhodnutí.


Pokud už ale územní rozhodnutí nebo dokonce stavební povolení získali, neznamená zrušení plánu, že by se stavba měla odstranit. Zrušení územního plánu až po vydání rozhodnutí nemá příliš velký vliv. Proto je třeba svoje práva hájit včas.


Jestliže je zrušeno rozhodnutí o námitkách, není možné ani podle takového územního plánu postupovat. Pořizovatel by měl znovu pořídit návrh změny územního plánu (nebo dané části územního plánu, která je zrušena) a nechat ho projít veřejným projednáním a schválením zastupiteli.

Přečtěte si více o územním plánování v Praze

Jaká bude Praha?

Na základě našich dlouholetých zkušeností s pražským územním plánováním  jsme vypracovali informační materiál se sadou konkrétních doporučení pro nové zastupitele Prahy v oblasti územního rozvoje města. Najdete v něm otázky týkající se Metropolitního plánu, postavení městských částí nebo komunikace s občany Prahy.
Q
I. Vytvořit skutečnou vizi rozvoje
A

Evropská města vypracovávají komplexní vize svého rozvoje. Nejedná se ale o dokumenty podobné pražskému Strategickému plánu, který neposkytuje odpovědi na žádnou z palčivých otázek. Vytvoření kvalitní vize samozřejmě musí předcházet všem dalším postupům. Doporučujeme pozastavení prací na novém územním plánu do doby vytvoření kvalitní, srozumitelné a progresivní vize Prahy.  Vize musí být výsledkem spolupráce mezi laiky, odborníky a úředníky a musí být výsledkem rozumného konsenzu mezi všemi zainteresovanými skupinami. Pokud budou všichni uživatelé města přesvědčeni, že základní koncepce existuje, je platná, závazná a správná, bude mnohem snadnější vypracovat, projednat a schválit dílčí de facto technické či prováděcí dokumenty.

Q
II. Schválit progresivní územní plán
A

Praha již několik let připravuje nový územní plán, tzv. Metropolitní plán. Ani odborníci se neshodnou, jak s Metropolitním plánem, který má prozatím schváleno zadání, dále naložit. Doporučujeme zvážit pokračování v přípravě Metropolitního plánu. Pokud se bude v přípravě Metropolitního plánu postupovat dále, pak zásadně změnit úroveň spolupráce s městskými částmi, externími experty a s veřejností. Tyto subjekty nesmí být jen konzumenty předložených informací, naopak se musí do značné míry na tvorbě plánu podílet. Bez jejich spolupráce není možné vytvořit kvalitní územní plán. Je nutné otevřít proces přípravy územního plánu. 

Q
III. Spolupracovat s městskými částmi
A

Územní plánování v Praze provází několik specifik. Na rozdíl od ostatních statutárních měst by totiž Praha měla počítat s výraznějším vlivem svých městských částí. Právě městské části jsou totiž těmi, kdo by měl dbát na ochranu veřejného zájmu a zájmu svých občanů. Doporučujeme změnit Statut tak, aby byla městským částem zaručena dostatečná oprávnění při územním plánování týkajícím se jejich území. Se změnou Statutu souvisí také změna v rozdělování financí v rozpočtu hlavního města a přenesení potřebných pravomocí a zodpovědnosti na městské části.

Q
IV. Spolupracovat s komunitou
A

Natolik významné dokumenty, jakými jsou Strategický plán Prahy nebo Metropolitní plán, není možné schvalovat za zdmi úřadů a bez skutečné účasti veřejnosti. Již v minulosti bylo hlavní město kritizováno za to, že není schopno o zásadních koncepcích a strategiích dostatečně komunikovat s občany, a všechna klíčová rozhodnutí vznikají jen v kancelářích magistrátu. Doporučujeme diametrálně změnit způsob komunikace s veřejností. Brát veřejnost jako adekvátního partnera, který ví, co chce a který může nabídnout svou znalost prostředí a jeho potřeb. Zapojit externí odborníky a dlouhodobě hledat řešení a nacházet nové cesty, jak získávat od občanů relevantní informace.

Q
V. Rozhodovat transparentně a demokraticky
A

Má-li být rozhodování o rozvoji města demokratické a transparentní, musejí mít občané volný přístup ke všem podkladům, analýzám a studiím. To v uplynulých letech neplatilo, v posledním volebním období došlo k výrazné změně. Přesto stále není zveřejňování informací dostatečné. Doporučujeme vytvoření systému s co největším množstvím tzv. otevřených dat. Mezi tato data k volnému použití by samozřejmě měla mezi jinými patřit právě ta, která se týkají územního plánování. 

Q
VI. Zajistit obyvatelům veřejné vybavení
A

Celých 25 let v Praze docházelo a stále dochází k omezování ploch veřejných prostranství. Pozemky určené pro výstavbu škol a školek, zdravotnických zařízení nebo ploch určených pro sociální služby byly postupně zabírány pro výstavbu kancelářských a bytových komplexů. Ani Metropolitní plán neřeší otázku spojenou s veřejnými prostranstvími dostatečně. Doporučujeme, aby se při jakémkoli dalším rozhodování o území Prahy dbalo na zachování dostatečného množství ploch určených pro veřejné vybavení. Tyto budovy musejí být plánovány přednostně před soukromou výstavbou. Metropolitní plán musí vymezit jasná pravidla pro zřizování a ochranu ploch pro stavby veřejného vybavení a pro ochranu veřejných prostranství.

Q
VII. Chránit historické centrum
A

Od roku 1998 probíhá v Praze spor o výstavbu výškových budov. Část architektů a některé developerské společnosti tvrdí, že výškové stavby jsou symbolem dnešní doby a Praha se bez nich neobejde. Je zapotřebí Důsledně využívat veškeré nástroje územního plánování nebo i jiné poznatky k tomu, aby centrum Prahy zůstalo živé a obydlené. Budovy v centru musí mít v co nejširším měřítku zachovánu obytnou funkci. Je zapotřebí vytvořit skutečnou a důslednou regulaci výstavby výškových budov, zejm. vymezit bez výjimky lokality, kde se výškové budovy s ohledem na ochranu panoramatu a historického charakteru Prahy stavět nesmí.

Q
VIII. Zastavit bujení města do krajiny
A

Na území města je řada oblastí, které byly dříve využívány pro průmysl, sklady nebo dopravu, a které v dnešní době mohou získat nové využití. Pokud se zvažuje výstavba nových čtvrtí nebo budov, musí být přednostně využívány plochy brownfields před zástavbou zemědělské půdy a zelených ploch. Podle současných urbanistických trendů je nezbytné zastavit rozšiřování měst do volné krajiny a využít potenciál území uvnitř města. Přestože se k tomuto trendu hlásí územní plán i současné vedení města, v praxi dochází ke zcela protichůdným rozhodnutím. 

Q
IX. Chránit a rozšiřovat zeleň
A

Jedním z klíčových faktorů kvality života ve městě je dostatek zeleně, která musí být také plošně rovnoměrně rozmístěna, aby byla dostupná všem obyvatelům a mohla plnit nezbytné funkce pro život ve městě. Samozřejmá by měla být její důsledná ochrana. V minulých letech tomu tak ne vždy bylo a zeleň mnohdy musela ustoupit soukromým komerčním záměrům. Územní plán a jeho následná realizace skrze rozhodování v území nesmí nadřazovat soukromé zájmy zájmům veřejným, mezi které se bez jakékoli pochybnosti řadí právě ochrana přírody a krajiny.

Q
X. Podporovat ekologickou architekturu
A

S ohledem na význam Prahy a na kvalitu její historické architektury je nezbytné, aby i dnešní doba zanechala na tváři města důstojný otisk. V případě obecních zakázek nebo zvláště výrazných budov by se mělo stát obvyklou praxí vyhlašování urbanistických nebo architektonických soutěží a oslovování také zahraničních architektů. Jedině tak je možné dosáhnout toho, aby se i v Praze objevovala skutečně soudobá architektura.

Databáze změn a úprav územního plánu Prahy

Praha projednává stovky změn a úprav územního plánu. Protože web magistrátu je nepřehledný, připravili jsme databázi se snadným vyhledáváním. Zde se dozvíte, které projekty developerů mohou ovlivnit životní prostředí Vaší čtvrti nebo Vaši nemovitost. Návod, jak se proti změnám územního plánu bránit, najdete na našich stránkách.

Počet záznamů: 1228