Pražský magistrát právě teď připravuje zásadní změnu územního plánu pod označením Z 2832. Jedná se o nejrozsáhlejší změnu územního plánu za několik posledních let. Zasahuje do všeho – od zeleně až po úpravy územního plánu. Některé z navrhovaných změn jsou závažné. Podívejte se, co přesně znamenají a jak se můžete do rozhodování o Praze zapojit vy.

Q
1. Co se děje?
A

plan ae8a4Zadání změny Z 2832 schválili pražští zastupitelé před Vánocemi v roce 2013. Těsně před letošními letními prázdninami zahájil magistrát další kolo projednávání této změny. Byl zveřejněn její návrh a 14. 7. se koná společné jednání jednotlivých dotčených správních orgánů. Toto jednání se není pro veřejnost. Klasické veřejné projednání proběhne za několik měsíců.

Občané mohou ke změně poslat na magistrát písemné připomínky až do 14. 8.

Změna je zdůvodněná především „změnou terminologie“ a „uplatněním zkušeností z praxe“, ve skutečnosti to má však dalekosáhlé dopady na celý územní plán – mění prakticky vše, co v současném územním plánu platí. Některé změny jsou sice pozitivní, ostatní však mohou mít na svoje okolí závažný dopad. Podívejte se na jednotlivé body změny.

Hlavní body změny:

  • zrušení směrné části ÚP a její převedení na část závaznou
  • upřesnění dosud směrných částí územního plánu
  • úprava možnosti změn koeficientů míry využití území
  • upřesnění pravidel pro stanovení koeficientu podlažních ploch a koeficientu zeleně
  • změna posuzování rozsahu obchodních zařízení z prodejní na hrubou podlažní plochu
  • původní směrné vymezení hranic mezi některými funkčními plochami nahrazeno - podmíněnou přípustností využití mezi sousedícími plochami v určených případech
  • zrušení omezení maximálně 60 % pro jeden způsob využití ve smíšených plochách
  • umožnění komplexní transformace nerušící výroby na smíšené využití
  • změny v umísťování technické a dopravní infrastruktury
  • obecně rozšířena možnost umisťování zařízení a ploch pro provoz PID
  • u lesních porostů je akcentováno jejich rekreační využití, jsou umožněny komunikace a technická infrastruktura na okraji lesa a umístění staveb sloužících péči o les
  • dílčí změny v přípustném a podmíněně přípustném využití jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití
  • zjednodušení struktury ploch sloužících oddechu (SO)
  • stanovení nových pravidel pro výškovou regulaci
  • upřesnění kategorií záplavových území
  • aktualizace podmíněnosti staveb
  • výhledové využití převedeno na územní rezervy

Q
2. Obecné připomínky
A

obecne 767b8Především chceme upozornit na nedostatky v dosavadní přípravě změny územního plánu Z 2832. Návrh zadání změny neprošel Výborem pro územní rozvoj. To vyplývá z usnesení zastupitelstva hl. m. Prahy ze dne 12. 12. 2013 číslo 33/48. V důsledku toho, že změna prošla Komisí Rady v rámci jednoho balíku (i když zastupitelé následně hlasovali o změnách jednotlivě a následně se tato změna projednává zvlášť), byla diskuse, která se k ní v Komisi vedla, neadekvátní vzhledem k možným dopadům změny. Navíc byla změna na Komisi dle zápisu prezentována prakticky jen jako převedení směrné části do závazné, což není v žádném případě její jediný a hlavní důsledek. Na to, že je nepřípustné, že byla změna původně součástí jednoho balíku, upozorňovala i Praha 21 při projednávání návrhu zadání této změny (viz stanoviska a podněty k návrhu zadání změny Z 2832).

Připomínáme, že se jedná o výraznou a významnou změnu územního plánu, která s sebou nese řadu velmi negativních dopadů. Její vliv vyplývá i z požadavků na zpracování celoměstsky významných změn IV, kde se mj. uvádí: „Textová změna č. Z2832/00 bude posouzena s ohledem na možné značné kvantitativní změny funkčního využití území s potenciálně značným vlivem na udržitelný rozvoj, životní prostředí a jeho jednotlivé složky, a to především z hlediska dopadu na dopravní, imisní a hlukovou zátěž. V této souvislosti je třeba se zaměřit především na body 1., 3., 5., a 6. oddílu 4 a body 4. a 5. oddílu 5 přílohy návrhu zadání změny. Dále není možné opomenout v rámci této změny návrhy, které povedou k oslabení přírodního charakteru (a s ním souvisejících rekreačních, hygienických a krajinotvorných funkcí) řady ploch územního plánu především v nezastavitelných územích. Ve výše uvedeném kontextu požadujeme citovanou změnu m. j. konfrontovat jak s aktuální nabídkou jednotlivých funkčních ploch platného územního plánu a jejím skutečným využitím, tak s deklarovanými principy zadání celoměstsky významných změn IV ÚP SÚ HMP.“

O této změně opět nebyla veřejnost nijak informována nad rámec požadavků stavebního zákona, a dokonce i projednání návrhu zadání s sebou neslo řadu nejasností.

Původně byla tato změna zařazena bez dalšího vysvětlení mezi desítky jiných změn územního plánu v rámci vlny IV celoměstsky významných změn, což jen prohloubilo nemožnost získat dostatek informací včas. Návrh zadání změny byl zveřejněn k veřejnému nahlédnutí v období mezi 28. 11. a 27. 12. 2012. Návrh je zase zveřejněn v období letních prázdnin. Tyto dvě skutečnosti taktéž výrazně přispěly k tomu, že mají občané i městské části sníženou možnost se relevantně vyjádřit. Upozorňujeme na to, že Vyhodnocení vlivů návrhu změny Z 2832 dokonce nebylo dosud zveřejněno v Informačním systému SEA. Žádáme podání vysvětlení, proč tomu tak je a kdy bude tento stav napraven. Je nám známo, že bylo vyhodnocení zveřejněno na stránkách magistrátu, ale domníváme se, že je matoucí, pokud nebylo zveřejněno i na místě k tomu určeném a obvyklém, kde lidé vyhledávají tyto informace.

Žádáme, aby tato nepřípustná praxe byla ukončena (není to první tímto způsobem projednávaný návrh či zadání územně plánovací dokumentace). Navrhujeme, aby se dále postupovalo při pořizování změny v souladu s moderními přístupy k zapojení veřejnosti do územního plánování.

V této souvislosti bychom na závěr rádi požádali, při vědomí, že podobný požadavek nemá přímou oporu ve stavebním zákoně a jde jen o projev dobré praxe a otevřené veřejné správy, aby připomínky občanů a městských částí byly vypořádány obsáhleji než obvyklým způsobem: „Změna č. Z 2832/00 je pořizována v souladu s platnými právními předpisy - zákon č. 183/2006Sb ., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).“ Toto odůvodnění, které se ostatně velmi často vyskytuje už ve vypořádání připomínek k zadání, je vzhledem k významu změny nepřípustné a zcela nedostatečné a je projevem hrubého nedostatku respektu k názorům a požadavkům občanů.

Q
3. Úpravy územního plánu
A

uprav 45147Zásadně nesouhlasíme s možností navyšovat kódy míry využití ploch (dříve území) o jeden stupeň volně, flexibilně, bez toho, že by tyto kódy byly navyšovány v proceduře, kterou jasně definoval stavební zákon a Nejvyšší správní soud. Tento úkol nemůže připadnout stavebním úřadům, neboť nejde o pouhý administrativní úkon, ale o poměrně závažnou změnu závazné části územně plánovací dokumentace. Návrh zcela nedůvodně vychází z předpokladu, že stavební úřady městských částí jsou dostatečně kompetenčně vybaveny k tomuto posuzování a že budou při tomto rozhodování skutečně zohledňovány zájmy ochrany přírody a krajiny a zájmy obyvatel dané lokality (viz Odůvodnění str. 5: Lze předpokládat, že stavební úřad bude vyžadovat pro takové zdůvodnění dostatečné podklady.)

Z hodnocení vlivů na životní prostředí vyplývá, že tato změna přinese kupř. vyšší nároky na zdrojovou a cílovou dopravou vlivem možnosti realizace větší výměry HPP, a tím zastavěné plochy můžou vést ke zvýšení imisní zátěže obyvatelstva. Vyšší nároky na zdrojovou a cílovou dopravou vlivem možnosti realizace větší výměry HPP, a tím zastavěné plochy můžou vést

ke zvýšení akustické zátěže obyvatelstva. Zvýšení nároků na zábor půdy vlivem možnosti realizace větší výměry HPP, a tím zastavěné plochy nebo Zvýšení odtoků do recipientů z vyššího podílu zpevněných ploch vlivem možnosti realizace větší výměry HPP, a tím zastavěné plochy.

Ve vyhodnocení se také uvádí: „Je možné předpokládat, že navýšení míry využití území bude chtít využít každý investor, ne ve všech případech bude toto navýšení vyhovovat dalším stanoveným podmínkám. Je tak možné očekávat v místě rozvojových ploch (tj. ploch se stanoveným koeficientem míry využití ploch) mírné navýšení zdrojové a cílové dopravy a tím i imisní a hlukové zátěže oproti formálnímu stavu schváleného územního plánu; ve skutečnosti je však možné ve značné části případů očekávat snížení oproti skutečné praxi a skutečnému vývoji, neboť nebude docházet k výraznému navyšování míry využití území o několik stupňů, jak se tomu často v současnosti děje v důsledku poměrně jednoduchých úprav územního plánu.“ Upozorňujeme, že tento argument e zcela nesmyslný, k několika násobnému navyšování již po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu docházet nemůže, aniž by změna neprošla zastupitelstvem.

Upozorňujeme, že na str. 33 Vyhodnocení vlivů se uvádí, že jedním z významných problémů pražského územního plánování je výrazné zvyšování míry využití území prostřednictvím úprav územního plánu. Navrhovaná změna tedy daný problém v rozporu s vyhodnocením ještě prohlubuje.

Požadujeme, aby tyto hrozby nebyly brány na lehkou váhu a aby byla z návrhu změny odstraněna možnost měnit kód míry využití ploch o jeden stupeň pouhým rozhodnutím stavebního úřadu.

Nesouhlasíme s tím, aby byly úpravy územního plánu, které byly v minulosti pořízeny nelegálně a dosud nebyly zrušeny soudem, ačkoli u nich stále běží tříletá lhůta pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, plošně „legalizovány“ a převedeny do závazné části. Upozorňujeme, že tento postup NENÍ v souladu se zákonem a bude důvodem pro zrušení opatření obecné povahy soudem. Požadujeme, aby tyto úpravy byly řešeny zvlášť. Je nám známo, že jsou v současnosti jednotlivé úpravy projednávány v Komisi, a proto trváme na tom, aby byly důsledně řešeny i tyto nezákonné úpravy územního plánu.

V souvislosti s řešením problematiky úprav také žádáme, aby hl. m. Praha upustilo od soustavně opakovaného tvrzení, že v případě zrušení změny či úpravy územního plánu soudem může developer či investor uplatňovat nárok na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím. Z aktuální judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního a nejvyššího správního soudu je zřejmé, že tomu tak není.

Viz kupř. Nad rámec je možno uvést, že podstatou stěžovatelovy stížnosti je skutečnost, že zrušením územního plánu již není jeho pozemek stavebním, čímž mělo být zasaženo do jeho legitimního očekávání (evidentně na určitou hodnotu pozemku), a tím i vlastnictví. Není však zřejmé, z čeho stěžovatel dovozuje subjektivní veřejné (natož ústavní) právo na to, aby jeho pozemek měl režim stavebního pozemku, tedy na to, že pokud byl územním plánem pozemek určen jako stavební, musí stavebním (zřejmě navzdory možným pochybením, vadám, nezákonnostem či protiústavnostem při přijímání územního plánu) navždy zůstat. Z tohoto pohledu by pak bylo zakotvení soudního přezkumu územních plánů zcela zbytečné, neboť vyhovění jakémukoliv takovému návrhu Nejvyšším správním soudem by představovalo protiústavní zásah do "legitimního očekávání" vlastníků pozemků (odlišných od navrhovatele) pokud se týká určení druhu pozemku. Ostatně neexistuje ani subjektivní právo na to, aby pozemku byl "určen" územním plánem stěžovatelem zamýšlený režim. Ústavní soud již opakovaně judikoval, že vlastnické právo není absolutní, neboť toto lze při dodržení ústavních a zákonných mezí omezit (či dokonce za dodržení takových limitů lze přistoupit k vyvlastnění). Pokud stěžovatel zmiňuje "legitimní očekávání", tak je možno uvést, že sám poukázal na § 101d soudního řádu správního, dle kterého práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením opatření obecné povahy zůstávají nedotčena, a uvedl, že to se týká např. situací, kdy již dojde v mezidobí (tj. před zrušením opatření obecné povahy - územního plánu) k vydání rozhodnutí o umístění stavby. Je tedy zřejmé, že ochrana již konkrétních legitimních očekávání vlastníků založených rozhodnutími v individuálních případech je soudním řádem správním zajištěna.“(Usnesení Ústavního soudu III.ÚS 3108/09 ze dne 18. 3. 2010.)

 

A dále viz „K dovolací námitce žalobkyně, že jednala v dobré víře a nemohla předpokládat, že stavební povolení bude zrušeno, lze poukázat především na to, že podle zákona stát neodpovídá za škodu, jež vznikla následkem zrušení nezákonného rozhodnutí, nýbrž následkem jeho vydání. Odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) zcela správně dovodil, že zrušením nepravomocného stavebního povolení ztratila žalobkyně právo provádět výstavbu, které jím získala. Ušlý zisk ze zamýšleného pronájmu (nárok na náhradu vynaložených nákladů již není předmětem řízení) proto není ve vztahu příčinné souvislosti s nesprávně vyznačenou doložkou právní moci (ta nemožnost dosažení určitého příjmu nezaložila ani na ní nic nezměnila) ani s vydáním rozhodnutí, které bylo zrušeno a které v žalobkyni vyvolalo očekávání, že dosáhne určitého příjmu. Žalobkyně tuto příležitost pozbyla v důsledku zrušení stavebního povolení, tedy v příčinné souvislosti s rozhodnutím, jímž bylo nezákonné rozhodnutí odstraněno. Stát však neodpovídá za škodu, jež vznikla následkem rozhodnutí, jímž bylo vadné rozhodnutí zrušeno, a byl tak napraven nezákonný stav, jak dovozuje ustálená judikatura dovolacího soudu.“ Viz usnesení NS ze dne 25. 1. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4470/2008.

Domníváme se proto, že investoři nemají vůči hl. m. Praze žádný nárok na náhradu škody, která by jim měla údajně vzniknout ze zrušení opatření obecné povahy – změny či úpravy územního plánu. Zdůrazňujeme, že pouhá skutečnost, že územní plán výstavbu umožňuje, neznamená právní nárok na vydání územního rozhodnutí nebo regulačního plánu. Zrušení změny ani úpravy neznamená pro developera ani to, že nemůže o změnu či úpravu usilovat znovu a účinně napomáhat dodržení všech pravidel, které zákony požadují a dokonce se kupř. zasadit o nadstandardní zapojení veřejnosti.

Jiná situace platí pro případy, kdy investor přijde o možnost stavět na základě další změny územního plánu (tj. v situaci, kdy by zastupitelé rozhodli o přijetí nové změny, která by měnila změnu původní a znemožnila využít pozemek jako stavební). Zde se uplatní úprava podle § 102 stavebního zákona, kdy vlastníkovi náleží náhrada vynaložených nákladů.

Q
4. Smíšené plochy - zrušení 60% limitu
A

smisene plochy c114eNesouhlasíme s tím, že podmíněná přípustnost využití území pro jednu funkci nad 60% neměla v praxi smysl a že se toto opatření míjelo účinkem. V řadě případů (kupř. výstavba administrativních center) to byl naopak jediný argument, jak uchránit konkrétní území od nežádoucí monofunkční zástavby. Zrušení tohoto regulativu v praxi může vést právě k výraznému zatížení území kupř. pouze administrativou.

Ve Vyhodnocení vlivů na životní prostředí se přitom uvádí (s. 32), že jedním ze stávajících problémů Prahy je právě vznik monofunkčních zón deformujících přirozené městské prostředí a generujících zvýšené nároky na dopravní obsluhu. Zde se zde uvádí: Může se snížit polyfunkčnost území, diverzita lokalit a nabídka služeb. V případě určitých typů využití (zejména těch, která jsou zdrojem a cílem dopravy) může být umožnění využití celé plochy jen pro danou funkci spojeno s navýšením hlukové zátěže.

Také se ve Vyhodnocení zdůrazňuje skutečnost, že zrušení tohoto omezení může v určitých lokalitách přinést zvýšení hlukové a imisní zátěže.

Požadujeme, aby tento regulativ nebyl schválen a aby bylo zachováno 60% omezení využití území pro jednu funkci.

Q
5. Zeleň
A

park 9bfbfZásadně nesouhlasíme s možností umisťovat podzemní parkoviště v zeleni městské a krajinné. Ve vyhodnocení vlivů k návrhu změny Z 2832 se uvádí: Umístění podzemních parkovišť bude znamenat mírné zhoršení stanovištních podmínek pro rostliny v dané ploše ZMK dotčené výstavbou parkoviště. Tato možnost je podmínečně přípustná, tj. její realizací nesmí být významně omezeno hlavní a přípustné využití a nesmí být zhoršeno prostředí nad přípustnou míru. Umístění podzemních parkovišť v ploše ZMK je možné dále pouze v zastavěném území obce, za podmínky stanovené parkové kompozice a se stanovenou mocností zeminy. Možnost umístění podzemních parkovišť by měla být omezena pouze na místa, kde ZMK tvoří spíše parkovou, městskou zeleň, než zeleň krajinnou. Jedná se o plochy uvnitř nebo na okraji zástavby, kde převažuje funkce zeleně architektonická nad přírodní, plochy rozměrově spíš omezené (zejména parky na různých náměstích, vymezené jako ZMK).

Mírné omezení možností růstu zeleně realizací podzemních garáží v těchto místech je možné přijmout. Ideální by bylo tyto plochy změnou územního plánu převést na plochy ZP, kde jsou podzemní parkoviště podmíněně přípustná již ve stávající úpravě. To by znamenalo zpoždění realizace podzemních parkovišť o několik let a prodlužování negativního působení automobilové dopravy na obyvatele při parkování na povrchu. Na druhou stranu umožnění výstavby v plochách ZMK v zastavěném území by mohlo vést k využívání ploch, kde by tento postup nebyl vhodný, jako je např. Rohanské nábřeží, Štvanice. Ve vyhodnocení se také uvádí, že tuto změnu hodnotí jako negativní z hlediska zeleně, ale pozitivní z hlediska dopravy a obyvatelstva. Neumíme si představit, v čem může být devastace zeleně v zatížených územích pro obyvatele pozitivní. Upozorňujeme, že v Praze je významná zeleň mnohdy charakteru parků nebo městské zeleně. Zasahovat do těchto lokalit výstavbou parkovišť považujeme za velmi nebezpečné, neboť může dojít ke znehodnocení významných rekreačních ploch, které nebudou nahrazeny dostatečně kvalitní zelení.

Připomínáme, že pokud bude tato možnost schválena, bude rozhodování na jednotlivých stavebních úřadech, které opět nejsou dostatečně vybaveny k takto složitému a odbornému rozhodování. Jestliže tedy samo Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj návrh umisťovat podzemní parkoviště v zeleni zpochybňuje. Považujeme za nepřijatelné, aby tento návrh byl schválen bez toho, že by byla ochrana zeleně náležitě zajištěna.

S umisťováním podzemních parkovišť v plochách ZMK nesouhlasilo ani Ministerstvo kultury ve vztahu k památkovým rezervacím.

Požadujeme, aby tento bod byl z návrhu změny odstraněn.

Nesouhlasíme taktéž s přejmenováním kategorie Příroda, krajina a zeleň na Krajinná a městská zeleň. Navrhovaný název je mnohem užší a opomíjí mnohé podstatné složky přírody a krajiny, kterými není pouze zeleň.

Q
6. Navyšování prodejních ploch
A

obchody 35268Zásadně nesouhlasíme se změnou plošných regulativů pro prodejní plochy, které mají být nahrazeny hrubými podlažními plochami obchodních zařízení a zároveň má být navýšena prodejní plocha v plochách s rozdílným způsobem využití dle typu z 200 m2 na 500, z 1500 na 2000, a dále z 15 000 na 20 000 m2. Upozorňujeme, že (což je uvedeno i ve Vyhodnocení vlivů návrhu změny) tato změna může vyvolat poměrně masivní nárůst nároků na dopravu v okolí ploch, který bude indukován novými plošně rozsáhlými obchody typu velkoprodejny nábytku, elektroniky apod. V okolí těchto ploch dojde k nárůstu intenzit individuální automobilové dopravy s doprovodnými jevy, které zahrnují nárůst imisní a hlukové zátěže a tím větší vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví. Požadujeme, aby nebyla navyšována plocha určená k zástavbě obchodními zařízeními. Tyto kroky nejsou v odůvodnění návrhu změny podepřeny žádnými odbornými podklady, ale jen domněnkami. Žádáme dostatečné zdůvodnění tohoto rozhodnutí.

Nesouhlasíme se zvýšením hrubé podlažní plochy pro zařízení obchodní v plochách výroby, skladování a distribuce z 200 m2 na 15 000 m2. Požadujeme, aby nebyl zvyšován rozsah podlažní plochy pro tento typ zástavby.

Q
7. Bydlení
A

bydleni 05c52Nesouhlasíme se zvýšením plochy pro umístění bydlení v plochách smíšených z 5000 m2 na 6.000 m2. Pro takový postup není dán žádný důvod a tento krok nebyl řádně zdůvodněn a podepřen dostatečně odbornými podklady. Obdobně to platí pro plochy smíšené městského jádra, kde se navyšuje plocha pro stavby pro bydlení, byty v nebytových domech z 15. 000 m2 na 20.000 m2.

Nesouhlasíme s  nahrazením možnosti umístit služební byty v plochách výroby a služeb výjimečným umístěním bydlení či ubytování pro potřeby území vymezeného danou funkcí, Služební byty byly jasně definovány, možnost umisťovat bydlení v plochách, které k tomu nemají vhodné předpoklady, považujeme za nevhodnou a žádáme, aby od tohoto řešení bylo upuštěno. Jestliže je cílem zabránit případnému zneužívání pojmu služební byty jako záminky pro nepřípustné umísťování bytů v plochách, které využití pro bydlení nepřipouštějí, nedává žádný logický smysl, proč je toto nežádoucí jednání povoleno.

Q
8. Dopravní infrastruktura
A

doprava 286d8Změna Z 2832 navrhuje téměř ve všech plochách možnost umisťování nových ploch infrastruktury. V řadě případů se ruší slovo „nezbytný“ u infrastruktury a zůstává pouze pojem infrastruktura. Tento návrh má několik specifických bodů:

-          V některých plochách se slovo „nezbytný“ nahrazuje rozsahem do 2500m2. V některých plochách se ruší slovo „nezbytný“ bez plošného omezení.

-          V některých případech se přesouvá infrastruktura do podmíněně přípustného využití.

Vypuštění slova „nezbytný“ značně uvolňuje podmínky umisťování dopravní infrastruktury, která ve většině případů znamená značnou fragmentaci území. Nesouhlasíme s tím, že plošný rozsah znamená větší míru ochrany než slovo nezbytný, naopak v některých případech může být rozsah 2500m2 nadbytečně velký. Stejně tak nepovažujeme za zlepšení nahrazení termínu nezbytný termínem „nepřijatelné zhoršení životního prostředí“. Tento nový termín je naopak mnohem vstřícnější k umisťování infrastruktury, neboť může být umístěna i ta, která není zcela nezbytná, ale ještě stále nevede k nepřijatelnému zhoršení životního prostředí.

Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se uvádí, že toto opatření bude mít řadu negativních dopadů, mezi nimi kupř.:

-          Rozšířením možnosti umisťování technické infrastruktury nad nezbytnou míru může ve větší míře dojít k umisťování objektů, které jsou stacionárním zdrojem hluku.

-          Rozšířením možnosti umisťování technické infrastruktury nad nezbytnou míru může dojít k většímu záboru půdy.

-          Rozšířením možnosti umisťování technické infrastruktury nad nezbytnou míru může ve větší míře docházet k zásahu do vodních toků a ploch, popř. k jejich kontaminaci.

-          Možné zvýšení vlivu provozu technické infrastruktury na obyvatele.

Za zcela nepřijatelné považujeme umisťování vozidlových komunikací a liniových vedení technické infrastruktury při hranici plochy k plnění funkcí lesa. Negativní dopad na lesní porosty vyplývá z hodnocení SEA. Doporučujeme, aby tato možnost nebyla dále projednávána.

Q
9. Převedení brownfields na smíšené plochy
A

brownfields 7dd18Nesouhlasíme s možností umožnit výjimečně přípustné komplexní transformace celých či ucelených částí nerušící výroby na smíšené využití za podmínky, že se jedná o brownfields či území určené k transformaci a že bude zajištěna komplexní transformace včetně veřejné infrastruktury. Taková transformace je bez nutnosti pořídit změnu územního plánu nepřípustná. Jestliže se současně umožní využít smíšené plochy jen pro jeden způsob využití, znamená to nekontrolovaný nárůst administrativních ploch se všemi negativními vlivy, zejm. nárůst dopravy a hlukové zátěže a další znečištění ovzduší.

Požadujeme, aby tato možnost nebyla dále projednávána.

Q
10. Volné přechody mezi funkčním využitím
A

plochy 2800aNesouhlasíme s tím, že je původní směrné rozhraní mezi jednotlivými plochami nahrazeno podmíněnou přípustností využití, které odpovídá sousední ploše, o které rozhodují stavební úřady jednotlivých městských částí. Požadujeme, aby nebylo možné měnit bez dalších podmínek funkční využití jednotlivých ploch pouze na základě sousedství s jinou funkční plochou.

Za projednání všech připomínek děkujeme.

Q
11. Kde najdu informace?
A

Vše je zveřejněno na webu magistrátu v sekci Aktuálně pořizované změny územního plánu.

Q
12. Jak se můžu zapojit?
A

V tomto okamžiku může každý (do 14. 8. 2015) poslat na magistrát písemné připomínky. 


Připomínky můžete posílat datovou schránkou nebo na adresu

Magistrát hl. m. Prahy

Odbor územního rozvoje

Jungmannova 35/29

Praha 1 111 21

Připomínky můžete doručit i osobně na podatelnu.

Připomínky Arniky ke stažení zde.

Q
13. Kdy se můžu zapojit?
A

zastupitel 0ab6cV této fázi přípravy změny je možné, aby každý zaslal připomínky k návrhu. Tyto je možné magistrátu posílat do 14. 8. Připomínky posílejte na adresu:

Magistrát hl. m. Prahy

Odbor územního rozvoje

Jungmannova 35/29

Praha 1 111 21

Připomínky můžete posílat i datovou schránkou nebo je magistrátu doručit osobně na podatelnu.

Q
14. Jak to bude dál?
A

Až se na magistrátu sejdou všechna stanoviska dotčených orgánů a připomínky od městských částí a občanů nebo spolků, bude se návrh změny upravovat. Až bude hotový, bude opět zveřejněn a proběhne veřejné projednání. V tomto okamžiku je možné zmocnit zástupce veřejnosti. Ten bude moci podat námitku, o které musí zastupitelé rozhodnout. Obdobně musí rozhodovat o námitkách dotčených vlastníků nemovitostí. Ostatní mohou na magistrát opět zaslat připomínky.

Po veřejném projednání o návrhu změny rozhodnou zastupitelé. Ti ji buď schválí, nebo ji odmítnou.