19. 10. 2016 aktualizováno 19. 10. 2016

Mají politici právo zasahovat do přípravy územního plánu?

Napsal(a)

Odvolání populárního ředitele Institutu plánování a rozvoje Petra Hlaváčka radou hlavního města vyvolalo bouřlivé ohlasy. Jedním z častých argumentů oponentů je: „… aby byla zajištěna kontinuita nutná pro přípravu, politická reprezentace po schválení zadání nesmí do příprav plánu zasahovat (…). Ex-náměstek Stropnický i jeho nástupkyně Kolínská se o to ovšem opakovaně pokoušeli“. Arnika provedla rozbor vztahů a zasadila tyto úvahy do širší perspektivy.

Kritici argumentují, že stavební zákon dovoluje politikům zasahovat pouze do okamžiku, kdy pro tvorbu nového územního plánu schválí zadání. Poté prý musí město nečinně čekat, jak bude vypadat hotová podoba jeho návrhu. To ale neodpovídá rozvržení zodpovědností v územním plánování. Pořízení územního plánu totiž není výlučně jen věcí přenesené působnosti (tedy státní správy) nebo jen samostatné působnosti (tedy zastupitelstva a rady města). Naopak, jde o kombinaci obojího. Stavební zákon konkrétní podobu spolupráce mimo závazné kroky projednání, tj. zadání, návrh a upravený návrh - nestanovuje.

Jako když architekt navrhuje dům

Pro představu si můžeme situaci srovnat s rolí architekta při navrhování nového domu. Od architekta očekáváme, že připraví stavbu v souladu se stavebním zákonem a ostatními normami (tedy státní správou). Zároveň bude ale většina z nás očekávat, že po úvodním zadání architekt bude postup projektu s námi dále konzultovat a zpětnou vazbu od nás zapracuje. Podobné očekávání měla vcelku oprávněně i současná rada hlavního města při přípravě Metropolitního plánu. Ačkoli měřítko je odlišné, zastupitelstvo pověřilo svojí příspěvkovou organizaci obdobným projekčním úkolem. Hlavní město za tuto práci odborníkům zaplatilo mzdu a za její výsledek bude zodpovídat.

Připustíme-li variantu kritiků, že se samospráva může k návrhu vyjadřovat až v oficiální fázi společného projednání, současná RHMP/ZHMP by měla v procesu velmi slabý hlas. Zařadila by se tak dokonce pod úroveň městských částí, se kterými Kancelář metropolitního plánu provedla čtyř kola konzultací. Je důležité si uvědomit, že pro současnou pražskou politickou reprezentaci (tedy zastupitelstvo období 2014 – 2018) by účast na společném projednání byla jedinou příležitostí podílet se na tvorbě nového územního plánu. Je-li smyslem územního plánování hledání kompromisu mezi různými zájmy, samospráva, za jejíhož období proběhne největší díl příprav, by byla ukrácena na svých právech a povinnostech.

Dále je otázkou, zda požadavky rady Prahy na dodržení zákonných požadavků (a s tím související přezkoumání návrhu územního plánu jak Asociací pro urbanismus a územní plánování a následně expertní skupinou) lze chápat jako uplatňování dalších požadavků nad rámec zadání a zákona nebo naopak jako požadavky směřující k dodržení zadání a zákonných podmínek.

Praha je zodpovědná za práci Institutu plánování a rozvoje

Metropolitní plán představuje velkou investici, která by neměla být zmařena. Vzhledem k tomu je na místě provádět veškerou možnou kontrolu a vést diskusi o podobě návrhu, dokud jsou ještě možnosti otevřeny. Zásady efektivnosti a hospodárnosti patří mezi nejdůležitější zásady činnosti veřejné správy. Pokud mají být uplatněny, je kontrola činnosti příspěvkové organizace města a výstupů, jejichž zpracováním je tato organizace pověřena, nejen žádoucí, ale dokonce nezbytná. Obecná kontrola se zcela jistě vztahuje i na přípravu návrhu Metropolitního plánu. Není důvod, aby tak rozsáhlá a podstatná záležitost byla postavena mimo kontrolu.

Kontrola samosprávou v průběhu pořizování je běžná praxe

V řadě měst existuje smluvně ošetřená možnost kontrolovat práci architektů či společností zbývajících se zpracováním návrhů územních plánů. Domníváme se, že nemůže existovat tato překážka ani ve vztahu mezi městem představovaným radou a příspěvkovou organizací, kterou toto město zřídilo a jejíž činnost má jako zřizovatel kontrolovat. Mezi města, která si kontrolu vymínila, patří například Starý Plzenec, Týniště nad Orlicí, Česká Lípa, Trutnov, Vimperk, Bakov nad Jizerou nebo Nová Paka.

Územnímu plánu bez dohody hrozí zdržení

Jedním z důvodů, proč je vhodné návrh konzultovat před jeho předložením ke společnému jednání a proč je vhodné podrobit připravený návrh kontrole, je možné výrazné zdržení, které by vyplynulo z projednání takového návrhu, který by vyvolal řadu rozporů. Obdobně může pořizování návrhu zablokovat i ministerstvo pro místní rozvoj dle § 50 odst. 8 stavebního zákona, což lze dle dosavadních vyjádření očekávat. To by znamenalo, že dokud ministerstvo nepotvrdí, že má nedostatky za odstraněné, nebylo by možné zahájit řízení o návrhu Metropolitního plánu.

Tento text je výňatkem z analýzy Arniky "Mají politici právo zasahovat do přípravy územního plánu?" z října 2016. Celýt text analýzy naleznete zde vespod.

 

Ke stažení:
Zařazeno v kategorii Novinky Zobrazeno 947 krát