Přehled zpráv emailem
Telefon

 

Proti přehnané a masivní výstavbě podepsalo petici už 1500 lidí. Zástavba na Roztylech v okolí stanice metra se podle nové územní studie zakousne do velké části přilehlé zeleně při okraji Krčského lesa a zdvojnásobí počet aut v ulicích. Místním se nelíbí ani přístup radnice, která své připomínky ke studii uzavřela předčasně, a nebrala tak ohled na názor obyvatel.

Studie, představená v září 2019, nadzvedla roztylské obyvatele ze židlí. Výsledný návrh totiž kopíruje plány developerů v lokalitě a nápadně se podobá celoměstsky významné změně územního plánu, tzv. Velké Roztyly. Ta kdysi určovala desítky hektarů zelené plochy k masivní zástavbě kancelářemi a byty a byla před deseti lety zamítnuta.

Spolek Zelené Roztyly k územní studii vypracoval své výtky a zaslal Magistrátu hlavního města Prahy

„Návrh územní studie představuje hazard se zdravím stávajících i potenciálně nových obyvatel, studie postrádá jakékoliv vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Zatímco majitelům pozemků, zejména Passerinvest Group,  přináší studie díky navrhovaným změnám územního plánu v řešeném území obrovský potenciální zisk, stávajícím obyvatelům přináší pouze další dopravní zátěž a zátěž životního prostředí,“ řekla Šárka Zdeňková z Hnutí pro Prahu 11 a spolku Zelené Roztyly.

Územní studie předpokládá až 2600 nových obyvatel, 6 tisíc nových pracovních míst a intenzivní zástavbu v podobě až milionu čtverečních metrů hrubých podlažních ploch. To lokalitu významně zatíží, především obrovským nárůstem dopravy. V ulici Ryšavého, která sídliště protíná, by měla doprava narůst až na dvojnásobek.

„Strach z drastického zhoršení kvality ovzduší a hluku je určitě na místě. Vysoká kapacita výstavby bude mít také významný vliv na adaptační schopnosti lokality na klimatickou změnu a letní vedra. I přes navrhovaný vysoký nárůst obyvatel nenavrhuje studie v lokalitě žádné nové školské, sociální nebo zdravotnické zařízení,” doplnil Aleš Kulhánek ze spolku Zelené Roztyly.

Z veřejných projednání prozatím vyplynulo, že magistrát za svým zpracováním studie stojí a přes protesty místních obyvatel trvá na vybudování nového centra po vzoru stanic metra Budějovická a Pankrác. Územní studie má sloužit jako podklad pro změnu stávajícího územního plánu a pro návrh Metropolitního plánu v dané lokalitě.

„Magistrát i radnice Prahy 11 by měli brát ohledy na představy a přání obyvatel. Současná podoba územní studie bohužel pokračuje v nastaveném trendu a o budoucnosti města, lidí a o kvalitě městského prostředí nechává rozhodovat soukromé investory,“ upozorňuje Václav Orcígr ze spolku Arnika.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Po necelých dvou měsících příprav a společných porad s kolegy z AutoMatu, Platformy pro sociální bydlení a skupinou aktivních občanů z Prahy 7, jsme odevzdali finální verzi připomínek Arniky k územní studii Bubny. 

Ta stanovuje budoucí vizi rozvoje největšího brownfieldu v Praze a má sloužit jako podklad pro změnu územního plánu a sejmutí stavební uzávěry z území.
Zvláštní pozornost jsme v připomínkách věnovali vymezení zeleně, která je v době klimatické změny a letních veder pro města klíčová. Součástí připomínek jsou ovšem i další zásadní témata, jako je dostupné bydlení, urbanistická řešení nebo veřejný prostor. Jsme rádi, že veřejnost dostala možnost studii připomínkovat a věříme, že připomínky nebudou brány na lehkou váhu a studii upraví směrem k udržitelnosti a větší kvalitě života v nové čtvrti.
Zařazeno v kategorii Novinky

 

Příprava Metropolitního plánu Prahy, který by měl definovat rozvoj metropole na další desetiletí, se dostala do fáze zpracování a vypořádávání připomínek veřejnosti a veřejných institucí. K plánu jich dorazilo celkem 45 968. Dle vyjádření magistrátu je významná část z nich věcně shodná. Je tedy na místě osvětlit důvody četnosti těchto připomínek. Někteří představitelé vedení Prahy namísto toho o shodných připomínkách hovoří jako o zbytečném zatěžování úředníků a ve veřejných vystoupeních snižují jejich váhu. Organizace Arnika a AutoMat apelují na zástupce města, že taková shoda je důležitý signál zájmu Pražanů o budoucnost metropole.

Odbor územního rozvoje pražského Magistrátu eviduje po ročním sčítání a třídění celkem 29 971 duplicitních připomínek. Organizace Arnika a AutoMat, které se dlouhodobě zabývají rozvojem Prahy, to považují za důležitý příklad vzácné shody veřejnosti, k níž v tak složitém tématu nedochází často. Váhu duplicitních připomínek ovšem podle nich někteří zástupci magistrátu zlehčují. Svědčí o tom některé výroky na prezentacích pro městské části a veřejnost, které na začátku léta město připravilo, i způsob komunikace v tiskových a písemných výstupech. Své výhrady ke způsobu komunikace a bagatelizování duplicitních připomínek Arnika shrnula ve svém dopise náměstkovi primátora pro územní rozvoj Petru Hlaváčkovi minulý týden.

Dopis Arniky Petru Hlaváčkovi najdete tady>>>

“Počet připomínek ukazuje, že Pražané mají o své město zájem, a jsou ochotni trávit čas tím, že si nastudují složité principy územního plánování a následně podají připomínky, anebo se na principu komunitního sdílení ztotožní s připomínkami sousedů či odborných organizací. Nenápadné zesměšňování toho, že někteří občané podali velké množství stejných připomínek, je podle nás znakem neúcty k velkému objemu náročné práce, kterou tito Pražané věnovali metropoli ve svém volném čase,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

 “Magistrát a IPR často žehrají na to, že se plánování účastní pouze zanedbatelná část veřejnosti a že zapojení občanů je nedostatečné. Příklad duplicitních připomínek k Metropolitnímu plán působí dojmem, jakoby široká občanská aktivita neměla žádný smysl,” říká Michal Lehečka ze spolku AutoMat. To ale odporuje logice procesům participace a připomínkování. “Jednotlivé připomínky k návrhu plánu je podle našeho názoru třeba posuzovat nejen z hlediska odborné urbanistické relevance, ale i hlediska četnosti připomínek, protože i toto kritérium má nezpochybnitelnou společenskou relevanci,” doplňuje Lehečka. 

Nejasný stále zůstává i způsob vypořádání připomínek městských částí a dotčených orgánů státní správy. Ty v některých případech podaly zcela zásadní připomínky, které poukazují na problémy v zásadních koncepčních mechanismech plánu. Bez jejich kvalitního zapracování přitom nebude možné plán schválit.

"Připomínky občanů a městských částí jsou projevem zájmu o uspořádání území a vycházejí z podrobné znalosti místních poměrů. Stejně tak připomínky DOSS vycházejí z odborných znalostí v oblasti jejich působnosti. Ani jedny tak nelze brát na lehkou míru. Víc hlav víc ví a pořizovatel nemůže a priori předpokládat, že vše ví lépe. Je tak třeba se připomínkami zabývat s otevřenou myslí," upozorňuje zastupitel MČ Praha 4 Jan Slanina.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Sídliště, které se rozprostírá od Ďáblického hřbitova až po vestibuly metra Kobylisy, nabízí rozmanitý veřejný prostor s velkou plochou zeleně vhodnou pro volný čas a rekreaci, výbornou dostupnost služeb a dopravního napojení na městskou infrastrukturu. Každý byt je dobře osluněný a prostorný, domy si přes svou výšku navíc navzájem nestíní. Podle nezávislých průzkumů si lidé také cení otevřenosti prostoru, zeleně, i komunitního života.

Obyvatele Ďáblic však trápí obrovský tlak na zástavbu. Původní záměr firmy CPI postavit až šestnáctipatrové věžáky se místním podařilo zastavit. Dalším jádrem sporu se stala územní studie IPR, která počítá s výstavbou 20 domů na ploše zhruba 60,5 tis. m2 a navýšením stávající zastavěné plochy sídliště na více než dvojnásobek. Územní studie je přitom v rozporu s platným územním plánem i připravovaným Metropolitním plánem.

“Původně plánované vysoké paneláky se pouze položí a tím ovšem zlikvidují rozsáhlé zelené plochy. Místní dobrovolníci spočítali, že výstavbě bude muset ustoupit až 500 vzrostlých stromů. Vedení Prahy se přitom zavázalo vysadit během pár následujících let milion stromů. Obáváme se, že kvůli podobným stavebním záměrům a kácení skončí stromy akorát na okraji metropole. Ochlazovat ulice však potřebujeme uvnitř města a neničit již existující zelenou infrastrukturu,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

Úbytek zeleně není zdaleka jediným problémem, který územní studie do území přináší. Na mnoho dalších upozorňuje ve svých připomínkách spolek Krásné Kobylisy, který sdružuje a síťuje obyvatele sídliště. “Studie vůbec nerespektuje představy a přání obyvatel sídliště, narušuje unikátní urbanistickou koncepci místa, ani neodpovídá schválenému zadání. O sídlišti a názorech jeho obyvatel přitom existují relevantní a podrobné studie, na problémy obyvatelé upozorňovali i v rámci veřejných setkání,” upozorňuje Jana Rozmarová ze spolku Krásné Kobylisy.


Připomínky spolku Krásné Kobylisy najdete zde: https://www.krasnekobylisy.cz/wp-content/uploads/2019/06/Pripominky_US_Sidliste_Dablice_Krasne_Kobylisy.pdf

Institut plánování a rozvoje vydal zprávu o komentářích k návrhu Územní studie sídliště Ďáblice. Ta ukazuje všechny komentáře místních obyvatel k návrhu se všemi výhrady. Dohromady vydají na více než sto stran textu.

Zprávu IPRu najdete zde: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/participace/dablice/zaverecna_zprava_dablice_1.pdf  

Arnika se problémem zabývala v rámci svých aktivit k adaptaci města na klimatickou změnu. V rámci série pěti případových studií ukáže ve spolupráci s obyvateli a komunálními politiky příklady konkrétních opatření pro adaptaci na klimatickou změnu a upozorní na nedostatky, které je třeba řešit do budoucna.

Studie Arniky je k dispozici na webu: https://zmenyprahy.cz/praha-dnes/klima/adaptace-v-miste/dablice

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Není žádným tajemstvím, že patříme k velmi hlasitým kritikům připravovaného Metropolitního plánu. V červenci nás proto oslovil web flowee.cz se žádostí o rozhovor pro sérii příspěvků o nově vznikajícím strategickém dokumentu. Redakce chce údajně dát prostor jak autorům a zastáncům, tak i oponentům. Po vzájemné domluvě jsme souhlasili s publikováním needitovaného rozhovoru, pod který měl být přidán komentář zástupce Institutu plánování a rozvoje. 

Bohužel, namísto rozhovoru redakce zveřejnila redakční článek Nejtěžší dokument Prahy: Nový Metropolitní plán váží 60 kilogramů s vytrženými citacemi kolegy Martina Skalského z Arniky bez hlubšího kontextu. Téměř všechna tvrzení navíc okomentoval přímo tiskový mluvčí IPR Marek Vácha, aby článek vytvářel dojem vyvážené diskuze. 

S tímto postupem vůbec nesouhlasíme. Pokusili jsme se několikrát spojit s redakcí kvůli stažení článku, avšak bezvýsledně. Proto jsme se rozhodli zveřejnit rozhovor v nezkrácené podobě sami na našem webu.


Patříte k velkým kritikům současné verze metropolitního plánu. Jaké jsou vaše hlavní výhrady a kterou z nich považujete za nejzávažnější?
IPR dává v podobě Metropolitního plánu developerům volné ruce a chce dovolit stavět prakticky cokoliv téměř kdekoliv. Navrhuje totiž zahustit pražskou zástavbu na úkor parků a zelených ploch, sportovišť a dokonce veřejné vybavenosti. Všechny tyto dosud chráněné  plochy mění na zastavitelné, což může mít katastrofální dopady. Parky, pásy vegetační zeleně a drobnější zelené plochy ztratí veškerou ochranu před komerční zástavbou. Ušetřeny nezůstanou ani zahrádkové kolonie. Lukrativní parcely, například na Ořechovce, Libeňském ostrově nebo na Jenerálce, by plán dobrovolně vydal napospas developerům, kteří o ně usilují už desítky let a které dosud místní obyvatelé úspěšně brání.

V podobném duchu plán zbavuje ochrany také veřejnou vybavenost, pro kterou nikde nevymezuje konkrétní pozemky. Město tak bude mít velký problém zajistit pro Pražany školy, školky, ordinace, knihovny a další nekomerční, avšak nezbytnou infrastrukturu. V některých případech by městské části mohly dokonce o ty stávající přijít.

Problém také vidíme v tom, že  návrh plánu nereguluje výšky budov. Například na Pankrácké pláni, ale i v řadě dalších ctvrti, chce umožnit postavit věžáky o výšce více než 100 metrů, a Praze proto hrozí vyškrtnutí ze seznamu světového dědictví UNESCO.

Metropolitní plán nestanovuje pro výstavbu prakticky žádná pravidla. To může mít závažný dopad na využití cenných území dnešních brownfieldů v centru města. Ve všech progresivních metropolích Evropy se přitom nejcennější plochy v centrech zastavují s rozmyslem, aby nové budovy přinesly dlouhodobý užitek celému městu, ne jen krátkodobý výdělek developerům.

Totožné výtky měly místní občanské spolky, památkáři, architekti, urbanisté, ekologové, sociologové a především většina městských částí. Nejtvrdší kritika ovšem přišla  od ministerstev životního prostředí a kultury a odboru ochrany prostředí pražského magistrátu, podle nichž plán odporuje nejen stavebnímu zákonu, ale dokonce i Ústavě. Stanoviska ministerstev a dalších státních úřadů jsou ovšem bez výjimek závazná a plán se podle nich bude muset přepracovat. 

Tvrdíte také, že metropolitní plán nedbá na zeleň. IPR však tvrdí, že to je záležitostí stavebních předpisů a ne Metropolitního plánu.
Způsob, jakým Metropolitní plán stanovuje pravidla pro výstavbu, se samozřejmě přímo dotýká i parků. Veškeré parky a zahrádkářské kolonie jsou v návrhu plánu vymezeny jako zastavitelné. Je to nevratný krok a v budoucnu by stačila jen drobná změna územního plánu a na jejich místě může vyrůst prakticky jakákoliv stavba. V posledních letech vlny spalujících veder z Prahy vytváří pomalu neobyvatelné město. Dobře víme, že nejrozpálenější místa pomáhají chladit právě stromy, trávníky, pásy zeleně i vodní plochy. 

V březnu jste se v rámci debaty nad metropolitním plánem setkali s náměstkem Hlaváčkem, nelíbil se vám jeho přístup k (povětšinou) negativním stanoviskům (nejen) státních úřadů. Změnilo se něco za toho čtvrt roku?

Nezměnilo se v podstatě nic a pokud ano, tak spíše k horšímu. Náměstek Hlaváček nám  navrhl, abychom se s ním a jeho kolegy scházeli na schůzkách, kde bychom mohli projednat naše připomínky. Během schůzek však nešlo o debatu založenou na odborných argumentech. Pouze se nás snažili přesvědčit, že se mýlíme a vůbec ničemu nerozumíme. Když jsme odmítli naše výhrady odvolat, oznámili nám, že už se s námi dále scházet nebudou, protože jsme doslova příliš negativní. 

IPR tvrdí, že se v současné podobě se jedná pouze o návrh, který je ve fázi připomínek. Jak hodnotíte zapojení odborné i laické veřejnosti?
Zapojování neproběhlo, jak si leckdo představoval. IPR připravoval Metropolitní plán bezmála šest let. Laická i odborná veřejnost po celou dobu upozorňovala na řadu závažných problémů. Autoři Metropolitního plánu měli dost času je odstranit, ale neudělali to. Naopak komentáře odmítli a odkázali na připomínkové řízení. Jakmile odstartovalo období pro podání připomínek, zaměstnanci IPR začali na kritiku reagovat nenávistnými komentáři. IPR dokonce Arnice vyhrožoval žalobou. Naše argumenty se přitom opírají o důkladnou právní analýzu, odborné názory předních nezávislých expertů a mnohaletou praktickou zkušenost z územních a stavebních řízení. 

Podobná zkušenost jsme navíc nezažili poprvé. Před třemi lety si institut objednal nezávislé posudky, které byly velmi kritické. Například Asociace pro urbanismus a územní plánování označila převážnou část tehdejší verze návrhu za nezákonnou. IPR se autorům posudků odměnil podáním stížnosti, kterou řešila Česká komora architektů. Disciplinární řízení nakonec zastavila jako bezdůvodné.

Které části metropolitního plánu jsou podle vás kvalitní, se kterými byste dokázali souhlasit? Nebo je to opravdu tak, že se musí úplně celý přepracovat?
Metropolitní plán je natolik nejasný a obecný a dává natolik neomezené možnosti pro komerční development, že se v něm přínosy hledají jen velmi těžko. Jako pozitivum vidím snahu o srozumitelnější, přehlednější a modernější plán. Ovšem jeho pojetí coby autorského díla, do kterého nemá nikdo právo mluvit, je naprostý omyl popírající principy otevřené demokratické společnosti. Obávám se bohužel, že nejde o chybu způsobenou idealismem, ale záměr vycházející ze snahy vyjít vstříc soukromým komerčním zájmům. 

Když to tedy shrnu, množství závažných chyb, o kterých už byla řeč, v návrhu drtivě převládají. Jak jsem již zmínil, už jen kvůli kritickým a nesouhlasným stanoviskům ministerstev budou muset autoři Metropolitní plán přepracovat. V opačném případě hrozí vleklé soudní spory a může se dokonce stát, že se Praha ocitne bez územního plánu, což by byla ostuda a katastrofa. 

Jaký je váš názor na vybudování nové přepravní trasy na letiště? 
Praze kvalitní a důstojné spojení s letištěm zjevně chybí. V současné době se cestující mohou z letiště Václava Havla do Prahy dopravit buď autem, nebo autobusem, které akorát zvyšují dopady extrémní dopravní zátěže. Město by proto mělo přijít s řešením, které uleví silnicím od náporu autobusů a pomůže snížit emise v ovzduší z dopravy. V neposlední řadě jde také o první dojem turistů z Prahy, kteří museli ještě donedávna snášet kufry do první stanice metra po schodech, protože magistrát zapomněl postavit eskalátory.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Návrh nového stavebního zákona má zkrátit povolování staveb vytvořením jednotné nezávislé soustavy stavebních úřadů. Pro povolení bude stačit jediné razítko, což ekologické organizace vítají. Na druhou stranu extrémním způsobem oklešťuje práva ostatních. Do správních řízení nebudou smět zasahovat ani kraje, obce, veřejnost, ani státní úřady, které mají za úkol před dopady staveb chránit majetek lidí, jejich zdraví, životní prostředí nebo historické památky. Návrh odebírá rozhodovací pravomoci všem resortům a svěřuje je výhradně stavebnímu úřadu s proklamovaným cílem pomoci developerům. A není se čemu divit. Zákon na objednávku Ministerstva pro místní rozvoj připravuje Hospodářská komora ČR hájící zájmy podnikatelů, pro které píše zákon na míru.

Stát konečně vytvoří jednotnou soustavu stavebních úřadů podobnou finančním nebo katastrálním úřadům, kterou Zelený kruh s Arnikou dlouhodobě prosazují. Místo devíti resortů, které za stát vedou stavební řízení, je povede pouze jeden. Skončí tak éra razítek a postačí jedna žádost. Pozitivní krok ale znehodnocuje jiný návrh. Podle něj má nově vzniklý Nejvyšší stavební úřad nahradit kompetence stávajících ministerstev a rozhodovat o všem sám.

Připomínky k návrhu věcného záměru stavebního zákona

„Návrh zákona z pera developerů je nepřijatelným a bezprecedentním pokusem o privatizaci státu. Zatímco předloni poslanci vyloučili ze správních řízení občanské spolky, letos chtějí omezit práva všem občanům, oslabit pravomoci obcí a navíc úřadů, které chrání veřejné zájmy. Výstavbu to možná zrychlí, ale poškodí to velkou spoustu lidí a také demokratické principy rozhodování,” říká advokát Petr Svoboda z právnické fakulty Univerzity Karlovy. 

Analýza Kdo blokuje výstavbu? odpovídá na otázku, zda spolky účelově blokují výstavbu a jsou příčinou zpožďování infrastruktury a bytů v České republice, jak tvrdí část politiků a developeři

Postavíme cokoliv bez ohledu na kohokoliv

Podle návrhu posuzování dopadů staveb na zdraví a majetek lidí, životní prostředí, požární ochranu nebo historické památky už nebudou mít na starosti odborníci z tzv. dotčených orgánů státní správy, ale zaměstnanci stavebního úřadu. Otevřou se tím dveře pro korupční jednání a v praxi to bude znamenat, že se budou stavět věžáky a průmyslové provozy na místě kulturních památek v historických centrech měst, bezhlavě kácet dřeviny bez náhradní výsadby, stavět v chráněných územích nebo na nejúrodnější zemědělské půdě. Úředníků také výrazně přibude. Část těch stávajících totiž dál na ministerstvech zůstane. Stavební úřady ale jejich „nezávazná doporučení“ už nebudou muset brát vážně.  

Kraje a obce ztratí vliv

Vedle toho kraje a obce ztratí rozhodující vliv při stavbě dálnic, železnic nebo také úložišť jaderného odpadu. Trasy a umístění budou určovat ministerstva a rozhodovat o nich bude stavební úřad bez dohody s kraji, obcemi nebo místními obyvateli. Krajské a obecní samosprávy tak budou zásadně omezeny a nebudou moci plánovat rozvoj svého území ve prospěch svých občanů.

„Neexistuje žádná analýza dokazující, že dotčené orgány jsou příčinou průtahů v rozhodování stavebních úřadů. Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad ombudsmana, soudy i další instituce dlouhé roky upozorňují, že chybují samotní žadatelé nebo stavební úřady, jejichž úředníci porušují lhůty, dělají řadu chyb a jejich rozhodnutí pak ruší soudy,” říká Václav Orcígr z Arniky.

Účast veřejnosti není příčinou zdržování staveb. Hledejme skutečně účinná řešení, zaznělo v parlamentu

Nedodržování zákonných lhůt? Prostě to povolíme

Překračování povinných lhůt ze strany stavebních úřadů, ve kterých mají rozhodnout, je další příčinou průtahů. Úředníkům přitom nehrozí žádné postihy. Návrh však mění pravidla opět ve prospěch developerů. Pokud úřad nerozhodne včas, bude to automaticky znamenat jeho souhlas (tzv. fikce souhlasu). To se má týkat i rozsáhlých staveb s velkými dopady na životní prostředí, zdraví nebo soukromá práva a zájmy vlastníků sousedních pozemků a staveb. Může se stát, že rozhodnutí nebude brát ohled na výskyt chráněných druhů, zachování kulturních památek nebo neurčí náhradní výsadbu za pokácené stromy. I kdyby soud následně prokázal porušení zákona, nebude možné neexistující stanovisko (s neexistujícím zdůvodněním) opravit. Výsledkem bude právní nejistota investorů a průtahy v rozhodování o stavbách.

S jedním úředníkem za zavřenými dveřmi 

Zmíněné návrhy omezují veřejnou i státní kontrolu rozhodování v oblasti, kde se točí miliardy. Usnadňují tím korupci. Investorovi stačí “přesvědčit” jednoho úředníka, aby se měsíc nevyjádřil.   Anebo přesvědčit úředníka nově všemocného stavebního úřadu, aby nepříjemná doporučení prostě ignoroval. Již v roce 2017 přitom parlament zrušil veřejnou kontrolu rozhodování, když vyloučil občanské spolky z rozhodování o dopadech drtivé většiny projektu na okolní přírodu a životní prostředí.

„Prokorupční směřování nových legislativních návrhů je evidentní. Bude nutné návrh zásadně upravit, občané i investoři musí mít jistotu, že se rozhoduje spravedlivě a kvalitně a nikoliv podle toho, kdo dá víc,“ říká Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Ceny bytů a nájmů rostou dvakrát rychleji než mzdy. Developeři na deregulovaném trhu nestaví dostupné bydlení. Soustředí se na nejziskovější segment investičních bytů, jejichž podíl vzrostl až na 40 %. Předchozí vedení Prahy ztratila kontrolu nad bytovou politikou postupnou privatizací obecních bytů a pozemků. Nastartování výstavby dostupných a obecních bytů je nyní hlavním úkolem nového vedení. V opačném případě nebude mít brzy mnoho Pražanů kde bydlet.

Vyplývá to z analýzy bytové situace v Praze a způsoby řešení, kterou zpracovala Arnika. Dokument je ke stažení na: https://arnika.org/analyza-bytove-situace-v-praze-co-stoji-za-krizi-bydleni-a-jaka-jsou-reseni

Ceny bytů a nájmů přestávají být v Praze dosažitelné už i pro střední třídu. Podle některých politiků a developerů současnou krizi vyřeší výstavba nových bytů a zrychlení stavebního řízení. Příčiny nedostupného bydlení však vyplývají spíše ze způsobu, jakým se byty staví a prodávají na soukromém trhu. Nestaví se dostupné byty, ale naopak nemovitosti, které slouží ke spekulativním a investičním nákupům. Byty se staly předmětem finančních spekulací a podíl investičních bytů vzrostl na 40 %. Tato financializace bydlení žene ceny bytů nahoru po celém světě. Dalším faktorem nedostupnosti bydlení jsou rekordně rostoucí marže a zisky developerů, které se u některých developerů dokonce zdvojnásobily. Z nabídky dostupného bydlení dále ukrajují krátkodobé pronájmy typu Airbnb zaměřených na turisty.

“Soukromí developeři budou vždy stavět primárně takové projekty, které jim přinesou nejvyšší zisk. Úkolem pražského magistrátu je začít po investorech vyžadovat větší odpovědnost vůči městu a jeho obyvatelům, třeba skrze vzájemné dohody, které donutí investory vyčlenit část svých projektů pro dostupné bydlení a podílet se na nákladech na veřejnou infrastrukturu nebo vybavenost. Stejně tak je potřeba regulovat Airbnb, spekulativní nákupy nemovitostí a zisky z nich danit,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

Počátky problému leží mimo jiné v 90. letech, kdy Praha začala privatizovat svůj bytový fond. Podle dat z roku 2016 ze 600 tisíc bytů na současném trhu v Praze zbývá pouhých asi 5 % obecních bytů. Praha má tak kritický nedostatek bytů s regulovaným nájemným pro sociálně ohrožené skupiny. Metropole by si proto měla vzít příklad z progresivní bytové politiky Vídně nebo Amsterdamu. Tato města staví obecní byty a zároveň určují jasná pravidla developerským projektům ohledně dostupnosti bydlení. To vše jde ruku v ruce s dalšími opatřeními, jako jsou například kvalitní regulační plány, regulace spekulací s nemovitostmi či podpora družstevního bydlení.

“Například ve Vídni dnes žije velká část lidí v obecních a družstevních bytech, ve kterých jsou ceny nižší než na trhu. Město zároveň reguluje výši nájmů i v části soukromého sektoru, aby zajistilo dostupné bydlení pro všechny své obyvatele. Základním principem je přistupovat k politice bydlení dle podle potřeb místních obyvatel a nikoliv dle potřeb zisků soukromých společností. Díky tomu je bydlení ve Vídni levnější než v Praze a to mají navíc Vídeňané i vyšší platy. Praha se aktivní podporou dostupného bydlení může svým sousedům alespoň přiblížit,” doplňuje spoluautor analýzy Jakub Nakládal.

Zařazeno v kategorii Novinky

Uplynulý víkend patřil na holešovickém nábřeží v okolí lodi Altenburg festivalu o právu na město Vzpurná Praha. Teoretický koncept, který staví obyvatele měst do pozice hlavních tvůrčích elementů městských prostorů, se festival snažil pojmout v co nejširší rovině. Vedle tématu bydlení, které se vzhledem k současné krizi a nedostupnosti stalo jedním z ústředních témat festivalu, se tak v přednáškách a panelech objevila i témata jako udržitelná doprava, život ve městech pro lidi s postižením anebo panel s představením pražských komunitních projektů.

Arnika se na akci podílela ve více rovinách. V panelu o transformaci Prahy po roce 1989 vystoupil předseda sdružení Martin Skalský, který popisoval neoliberální obrat v řízení města optikou občanské společnosti. V pátek jsme se pak na programu podíleli vernisáží výstavy pražských adaptačních opatření na změnu klimatu anebo vystoupením expertky na prostorový ageismus Lucie Vidovičové, kterou jsme na festival pozvali v souvislosti s naším projektem o stáří ve městě.

Fotogalerii z festivalu od Petra Zewlakka Vrabce, který fotil i naši soutěž adaptačních opatření, najdete na facebooku akce>>>

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Podle občanského spolku Arnika je návrh pražské primátorky na odstřižení Národního památkového ústavu (NPÚ) od rozhodování v metropoli motivován pomstou (1). Návrh je nebezpečný a nesmyslný. Jeho cílem je potrestat památkáře za jejich kritiku Metropolitního plánu (2). Národní památkový ústav má podle představ radních přijít o možnost vyjadřovat se k ochraně pražských památek. Podle Arniky by to zvýšilo riziko korupce a snížilo ochranu památek. Jak upozornilo ministerstvo kultury, návrh může vést rovněž ke ztrátě statusu památky světového dědictví UNESCO (3).

 

Praha navrhuje zdánlivě drobnou úpravu památkového zákona - vypuštění dvou odstavců u jednoho paragrafu. Národní památkový ústav by tím ztratil možnost vyjadřovat se k rekonstrukcím a zásahům do kulturních památek a prostředí Pražské památkové rezervace. Rozhodování o podobě Prahy by tak zůstalo na libovůli úředníků magistrátu. Je přitom zřejmé, že tito zaměstnanci nemají dostatečné znalosti a zkušenosti, které obnova mnohých cenných památek vyžaduje.

„I přes proklamace a úsilí politiků je Praha stále značně ohrožena korupcí. Oslabování odborných institucí v rozhodovacím procesu by jen posílilo politické tlaky a neformální dohody developerů s úředníky. Tlak na přestavby a komerční využití památkově chráněných budov je v Praze enormní,” vysvětluje Vendula Zahumenská, právnička občanského spolku Arnika.

Národní památkový ústav patří k nejodvážnějším státním úřadům, které se postavily proti návrhu Metropolitního plánu. Na veřejném projednání na pražském výstavišti byla právě zástupkyně NPÚ nejaktivnější. Zveřejněné stanovisko popisuje vážné nedostatky - Praze prý hrozí výstavba mrakodrapů a ztráta prestižního statusu památky světového dědictví.

„Fakt, že se Praha nachází na seznamu UNESCO, představuje závazek celé České republiky vůči světové veřejnosti. Nemůžeme hazardovat s naší pověstí a nechat unikátní město na pospas politických rozmarů magistrátu a tlaků developerů. Mnohokrát se již potvrdilo, že jejich síla je značná,” dodává Zahumenská.

„Dnešní stav Prahy ukazuje, že magistrát se o město není schopen dostatečně postarat. Z centra mizí obyvatelé, byty a celé domy se mění na krátkodobé bydlení pro turisty typu Airbnb. Ulice středověkého města lemují prodejny kýčů, zábavní atrakce a masážní salóny. Historické budovy se vybourávají a nastavují, aby šly lépe komerčně využít. Existuje celá řada důvodů, proč by měl být zachován současný systém, kdy si každý investor musí opatřit odborné stanovisko NPÚ. I když mnohým zvěrstvům to nezabrání, památkáři představují alespoň částečnou hráz proti nejhorším stavebním záměrům,” říká Václav Orcígr z Arniky.

Kauzy poškozování památek na svém webu zpracovává Klub za starou Prahu. Za všechny lze jmenovat ohrožení růžové zahrady v Růžové ulici, kterou chce Pražské arcibiskupství zastavět bytovým domem, demolici nárožního Kozákova domu na Václavském náměstí nebo plán na přestavbu Juditiny věže Karlova mostu (4).

Poznámky pro editory:
1) Praha chce zjednodušit proces při rozhodování o obnově kulturních památek.
Rada hl. m. Prahy využila své zákonodárné iniciativy a projednala návrh novely zákona o památkové péči. Ta by měla pomoci urychlit práce na obnově kulturních památek a nemovitostí, které nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se na památkově chráněném území. Návrh musí ještě schválit zastupitelé. Celá zpráva>>>

2)  Poté, co NPÚ v červenci 2018 vydal kritické stanovisko k problematickému a nezákonnému návrhu Metropolitního plánu, schválila rada hlavního města návrh na novelu památkového zákona.

Stanovisko NPÚ>>>

3) Ohrožení pražských památek potvrzuje i Ministerstvo kultury, které se za Národní památkový ústav otevřeně postavilo>>>

4) Jedním z desítek příkladů je třeba Růžová ulice na Novém městě, kde se dochovala část růžové zahrady, která patřila k farnosti kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty. Zahrada nebyla nikdy dříve zastavěna a má unikátní ohradní zeď. Díky této zdi se může i dnešní člověk podívat na kostel sv. Jindřicha a zvonici ze stejného úhlu, jako je viděli naši předci ve středověku. Toto cenné místo mělo být podle představ vlastníka (Pražského arcibiskupství) zastavěno bytovým domem se službami. Památkový odbor Prahy 1 dal stavbě zelenou, ačkoli Národní památkový ústav ve svém stanovisku jasně zdůvodnil, proč by se tak stát nemělo. Věc se dostala díky Klubu za starou Prahu, který se odvolal proti územnímu rozhodnutí (stavební úřad Prahy 1 se ho snažil z řízení všemi prostředky vyloučit), k Ministerstvu kultury, které závazné stanovisko pražských památkářů zrušilo a potvrdilo, že je místo potřeba chránit. Arcibiskupství nakonec požádalo o přerušení řízení, což magistrát udělal.

Po novele stavebního zákona by se Klub za starou Prahu řízení vůbec účastnit nesměl. Pokud by se nemohl vyjadřovat ani Národní památkový ústav, vše by zůstalo jen na zvůli úředníků na Praze 1, bez jakékoliv kontroly zvenčí.

Více informací na webu Klubu za starou Prahu>>>

 

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Právnička a odbornice Arniky na účast veřejnosti Vendula Zahumenská připravila dva nové obrazové průvodce po online světe územního rozvoje. Jak se vyznat ve změnách územního plánu, kde najít informace o konkrétním místě, jak se dozvědět a programech a průběhu hlasování zastupitelstva? Zkrátka všechno, co potřebujete k tomu, abyste se obstojně vyznali a dokázali se zorientovat, najdete ve dvou nových stručných obrazových průvodcích Arniky:

Praha online

Zastupitelstvo a rada - stručný průvodce po webech Arniky

 

Za možnost jejich realizace děkujeme našim individuálním dárcům z kampaně 200 pražanů!

Zařazeno v kategorii Novinky