Středy udržitelné Prahy v Městské knihovně- přednáškový cyklus o udržitelném rozvoji hlavního města

V rámci tří dvouhodinových přednášek otevřeme s odborníky vždy jednu středu v měsíci aktuální témata týkající se současné i budoucí podoby rozvoje Prahy. Přijďte si poslechnout příspěvky přednášejících a zapojit se do diskuze, která bude následovat. Těšíme se na vás!

Obecna pozvanka 1 716d0

Zařazeno v kategorii Novinky

Také v roce 2019 jsme se s Arnikou intenzivně věnovali rozvoji Prahy. Jaký byl loňský rok v metropoli a jak jsme se do toho zapojovali my?

Proměna vedení radnice na konci roku 2018 přinesla turbulentní změny. Postupně loni dohasínala bouřlivá debata kolem připomínek k Metropolitnímu plánu, který se dostal do fáze vypořádávání připomínek a závazných stanovisek, nicméně i tak se nám povedlo diskusi znovu posílit tím, že jsme na začátku roku zveřejnili právě závazná stanoviska dotčených orgánů státní správy k Metropolitnímu plánu. Některá z nich, hlavně ta Ministerstev kultury a životního prostředí, spolu s odborem ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, byla vůči připravovanému územnímu plánu velmi kritická, a de facto potvrdila naše výtky týkající se ochrany zeleně, památek, výškové regulace i dalších principů nového plánu, které jsme zveřejnili již na jaře 2018. V kontextu dění kolem Metropolitního plánu i naší předešlé aktivity, kdy jsme za účasti široké skupiny odborníků sestavili kompletní sadu připomínek k obecným principům plánu, kterou pak využily stovky Pražanů při přípravě vlastních připomínek, jsme se několikrát sešli s náměstkem pro územní rozvoj a územní plán Hlaváčkem, který ke společným schůzkám nad principy plánu přizval i odborníky participující na jeho přípravě. Na schůzkách ovšem nebyla nalezena shoda nad zásadními aspekty plánu a schůzky byly ukončeny. Průběh vyjednávání zástupců magistrátu s dotčenými orgány i městskými částmi sledujeme a těšíme se na vypořádání připomínek jejich i veřejnosti.

Významným tématem je pak také tzv. rekodifikace stavebního práva, neboli proměna pravidel výstavby na celostátní úrovni. Mezi největší rizika, která přináší, patří vyloučení dotčených orgánů (jako jsou orgány ochrany přírody nebo památkáři) z povolovacích procesů, resp. zrušení závaznosti jejich stanovisek. Problémů je ovšem mnohem více – od zveřejnění věcného záměru zákona jsme ve spolupráci se Zeleným kruhem téma sledovali, podávali připomínky a spolupracovali s právníky, památkáři i dalšími experty na formulaci nebezpečí, která nová pravidla přinášejí. Připomínky jsme podali i na konci roku k paragrafovému znění zákona, a nadále se k tématu vyjadřujeme a připravujeme podklady pro oponenturu nebezpečným ustanovením, která ohrožují ochranu životního prostředí i památek.

Jsme také rádi, že jsme se účastnili připomínkování územní studie k největšímu pražskému brownfieldu, Bubnům. Ve spolupráci s AutoMatem, Platformou za sociální bydlení, a také občany z Prahy 7 jsme zformulovali připomínky, kterými chceme návrh upravit k lepšímu s ohledem na míru zastavěnosti, adaptačních schopností lokality na klimatickou změnu a podíl zeleně, i možnosti regulace cen bydlení, které by zde v budoucnu mělo vzniknout.

Na začátku roku jsme vydali oceňovanou Analýzu bytové situace v Praze, která k dnešnímu dni zaznamenala přes 4 a půl tisíce stažení. K tématu klimatické změny ve městech jsme vydali analýz hned několik. Odpověděli jsme na 117 dotazů k rozvoji Prahy, které jste nám adresovali mailem nebo telefonicky. Připravili jsme několik veřejných akcí a seminářů na téma rozvoje měst, adaptace na klimatickou změnu nebo bydlení. Vystoupili jsme na zastupitelstvu i mnoha veřejných akcích, prezentovali jsme naše výstupy na odborných konferencích, jednali jsme s pražskými i místními politiky, vydali jsme přes desítku tiskových zpráv, věnovali se stávajícím změnám územního plánu, i příjezdu monitorovací mise UNESCO do Prahy a závěrům její zprávy. Vše můžete najít na našich webech zmenyprahy.cz a arnika.org/praha. Jsme rádi, že jsme toho mohli stihnout tolik i díky podpoře mnoha z Vás, kteří nám posílají finanční dary, anebo nás podporujete jinými způsoby.

A co chystáme do budoucna? První polovinu letošního roku chceme věnovat proměně grafické tváře naší kampaně. Přestože značka Praha – město pro život v rámci Arniky funguje již přes deset let, až doteď prakticky neměla vlastní vizuální podobu. Možná jste si již všimli nového loga na našich materiálech. Novým logem ale zdaleka nekončíme. Postupně proměníme a sjednotíme barevnou podobu kampaně, naše mediální platformy (abyste vše v budoucnu našli pod jednotným názvem „Praha – město pro život“), čeká nás proměna webu a přidáme i další kampaňové aktivity, včetně multimediálních novinek. Nadále budeme sledovat přípravu Metropolitního plánu i rekodifikaci stavebního práva, budeme se věnovat konkrétním problematickým kauzám výstavby (jako je proměna Masarykova nádraží, Bubnů a dalších rozvojových ploch v Praze), bránit ochranu zeleně a prosazovat přizpůsobení Prahy na klimatickou změnu, čeká nás i další průběh kauzy kolem památkové péče a UNESCO, a sledovat budeme i vývoj cen bydlení a prosazovat principy efektivní regulace. Nejen o tom všem vás budeme samozřejmě informovat na webu, facebooku, v newsletterech i v klasických médiích. Vážíme si Vaší podpory a držme si palce v úsilí o město příznivé k životu, ekologické, a dostupné všem.

 

 

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Připomínky desítek institucí doručené na konci roku k paragrafovanému znění nového stavebního zákona zřetelně ukazují, že návrh Hospodářské komory je nutné kompletně přepracovat. Legislativní zmetek s ohledem na množství a radikálnost připomínek nelze opravit, a vláda by měla urychleně ustavit nadresortní skupinu pro přípravu nového věcného záměru. Ten by měl zohlednit nejen systémové požadavky, které zazněly během připomínkovacího řízení, ale především dobrou zahraniční praxi a kvalitativní analýzu povolovacích procesů. Tu MMR překvapivě dosud nezajistilo.

„Včerejší prohlášení ministryně Dostálové o tom, že návrh připravený Hospodářskou komorou nestáhne a pouze věnuje delší čas vypořádání doručených připomínek, považujeme za nepřijatelné. Kromě zjevné neschopnosti reagovat racionálně na dlouhodobou a sílící kritiku se ministryně rozhodla de facto blokovat cestu k lepšímu zákonu,“ uvedla Petra Kolínská, která vede kampaň Zeleného kruhu za lepší stavební zákon.

„Přístup MMR považujeme za kontraproduktivní. Jde o plýtvání lidskými silami a odkládání řešení problému. Celý způsob přípravy zákona je vadný, výstupy vypadají podle toho, a dílčí zapracování připomínek to nemůže vyřešit,“ konstatoval Václav Orcígr z Arniky, vedoucí kampaně Praha - město pro život.

Skupina environmentálních NNO podala jménem Zeleného kruhu na konci prosince k návrhu zákona řadu zásadních připomínek, v nichž požaduje   přepracovat věcný záměr po dohodě s klíčovými ministerstvy a na základě kvalitativních analýz realizovaných povolovacích řízení a rešerší dobré praxe v jiných státech EU. Při novém zpracování věcného záměru požadují nevládní organizace respektovat dříve schválené strategické dokumenty, zejména Strategický rámec ČR 2030  a Politiku architektury a stavební kultury České republiky.

Další klíčový požadavek se týká řádné ochrany veřejných zájmů v oblasti životního prostředí, požární bezpečnosti a památkové péče.  Tento cíl splní nejlépe samostatné orgány státní správy, které budou mít kompetenci vydávat závazná stanoviska. Racionalizovat procesy uvnitř dotčených orgánů a mezi nimi, snížit jejich celkový počet je přitom důležité udělat na základě výsledků kvalitativní analýzy. Stát také musí zajistit plnění zákonných lhůt ze strany úřadů.

Stáhněte si kompletní znění připomínek k návrhu stavebního zákona

Aktuální analýza Parlamentního institutu „Ochrana veřejného zájmu ve stavebním řízení“ ve vybraných evropských státech prokázala, že nezávislost a silná pozice orgánů státní správy v oblasti životního prostředí či památek není překážkou pro rychlé rozhodování.

Polsko a Německo má dotčené orgány mimo stavební úřad a mají v povolování silnou procesní pozici. Přitom v žebříčku Doing Business zaujímá Německo 30 příčku (126 dnů) a Polsko 39 příčku (137 dnů), Česká republika zaujímá 157 příčku s 246 dny potřebnými pro získání povolení.

„Zjednodušit a zrychlit procedury vzhledem ke stavebníkům je jistě potřebné, ale není možné to dělat na úkor bezpečnosti lidí nebo ochrany hodnot v území. Vláda a Ministerstvo pro místní rozvoj by se měly inspirovat zahraniční praxí a potřebné změny navrhnout na základě  kvalitativní analýzy dostatečně velkého vzorku ukončených povolovacích řízení,“ uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Podle návrhu nového stavebního zákona nebudou smět památkáři zasahovat do stavebního řízení závaznými stanovisky, což má údajně výstavbu urychlit. Osud nejen pražských památek dává nový zákon do rukou úředníků stavebních úřadů a developerů. Příprava paragrafového znění stavebního zákona je téměř u konce, přestože se kvůli tomu historické centrum Prahy může ocitnout na seznamu památek, kterým hrozí akutní nebezpečí zániku. 

O odborných otázkách památkové ochrany už nebudou rozhodovat památkáři, ale stavební úřady v nové centralizované soustavě státní správy. 

„V minulosti se ukázalo, že závazná stanoviska hrají klíčovou úlohu pro zachování kulturních i environmentálních hodnot městské a venkovské krajiny. Stanoviska památkářů v poslední době významně ovlivnila například proces výstavby olomouckého mrakodrapu Šantovka,“ uvedla odbornice Arniky pro architekturu Lynda Zein a dodala: „Problém představuje i vyřazení orgánů ochrany přírody, která měla kritický vliv například na zrušení výstavby lanovky v Národním parku na Šumavě. Systém integrace dotčených orgánů pod centrální správu je nejasný a z hlediska ochrany památek i životního prostředí představuje velké riziko.“

UNESCO nedávno za laxní přístup k památkové ochraně kritizovalo vedení Prahy. Za velkou hrozbu považuje i stavební zákon, který se závaznými stanovisky nepočítá. To podle zprávy UNESCO povede k vážnému ohrožení památkové ochrany a v důsledku k porušení podmínek, k jejichž dodržování se Česká republika zavázala spolu se zápisem Prahy na seznam světového dědictví UNESCO. 

Představitelé Prahy se přesto ke zprávě Centra světového dědictví UNESCO staví chladně a závěry bagatelizují. To se ukázalo např. na říjnovém veřejném jednání Gremiální rady Institutu plánování a rozvoje, které na zprávu UNESCO mělo reagovat. Navazují tak na původní snahu minulé primátorky Adriany Krnáčové, která se prostřednictvím změny památkového zákona pokoušela oslabit vliv památkářů na rozhodování v památkové rezervaci. Kriticky se ohledně zápisu Prahy na seznamu UNESCO vyjádřil i vedoucí kanceláře Metropolitního plánu Roman Koucký, podle něhož by Praze vyškrtnutí ze seznamu pomohlo: „Do města by totiž přijelo více turistů podívat se, proč Praha ze seznamu zmizela. A my bychom je pak mohli lákat i na nové domy.“

„Praha i stát si musí uvědomit, že ochrana historického a kulturního dědictví není jen formální nutností, ale svědčí také o míře a kvalitě politické zodpovědnosti. Je smutné, že v otázce památkové ochrany se vedení Prahy s vládní koalicí shoduje a neznervózňuje ho ani hrozba mezinárodní diskreditace, která může skončit i vyškrtnutím ze seznamu světového dědictví,“ upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Spalující vedra nebo dlouhodobé sucho se staly běžnou součástí života obyvatel po celé republice. Nejlépe si s důsledky klimatické krize dokážou poradit města a obce, které samy aktivně prosazují zelená opatření nebo motivují obyvatele, aby přicházeli se svými nápady. Spolek Arnika příklady dobré praxe shrnuje v nové sérii publikací, ze kterých mohou samosprávy a veřejnost čerpat inspiraci.

Sucho, neschopnost zadržet vodu, nedostatečné adaptační i energetické vlastnosti nových budov nebo špatná ochrana zeleně jsou nejpalčivějšími důsledky klimatické krize, které obce musí řešit nejčastěji. Strategické dokumenty však představují pro územní plánování pouze nezávazná doporučení a města pak nemají možnost výstavbu v tomto směru usměrnit.

Publikace Arniky o adaptaci měst na klimatickou krizi

V praxi se osvědčují smlouvy obcí s investory, v jejichž rámci mohou samosprávy vyjednat smluvní zajištění adaptačních opatření v nové výstavbě soukromých developerů. Stejně tak lze ovlivnit výstavbu dostupného bydlení nebo infrastruktury a občanské vybavenosti. 

„Na adaptaci města na klimatickou změnu je třeba myslet už během plánování města. Nástroje řešení se musí stát součástí územního plánování i všech nových stavebních a rozvojových projektů státu, měst nebo soukromých developerů. Smlouvy obcí s developery jsou ke kvalitnímu územnímu plánu vhodným doplňkem,“ upozorňuje právnička Vendula Zahumenská.

Publikace o smlouvách s investory

Příklady dobré praxe z Prahy i ze zahraničí popisují opatření, činnost samosprávy i řešení problematických míst, jako jsou brownfieldy, transformační plochy nebo hustě zastavěné lokality s nízkým podílem zeleně. Konkrétní řešení ukazují, že intervence samospráv je během plánování a výstavby nezbytná, i pokud jde o schopnost města čelit klimatickým změnám.

„Vzděláváním a pozitivními příklady chceme motivovat radnice a veřejnost, aby aktivně připravovaly města na klimatickou změnu. Nejde přitom jen o opatření ve výstavbě, nutná je i aktivní ochrana zelených ploch a vytváření nových, podpora komunitních projektů a motivace občanů zabývat se svým okolím. Nesmíme ovšem zapomínat na prioritní nutnost radikálně omezit emise skleníkových plynů, bez toho nám adaptační opatření budou k ničemu,“ uzavírá Václav Orcígr z Arniky.

Publikaci s příklady dobré praxe z pražských čtvrtí a ze zahraničí

Zařazeno v kategorii Novinky

Chcete se dozvědět více o možnostech smluv mezi investory a obcemi? Rádi byste načerpali inspiraci dobré praxe z příkladů ze zahraničí? Zajímají vás možnosti adaptace měst na klimatickou změnu? Přijďte na náš seminář!
Sympozium rozdělené na dopolední a odpolední seminář se koná 11. 11. 2019, v ARCHIPu, Poupětova 3, Praha 7 – Holešovice, 170 00 (centrum DOX+, vstup za hlavním vstupem centra DOX).
Vystoupí:

Petr Svoboda, advokát PF UK

Milan Vácha, starosta obce Psáry 

Vendula Zahumenská, právnička Investor Zahumny 

Pavlína Valentová, Czech Globe 

Eva Tylová, místostarostka MČ Praha 12 

Kateřina Schön, Magistrát hl. m. Prahy 

Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí

Jan Kříž, Ministerstvo životního prostředí 

Iva Zvěřinová, Centrum pro otázky ŽP UK 

Václav Orcígr, Arnika 

Česká rada pro šetrné budovy 

PŘIHLAŠOVACÍ FORMULÁŘE: 

Možnosti obcí - dopolední seminář

Možnosti občanů - odpolední seminář

 

klima seminar 89574

Zařazeno v kategorii Novinky

Dlouhodobý záměr centralizovat rozhodování o stavbách, který v průběhu roku prezentovala radní Kordová Marvanová, vzal za své. Proti se postavily městské části, které se záměrem nesouhlasily. Centrální stavební úřad se měl dle záměru věnovat hlavně významným stavbám celoměstského významu, jako jsou rozsáhlé bytové komplexy či administrativní centra, anebo velké dopravní stavby.

Centrální stavební úřad měl být součástí komplexu opatření, která mají za cíl urychlit proces povolování staveb. Mezi ně patří na celostátní úrovni také chystaná rekodifikace stavebního práva. Většina městských částí však nechtěla přijít o své kompetence a vliv na rozhodování o stavbách. Arnika zastavení záměru na centralizaci považuje za pozitivní krok, protože cena i rizika vzniku "superúřadu" by byly příliš vysoké.

Zařazeno v kategorii Novinky

Sídliště, které se rozprostírá od Ďáblického hřbitova až po vestibuly metra Kobylisy, nabízí rozmanitý veřejný prostor s velkou plochou zeleně vhodnou pro volný čas a rekreaci, výbornou dostupnost služeb a dopravního napojení na městskou infrastrukturu. Každý byt je dobře osluněný a prostorný, domy si přes svou výšku navíc navzájem nestíní. Podle nezávislých průzkumů si lidé také cení otevřenosti prostoru, zeleně, i komunitního života.

Obyvatele Ďáblic však trápí obrovský tlak na zástavbu. Původní záměr firmy CPI postavit až šestnáctipatrové věžáky se místním podařilo zastavit. Dalším jádrem sporu se stala územní studie IPR, která počítá s výstavbou 20 domů na ploše zhruba 60,5 tis. m2 a navýšením stávající zastavěné plochy sídliště na více než dvojnásobek. Územní studie je přitom v rozporu s platným územním plánem i připravovaným Metropolitním plánem.

“Původně plánované vysoké paneláky se pouze položí a tím ovšem zlikvidují rozsáhlé zelené plochy. Místní dobrovolníci spočítali, že výstavbě bude muset ustoupit až 500 vzrostlých stromů. Vedení Prahy se přitom zavázalo vysadit během pár následujících let milion stromů. Obáváme se, že kvůli podobným stavebním záměrům a kácení skončí stromy akorát na okraji metropole. Ochlazovat ulice však potřebujeme uvnitř města a neničit již existující zelenou infrastrukturu,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

Úbytek zeleně není zdaleka jediným problémem, který územní studie do území přináší. Na mnoho dalších upozorňuje ve svých připomínkách spolek Krásné Kobylisy, který sdružuje a síťuje obyvatele sídliště. “Studie vůbec nerespektuje představy a přání obyvatel sídliště, narušuje unikátní urbanistickou koncepci místa, ani neodpovídá schválenému zadání. O sídlišti a názorech jeho obyvatel přitom existují relevantní a podrobné studie, na problémy obyvatelé upozorňovali i v rámci veřejných setkání,” upozorňuje Jana Rozmarová ze spolku Krásné Kobylisy.


Připomínky spolku Krásné Kobylisy najdete zde: https://www.krasnekobylisy.cz/wp-content/uploads/2019/06/Pripominky_US_Sidliste_Dablice_Krasne_Kobylisy.pdf

Institut plánování a rozvoje vydal zprávu o komentářích k návrhu Územní studie sídliště Ďáblice. Ta ukazuje všechny komentáře místních obyvatel k návrhu se všemi výhrady. Dohromady vydají na více než sto stran textu.

Zprávu IPRu najdete zde: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/participace/dablice/zaverecna_zprava_dablice_1.pdf  

Arnika se problémem zabývala v rámci svých aktivit k adaptaci města na klimatickou změnu. V rámci série pěti případových studií ukáže ve spolupráci s obyvateli a komunálními politiky příklady konkrétních opatření pro adaptaci na klimatickou změnu a upozorní na nedostatky, které je třeba řešit do budoucna.

Studie Arniky je k dispozici na webu: https://zmenyprahy.cz/praha-dnes/klima/adaptace-v-miste/dablice

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Vlna spalujících veder zasáhla Českou republiku a z Prahy vytváří téměř neobyvatelné město. Nejvíce trpí lidé v centru metropole, kde se letní teploty mohou vyšplhat až k 50 °C. Nejrozpálenější místa by pomohly ochladit stromy, vodní plochy nebo pásy zeleně. Je však potřeba, aby se Praha na častější horko a sucho připravila, ať už konkrétními opatřeními ve městě, ale také prosazováním strategických cílů do klíčových dokumentů, jako je Metropolitní plán. Jeho návrh však parky, zahrádkové osady a drobné zelené plochy vymezuje jako zastavitelné pozemky. Městské části i místní obyvatelé na svých území některá opatření přesto pomalu zavádějí, Arnika jejich příběhy bude přes léto mapovat.

„Praha sice přijala Strategii adaptace na klimatickou změnu, zatím se ji nedaří příliš naplňovat. Závazky Prahy z letošního roku, jako je příslib uhlíkové neutrality do roku 2050 a nebo mohutnější podpora cílů Strategie ve formě zeleně a vodních prvků, jsou určitým signálem do budoucna. Město je ovšem v tuto chvíli na klimatickou změnu zcela nepřipravené. Chybí i motivace developerů, například vzájemnými dohodami o zelených opatřeních nebo efektivní dotačních politikou. Také sami Pražané mohou dávat zpětnou vazbu nebo přicházet na místní radnice s vlastními nápady, které jim pobyt v Praze ulehčí, a sami na tvorbě opatření participovat. Města a samosprávy jim k tomu ale musí dodat jednoznačnou podporu,“ říká Václav Orcígr z Arniky. 

Pobyt ve městě během horka ulehčí nejen stín v parcích, stromy v ulicích, obnova jezírek, mokřadů nebo potoků. Pomoci mohou i maličkosti – fontány, pítka, osázené balkony, vnitrobloky, fasády porostlé popínavkami, zelené střechy nebo komunitní zahrádky. Tedy vše, co zachycuje vodu, která odpařováním vzduch ochlazuje. Jeden příklad za všechny – teplota povrchu pod korunami stromů je za slunečného počasí v létě až o 20 °C nižší než na fasádách, chodnících nebo střechách.

Arnika v současné době mapuje nejproblematičtější místa v Praze. U pěti lokalit ve spolupráci s obyvateli a komunálními politiky ukáže příklady konkrétních opatření a upozorní na nedostatky, které je třeba řešit do budoucna. Jednotlivé studie v průběhu léta zveřejní a poslouží jako inspirace místním lidem, samosprávě nebo investorům.

První zveřejněná studie ukazuje práci se zachytáváním vody na sídlišti a způsoby údržby sídlištní zeleně na Praze 12. Tam se radnice snaží o progresivní přístupy skrze výsadbu lučních trávníků, které lépe zadržují vodu nebo komunitním kompostováním. S údržbou zeleně pomáhají i retenční nádrže, které radnice instalovala ve veřejném rekreačním areálu nebo na sběrném dvoře.

Zachytávání vody a údržba zeleně na Praze 12 >>>

„Lidé se nejdříve divili. Nebylo jim jasné, co s těmi kompostéry chceme dělat. O každý kompost někdo pečuje a my ho pak využíváme u nových výsadeb,“ popisuje místostarostka městské části Eva Tylová. 

tylová de01a

Vyššími teplotami nejvíce trpí hustě zastavěné čtvrti v centru Prahy. Příčinou jsou velké budovy, které brání profukování větru, vybetonovaná parkoviště, rozpálené chodníky bez stromů a intenzivní doprava. Podle klimatologů nás v příštích letech čekají delší sucha, přívalové deště a ještě nesnesitelnější léta. Cestou, jak připravit města na extrémní projevy klimatické změny je vedle zelených a modrých opatření také dostatečná osvěta obyvatel a šetrná spotřeba. Začít je však třeba u radikálního omezení produkce skleníkových plynů - vedle velkých producentů, jako jsou uhelné elektrárny nebo letecká doprava, je třeba snižovat podíl automobilové dopravy ve městech nebo podporovat výstavbu energeticky šetrných budov.

 

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Pražští zastupitelé jednají o stovkách změn, které inicioval náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Výbor pro územní rozvoj projednával další vlnu změn, včetně dlouhodobě zablokovaných. Cílem je rozhýbat výstavbu Prahy, dokud nezačne platit Metropolitní plán a zcela nová pravidla. Desítky změn ale dostaly zelenou i přes protesty městských částí, Institutu plánování a rozvoje (IPR) nebo místních obyvatel. Řada z nich může také vést k zástavbě zeleně.

 

Zastupitelé hlavního města údajně chtějí nastartovat výstavbu, ke které se Praha zavázala. Například na Praze 20 náměstek Hlaváček na návrh žadatele prosazuje zrušit historické jádro bývalé obce Svépravice, což by podle IPR mohlo vést ke znehodnocení rázu lokality. V dalších případech mění funkční využití ploch a objem plánovaných záměrů, a to i přes nesouhlas městských částí, IPR a dalších odborných institucí.

Hlasité protesty místních jsou slyšet i ze Sedlce, kde se navrhuje zastavět další pozemky včetně zeleně bytovými domy v nepřiměřené výšce a objemu. Plánované stavby však ignorují vesnický ráz okolní zástavby i umístění v kaňonu Vltavy pod sedleckými skalami. Místní mají obavy z nárůstu dopravní zátěže, kterou výstavba přinese. Není ani jasné, zda bude možné stávající infrastrukturu přizpůsobit tak velkému záměru. Tento konkrétní podnět je dokonce v rozporu s připravovaným Metropolitním plánem. Místní v Sedlci se před časem úspěšně bránili masivní výstavbě, kterou nakonec odvrátil až soud

"Náměstek Hlaváček by měl vysvětlit nejen kolegům, ale hlavně veřejnosti, proč nehájí zájmy lidí, ani nerespektuje stanoviska IPRu, odboru územního rozvoje nebo městských částí. Dosavadní postup budí přinejmenším rozpaky. Řada změn zcela bez důvodu ohrožuje cenné zelené plochy a přírodní lokality, některé i v samotném centru města,” uvádí Václav Orcígr z Arniky. 

Podle Arniky je zásadním problémem oživování dlouhodobě pozastavených změn územního plánu, u nichž často není jasné, zda o jejich pořízení původní žadatel ještě stále stojí. Výbor ovšem jejich další pořizování nakonec zamítl.

 

Zařazeno v kategorii Novinky
Strana 1 z 4