Přehled zpráv emailem
Telefon

Nově vznikající čtvrti i zastavěné lokality uprostřed metropole se potýkají se stále silnějším vedrem, suchem, prudkými srážkami i dalšími projevy klimatické změny. Spolek Arnika se v druhé studii Lokální adaptace na změnu klimatu zaměřil na rizika a potenciál brownfieldu na Kolbenově ve Vysočanech a Náměstí Republiky jako jednoho z tepelných ostrovů a možnosti udržitelné dopravy v Praze.

“Případové studie jsou vhodným nástrojem, kterým lze dobře ukázat, jaké problémy klimatická změna městům přináší. Modelové příklady detailně odhalují, kde je potřeba městský prostor upravit a kde se městu daří dopadům klimatických změn předcházet,” říká Václav Orcígr z Arniky.

Stáhněte si Lokální adaptace na změnu klimatu zdarma do své čtečky

Publikace popisuje současný způsob možnosti revitalizace brownfieldu na Kolbenově, stav Náměstí Republiky a jeho okolí, jednoho z největších tepelných ostrovů Prahy a zkoumá dopady husté dopravy, které dominují osobní automobily. Stávající podmínky hodnotí z hlediska kumulace tepla a dalších rizikových jevů, jako je hluk nebo znečištění ovzduší. Dále ukazuje možnosti budoucího rozvoje na základě udržitelných řešení, které vycházejí ze zahraniční praxe. Zvláštní důraz autoři kladou na aspekt plánování a začlenění zeleně a dalších opatření do výstavby.

Více informací naleznete na webu>>>.

Nová publikace navazuje na předchozí brožury Arniky, které stejným způsobem zhodnocovaly konkrétní místa v Praze i městské koncepce a inspirace ze zahraničí.

Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem.

Zařazeno v kategorii Novinky

Nový díl speciálního vydání pořadu Nedej se! se tentokrát zaměřil na kontroverzní monofunkční projekt společnosti Penta. Projekt je v rozporu s platnými zásadami územního rozvoje a spolek Arnika proti jeho podobě dlouhodobě vystupuje. 

Díl s názvem Veřejný zájem na prodej najdete ke shlédnutí ZDE>>>

Se svými odbornými komentáři  v podrobném shrnutí kauzy vystoupili například historik umění Richard Biegel, ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková, urbánní sociolog Václav Orcígr nebo advokát Michal Bernard. 

V dubnu letošního roku se podařilo společnosti Penta Investments získat územní rozhodnutí. Stalo se tak bez účasti spolků Arnika, Klub za starou Prahu, Auto Mat a veřejnosti bydlící v těsné blízkosti, kteří přitom byli před třemi lety účastníky EIA. Automaticky měli proto podle zákona být účastníky územního řízení. Stavební odbor Prahy 1 spolky ani veřejnost o zahájení řízení neinformoval, zcela nestandardně navíc celé řízení proběhlo v utajení, bez vyvěšení na úřední desku. I když se spolky dodatečně přihlásili, byly z řízení vyloučeny. Žádost o územní rozhodnutí podala společnost Penta na stavební odbor P1 v lednu letošního roku jen den poté, kdy byl odvolán starosta Pavel Čižinský a dosavadní koalice, která měla k zástavbě výhrady.

Rada hlavního města na začátku května schválila smlouvu se společností Penta, kde se výměnou za 15 miliónů na rekonstrukci náměstí ulic Na Florenci a Havlíčkova vzdává práva odvolání proti územnímu rozhodnutí. S územním rozhodnutím nesouhlasí zmíněné spolky ani dotčená veřejnost a dožadují se i nadále svých práv. S územním rozhodnutím nesouhlasí také památkáři, NPÚ proto jako účastník řízení podal odvolání. Proti územnímu rozhodnutí protestuje část odborné veřejnosti, vznikla též petice. Na protest proti postupu hl. m. Prahy rezignovali na funkci v Gremiální radě IPR historička Kateřina Bečková a historik architektury Rostislav Švácha.1

Zařazeno v kategorii Novinky

Sucho, neúnosná vedra nebo bleskové povodně trápí hlavně obyvatele ve městech a na vesnicích. Návrh nového stavebního zákona žádnou pomoc pro rychlejší a levnější adaptaci na změnu klimatu nenabízí. Spíše naopak. Nepodporuje rozšiřování zelených a zasakovacích ploch, neurychlí slibovanou revitalizaci opuštěných a zanedbaných brownfieldů a naopak má ulehčit výstavbu na zemědělské půdě. Pokud chceme mít ve městech méně tepelných ostrovů, více zeleně a dostatek vláhy, je nezbytné vládní návrh nového stavebního zákona přepracovat.  V říjnu jde návrh zákona do prvního čtení v Poslanecké sněmovně. 

"Hlavním problémem nově navrhovaného českého stavebního práva je až příliš jednostranné zaměření se na podporu ekonomického růstu a maximální urychlení všech řízení. To však bohužel jde poměrně velmi drasticky nejen proti celospolečenským zájmům environmentálním a sociálním, ale zejména silně zasahuje do ochrany práv občanů, obcí, spolků, ale i mnohých, zejména pak menších, podnikatelských subjektů či vlastníků půdy. Návrhu nového stavebního zákona také  v podstatě chybí hlubší a účinnější mechanismy (zvláště transparentnost a elektronizace) boje s korupcí a dalšími negativními jevy, které jsou na věci územní a stavební navázané," upozorňuje prof. Milan Damohorský z České společnosti pro právo životního prostředí.

"Výstavba významně ovlivňuje, jak budou města i krajina schopny čelit extrémním výkyvům počasí. Nový stavební zákon usnadňuje zástavbu volných pozemků na úkor zelených a vodních ploch. Bez nich přitom bude život ve městech a na vesnicích naprosto nesnesitelný. Vrácením návrhu k přepracování máme jedinečnou šanci maléru předejít," říká Martin Skalský z Arniky.

"Prosazujeme takový stavební zákon, který podpoří efektivní́, hospodárné a rychlé realizace adaptačních opatření ve městech a na vesnicích. Dobrá zahraniční praxe ukazuje, že užitečná je dostatečná podrobnost v územním plánování, jedno povolení ke stavbě, které zastřešuje stanoviska všech dotčených úřadů, jež hlídají veřejný zájem nejen v oblasti životního prostředí. Český návrh zákona dává příliš velké pravomoce úředníkům stavebního úřadu a osekává pravomoce odborníků a radnic," doplňuje Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

Vláda opakovaně přiznalai, že česká města nejsou dostatečně připravena na klimatickou krizi. Návrh zákona řešící oblast stavebnictví však vůbec nepočítá s novými úkoly, které před nás staví klimatická změna. Zcela v něm chybí ekonomické nástroje pro přednostní zástavbu brownfieldů a ochranu dosud nezastavěných území. Opatření, které mají umožnit dohodu mezi developery a městy s cílem posílit finanční účast stavebníků na budování zelených a vodních ploch, jsou dobrovolná nebo zcela bezzubáii. Hrozí také snadnější zábor zemědělské půdy, o kterém mají v řadě případů nově rozhodovat stavební úřady místo orgánů ochrany zemědělského půdního fondu.

i) Problémy České republiky ve vztahu adaptace na klimatickou změnu z pohledu územního rozvoje popisují strategické vládní dokumenty:

ii) Návrh stavebního zákona a nástroje územního plánování:

  • Regulační plán – beze změny oproti současnosti. V praxi se téměř nevyužívá.
  • Dohoda o parcelaci – návrh tento nástroj ruší. 
  • Plánovací smlouvy – dobrovolné, nevyvážené závazky obce a investora, riziko „nákupu“ změn územního plánu od těch, kdo mají dostatečný kapitál.
  • Náhrada za změnu v území – jen v případě snížení hodnoty. Při zvýšení hodnoty žádný odvod povinný není.

Zařazeno v kategorii Novinky

Akrobatky, úředníci a domina ve zlatých šatech připomněli Pražanům, jak developerská společnost Penta Investments přes veškerou kritiku odborníků, místních obyvatel a spolků hodlá na hranici památkové zóny postavit megalomanské administrativní budovy spojené se jménem slavné architekty Zahy Hadid. Happening Think Gold. Think Masaryčka, který připravil spolek Arnika, zahájil třídenní festival Za Prahu udržitelnou a sousedskou.

Akrobatky ve zlatých šatech si od diváků vyžádaly jejich náměty a přání na využití dosud nezastavěného území, aby je následně s dvěma “úředníky” za hlasitého pobavení před zraky všech roztrhaly. Domina s korunou herce usměrnila, zasypala sprchou zlatých flitrů a na vztyčený strom připevnila návrh zlaté věže, dominanty projektu od architekty Zahy Hadid.

„Průběh happeningu nenarušil ani příjezd hlídky městské policie kvůli údajnému ničení soukromého majetku nebo přeřezání lan, které akrobaté měli využít během představení. Někdo, komu se naše přítomnost na místě nelíbila, tak bezprostředně ohrozil zdraví vystupujících. Jakmile se policisté dozvěděli, že vyhlídková budka Penty nemá platný zábor veřejného prostranství, a nemohlo tedy dojít k poškození věci, co legálně neexistuje, nechali akci proběhnout bez omezení,“ shrnuje Václav Orcígr z Arniky.

Nestihli jste přijít? Mrkněte aspoň na fotky

Páteční představení odehrávající se přímo u vyhlídky vedle Masarykova nádraží ztvárnilo vývoj vzniku kontroverzního projektu. Administrativní budovy v první fázi výstavby na nejlukrativnějších pozemcích v centru Prahy nedávno získaly územní rozhodnutí. Stalo se tak i přes vlnu kritiky, že předimenzovaný projekt uprostřed tepelného ostrova výrazně zahustí zástavbu, rozpálí území ještě víc a do centra sužovaném hustou dopravou přivede další auta, prašnost a hluk. Nadměrná výška budov navíc naruší hodnotný urbanistický charakter s jeho historickými dominantami. Arnika na závěr představila petici proti plánované výstavbě.

Na akci navázal festival Za Prahu udržitelnou a sousedskou, který uspořádaly spolky Paměť města, Arnika a AutoMat. Jeho součástí byly přednášky, diskuse, workshopy a filmová promítání nebo poznávací cyklojízda.

Zařazeno v kategorii Novinky

V tuto chvíli probíhají na pražském magistrátu jednání o zcela nekoncepčních změnách územního plánu o rozšíření ruzyňského Letiště Václava Havla o novou runway a většího zahuštění další etapy výstavby Masarykova nádraží. Městské části, odborníci, místní obyvatelé a spolky přitom dlouhodobě upozorňují, že takový rozvoj hlavního města povede k rozšíření tepelného ostrova a prohlubování klimatické krize. 

„Praha si musí uvědomit, že otázka klimatické krize je pro budoucnost města prioritní. Je na čase, aby politici převzali odpovědnost, která jim byla svěřena. Nesmí umožnit takový rozvoj Prahy, který ji v horizontu několika let udusí pod náporem vedra i nové vlny turismu. Rozšíření letiště nedává ekonomicky smysl. Obrovské investice do výstavby v budoucnu přinesou nové extrémní výdaje na hašení následků tohoto špatného rozhodnutí,“ upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

Jednání Výboru pro územní rozvoj o rozšíření letiště o novou paralelní dráhu prošlo tento týden o jediný hlas. Navýšení kapacity letiště až na dvojnásobek bude znamenat také více turistů, kvůli nimž se nedá často v centru hnout. A nejinak tomu bude po odeznění pandemie. Velká evropská města přitom od dalšího posilování letecké dopravy upouštějí. Například Londýn nedávno zastavil rozšiřování letiště Heathrow. V souvislosti s postupující klimatickou změnou zvětšení letiště znamená porušení mezinárodních závazků vyplývajících mj. z Pařížské klimatické dohody. 

Vedle toho je na stole jednání o zahuštění už tak masivní výstavby v dalších etapách výstavby u Masarykova nádraží. To zároveň bude znamenat razantní pokles tzv. koeficientu zeleně a povede k naprostému nedostatku zelených ploch. Masivně zastavěné pozemky v samotném centru tepelného ostrova Prahy bez zelených ploch podmínky pro život místních obyvatel ještě zhorší v letních vedrech vytvoří rozpálené peklo. První etapa projektu u Masarykova nádraží s rozporuplnou zlatou věží od slavné architekty Zahy Hadid přitom už získala letos na jaře územní rozhodnutí.

Zařazeno v kategorii Novinky

Pražští radní se zřekli vlivu nad stavbou obchodně administrativního komplexu Masaryk Centre 1. Výměnou za úpravy v druhé části plánované čtvrti u Masarykova nádraží se Praha proti územnímu rozhodnutí neodvolá. Vyplývá to z memoranda, jehož uzavření s Pentou radní včera schválili. U předimenzovaného projektu, který zjevně odporuje právním předpisům, městským strategiím a kritice odborné veřejnosti, nebude Praha dobrovolně vymáhat vlastní předpisy. Vyjednané “ústupky” ze strany Penty měly být standardní součástí projektu od samotného počátku a s ohledem na obrovskou zátěž uprostřed tepelného ostrova představují jen kapku v moři. Územní řízení mělo od začátku velmi netransparentní a nezákonný průběh. Spolky Arnika, AutoMat a Klub Za starou Prahu požádaly primátora, příslušné náměstky a radní i všechny zastupitele o prověření.

„Pražská radnice s Pentou se pokouší veřejnost opít rohlíkem. Za více bytových ploch a více peněz na revitalizaci ulic Na Florenci a Havlíčkova náměstí měl magistrát bojovat od samého počátku. K tomu nepotřebuje žádné memorandum. Z dohody pro nás plyne, že Praha nadále hájí zájmy soukromých firem na místo zájmů obyvatel,“ shrnuje Václav Orcígr z Arniky. 

„I přes odborné výtky Národního památkového ústavu Odbor památkové péče magistrátu chybně projekt odsouhlasil, což odporuje městem schválenému Management plánu ochrany památek i doporučením monitorovací mise UNESCO. Dohoda s Pentou snahy o nápravu zcela zablokuje,“ upozorňuje Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu.

„Místo, aby Praha důsledně vyžadovala dodržování závazných pravidel, nahrazuje je ad hoc smlouvou na poslední chvíli. Bez řešení tak zůstává mnoho problémů od zatížení parkujícími auty až po urbanistický dopad na okolí Pražští radní tímto krokem vytvořili nebezpečný precedens pro další kontroverzní projekty, a to je z našeho pohledu velmi problematické,“ uvádí Michal Lehečka z Laboratoře udržitelného urbanismu spolku AutoMat.

Memorandum v rámci celé plochy vůbec neprosazuje ochranu světově jedinečných hodnot, umístění veřejných budov či parků nebo řešení centrálního dopravního uzlu a tepelného a smogového ostrova. Vedení pražského magistrátu se tak vzdává vlivu na budoucí podobu nejhodnotnějšího a klíčového území pro rozvoj města ve prospěch jedné soukromé firmy. Náměstek primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu Petr Hlaváček tvrdí, že první fáze projektu se již nedá měnit, z čehož viní minulé vedení Prahy. Byl to však právě on jako tehdejší ředitel Institutu plánování a rozvoje, kdo podepsal vyjádření v rámci zjišťovacího řízení EIA v roce 2016, že u tak velké budovy bude kladen zvláštní důraz na architektonický detail. 

Celý proces povolování stavby Masaryk Centre 1 byl od začátku značně nestandardní. Odborná veřejnost a dotčení vlastníci v sousedství stavby byli z řízení vyloučeni. Dotčené orgány státní správy vydaly kladná stanoviska, přestože je projekt v rozporu s právními předpisy i schválenými strategickými dokumenty Prahy. Institut plánování a rozvoje navíc z nepochopitelného důvodu v územním řízení prostřednictvím námitek neprosazoval své požadavky na zvýšení podílu ploch pro bydlení, snížení výšky a koordinaci s dalšími záměry v oblasti.

Zařazeno v kategorii Novinky

Volné parcely mezi ulicí Milady Horákové a nádražím Praha-Dejvice zmizí kvůli patnácti převážně kancelářským budovám, v menší míře se počítá i s byty a obchody. Nové čtvrti v blízkosti Pražského hradu mají dominovat dva dvanáctipatrové věžáky výrazně převyšující okolní budovy. S naprosto přemrštěnou zástavbou počítá aktuální studie Institutu plánování a rozvoje, se kterou však nikdo místní obyvatele ze sousedství neseznámil a nemohli k ní vyjádřit svůj postoj v připomínkovém řízení. Studie je přitom hlavním podkladem pro změnu územního plánu, o které dnes jednají zastupitelé pražského magistrátu.

„Studie počítá s maximálním vytěžením a neúměrným zatížením celého okolí, jak jsme zvyklí u dravých soukromých developerů. Nejvíce nás však zarazilo, že Institut plánování a rozvoje jako zadavatel studie své plány nekonzultoval s místními obyvateli, na které bude mít výstavba největší dopad. Přesto, že jde o veřejnou instituci, ignoruje zájmy lidí a dává přednost podpoře komerčních developerských aktivit,“ říká Lenka Kužvartová z Arniky. 

Studie Hradčanská – alternativy struktury je k dispozici na webu městského úřadu Prahy 6

Až dvanáctipatrové domy mezi Hradčany a Dejvicemi nabídnou 130 tisíc m2 kancelářských ploch, 40 tisíc m2 bytů a 37 tisíc m2 obchodů, které vyrostou nad zahloubenou rychlodráhou na letiště. Nová čtvrť denně přivede do oblasti 8 tisíc zaměstnanců a poskytne bydlení pro 1300 lidí. Návrhy jsou ale v rozporu s Metropolitním plánem, který vzhledem k okolní zástavbě předepisuje pouze šestipatrové obytné domy. 

Zahuštěná a vysoká zástavba není jediným nedostatkem. Studie ignoruje vhodnou adaptaci území na klimatickou změnu a čtvrť proto pravděpodobně přispěje k oteplení a zhoršení životního prostředí lokality. Plány dostatečně neřeší ani veřejnou vybavenost nebo parkovací stání. Navrhované dva tisíce parkovacích míst budou stačit pouze pro zaměstnance a nové obyvatele a nepomohou řešit parkování pro širší okolí. Zahloubení trati navíc podle studie zaplatí stát, aby tyto investice neodrazovaly soukromé stavebníky.

S rozsáhlým pozemkem, který se rozprostírá podél kolejí kolem Dejvického nádraží až k ulici Svatovítská, už byly v minulosti různé plány. Podle návrhu z roku 2002 měl vzniknout velký park s rozsáhlou vodní plochou. V roce 2018 se počítalo se stavbou nové budovy Národní galerie. Většina pozemku patří Správě železniční a dopravní cesty, menší díl pražskému magistrátu.

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Obchodně administrativní komplex Masaryk Centre 1 získal územní rozhodnutí od stavebního úřadu Prahy 1. Dvě obří až devítipatrové budovy jsou součástí rozsáhlého projektu u Masarykova nádraží, který zásadně ovlivní život nejen Prahy 1. Skupině Penta Investments podařilo docílit, aby do projektu nemohla veřejnost zasahovat. Zapojit se nemůže řada dotčených sousedů, odborníků, ani autoři připomínek v procesu EIA - spolky Arnika, AutoMat a Klub Za starou Prahu. K zahájení výstavby nyní investorovi zbývá dostat stavební povolení.

"Věřili jsme, že se nám zákonnou cestou podaří prosadit úpravy projektu, na kterých panuje obecná shoda. Bohužel, povolování staveb na Praze 1 je pouhá fraška. Je vidět, že úředníci i samospráva včetně Institutu plánování a rozvoje hájí soukromé zájmy navzdory velké části obyvatel Prahy a rozhodují v naprosté tajnosti," upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

Nahlédněte do územního rozhodnutí

Přestože zastavěná plocha, výměra podlažních ploch i objemová kapacita zůstaly shodné s původním záměrem, developerovi stačilo provést drobné změny a projekt přejmenovat, aby se o povolení dvou budov rozhodlo bez návaznosti na dokončený proces EIA. Do budoucí podoby vznikající čtvrti dokonce nemohou zasahovat ani vlastníci bytů z blízkého okolí, na které bude mít stavba bezprostřední dopad.

Na rozdíl od drobných staveb, jako jsou půdní a dvorní vestavby, stavební úřad Prahy 1 neoznámil u megalomanského projektu na úřední desce ani zahájení řízení, ani vydání územního rozhodnutí ze 17. dubna 2020. Informoval pouze vybrané účastníky a majitele nejbližších pozemků. 

"Stačily kosmetické úpravy v projektu, aby úřady přestaly názory odborníků brát vážně a staly se pro ně jen ‘subjektivním negativním hodnocením hmoty a vzhledu‘. Přestože jde o stejně objemnou a vysokou budovu jako v původním projektu, magistrátním památkářům to nevadí a s klidem odkývnou, že navrhovaná stavba ‘harmonicky vstupuje do lokality, třeba i ve formě dominanty’," upozorňuje Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu.

"Negativní dopady této stavby pro město dalekosáhle přesahují její přínos. Stavba nerespektuje regulativy stanovené platnými zásadami územního rozvoje. Mimo to způsobí další nárůst znečištění ovzduší v centru města prostřednictvím dalších stovek aut," podotýká Michal Lehečka z Laboratoře udržitelného urbanismu spolku AutoMat. 

Stavební úřad vytrvale odmítá vyslyšet výtky odborníků nebo sousedů z okolí. Předimenzovaný projekt uprostřed tepelného ostrova představuje obrovskou zátěž, výrazně zahustí zástavbu a rozpálí území. Nadměrná výška budov navíc narušuje hodnotný urbanistický charakter s jeho historickými dominantami. Projekt kritiku schytal také za čistě komerční využití budov, které je v rozporu se Zásadami územního rozvoje hlavního města Prahy. V centru sužovaném hustou dopravou navíc přibudou další auta a s nimi vyšší prašnost a hluk. Sporné jsou dopravní dopady kolem pěti set nových parkovacích stání celého záměru nebo řešení cyklistické dopravy, které odporuje městským strategiím

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Společnost Penta zažádala stavební úřad Prahy 1 o územní rozhodnutí pro první fázi projektu Central Business District – administrativní budovu v ulici Na Florenci. Úředníci zahájili řízení, aniž by informovali všechny účastníky. Z klíčového procesu odřízli největší kritiky, kteří se nemohou během schvalování ke kontroverzní stavbě vyjádřit. Záměr je však součástí rozsáhlého rozvojového území, a proto podléhá procesu EIA. Spolky Arnika, AutoMat a Klub za starou Prahu, které podaly připomínky v rámci procesu EIA, hodlají územní řízení obnovit se svou účastí.

Penta Investments zažádala o územní rozhodnutí k výstavbě Masaryk Centre 1 navržené architektonickou kanceláří Zahy Hadid 15. ledna 2020. Stalo se tak pouhý den poté, co členové někdejší koalice Prahy 1, kteří proti projektu vystupovali s jasnými požadavky, odešli do opozice. Na místo zveřejnění na úřední desce, stavební úřad Prahy 1 zaslal informaci o zahájení řízení pouze dotčeným orgánům a vlastníkům sousedních pozemků. Obešel tím účastníky posuzování vlivů na životní prostředí i další dotčené vlastníky. Spolky Arnika, AutoMat a Klub Za starou Prahu přitom podaly k posuzování vlivů řádné připomínky a stavební úřad je měl ze zákona o zahájení návazného řízení informovat.

Nahlédněte do oznámení o zahájení územního řízení

„Způsob, kterým se stavební úřad postavil k územnímu řízení, je naprosto skandální. Je evidentní, že kontroverzní projekt má být projednán v tichosti a bez kritických aktérů, kteří budou mít k projektu námitky. Zahájili jsme potřebné právní kroky, abychom se do řízení mohli zapojit, a věříme, že uspějeme,“ komentuje situaci Václav Orcígr z Arniky. 

Přečtěte si vypořádání připomínek k dokumentaci EIA

Podle spolku AutoMat developer schvalováním pomocí salámové metody zamezuje vypořádání koncepčních připomínek dopravních dopadů celého komplexu. „Záměr navrhuje v první etapě zřídit zhruba 150 parkovacích míst, což je vzhledem k umístění záměru na dvou trasách metra a železnici příliš mnoho. Stavební předpisy dovolují zřídit pouze asi 60 stání, což by bylo vyhovující. Celý záměr včetně výstavby za magistrálou má mít 500 parkovacích stání. Nedostatečné je také řešení severojižní cyklotrasy, která měla přes nádraží vést,“ uvedl Vratislav Filler, dopravní expert Laboratoře udržitelného urbanismu spolku AutoMat.

„Do Pražské památkové rezervace vstupuje kancelářský komplex velikosti bloku, jehož objem je v porovnání s okolní zástavbou několikanásobný. Magistrátní památkáři dospěli k názoru, že nelze prokázat, zda je skutečně cizorodým prvkem. Odborné veřejnosti je odebrána možnost se k tomu vyjádřit. Samospráva i státní úřady ponechávají poslední velký pozemek v centru města developerovi k maximálnímu vytěžení vlastně bez podmínek,“ upozorňuje Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu.

Projekt Masaryk Centre 1 je součástí Central Business District, který Penta plánuje postavit na největším brownfieldu v centru Prahy, mezi Masarykovým nádražím a Florencí. Budova představuje přes 30 tisíc m2  nových kanceláří doplněných restauracemi a obchody. Předimenzovaný projekt čelí kritice, protože výrazně zahustí zástavbu a rozpálí území největšího tepelného ostrova Prahy. V centru sužovaném hustou dopravou navíc přibydou tisíce dalších aut denně a s nimi také vyšší prašnost a hluk.

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Přednáškový cyklus Středy udržitelné Prahy v Městské knihovně pokračuje. Na další večer se můžeme těšit 18. března od 19 hodin v Malém sále Městské knihovny. Tentokrát na téma Praha a klimatická krize. 

Večer představí v širším kontextu klimatickou změnu a ekologický dopad dnešní urbanizace. Na příkladu stěžejních rozvojových projektů večer ukáže způsoby (ne)řešení klimatické krize v hlavním městě v souvislosti s rolí strategických dokumentů a jejich implementací. Zaměříme se také na prezentaci pozitivních případů z ČR a zahraničí i na perspektivu současných protestních hnutí. 

Program: 

Makro měřítko: State of the affairs

Klimatická změna a sociální hnutí

Petr Doubravský (Fridays for Future)

Městská doprava v kontextu klimatické krize

Bc. Zdeněk Svačina (AutoMat)

Mikro měřítko: Co (ne)dělá město? Developerské rozsáhlé rozvojové projekty

Budoucnost brownfieldů v Praze: (ztracená) příležitost

Ing.arch. Kateřina Vídenová

Příklady z ciziny: Sheffield, Lublaň, Vídeň

Mgr. Václav Orcígr (Arnika)

Ekologie a politika

Klimatická strategie hl. m. Prahy

RNDr. Martin Bursík (předseda Komise hlavního města pro udržitelnou energii a klima)

Volební chování a ekologie v Čechách

RNDr. et Mgr. Renáta Mikešová, Ph.D. (Sociologický ústav AV ČR)

Panel + závěrečná diskuse: Co se dá reálně dělat?

Sledujte naši facebookovou událost.

Vstupenky v předprodeji k zakoupení zde.

 

Zařazeno v kategorii Novinky
Strana 1 z 5