Přehled zpráv emailem
Telefon

 

Vyřešení tristní bytové situace v Praze je nejčastějším předvolebním slibem letošních komunálních voleb. Z analýzy programů vyplývá, že zlepšení bytové situace slibují všechny strany. Arnika upozorňuje, že většina slibů zůstane jen na papíře. K jejich splnění zastupitelé buď nemají pravomoce, nebo by se jednalo o nezákonné zásahy do územních řízení.

Pražany už roky dusí raketově rostoucí nájmy a ceny nemovitostí. Strany se proto předhánějí a slibují, že zlepší nakládání s městským bytovým fondem, změní pravidla pro rekonstrukce a přidělování stávajících bytů nebo ročně postaví tisíce městských bytů. Tahákem mají být i úlevy pro komerční výstavbu soukromých developerů. Možnosti zastupitelů jsou ale velmi omezené. Pražské byty houfně nakupují zahraniční investoři kvůli tržním spekulacím, dnes už vlastní každý pátý. Developeři nemají ke slevám důvod. Pomohlo by omezení AirBnb nebo zdanění nevyužívaných bytů, které táhnou ceny nahoru. To však Praha sama nezajistí, taková pravidla musí stanovit poslanci.

Stáhněte si celou analýzu předvolebních slibů do pražských komunálek Praha 2018: Volební sliby a realita

„Přehlídku nesplnitelných slibů jednoznačně vyhrává zrychlení stavebního řízení. Praha sobě slibuje, že celé řízení nebude trvat víc než dva roky. To není reálné. Zastupitelé do řízení zasahovat nesmí, protože by šlo o korupci. Příčinami dlouhých řízení jsou třeba nekvalitní podklady od developerů. I kdyby se zvýšil počet úředníků nebo jejich platy, samo o sobě to nic nevyřeší. Spory by se jen přesunuly do soudních síní,“ vytýká politikům Vendula Zahumenská, právnička Arniky. 

Doporučení Arniky Jaká bude Praha? 7 klíčů k udržitelnému plánování a rozvoji města 2018-2022

Realističtější jsou dohody města s developery, aby nová výstavba nebyla pro Prahu nevýhodná, jak se už v minulosti stalo. Například když soukromý investor postaví rozsáhlý bytový komplex, měl by také kompenzovat městu náklady na školky, parky, chodníky, dopravu, vodovody nebo třeba kanalizaci, anebo prodat část bytů městu za režijní náklady. V řadě měst Evropy, třeba v Mnichově, jde o běžnou praxi. Dokonce obce ve Středočeském kraji, jako třeba Říčany, uzavírají dohody běžně a díky tomu mají dostatek prostředků na rozvoj. Kromě toho, že Praha bude vyjednávat s developery, musí také využít svého postavení a přesvědčit příslušná ministerstva, aby smlouvy s investory zakotvila v zákonech. Díky tomu získají samosprávy mnohem silnější pozici. Na tom se shodují prakticky všechny strany až na ODS, v jejímž programu téma zcela chybí.

„Zarážející je, že spousta volebních programů opomíjí dopracování Metropolitního plánu. Podle zásadního dokumentu se v Praze bude řídit prakticky všechna výstavba v Praze. Ostatně o jeho osudu budou noví zastupitelé sami rozhodovat. Přijetí progresivního územního plánu v souladu se strategickými dokumenty je navíc jedním ze sedmi doporučení k udržitelnému rozvoji, které Arnika pro nově zvolené zastupitele připravila,“ uzavírá Zahumenská.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Uplynulý víkend patřil na holešovickém nábřeží v okolí lodi Altenburg festivalu o právu na město Vzpurná Praha. Teoretický koncept, který staví obyvatele měst do pozice hlavních tvůrčích elementů městských prostorů, se festival snažil pojmout v co nejširší rovině. Vedle tématu bydlení, které se vzhledem k současné krizi a nedostupnosti stalo jedním z ústředních témat festivalu, se tak v přednáškách a panelech objevila i témata jako udržitelná doprava, život ve městech pro lidi s postižením anebo panel s představením pražských komunitních projektů.

Arnika se na akci podílela ve více rovinách. V panelu o transformaci Prahy po roce 1989 vystoupil předseda sdružení Martin Skalský, který popisoval neoliberální obrat v řízení města optikou občanské společnosti. V pátek jsme se pak na programu podíleli vernisáží výstavy pražských adaptačních opatření na změnu klimatu anebo vystoupením expertky na prostorový ageismus Lucie Vidovičové, kterou jsme na festival pozvali v souvislosti s naším projektem o stáří ve městě.

Fotogalerii z festivalu od Petra Zewlakka Vrabce, který fotil i naši soutěž adaptačních opatření, najdete na facebooku akce>>>

Zařazeno v kategorii Novinky

Anketa pořádaná spolkem Arnika o nejlepší způsob, který chrání Prahu a obyvatele před extrémním vedrem a suchem, zná své vítěze. Nejvyšší počet hlasů i pozornost odborné poroty získal obnovený tok Rokytky v Hloubětíně. Oblíbenou klimatizací jsou pro Pražany také park ve Stromovce a Kinského zahrada.

Mezi parky, zelenými střechami, fasádami, pítky a kašnami jsou meandry Rokytky doslova unikátním řešení, které od Pražanů získalo 98 hlasů. Regulované vybetonované koryto doznalo změn před čtyřmi lety a nahradil jej přirozenější meandrující tok, který umožňuje rozliv vody do louky. Jednak má zabránit ničivým povodním během přívalových dešťů, zároveň pomáhá zadržet vodu v okolí, která odpařováním ochlazuje vzduch. 

„Ve většině měst je velice nízká propustnost povrchů, dešťová voda je odvedena kanalizací a dále se nevyužívá. Voda je přitom nezbytná k tomu, aby fungovaly přírodní klimatizační jednotky. Právě proto za mě vítězí meandry Rokytky,“ říká člen odborné poroty ankety Adam Vizina z Národního ústavu vodohospodářského.

Lidé na druhém a třetím místě zvolili oblíbené parky ve Stromovce se 47 hlasy a Kinského zahradu se 42 hlasy. Oba parky ukrývají řadu zelených zákoutí, vzrostlé stromy a vodní prvky. Najdeme tam také pítka pro uhašení žízně a lavičky pro odpočinek.

„Anketou jsme chtěli Prahu i její obyvatele inspirovat, jak dále usnadnit život v rozpálené metropoli. Zajímavé je, že Pražané oceňují i nápady mimo obydlené centrum, a uvědomují si, jak důležitá jsou opatření v krajině. Proto nás vítězství meandrů Rokytky mile překvapilo,“ dodává Václav Orcígr z Arniky.

Anketu, do které se zapojilo 747 lidí, vyhlásila Arnika v červenci letošního roku. Pražané a tříčlenná odborná porota následně vybírali z celkem 62 řešení v průběhu léta až do konce září. Odbornou porotu tvořili Adam Vizina z Národního ústavu vodohospodářského, Josef Patočka z hnutí Limity jsme my a Bohuslav Binka z Masarykovy univerzity. Fotografie klimatizačních jednotek Prahy, jejichž autorem je Petr Zewlakk Vrabec, Arnika představila na výstavě v rámci festivalu Vzpurná Praha na konci září 2018.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Letos již podruhé jsme usporádali soutěž městských adaptačních opatření na klimatickou změnu. Nafotili jsme desítky různých druhů opatření a popsali, jak ve městě fungují. Odborníky, kteří se klimatickou změnou zabývají, jsme nyní oslovili, aby nám na základě svých zkušeností popsali, jakou roli hrají městská opatření nejen pro pobyt ve městě v parných letních dnech, ale co znamenají i v kontextu celkového boje s klimatickou změnou. Co si o nich myslí Adam Vizina z Národního ústavu vodohospodářského, Josef Patočka z hnutí Limity jsme my nebo Bohuslav Binka z Masarykovy univerzity v Brně?

Experty jsme oslovili se dvěma otázkami:

1)      Proč jsou pro města důležitá adaptační opatření na změnu klimatu?

2)      Které ze soutěžních adaptačních opatření se Vám líbí nejvíce?

A odpovědi?

 

Adam Vizina, Národní ústav vodohospodářský:

Vizina d1ee6

1) V posledních letech dopady změny klimatu pocitově zažívá prakticky každý, ať už se jedná o město či vesnici. Ve většině případů změnu hodnotíme, zdali nám je příjemná či ne, bez velkého samotného vedlejšího dopadu, ale i osobního nadhledu. Právě silnější projevy, které jsou ve městech citelnější, v nás vzbuzují otázky, co další změna přinese a je možné se na ni adaptovat? Je zcela zřejmé, že nárůst teplot bude nadále trvat i díky velké setrvačnosti celého systému a ve městech bude narůstat vliv tepelného ostrova, který s sebou ponese nárůst počtu tropických dní i nocí. Při zvýšené teplotě má vzduch také více energie a dokáže saturovat více vodních par, které někde spadnou ve formě srážek. Ve městech lze tedy očekávat nárůst extremity bleskových povodní, kdy může docházet k rozvodnění malých toků a přetížení kanalizací. Ve většině měst je velice nízká propustnost povrchů a dešťová voda je odvedena kanalizací a dále se nevyužívá. A právě voda je nezbytná k tomu, aby fungovaly přírodní „klimatizační jednotky“, které jsou navrhnuty ve velké míře adaptačních opatření. Při návrhu opatření je nutné si uvědomit, aby právě voda byla k dispozici při snížené dostupnosti vody (bude upřednostněno zásobování pitnou vodou), tak aby daná opatření fungovala. Ve městech i v krajině musí vzniknout komplexní opatření, které se budou navzájem podporovat, i když budou prvotně cílit na jiný problém.

2) Meandry Rokytky

 

 

 

Josef Patočka, hnutí Limity jsme my:

patocka 8c717

 

1) Přizpůsobit se teplejšímu a extrémnějšímu klimatu, které jsme si spalováním fosilních paliv od průmyslové revoluce navařili a jehož bylo letošní nesnesitelně horké léto pouhou ochutnávkou, budeme muset. Příliš často se ovšem o významu změn klimatu pro budoucnost našich měst uvažuje nekoncepčně a bez kontextu jako o pouhém technickém problému. Z oficiální rétoriky úřadů se občas může zdát, jako by k „adaptaci“ stačilo nainstalovat pár pítek a zasadit nějaké ty stromy a všechno bude jako dřív. Není tomu tak.
Nezvládneme-li v první řadě vyřešit příčiny a přestat problém zhoršovat přidáváním dalších skleníkových plynů do atmosféry, žádné „adaptace“ nám nepomohou. Dosud jsme planetu oteplili o jeden stupeň Celsia – a výsledky pozorujeme všude kolem sebe. Už za hranicí dvou stupňů oteplení může přitom podle vědců nastat scénář, kdy se vinou zpětných vazeb v klimatickém systému oteplování vymkne z kontroly a bude směřovat ke klimatickým podmínkám veskrze neslučitelným s fungováním uspořádané civilizace. Čeká nás tudíž přizpůsobení mnohem zásadnější: rychlé snížení emisí skleníkových plynů směrem k nule.
Tváří v tvář klimatické krizi tak i v rámci měst potřebujeme naléhavě koordinovaný a inteligentní postup, který bude nejen zmírňovat již nevyhnutelné důsledky, ale především rychle minimalizuje naši závislost na fosilních palivech. Dobrou zprávou je, že investice do snižování emisí mohou současně prospět také kvalitě života i sociální spravedlnosti našich měst. Mezi vůbec nejdůležitější opatření patří programy, jež důsledně omezí úroveň automobilové dopravy na nejnutnější minimum a namísto ní budou podporovat dostupnou dopravu veřejnou a bezmotorovou. Právě tak zateplování domů může prospět sociálně slabým, kteří dnes musí podstatnou část rodinných rozpočtů odvádět na účty uhlobaronů a fosilních korporací.

2) Ze soutěžních opatření vybírám komunitní zahradu Smetanka. Proměna sluncem sežehlého brownfieldu v živý, zelený a společně spravovaný prostor dobře ilustruje, že k adaptačním opatření nejsou vždy třeba milionové rozpočty a byrokraticky řízené projekty: stačí dát prostor spontánní občanské sebeorganizaci a nechat lidi dělat, co je těší. Pěstování vlastní zeleniny i rozvoj příležitostí k smysluplnému trávení volného času ve městech navíc pomáhá snižovat emise z dopravy potravin a cestování za „přírodou“. Sympatie si pak zaslouží v neposlední řadě z rozhořčení nad tupou omezeností radnice Prahy 2, která kvetoucí projekt bezdůvodně zadupala do země.

 

Bohuslav Binka, FSS Masarykova Univerzita, katedra environmentálních studií

binka e2544

1) Jedním z nejdůležitějších faktorů každé polemické debaty je v konečném důsledku vždy čas. Spor o otázku, zda je Danteho Božská komedie významné literární dílo bylo možné vést kolem roku 1330 nikoliv však v roce 1920. Spor o význam tanku jako bojového prostředku bylo možné vést v roce 1917, ale v žádném případě ne v roce 1944. Času prostě umí říct podstatné ano či ne. A stejně razantní odpověď času přišla i v otázkách globálních změn klimatu. Zatímco v roce 1970 mohl seriózní vědec platnost hypotézy o globálním oteplování zcela oprávněně napadat v roce 1995 už byla možnost takové kritiky výrazně menší a dnes význam problému klimatických změn zpochybňují jen lidé zcela vně seriózní diskuse. Jednoduše řečeno podivíni a blázni. A to samé platí o adaptačních opatřeních na změnu klimatu – otázka se v čase posunula z polohy „Jsou potřeba?“ do polohy „Které z možných opatření nám může pomoci nejlépe?“ Otázku „Zda?“ nahrazuje otázka „Jak?“ A je nesmírně důležité, že na otázku „Jak?“ poskytuje tato soutěž tolik výrazných a zajímavých odpovědí.

2) Nejvíce se mi líbí vnitroblok v Železné ulici, protože v tomto zákoutí k sobě nachází cestu zkamenělý čas historické Prahy a zelený přírodní i přirozený život. Estetika tohoto zelenání města je neodolatelná a přitom stále jde o pragmaticky výhodné opatření proti důsledkům klimatických změn.

 

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Sociologický ústav AV ČR (SOÚ AV) uspořádal uplynulé pondělí celodenní workshop o projevech klimatické změny ve městech. Ukázal některé z aktuálních výzkumů, které se uskutečnily ať už v souvislosti se zkoumáním konkrétních adaptačních či mitigačních opatření měst, anebo se vztahovaly k výzkumům veřejného mínění a postojů v otázce klimatické změny. Speciálně pro nás v Arnice byl jeho přínos cenný především onou sociologickou perspektivou, kterou chceme dále do naší činnosti coby neziskové organizace zapojovat.

Úvod patřil delšímu příspěvku Kerstin Kellenberg z Helmholtz Centre for Environmental Research v Lipsku. V rámci projektů německé vlády se účastnila tvorby strategických adaptačních plánů v Santiago de Chile i velkých výzkumů na zjišťování zranitelných míst i skupin obyvatel ve městě. Jedním z hlavních apelů její přednášky byl požadavek na širší debatu s privátním sektorem, který je stále ve většině případů hlavním rozhodujícím faktorem, který určí, co se v konkrétním městském prostoru odehraje.

Následující blok představil mapové podklady a simulace Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, které můžeme vidět i ve Strategii adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu. Bariéry adaptace představila Tereza Aubrechtová z Ostravské univerzity, Mikuláč Černík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU) pak ukázal úlohu těžby hnědého uhlí ve střední Evropě coby jednoho z klíčových elementů klimatických procesů.

Po obědě ukázali Tomáš Chabada z FSS MU a Marta Kolářová ze SOÚ AV výzkumy reakce na klimatickou změnu. Chabada se věnoval prezentaci šetření o kulturních a sociálních faktorech, které souvisejí s klimatickými postoji a chováním, Kolářová představila výzkum individuálního chování coby reakce na environmentální problémy (tj. výzkum individuálního udržitelného životního stylu). V závěru ukázala Renata Svobodová z FSS MU vnímání klimatické změny českou veřejností a možnosti, jak problém komunikovat; členky výzkumného týmu GAČR, které připravily celý workshop, pak ukázaly úlohu a možnosti sociologie pro současné zkoumání reakcí měst na klimatickou změnu.

Workshop dokázal vytvořit kvalitní diskusní platformu, na které se setkali odborníci a akademici z různých odvětví, kteří témata diskutovali s vybranými zástupci nevládních a občanských organizací. Děkujeme Sociologickému ústavu za jeho uspořádání!

 

https://www.soc.cas.cz/akce/spolecenske-aspekty-klimaticke-zmeny-lokalni-adaptace-klimaticka-zmena-mesta

Zařazeno v kategorii Novinky

Občanský spolek Arnika vyzval pražské zastupitele, aby na posledním zasedání svého funkčního období projednali skandál kolem Metropolitního plánu (1). Většina městských částí návrh plánu odmítá (2), protože neodpovídá potřebám jejich obyvatel a nezajišťuje zvyšování kvality života (3). A co víc, podle řady posudků  je protizákonný (4). Příprava dokumentu trvala šest let (5) a přišla daňové poplatníky na stovky milionů (6). Pokud Metropolitní plán zruší soud, hrozí zastupitelům, že promrhané veřejné finance zaplatí ze svého. V horším případě budou trestně stíháni. Vyplývá to z právní analýzy, kterou si nechala zpracovat Arnika.

“Vychází najevo, že návrh Metropolitního plánu odporuje zákonům a v případě žaloby nebude mít před soudem šanci. Situace se dá ještě zachránit. Vyzýváme proto pražské zastupitelky a zastupitele, aby vytvořili prostor pro přepracování plánu v novém volebním období. Jsou to především oni, kdo ponese za zrušení Metropolitního plánu odpovědnost bez ohledu na to, že jim za několik týdnů vyprší mandát,” upozorňuje právnička Vendula Zahumenská z Arniky.

Arnika zaslala zastupitelům hlavního města právní analýzu a v otevřeném dopise je vyzvala  k vytvoření podmínek pro přepracování Metropolitního plánu. Před několika dny Arnika také vyzvala pražské radní, aby odvolali ředitele Institutu plánování a rozvoje Ondřeje Boháče a hlavního architekta Romana Kouckého, kteří celou situaci zavinili (7).

Stáhněte si právní analýzu k odpovědnosti zastupitelů za územní plán

Stáhněte si otevřený dopis Arniky zastupitelům

Na nezákonnost Metropolitního plánu poukazuje řada posudků včetně analýzy České zemědělské univerzity objednané samotným magistrátem. Ke stejnému závěru došlo právní posouzení advokáta Michala Bernarda vyžádané  Svazem městských částí Prahy. Národní památkový ústav pak konstatuje, že plán odporuje zákonu o státní památkové péči (8).

Zrušení Metropolitního plánu by znamenalo pohromu pro rozvoj hlavního města. “Zablokovala by se výstavba. Ze zkušeností přitom víme, že příprava nového územního plánu trvá více než pět let - nového dokumentu bychom se tedy dočkali nejdříve v roce 2026. Tak dlouhé období stagnace může Prahu odsunout na periferii Evropy,” dodává Zahumenská.

Přípravy Metropolitního plánu už Prahu stály více než sto milionů korun. Zastupitelé by měli ihned zastavit další plýtvání veřejnými zdroji. Soud jim totiž za schválení nezákonného dokumentu může nařídit uhrazení zmařených nákladů, nebo je trestně stíhat. Ve druhém případě hrozí zastupitelům podle trestního zákoníku sazba až osmi let vězení.

V červenci skončilo období pro podávání připomínek k návrhu Metropolitního plánu. Institut plánování a rozvoje (IPR) odhaduje, že od obyvatel Prahy, odborníků, státních úřadů a především městských částí dorazilo přes 50 tisíc připomínek (10). Konečný počet bude podle úřadu znám až začátkem příštího roku. Podstatná část z nich nesouhlasí s metodikou nového plánu, která zamlžuje pojmy a vyvolává nejasnosti. Lidem i radnicím nejvíce vadí oslabení ochrany stromů, parků a dalších zelených ploch, umožnění výstavby mrakodrapů a ohrožení ploch pro školy, školky, sportoviště, zdravotnická zařízení, domovy pro seniory a další infrastrukturu.

Poznámky pro editory:

1) Zastupitelům Prahy hrozí za Metropolitní plán soud a náhrada vzniklých škod, upozorňuje Arnika (do tiskové zprávy je vložen text otevřeného dopisu a právní analýza, kterou pro Arniku zpracoval advokát David Zahumenský)

2) Metropolitní plán se bude muset přepracovat. Postavila se proti němu celá Praha. Seznam výhrad městských částí nebere konce. Například Praha 2 se brání dalšímu zahušťování a trvá na ochraně vnitrobloků. Radnice Prahy 3 upozorňuje, že v blízkosti Nákladového nádraží Žižkov vzniknou tisíce bytů a bude potřeba ulevit dopravě. Prahy 4 a 5 Metropolitnímu plánu vytýkají, že ohrožuje parky. Na Pankrácké pláni dokument povoluje stavět věžáky o výšce až 160 metrů, a Praze proto hrozí vyškrtnutí ze seznamů UNESCO. Praze 6 vadí možnost postavit osmipatrové domy podél Evropské ulice na hranicích přírodního parku Divoká Šárka. Proti plánu se postavila i řada státních institucí, například Národní památkový ústav. Více>>>

3) Metropolitní plán má přestat chránit před zástavbou nejen území kolem obory Hvězda, Parukářku, svahy kolem botanické a zoologické zahrady v Troji, ale i stovky dalších parků a zelených ploch po celé Praze.O ochranu mají přijít i školy, školky nebo sportoviště. Více>>>

4) Nezákonnost Metropolitního plánu podle odborných posudků>>>

5) Jak dlouho se pořizuje Metropolitní plán?>>>

6) Kolik stál Metropolitní plán?>>>

7) Kritika Metropolitního plánu je zdrcující. Arnika žádá odvolání ředitele IPR Boháče a propuštění architekta Kouckého>>>

8) Odborné stanovisko Národního památkového ústavu k Metropolitnímu plánu říká, že “návrh MP je v rozporu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a  obsáhlým souborem dalších právních předpisů. Návrh MP nerespektuje mezinárodní úmluvy, které jsou součástí právního řádu ČR ve vztahu k ochraně kulturního dědictví ani doporučení Výboru světového dědictví z roku 2008 v oblasti pankrácké pláně.” Celé stanovisko>>>

9) Poslední připomínky k Metropolitnímu plánu jsou odevzdány. Vyhodnocovat se budou ve třech etapách (tisková zpráva IPR)>>>

Zařazeno v kategorii Novinky

Na jednání Zastupitelstva hl. m. Prahy minulý týden jsme interpelovali náměstkyni pro územní rozvoj Petru Kolínskou. Té jsme před nedávnem coby radní, pod kterou spadá Institut plánování a rozvoje (IPR), odeslali otevřený dopis, jenž reagoval na výhružky IPR Arnice žalobou za to, že kritizuje návrh Metropolitního plánu Prahy. V interpelaci Václav Orcígr z Arniky reagoval na odpověď náměstkyně, a také na základě návrhu ODS k vyřazení dotací na podporu spolků, jež se věnují životnímu prostředí v Praze, z programu jednání zastupitelstva, vyzval IPR, aby buď u výhrůžek nezůstával a žalobu podal, anebo se Arnice omluvil. Během večerního jednání pak bylo vyvoláno hlasování o dotacích pouze pro Arniku a Auto*Mat, jeho výsledky jsme komentovali v tiskové zprávě spolu se Zeleným kruhem. Záznam interpelace si můžete prohlédnout níže. Stenozápis z jednání zastupitelstva je již k dispozici na webu magistrátu, jednání k tisku o přidělení grantů na podporu projektů ke zlepšení stavu životního prostředí začíná na str. 119.

 

 

 

Přepis stenozápisu interpelace z jednání Zastupitelstva hl. m. Prahy 17. 5. 2018:

Mgr. Václav Orcígr:
Dobrý den, paní náměstkyně, dobrý dne všem. Zastupuji zde spolek Arnika, a ta interpelace, nebo ten příspěvek se týká procesu projednávání Metropolitního plánu. V prvé řadě ještě chci poděkovat paní náměstkyni za energii a snahu, kterou věnuje Metropolitnímu plánu. Považujeme to za velmi důležité. Nicméně chtěl bych tady reagovat na několik bodů zodpovědi, kterou nám paní náměstkyně zaslala na otevřený dopis, který jsme jí adresovali na konci dubna, a týkal se toho, že vlastně ve chvíli, kdy náš spolek začal zveřejňovat připomínky, které jsme měli k Metropolitnímu plánu, tak IPR začal našemu spolku hrozit žalobou.
My jsme na to reagovali tím, že jsme paní náměstkyni zaslali otevřený dopis, kdy jsme ji žádali o to, aby dohlédla na to, aby IPR tu žalobu skutečně podal, protože my jsme přesvědčeni o tom, že připomínky, které máme připravené, které vycházejí z názorů řady expertů, i podkladů, které si objednal i samotný IPR, tak že naše připomínky rozhodně nejsou nepravdivé, jak tvrdí IPR, a jak jsem říkal, chtěl bych tady zareagovat na několik odpovědí paní náměstkyně, a sice první reakce se týká toho, že paní náměstkyně nám píše, že svoji kritiku máme držet v mezích doložitelných faktů. Tím se tedy opět vracím k tomu, co už jsem zde řekl, že jsme tedy přesvědčeni o tom, že naše argumentace i naše zdroje jsou velice relevantní, a že ta kritika je velmi závažná a stojíme si tedy za tvrzením, že vše, co jsme doposud o Metropolitním plánu řekli, je pravdivé. Naopak si myslíme, že paniku rozhodně nevyvoláváme my, ale vůbec samotný návrh Metropolitního plánu a obsah, který v něm je. To je první věc. Zároveň chci tedy poděkovat za to, že paní náměstkyně situaci řeší a že vyzvala ředitele IPR, aby upustil od reakcí typu žaloby, nicméně my si myslíme, že pokud IPR nebude náš spolek žalovat, tak si myslíme, že by bylo férové a vhodné, aby se veřejně omluvil za to, že nás obviňuje ze lží v této věci. Naše reakce v tomto by byla, pokud IPR nebude na nás podávat žalobu, pak bychom požadovali veřejnou omluvu z toho nařčení Arniky ze lží. Jinak ještě jednou děkuji za reakci, a to je, myslím, za mě vše. Díky.
 
Nám. Kolínská: Vzhledem k tomu, že nemám komu předat řízení schůze, tak vám odpovím, ačkoli jsem v roli předsedajícího. Vy víte, že jsme se asi před týdnem sešli ve složení já, pan ředitel Boháč, zástupci spolků. Byla přizvána i Arnika. Hodně jsme tam mluvili o způsobu komunikace. Já tu věc tímto setkáním považuji, řekněme, za napravenou. Doufám, že se ty komunikační excesy nebudou opakovat ani z jedné strany, a tím bych tu věc považovala za uzavřenou. Myslím si, že se zkrátka chyba stala na obou stranách, a pokud tu teď budeme hrát nějaký ping pong, kdo se komu má omluvit, ztratí se meritum věci, a to by mi přišlo škoda. Prosím, určitě neváhejte kritizovat územní plán, to vám i pan ředitel řekl, že tu kritiku vítá, ale prosím, pojďme se držet maximální a racionální stránky té debaty a nechme naše zraněná srdce v předsálí. Jestli chcete ještě nějakou doplňující otázku nebo komentář, tak máte možnost.
 
Mgr. Václav Orcígr: Měl bych krátký doplňující komentář. Určitě si nemyslím, že by Arnika se snažila nějakým způsobem odvádět projednávání od nějakých věcných reálných argumentů. To už jsem tady zmínil. Ale ta omluva by nám připadala vhodná i z toho důvodu, že toto nařčení se přesouvá i do mezí, které s tím nemají nic společného, a tím naráží na návrh pana zastupitele Bellu, který se snažil vyřadit z jednání Zastupitelstva bod o dotacích na podporu ochrany životního prostředí v Praze, a ve chvíli, kdy toto má roli i na takto závažný bod, který se dotýká řady neziskových organizací v Praze, tak si myslím, že ta omluva by měla být na místě. Nicméně díky.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

 

PRAHA – Autoři Metropolitního plánu označili zahrádkářské kolonie jako takzvanou zastavitelnou zeleň. Občanský spolek Arnika upozorňuje, že tento krok zbavuje zahrádkové osady veškeré ochrany[i]. Praha by schválením Metropolitního plánu dobrovolně vydala lukrativní parcely například na Ořechovce, Libeňském ostrově nebo na Jenerálce napospas developerům, kteří o ně usilují už desítky let. Některé osady již tlaku developerů podlehly.

Podívejte se na video o situaci kolem zahrádkářských osad: https://youtu.be/v0tgvZcZ6ak

Proti návrhu se ohradili zahrádkáři z Ořechovky, kteří čelí dlouhé roky tlaku developerů. Tentokrát je vyslyšelo vedení Městské části Praha 6 a přislíbilo, že bude na magistrátu požadovat, aby byly zahrádky i nadále vedeny jako nezastavitelné.

„Kolonie Ořechovka přežila všechny režimy, devadesát  let! Autoři územního plánu Prahy ji teď ale předhazují developerům jako dárek. K likvidaci zahrádek v Praze přitom dochází masově a trend bohužel pokračuje,“ komentuje situaci Josef Procházka, předseda zahrádkářské kolonie Ořechovka.

Původně zahrádky[ii], [iii] stály na okraji hlavního města, ale rozpínáním Prahy se ocitly v širším centru. Ze zelených oáz, kde tráví čas mladí i staří a svépomocí pěstují zeleninu, se tak staly lukrativní pozemky. Nyní se dostaly do středu pozornosti Metropolitního plánu, který předpokládá zahušťování města. Neblahý osud již  potkal například zahrádkářskou osadu v Hrdlořezích. Kolem roku 2000 byly zahrádkářům vypovězeny smlouvy, pozemky získal developer a zastavěl je bytovými domy. Silnému tlaku čelí řadu let také nejstarší kolonie v Praze na Libeňském ostrově, založená v roce 1923.

„S nehorázným nápadem zastavět zahrádkové osady přišel  poprvé koncept územního plánu Pavla Béma. Je šokující, že po tolika letech se tento návrh vrací. Institut plánování a rozvoje ignoruje  strategický plán, který požaduje zachování a rozvoj tradice pražských zahrádkových kolonií. Zahrádky jsou pro město výhodné. Lidé o ně pečují sami, město to nic nestojí, naopak od zahrádkářů inkasuje nájemné,“ uvádí Vendula Zahumenská, právnička Arniky.

„Zahrádkové osady[iv] představují nedílnou součást evropských měst již více než století. Historicky plnily a i nadále plní důležité funkce včetně sociálních, ať už jde o udržitelnou formu městské rekreace, prostor pro utváření sociálních vztahů, nebo i možnost částečného samozásobitelství. V neposlední řadě jsou zahrádkové osady také místem silných citových pout vázaných na městský prostor, které vyplývají z intenzivní péče o konkrétní území a přírodu v něm. K rozvinuté evropské metropoli patří samozřejmá a aktivní podpora městského zahrádkaření v jeho různých formách včetně zahrádkových osad,“ dodává odborník na zahrádkové osady Petr Gibas ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Pomozte spravovat Metropolitní plán na Facebooku[v]

Arnika připravila ve spolupráci s týmem odborníků[vi] podrobné komentáře k zásadním rizikům, která návrh Metropolitního plánu přináší. Každý týden zveřejňuje text k jednomu z těchto témat: parky a zelené plochy; doprava; školy, školky a další veřejná vybavenost; mrakodrapy a památková ochrana; dostupnost bydlení; využití brownfields, jako jsou například pozemky pražských nádraží. Arnika také sepsala pro Pražany návod[vii], jak napsat připomínku k Metropolitnímu plánu. Až do konce července je poradna Arniky připravena odpovídat na dotazy.

Metropolitní plán se stane nejdůležitějším podkladem pro rozhodování stavebních úřadů a ovlivní podobu Prahy na několik příštích desetiletí. Bude mít zásadní dopad na život a majetek všech obyvatel Prahy, kteří mají právě v červenci možnost do finální podoby zasáhnout. Už teď si mohou plán prohlížet a podívat se, jak ovlivní místo jejich bydliště. Lhůta pro podání připomínek je 30 dnů a poběží od 27. června do 26. července. Arnika vysvětluje Pražanům souvislosti Metropolitního plánu na webu www.zmenyprahy.cz.

 

Poznámky pro editory

[i] Metropolitní plán: Likvidace zahrádkových osad:

www.zmenyprahy.cz/novinky/metropolitni-plan-likvidace-zahradkovych-osad

[ii] V Praze je podle svazu přibližně 8000 registrovaných zahrádkářů, kteří obhospodařují 457 hektarů půdy. Ještě před 20 lety jich bylo kolem 18 tisíc a hospodařili na 618 hektarech. První osady vznikly na území Vysočan, Bubenče, Žižkova a na Císařském ostrově. Jedna z nejstarších vznikla v roce 1923 na Libeňském ostrově a existuje dodnes, i když byly už v minulosti snahy o její zrušení.

[iii] Generel zahrádkových osad v Praze, který nechala zpracovat Rada hlavního města Prahy, popisuje situaci zahrádkových osad na území hlavního města a vznikl jako podkladová studie v souvislosti s projednáním nového územního plánu Prahy:

www.arnika.org/soubory/dokumenty/mesta/kauzy/Zahradky/generel_09_podklad_1_verze_PS.pdf

[iv] Publikace Zahrádkaření v tisku a plánech, kterou vydal Sociologický ústav AV ČR, představuje výsledky vědeckého výzkumu zaměřeného na fenomén zahrádkových osad a zejména, jak se zahrádkaření proměnilo v posledních desetiletích.

www.zahradky.soc.cas.cz/sites/zahradky.soc.cas.cz/files/zahradky_brozura_web.pdf

[v] Spravujeme Metropolitní plán na Facebooku:

www.facebook.com/spravujememetroplan

[vi] Tým odborníků, kteří se podílejí na zpracování připomínek:

www.zmenyprahy.cz/praha-zitra/spravujeme-metropolitni-plan

[vii] Návod Arniky pro podávání připomínek:

www.zmenyprahy.cz/praha-zitra/spravujeme-metropolitni-plan/jak-napsat-a-podat-pripominku

 

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Arnika připravila seminář pro občany o Metropolitním plánu. Nyní vám z něj přinášíme prezentace a také fotogalerii. Pro prezentace popojeďte níže k seznamu účastníků nebo stahujte v přílohách, fotogalerii naleznete zde>>>.

 

Právě teď nastala léta očekávaná chvíle: v červenci bude možné připomínkovat Metropolitní plán Prahy. Je to nový a složitý územní plán, který přináší zcela novou metodiku a celou řadu obav.

Dovolí developerům zastavovat parky? Budou mizet školky a zdravotnická střediska? Co přesně znamená zahušťování Prahy, o kterém mluví autoři plánu? O tom všem se na semináři debatovalo.


Seminář pro občany zabývající se Metropolitním plánem Prahy se uskutečnil 14. května 2018 v Klubu Techniků na Novotného lávce od 17 hodin.


Co se řešilo:

• Průběh připomínkování Metropolitního plánu

• Jak napsat a podat připomínku

• Připomínky Arniky

• Typické problémy, na které se při psaní připomínek zaměřit

• Co se bude dít dál po podání připomínek

• Sdílení zkušeností spolků a občanů


Na semináři vystoupili:

• Mgr. Michal Lehečka, Auto*Mat

• Prof. Ing. Arch. Karel Maier, CSc., Fakulta architektury, ČVUT

• Mgr. Václav Orcígr, odborník Arniky - moderace večera

• JUDr. Petr Svoboda, Ph. D., advokát, Právnická fakulta UK

• Prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph. D. Přírodovědecká fakulta UK

• Mgr. Vendula Zahumenská, Ph. D., právnička Arniky

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Řada nezávislých odborníků se obává zástavby parků a zelených ploch, nedostatku veřejné infrastruktury nebo příliš masivní a vysoké výstavby v některých pražských čtvrtích. Přestože odborné posudky na Metropolitní plán si objednal Institut plánování a rozvoje, jejich podněty do návrhu plánu nezapracoval a nyní čelí kritice.

Podle architekta Pavla Hniličky, autora Pražských stavebních předpisů, stavební úřady nebudou schopny podle plánu rozhodovat. To může mít největší dopad na využití cenných území dnešních brownfieldů v centru města. Zástavba zejména nevyužívaných pozemků pražských nádraží se tak může zcela zablokovat. 

Architekt Petr Klápště z pražské ČVUT upozornil, že návrh plánu nikde v Praze nevymezuje pozemky pro veřejnou infrastrukturu. Město tak bude mít velký problém školy, školky, ordinace, knihovny, parky a další občanskou vybavenost pro Pražany zajistit.

„Odborná veřejnost již delší dobu upozorňuje na celou řadu závažných problémů. Autoři Metropolitního plánu měli dost času je odstranit, ale neudělali to. Územní plán nemá být autorskou vizí rozvoje města. Naopak, developeři, městské části, stavební úřady i obyvatelé očekávají, že bude určovat jasná pravidla pro výstavbu a také chránit veřejné zájmy a nekomerční funkce města,“ říká právnička Vendula Zahumenská.

Institut plánování a rozvoje objednal nezávislé posudky vznikajícího Metropolitního plánu v roce 2016. Kritika byla zdrcující – například Asociace pro urbanismus a územní plánování označila převážnou část tehdejší verze návrhu za nezákonnou. IPR však namísto opravy chyb podal na autory posudků stížnost. Záležitost řešila Česká komora architektů a v březnu 2017 disciplinární řízení zastavila jako bezdůvodné.

„IPR promarnil čas. Pražané teď mají podávat připomínky k dokumentu, který obsahuje řadu chyb a nezákonností, o kterých se dlouhodobě ví,“ komentuje situaci právnička Vendula Zahumenská z občanského spolku Arnika.

Pomozte spravovat Metropolitní plán na Facebooku

Arnika připravila ve spolupráci s týmem odborníků podrobné komentáře k zásadním rizikům, která návrh Metropolitního plánu přináší. Každý týden zveřejňuje text k jednomu z těchto témat: parky a zelené plochy; doprava; školy, školky a další veřejná vybavenost; mrakodrapy a památková ochrana; dostupnost bydlení; využití brownfields, jako jsou například pozemky pražských nádraží. Arnika také sepsala pro Pražany návod, jak napsat připomínku k Metropolitnímu plánu. Až do konce července je poradna Arniky připravena odpovídat na dotazy.

Metropolitní plán se stane nejdůležitějším podkladem pro rozhodování stavebních úřadů a ovlivní podobu Prahy na několik příštích desetiletí. Bude mít zásadní dopad na život a majetek všech obyvatel Prahy, kteří mají právě v červenci možnost do finální podoby zasáhnout. Už teď si mohou plán prohlížet a podívat se, jak ovlivní místo jejich bydliště. Lhůta pro podání připomínek je 30 dnů a poběží od 27. června do 26. července. Arnika vysvětluje Pražanům souvislosti Metropolitního plánu na webu www.zmenyprahy.cz.



Vady Metropolitního plánu, o nichž se ví přinejmenším od roku 2016, avšak stále nebyly odstraněny (několik příkladů uváděných v nezávislých posudcích):

Ing. arch. Dipl. NDS ETHZ in Architektur, Pavel Hnilička, architekt a urbanista, autor Pražských stavebních předpisů
„Představená verze dobře popisuje aspekt formující, ale slabě aspekt limitující. Nastavená urbanistická koncepce je dobrá. O pravidlech pro jednotlivé stavebníky mám ale vážné pochybnosti. Kdyby se plánem řídila pouze skupina A, pak by to bylo snadné, ale co skupina B a C? Co když se pojetí osobní svobody v konkrétním místě vyhrotí a lidé se nedomluví, jak se děje dnes a denně? Kdo jejich spor rozsoudí? Podle jakého klíče? Jak může stavebník předvídat vývoj povolovacího procesu?“

„Má-li být plán iniciační, potom by měl pomoci stavebníkovi definovat právo stavby. Víme, že proces povolování je nesmírně složitý a trvá velmi dlouho. Při povolení stavby je vždy nejtěžší otázkou, zda je plánovaná stavba na svém místě správně veliká a vysoká. Kdo to má rozhodnout? Samozřejmě, že v konečném důsledku stavební úřad. Když se ale sousedé odvolávají, na čem má své rozhodnutí postavit, resp. jej odůvodnit? Na pocitu, že je to tak "prostě správně"? Není to málo? 

„Než se stavebník pustí do řešení, měl by alespoň rámcově znát limity území. Limity neznačí pouze omezení, ale pomáhají definovat zásadní právo stavět. Jejich velkou výhodou je garance, že za splnění obecných podmínek lze určitý objem stavby na místě realizovat. Podle toho může stavebník zahájit investiční přípravu a pustit se do tří až pětiletého procesu povolení stavby, jinak je výsledek nejistý.“

„Je důležité si uvědomit, že pozemek je mimo jiné předmětem směny. Plán zásadním způsobem určuje jeho hodnotu. Když se tato hodnota stanoví veřejně nekontrolovatelným způsobem, to znamená návrhem plánu a jeho schválením volenými zástupci, je to lepší, než když rozhodnutí o hodnotě pozemku spadne pouze na stavební úřad. Otázka rozvoje místa je mimo jiné otázka politická. Můžeme spekulovat o nevýhodách demokracie při správě území, ale pořád tento systém nabízí nejlepší projev vůle těch, kdo území spravují. Plánování má dopad na celou správu území. Na dopravu, sítě, školy, školky, parky. Nastavení možností stavět s tím úzce souvisí. Správu a plánování nejde od sebe odtrhnout. Plán mimo jiné určuje hodnotu pozemků. Hodnotu pozemku by neměl stanovovat stavební úřad, protože tím se zvedá riziko korupce.“

„Limit pro výstavbu tedy znamená určitou garanci objemu a právo stavět. Město říká: tady je vhodné, aby vznikl takový objem takových vlastností a takto utvářel veřejné prostranství. To ale současný územní plán neříká a jsem přesvědčen, že to neříká ani ten nově navrhovaný.“

„V transformačním rozvojovém území je stanoveno závazně dělení bloků a uličních prostranství, dále zastavěnost a výška. Pokud by v předmětném transformačním nebo rozvojovém území zpracovával architekt dílčí územní plán, respektive regulační plán, tak by nastavení těchto limit bylo pochopitelné a dobře srozumitelné. Jak s nimi má však naložit jednotlivý stavebník? Pokud by byl vlastníkem celé rozvojové plochy, tak by to bylo snazší. Přesto však nebude schopen stanovit objem staveb, protože je ve výpočtové metodě příliš mnoho proměnných. Nejvíce problematické je nastavení výškového omezení, ze kterého přímo plyne objem staveb.“

„Dohoda nad objemem stavby má být stanovena plánem, nikoliv stavebním úřadem při konkrétním povolení jednotlivé stavby. Ještě větší problém nastane tehdy, pokud je více vlastníků transformačního nebo rozvojového území. A to bude drtivá většina všech případů. Jakou garanci stavebních objemů potom mají tito jednotliví stavebníci v daném území? Jak dopočtou plánovaný objem? Kdo rozsoudí případné námitky účastníků řízení? Absence pravidel paradoxně vede k tomu, že se ve složitých územích nestaví. Podívejme se například na současný Opatov na Jižním Městě, kde je mnoho rozvojových ploch a 20 let na nich nic nestojí. Jednotliví majitelé se přou o to, kudy mají vést jednotlivé komunikace a nemohou začít stavět. Ještě hůře jsou na tom tzv. velká rozvojová území: Bubny, Smíchov, Žižkov a mnohá další. Jedině město může být v těchto případech mediátorem a tím, kdo nastaví pravidla. Zdá se mi, že navržený plán je skvělý jako horní vrstva, která je připravena pro další dílčí plány, ať už jsou to územní plány části Prahy nebo regulační plány. Pokud by však měl navržený plán využít jednotlivý stavebník a úřad jeho žádost posoudit, vidím to problematicky.“

„Zpracování výškové regulace je nejvíce problematická část plánu. Zavádí systém, který není prověřený praxí v žádném jiném městě ve světě. Jak říkal Masaryk, proč vymýšlet abecedu, když je rozumnější stávající abecedu používat. Proč se v Praze zavádí nová abeceda? Rozčleněním celé Prahy na čtverce (o velikosti běžného urbanistického bloku) je nesmírně hrubé. Z jakého titulu je například na Vinohradech téměř všude výška 6 nadzemních podlaží (NP) a na některých místech 8 NP? Je jasné, že tam někde je lokálně vyšší stavba, ale znamená to, že podle této náhody mají ti stavebníci, co mají pozemky v celém čtverci o rozměru 100 x 100 m, právo na větší objem, než sousedé, když tento čtverec jde naprosto mimo uliční síť a zasahuje do míst, kde navýšení o 2 nadzemní podlaží nemá žádnou logiku? Jak k tomu přijdou ostatní? Přísná ortogonální síť nutně naráží na jinak položenou strukturu města nesmírně tvrdě a necitlivě…. Ve výše zmíněném případě se jedná pouze o rozdíl dvou nadzemních podlaží, ale co když je rozdíl až 25 podlaží, jako například v blízkosti stanice metra Kačerov a na mnoha dalších místech? Najednou se podle hranic přísně ortogonální sítě natočené osou na sever dramaticky mění hodnota pozemků! Takže namísto hledání nejlepší architektury bude docházet k absurdním pokusům vysát co největší možnou plochu vyššího čtverce na rozhraní s menším čtvercem. Pokud má jeden čtverec výšku 25 NP a ten vedle něj pouze 2 NP, pak je jasné, že stavba nutně bude muset využít potenciál 25% plochy sousedního "méně obdařeného čtverce", a na tom "hojností kynoucím čtverci" bude vždy jen 75% plochy.“

„Stávající podoba právně závazné regulace nemůže v praxi obstát. Buď by bylo možné říci, že ve stabilizovaném území se k výškám pouze přihlíží, stejně jako je tomu v případě zastavitelné plochy, a že v rozvojovém a transformačním území lze objem v rámci plochy posunout nebo upravit. Tzn., že v případě lichoběžníkového tvaru pozemku cípem na sever (tedy naprosto mimo přísnou ortogonální síť) by se povinně nemusela vést hranice rozdílu výšek podlaží po trase východ-západ, ale bylo by ji možné nějak logicky přizpůsobit terénu, ulici, krajině, struktuře okolní zástavby apod. Každý stavebník (developer) si přísně hlídá limity, které jsou na pozemcích možné a bude se je vždy snažit naplnit.“

Ing. arch. Petr Klápště, Ph.D., urbanista a profesor ČVUT Praha
„Ve většině území nejsou vymezeny ani samostatné plochy občanské vybavenosti, ani podmínění rozhodování v území vydáním regulačního plánu nebo zpracováním územní studie. Zároveň nejsou stanoveny prvky veřejné infrastruktury, jejichž realizací je podmíněná zástavba zastavitelných ploch.“

„Plochy, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu nebo zpracováním územní studie, nejsou vymezeny. Regulační plány z podnětu lze sice pořídit i bez vymezených ploch v územním plánu tak, že je zadání schváleno zastupitelstvem nezávisle na územním plánu. V této situaci ale může vlastník pozemku, který se chce vyhnout povinnosti dodržet regulační plán, podat žádost o územní rozhodnutí před vydáním regulačního plánu.“

„Návaznost na institut „velkých rozvojových území“ vymezených v platném územním plánu je v Metropolitním plánu zajištěna pouze požadavkem na “nižší úroveň územního plánu”, která má být pořízena až po vydání metropolitního plánu. To ale umožní stavebníkům ihned po ukončení platnosti stávajícího územního plánu získat územní rozhodnutí dříve, než bude druhá úroveň územního plánu vydána. Problematická je i zákonnost takového samotného požadavku a existuje vážné riziko, že v průběhu projednání by tento požadavek z územního plánu zmizel.“

Asociace pro urbanismus a územní plánování
„Návrh občanské vybavenosti je členěn do tří typů rekreační, občanská a komerční. V zadání je požadavek na její vymezení… V Metropolitním plánu (MP) se vyskytuje… ještě forma procentuálního vymezení v rámci zastavitelných a transformačních ploch. Tento způsob je pro rozhodování v území naprosto neuchopitelný a bez prověření podrobnější dokumentací nebo podkladem ohrozí realizovatelnost důležitého systému sídla. V MP je kladen důraz na stávající stav území, i když s mnoha nedostatky ve vymezení vybavenosti, návrhová stránka je velmi schematická a pro účel, ke kterému územní plán slouží, naprosto nedostatečná.“

„Metropolitní plán vymezuje některá citlivá území jako zastavitelné rekreační plochy. Tím nezajistil dostatečně ochranu některých významných ploch zeleně a terénních hran svahů před zástavbou.“

„Podobně i regulovaný počet podlaží vztažný k abstraktní čtvercové rastrové síti vymezené nespojitě nad plochami a lokalitami…neposkytuje konkrétnější představu o budoucí kompozici výškové regulace města.“ 

„Návrh Metropolitního plánu je v nesouladu se Zásadami územního rozvoje Prahy, což je naprosto zásadním porušením zákona. Jedná se zejm. o vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES), vymezení některých zastavitelných ploch, umístění výškové zástavby v údolních polohách podél Vltavy nebo vymezení veřejně prospěšných opatření k založení skladebných částí ÚSES.“

 

Zařazeno v kategorii Novinky
Strana 4 z 5