Politika územního rozvoje ČR právě prochází aktualizací. Tento dokument závazně určuje celorepublikovou koncepci rozvoje, která se propisuje do územních plánů všech obcí. Je to celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti zejména krajů.

Dle názoru ministerstva místního rozvoje ale dostupné a sociální bydlení do problematiky územního plánování nepatří. Ministerstvo tvrdí, že ve veřejném projednání lze připomínkovat pouze ty části, které se aktualizací změnily. To by ale znamenalo, že zastaralé záměry, které v politice územního rozvoje přetrvávají už od jejího vzniku v roce 2008, veřejnost připomínkovat nemůže. Záměry jako rozšíření letiště Václava Havla, výstavba kanálu D-O-L či stavby přehrad tak mají v politice zůstat. My s tím nesouhlasíme. Aktualizace politiky územního rozvoje má v souladu se svým zadáním prověřit aktuálnost politiky jako celku a být v souladu se strategiemi a mezinárodními závazky. Politika územního rozvoje jako ověřený, závazný a vymahatelný nástroj z pohledu koordinace mnohdy protichůdných zájmů v území je nutno za účelem souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území dalšími aktualizacemi dále posilovat, zpřesňovat a zlepšovat, ale i výrazně upravovat tam, kde je to z pohledu veřejných zájmů žádoucí ve smyslu nových poznatků, výzev a problémů současné doby, obzvlášť jsou-li tyto skutečnosti vyjádřené regionálními, národními a mezinárodními závazky a strategiemi, nikoli zastaralé a nevhodné koncepce zněním PÚR po aktualizaci dále konzervovat.

Aktualizace politiky sice poprvé pracuje s adaptací na změnu klimatu, pracuje se však především s problematikou sucha, ale tím nejhorším možným způsobem - plánem na výstavbu přehrad, jejichž přínos pro zadržování vody byl již mnohokrát prokázán. V politice také například naprosto chybí  tematická oblast (priorita) týkající se sociální soudržnosti, která je jedním ze tří pilířů udržitelného rozvoje, což znamená, že neplní svůj základní účel a je v rozporu s cíli a úkoly územního plánování definovanými ve stavebním zákoně. Požadujeme také, aby z ní byl zcela vyňat bod paralelní dráhy Letiště Václava Havla. Tento záměr představuje významná rizika v oblastech životního prostředí, a to nárůst emisí skleníkových plynů a prohloubení klimatické krize, hluk a znečištění ovzduší z provozu letiště a jeho obsluhy. Dále se jedná o negativní vlivy turismu, snížení kvality života v hlavním městě včetně dostupnosti bydlení. Všechny tyto negativní vlivy realizace záměru lze předpokládat jako velmi dlouhodobé.

Kompletní znění připomínek naleznete níže ke stažení!

V hustě zastavěné čtvrti pro 25 tisíc obyvatel bude nejspíš chybět jakákoli vybavenost pro sociální služby, sport a volný čas, hřiště pro děti nebo lokální obchody a služby. Nepostačující pozemky jsou vyčleněny pro školy a zelenou infrastrukturu. Lokalita nabídne převážně komerční bydlení a zanedbatelné množství dostupných bytů ve vlastnictví městské části. To říká včera zveřejněná územní studie IPR, která slouží jako podklad ke změně územního plánu celého území. Magistrát změnu veřejně projedná online 16. února. IPR v březnu spustí participaci a připomínkování studie. Výsledek participace však bude irelevantní, protože váhu budou mít jen připomínky v rámci veřejného projednání změny územního plánu, jejichž termín odevzdání končí 23. února.

“Územní studie pro tak velké rozvojové území nesplňuje skoro nic, co bychom od ní měli očekávat. Úředníci z Institutu plánování a rozvoje pouze obkreslili záměry developerů, proto v ní chybí jasné mantinely výstavby, které by hájily zájmy obyvatel. Ideální koncepci rozvoje měl institut raději hledat prostřednictvím veřejné urbanistické soutěže,” shrnuje Václav Orcígr z Arniky.

Aktuální plány umožní velmi hustou zástavbu převážně komerčního bydlení. Jedinou výjimku bude tvořit jenom několik nájemních domů ve vlastnictví městské části. Původní návrh centrálního parku nahradily menší zelené plochy většinou rozdělené dopravními stavbami, přičemž jejich celkový podíl se snížil. 

Územní studie opomíjí většinu veřejné vybavenosti. Není jasné, zda vůbec a na jakých pozemcích developeři postaví vybavení pro volnočasové aktivity dětí, ordinace lékařů, domovy důchodců nebo domovy s pečovatelskou službou, aby je budoucí obyvatelé nemuseli hledat v jiných částech Prahy. 

Školní pozemky jsou vyčleněny na nejhorších možných místech se zcela nedostačující plochou pro sportoviště, než jakou předepisují stávající normy, aby nezabíraly lukrativnější stavební parcely (5). Jedna škola má stát na okraji čtvrti u rušné dopravní tepny, tzv. Jarovské třídy, druhá má být umístěna v budově Nákladového nádraží Žižkov, jehož prostory nejsou pro školní zařízení vůbec vhodné. Také školky jsou navíc umístěny např. mezi dvanáctipatrovými budovami, kterými budou zastíněny. 

 Navrhovaný školní pozemek má rozlohu 0,75 ha. Podle současných norem je však potřeba 1,25 ha.

Památkově chráněné budově Nákladového nádraží Žižkov se má dostat dalších změn. Nejdelší budova v Praze se má ještě více prodloužit na úkor parkového náměstí, což památku nevratně poškodí. Z původního návrhu studie v přímé blízkosti památky přetrval pouze věžák o výšce 70 metrů, u něhož v tuto chvíli nevíme, k jakému účelu bude sloužit.

Komplikace kvůli nekompletní studii mohou potkat také výstavbu metra D. Plány sice pro trasu metra vymezují územní rezervu, studie na druhou stranu nepočítá se stanicí.

Řadu výhrad ke studii vyjádřila Městská část Praha 3 už před rokem. Kromě zpracování  podrobnější a především závazné studie žádala také snížení hustoty zástavby kvůli budoucí dopravní zátěži a vymezení konkrétních ploch veřejné vybavenosti, aby neztratila předkupní právo na pozemky. IPR však důležité námitky z velké části ignoroval.

Změny územního plánu prolomí stavební uzávěry, které umožní developerským firmám Sekyra Group, Finep a Penta Real Estate postavit zbrusu novou čtvrť pro 25 tisíc obyvatel o rozloze 45 hektarů odpovídající půlce Starého Města. Central Group na zbylých 13 hektarech rozvojového území právě staví díky výjimce ze stavební uzávěry.

Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem.

Radní odmítli podpořit návrh, který předložil náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (za TOP 09). Ten se již v minulosti vyjádřil, že považuje za možné v rámci revitalizace čtyřpodlažní budovu (tzv. Brand Store) na náměstí umístit. K názoru, že je možné stavět na náměstí, které je dle územního plánu nezastavitelné, se překvapivě přiklonil i magistrátní odbor územního rozvoje a vydal tak protiprávní stanovisko. Pro přijetí  usnesení zamítající stavbu na náměstí hlasovali všichni zástupci Pirátů a Prahy sobě, jejíž lídr Jan Čižinský se zamítnutí stavby snažil prosadit již na posledním zastupitelstvu, a také radní Marvanová ze Spojených sil pro Prahu. Další dva zástupci Spojených sil Petr Hlaváček (TOP09) a Petr Hlubuček (STAN) se hlasování zdrželi. Přitom právě Petr Hlaváček by měl pohlídat, aby proces proběhl dle vyjádření Institutu plánování a rozvoje, který upozornil, že pro záměr stavět na náměstí je nutná změna územního plánu, a Petr Hlubuček, který má v gesci životní prostředí, by se měl starat, aby nebyly zastavovány poslední volné plochy v centru města.

Náměstí Miloše Formana, které majetkově spadá pod sousedící hotel InterContinental, je podle platného územního plánu nezastavitelným územím. Na veřejném prostranství, jedné z mála volných ploch v této části města,  je zvyšování objemu zástavby nežádoucí z mnoha důvodů: možnosti adaptace na klimatickou změnu, vytvoření příjemného odpočinkového prostoru pro místní či vyvážení předimenzovaného objemu hotelu v závěru Pařížské třídy.Náměstí získalo svůj název v roce 2018 i zdůvodu, aby v budoucnosti nedošlo k jeho zastavění. Sliby o nezastavitelnosti z roku 2018 dnes na zasedání připomněla Hana Kordová Marvanová, která se jako jediná ze Spojených sil nezdržela hlasování a vyjádřila se proti záměru.

Mohlo by se zdát, že možnost stavět na náměstí v Pražské památkové rezervaci by vůbec neměla být na stole. A usnesení dnes přijaté radou to potvrzuje. Přesto však investor získal souhlas odboru památkové péče magistrátu, který označuje objekt za příslib zdařilé kultivace veřejného prostranství, přestože pražský Národní památkový ústav, který je příslušným odborným pracovištěm, upozorňuje, že náměstí je chráněno jako součást Pražské památkové rezervace. Záměr dostal souhlas i od Odboru územního rozvoje magistrátu a Institutu plánování a rozvoje, ale právě IPR developera sám upozornil, že k realizaci stavby je nutné zažádat o změnu územního plánu. Přestože je v tuto chvíli již věc v rukou státní správy, která řídí proces územního řízení, hlavní město Praha je jeho účastníkem a právě dnešním usnesením rada města pověřuje Institut plánování a rozvoje podáním námitky proti stavbě na náměstí.

Výstavba paralelní dráhy Letiště Václava Havla a nárůst letecké dopravy povede k zvýšení emisí skleníkových plynů, míry hluku a znečištění ovzduší. Česká republika tím poruší veškeré mezinárodní závazky na ochranu klimatu a zdraví obyvatel - Pařížskou dohodu, Green Deal a Evropskou strategii pro nízkouhlíkovou mobilitu. Arnika proto v otevřeném dopise vyzývá ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby dal nesmyslnému projektu stopku.

Otevřený dopis ministru životního prostředí Brabcovi

“Extrémní nárůst letecké dopravy a turistického ruchu si v době klimatické krize nemůžeme dovolit. Pane ministře, ukažte, že mezinárodní závazky Vám nejsou k smíchu. Naopak učiňte razantní kroky, které povedou k odvrácení hrozby změn klimatu, dokud není pozdě,” vyzývá Martina Valášková z Arniky.

Ministerstvo životního prostředí jako významný hráč může nyní vývoj kauzy ovlivnit během mezirezortního připomínkového řízení Politiky územního rozvoje ČR, závazného dokumentu určujícího základní koncepci rozvoje naší země, jejíž podoba bude mít zásadní vliv i na životní prostředí.

Letecká doprava výrazně přispívá k produkci skleníkových plynů. Letadla s bezemisním pohonem jsou však hudbou daleké budoucnosti. Do té doby, než nahradí zastaralé technologie, emise budou díky rozšíření kapacity letiště drasticky narůstat. Jen za posledních dvacet let emise z letecké dopravy vzrostly o necelých 130 %.

Ratifikací Pařížské dohody se přitom Česká republika jako člen EU zavázala ke společnému snižování emisí skleníkových plynů o nejméně 40 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990. V prosinci 2020 EU svůj závazek z Pařížské dohody ještě posílila a navýšila cíle do roku 2030 na 55 %.

Povinnost států EU snížit emise z dopravy o 90 % do roku 2050 stanovuje Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal), jejímž cílem je klimaticky neutrální ekonomika s nulovými emisemi skleníkových plynů. Na dopravu totiž připadá čtvrtina skleníkových plynů produkovaných v EU. Ke snížení emisí z dopravy proto musí přispět kromě silniční, železniční a vodní dopravy také letectví.

Vedle toho Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu jasně uvádí, že emise skleníkových plynů v odvětví dopravy musí být do poloviny 21. století sníženy alespoň o 60 % v porovnání s rokem 1990 a musí být rozhodně dále snižovány směrem k nule. Odvětví dopravy má nyní mnohem větší potenciál než v minulosti přispět ke snížení emisí v rámci EU, ke kterému se státy EU zavázaly v Pařížské dohodě o změně klimatu a které je v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030.

Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem.

Soutěž na revitalizaci prostoru mezi Masarykovým nádražím a plánovanou stavbou od studia Zahy Hadid rozhodne o budoucí podobě jednoho z nejfrekventovanějších a nejexkluzivnějších veřejných prostranství centra Prahy. Toto rozhodování však pravděpodobně nebude odborné, nezávislé a ve prospěch veřejnosti, ale bude odpovídat potřebám a vkusu developera. O vítězi má totiž rozhodnout podjatá porota: čtyři z pěti architektů z části poroty, která by měla být nezávislá, pro Pentu pracují.

 Kromě toho soutěž porušuje snad všechna podstatná kritéria, aby mohla být dle pravidel České komory architektů regulérní, přesto byla komorou za regulérní prohlášena. Upozornili jsme proto dozorčí radu komory a požádali o přešetření. Dle našeho názoru musí ve věci panovat jistota, jinak by se autorizovaní architekti neměli soutěže ani účastnit. Dopis dáváme k dispozici i s přílohami: soutěžními podmínkami a doložkou regulérnosti soutěže. Tiskové výstupy Arniky ke kauze naleznete v sekci Praha.

Architektonická soutěž na revitalizaci náměstí u Masarykova nádraží bude hodnotit porota, jejíž složení lze těžko označit jako nezávislé. Většina členů je totiž úzce napojena na vyhlašovatele, developerskou společnost Penta Real Estate. Česká komora architektů na jednu stranu potvrdila regulérnost soutěže, vlastním pravidlům komory však odporují všechna podstatná kritéria. Soutěž podle všeho nemá sloužit k nalezení nejlepšího řešení veřejného prostranství, ale umožnit developerovi vyzobat si z návrhů jen, co se mu líbí, a stavět podle svých vlastních potřeb.

“Prakticky všechna kritéria i složení poroty soutěže jsou nastaveny jen 'na oko', aby si Penta nakonec vytvořila veřejné prostranství podle svých představ. Nejhorší na tom je, že navzdory vlastním pravidlům získala soutěž posvěcení od České komory architektů. O takovém postupu přípravy veřejné zakázky se nikomu z nás nezdálo ani v nejhorším snu,” říká Václav Orcígr z Arniky.

Soutěž na revitalizaci náměstí – prostoru mezi ulicemi Na Florenci, Havlíčkovou, Masarykovým nádražím a plánovanou stavbou od studia Zahy Hadid – rozhodne o podobě jednoho z nejfrekventovanějších a nejexkluzivnějších veřejných prostranství centra Prahy.

Alespoň pět z devíti členů poroty musí být architekti nepodjatí a nezávislí na zadavateli a na orgánech rozhodujících o využití výsledků soutěže. Zbylá část poroty je naopak tvořena zástupci zadavatele a místní správy. Čtyři z pěti architektů z “nezávislé” části poroty však pro Pentu opakovaně pracovali nebo pracují na probíhajících projektech.

Kdo jsou “nezávislí” členové poroty?

• Architekt Marek Tichý (TaK Architects) dlouhodobě pracuje na rekonstrukci Masarykova nádraží, jejímž zadavatelem je Masaryk Station Development, kde má Penta většinový podíl.
• Architekt Igor Marko je autorem Sky Parku, jednoho z největších a nejkontroverznějších projektů Penty, věžáků v centru Bratislavy a také kancelářského projektu v Bratislavě Rosum.
• Chybík a Krištof architekti pro Pentu dlouhodobě pracují: podílejí se na velkých bytových developmentech v areálu bývalého Nuselského pivovaru či Waltrovky.
• Na Waltrovce pracuje také ateliér Casua dalšího porotce Olega Hamana.
• Poslední “nezávislý” porotce architekt Zdeněk Fránek už pro Pentu byl členem poroty v soutěži k Residenci Vysočany. Fránek, Marko i Haman se také sešli jako porotci v soutěži na transformaci SV části areálu Nákladového nádraží na Žižkově, o jejíž regulérnost se také vedly spory.

Nakonec ti “závislí”
V závislé části poroty jsou dva zástupci Penta Real Estate Petr Palička a Lucie Pálková. Za Magistrát hl. m. Prahy se účastní Petr Zeman, který se podílel na přípravě Dohody o spolupráci mezi Prahou a Pentou. Zástupce Městské části Prahy 1 Filip Kračman jako předseda komise schválil smlouvu mezi městskou částí a Pentou v tomto i minulém volební období. Oba zástupci místní správy jsou tak Pentě zavázáni ke spolupráci.

Kritéria soutěže odporující pravidlům
Na odevzdání návrhů je pouhých šest týdnů, z nichž část připadá na vánoční svátky prodloužené protiepidemiologickými opatřeními. Nejsou vypsány ceny a odměny. Známá je jen odměna za postup a odevzdání návrhů v druhém kole, jejíž výše navíc neodpovídá honorářovému řádu komory. Kritéria hodnocení návrhů, jejich postupu do druhého kola a výběru vítěze nejsou konkrétní, ale zcela obecná. Soutěžní podmínky navíc neobsahují ustanovení o rozsahu oprávnění nakládat s oceněnými nebo odměněnými soutěžními návrhy. To znamená jediné – vyhlašovatel nemusí realizovat vítězný projekt, ale může si z každého návrhu vyzobat, co se mu líbí.

“Praha by měla konečně přestat Pentě nadbíhat a vypsat architektonickou soutěž sama a tentokrát na celý brownfield. Stávající soutěž řeší přestavbu salámovou metodou a navíc zcela proti zájmům města a jeho obyvatel,” uzavírá Orcígr.

Ačkoliv je dokončená územní studie podkladem pro změnu územního plánu, která umožní na jednom z největších transformačních území stavět novou čtvrť, z prezentace Institutu plánování a rozvoje (IPR) vyplývá, že zcela ignoroval převážnou většinu připomínek obyvatel, spolků i Městské části Prahy 7. Jedno je dnes tedy jisté. Na dosud nevyužitém území vyroste komerční čtvrť, ve které se obyvatelé budou potýkat s důsledky přemrštěné husté zástavby, finančně nedostupným bydlením a nedostatkem zelených opatření na ochranu před extrémním vedrem. Dopravní řešení upřednostní automobilovou dopravu na úkor chodců bez konkrétní vize budoucího zklidňování.

Územní studie má navrhnout zcela novou čtvrť pro zhruba 25 tisíc obyvatel a 29 tisíc zaměstnanců o zhruba stejné rozloze, jakou má Staré město. Obyvatelé Prahy se mohli s návrhem seznámit během veřejných setkání v Centru architektury a městského plánování, Masarykově škole na Ortenově náměstí a v informačních kontejnerech v ulicích Prahy a také připomínkovat, přestože to nebylo ze zákona povinné. Ze stručného představení studie vyplývá, že téměř žádná podstatná připomínka od obyvatel, občanských spolků, odborných organizací a hlavně městské části Prahy 7 nebyla vyslyšena. Podrobné připomínky připravily také spolky Arnika, AutoMat a Platforma pro sociální bydlení. Protokol o vypořádání připomínek slibuje zhotovitel vyvěsit do konce tohoto týdne.

Dokument se má stát podkladem pro sejmutí stavební uzávěry. Po sejmutí nebude už nutné řešit území jako celek, ale salámovou metodou bude možné schvalovat jednotlivé developerské záměry. Jde o tvorbu budoucí čtvrti podle potřeb developerů, takový postup umožní rychlý zisk bez ohledu na potřeby obyvatel.

Na základě prezentace, lze konstatovat, že z dokončené studie nezmizel žádný ze sporných bodů, proti kterým směřovalo nejvíce výtek. Navrhovaná výšková zástavba v severní části území zůstává, jen se snížila z 21 na 18 podlaží, pouze výška jednoho z bloků u Výstaviště byla snížena s 18 na 12 pater, také “výškové akcenty” (budovy o 9 až 12 podlažích délky až 38 metrů) v celém území zůstaly. Podstatná část vymezených bloků může být maximálně prostavěna. Dokonce přetrvává nepoměr mezi počtem budoucích obyvatel ve prospěch lidí dojíždějících do nové čtvrti za prací. Stále chybí občanská vybavenost, jako jsou polikliniky a další zdravotní zařízení, sociální zařízení, sportoviště, vhodné parkové plochy a další.

“Jednoznačně komerční charakter čtvrti, přehnaná kapacita zástavby s neúměrnou výškou oproti domům v okolí, nedostatek zelených ploch i nedostatečná občanská vybavenost dokazují, že studie má za cíl vyjít maximálně vstříc developerům a území co nejvíce vytěžit. IPR si ale vůbec neuvědomuje, že život v nové čtvrti bude pro obyvatele nesnesitelný,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

V nabídce účinných opatření před extrémním vedrem a dalšími dopady klimatické krize je studie vůbec nekompletní. Podle IPR funkci adaptačních opatření má zastupovat pouze zelený pás podél železnice, ten ale nebude z velké části vhodným pro trávení volného času a odpočinek obyvatel. Další řešení má vzejít až ze slibovaného dodatečného projektu „klimatického mapování a klimatického modelování“. Zatím však není jasné, zda řešení budou pro investory závazná.

“Neurčitost zadání  v oblasti nastavení dostupnosti bydlení pro domácnosti se středním a nižším příjmem je výrazným nedostatkem územní studie. Bydlení nelze definovat pouze výměrou, je potřeba mít ze strany města jasnou vizi a pravidla, na jejichž základě bude zřejmé, které domácnosti vůbec budou mít do nového developerského projektu přístup. Hodnotou města je diverzita. Součástí moderní metropole mají být i seniorky, senioři, studenti, rodiče s dětmi, zdravotně postižení a další skupiny obyvatel, kteří nepatří mezi hrstku nejbohatších,” dodává Barbora Bírová z Platformy pro sociální bydlení.

“Zprvu nadějný počin města bohužel zůstavá ve stavu nevyužité příležitosti. S tvrzením politických zástupců, že vzniká inkluzivní město v současné fázi nelze souhlasit. Pro vyřešení zásadních urbanistických, socio-demografických i dopravních připomínek neexistují konkrétní záruky. Schválení studie navíc proběhlo bez toho, že by byla veřejnost detailně seznámena s vypořádáním připomínek, což povede pouze k dalšímu narušení důvěry občanů v participaci. Slibovanou možnost vstupovat do budoucího procesu konkrétních změn územního plánu proto za spolek AutoMat rozhodně využijeme,” říká Michal Lehečka ze spolku AutoMat.

“Snahy o jakoukoliv participaci nad tvorbou nové čtvrti přišly úplně vniveč. Město evidentně rezignovalo a z pražských institucí, které mají dohlížet na ochranu veřejných zájmů a udržitelný rozvoj města, se stala úslužná podatelna pro developery,” uzavírá Orcígr.

Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem.