Chcete se dozvědět více o možnostech smluv mezi investory a obcemi? Rádi byste načerpali inspiraci dobré praxe z příkladů ze zahraničí? Zajímají vás možnosti adaptace měst na klimatickou změnu? Přijďte na náš seminář!

Sympozium rozdělené na dopolední a odpolední seminář se koná 11. 11. 2019, v ARCHIPu, Poupětova 3, Praha 7 – Holešovice, 170 00 (centrum DOX+, vstup za hlavním vstupem centra DOX).

Vystoupí:

Petr Svoboda, advokát PF UK

Milan Vácha, starosta obce Psáry 

Vendula Zahumenská, právnička Investor Zahumny 

Pavlína Valentová, Czech Globe 

Eva Tylová, místostarostka MČ Praha 12 

Kateřina Schön, Magistrát hl. m. Prahy 

Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí

Jan Kříž, Ministerstvo životního prostředí 

Iva Zvěřinová, Centrum pro otázky ŽP UK 

Václav Orcígr, Arnika 

Česká rada pro šetrné budovy 

PŘIHLAŠOVACÍ FORMULÁŘE: 

Možnosti obcí - dopolední seminář

Možnosti občanů - odpolední seminář

Podle současných podkladů mají na území Bubny-Zátory vyrůst nejspíš pouze komerční byty bez jakéhokoliv podílu dostupného bydlení. Přemrštěná hustá zástavba, nedostatek zelených opatření na ochranu před extrémním vedrem a nevyhovující řešení dopravní zátěže jsou dalšími reálnými problémy, se kterými se mohou obyvatelé Prahy 7 v budoucnu potýkat. Územní studie je ale dobrým krokem vpřed i přes vážné nedostatky. Své výtky už zpracovaly spolky Arnika, AutoMat, Platforma pro sociální bydlení s obyvateli Prahy 7. Lidé mohou dále posílat své připomínky Magistrátu hlavního města Prahy do 15. října.

„Podíl dostupného bydlení v podkladech pro výstavbu v Bubnech zcela chybí. To je přitom podle zkušeností ze zahraničních metropolí zcela běžné. Uvědomme si, že v Praze rostou ceny bydlení dvakrát rychleji než mzdy. Ve čtvrti pouze s novými komerčními byty těžko najdou střechu nad hlavou ti, co to nejvíc potřebují – senioři, rodiny s dětmi, studenti nebo zdravotně postižení,“ upozorňuje Barbora Bírová z Platformy pro sociální bydlení. Studie vedle bytů pro 25 tisíc lidí počítá s 29 tisíci pracovními místy, které budou dále zvyšovat tlak na bydlení v lokalitě. 

Podívejte se na shrnutí připomínek

„Městští plánovači z IPR se sice snažili zachovat blokovou zástavbu okolních čtvrtí. Bude ale tak hustá, že navrhované množství stromů, zelených střech a vnitrobloků, prvky na zadržování vody a malá plocha centrálního parku vůbec nebudou stačit ochlazovat Bubny během letních veder,“ uvedl Václav Orcígr z Arniky. Podle Orcígra pro další rozhodování o výstavbě také chybí studie agregovaného dopadu čtvrti na životní prostředí, kterou spolky doporučují připravit. 

„Hustota zástavby se má oproti stávajícímu územnímu plánu více než zdvojnásobit. Množství vysokých staveb, úzké ulice, velká dopravní zátěž a nedostatek zelených ploch, jak veřejných, tak ve vnitroblocích – to vše dodá novému městu stísněný charakter. Navíc obří obchodní centrum, třikrát větší než dokončované Centrum Stromovka ve Veletržní ulici, naruší možnost živého fungování obchodního parteru a veřejných prostranství v nově vzniklé čtvrti,“ analyzuje architektka a občanka Prahy 7 Kateřina Vídenová. Nehájí stávající územní plán z 90. let, ale podotýká, že jednotliví vlastníci si pozemky pořizovali právě v jeho režimu. Není tedy vůbec nutné jim v takovéto míře ustupovat a vytvářet město téměř nepříjemné pro život. Stejně tak plánované obchodní centrum se jí jeví jako zbytečné, současné trendy se od takovýchto projektů již odklánějí a snaží se obchodní plochy spíše rozmístit v rámci města.

„Nová čtvrť přivede do oblasti extrémní množství aut. Pro určení vhodných opatření a šířky uličních profilů nám proto chybí dopravní studie. Například řešení křižovatky Vltavská neodpovídá koncepci humanizace magistrály a zachovává západní nájezd. Navrhujeme také rozšíření Bubenské a Argentinské nebo vytvoření bezmotorové promenády mezi centrálním parkem a nádražím Holešovice, aby ve čtvrti vznikla skutečně kvalitní uliční prostranství příjemná pro pobyt lidí,“ uvedl Michal Lehečka z AutoMatu.

Územní studii Institutu plánování a rozvoje představil v červnu pražský magistrát. Studie má významně pomoci k proměně brownfieldu Bubny-Zátory na plnohodnotnou čtvrť. Dokument má sloužit jako podklad pro změnu územního plánu, která by umožnila sejmout stavební uzávěru z jednoho z největších transformačních území. Důležitou součástí plánů je i proměna vedení železniční trati, která bude tvořit dráhu na letiště.

Dlouhodobý záměr centralizovat rozhodování o stavbách, který v průběhu roku prezentovala radní Kordová Marvanová, vzal za své. Proti se postavily městské části, které se záměrem nesouhlasily. Centrální stavební úřad se měl dle záměru věnovat hlavně významným stavbám celoměstského významu, jako jsou rozsáhlé bytové komplexy či administrativní centra, anebo velké dopravní stavby.

Centrální stavební úřad měl být součástí komplexu opatření, která mají za cíl urychlit proces povolování staveb. Mezi ně patří na celostátní úrovni také chystaná rekodifikace stavebního práva. Většina městských částí však nechtěla přijít o své kompetence a vliv na rozhodování o stavbách. Arnika zastavení záměru na centralizaci považuje za pozitivní krok, protože cena i rizika vzniku "superúřadu" by byly příliš vysoké.

Pražští zastupitelé jednají o stovkách změn, které inicioval náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Výbor pro územní rozvoj projednával další vlnu změn, včetně dlouhodobě zablokovaných. Cílem je rozhýbat výstavbu Prahy, dokud nezačne platit Metropolitní plán a zcela nová pravidla. Desítky změn ale dostaly zelenou i přes protesty městských částí, Institutu plánování a rozvoje (IPR) nebo místních obyvatel. Řada z nich může také vést k zástavbě zeleně.

Zastupitelé hlavního města údajně chtějí nastartovat výstavbu, ke které se Praha zavázala. Například na Praze 20 náměstek Hlaváček na návrh žadatele prosazuje zrušit historické jádro bývalé obce Svépravice, což by podle IPR mohlo vést ke znehodnocení rázu lokality. V dalších případech mění funkční využití ploch a objem plánovaných záměrů, a to i přes nesouhlas městských částí, IPR a dalších odborných institucí.

Hlasité protesty místních jsou slyšet i ze Sedlce, kde se navrhuje zastavět další pozemky včetně zeleně bytovými domy v nepřiměřené výšce a objemu. Plánované stavby však ignorují vesnický ráz okolní zástavby i umístění v kaňonu Vltavy pod sedleckými skalami. Místní mají obavy z nárůstu dopravní zátěže, kterou výstavba přinese. Není ani jasné, zda bude možné stávající infrastrukturu přizpůsobit tak velkému záměru. Tento konkrétní podnět je dokonce v rozporu s připravovaným Metropolitním plánem. Místní v Sedlci se před časem úspěšně bránili masivní výstavbě, kterou nakonec odvrátil až soud. 

"Náměstek Hlaváček by měl vysvětlit nejen kolegům, ale hlavně veřejnosti, proč nehájí zájmy lidí, ani nerespektuje stanoviska IPRu, odboru územního rozvoje nebo městských částí. Dosavadní postup budí přinejmenším rozpaky. Řada změn zcela bez důvodu ohrožuje cenné zelené plochy a přírodní lokality, některé i v samotném centru města,” uvádí Václav Orcígr z Arniky. 

Podle Arniky je zásadním problémem oživování dlouhodobě pozastavených změn územního plánu, u nichž často není jasné, zda o jejich pořízení původní žadatel ještě stále stojí. Výbor ovšem jejich další pořizování nakonec zamítl.

Ekologické organizace vítají záměr hlavního města vyhlásit závazek k přijetí konkrétních opatření pro řešení podílu Prahy na změnách klimatu. Představily příklady nástrojů, kterými velká evropská města, jako je Londýn, Stockholm či Göteborg omezují znečištění z dopravy. Komentovaly také liknavý postup MŽP, kvůli němuž nemá Česká republika dodnes schváleny funkční plány zlepšování kvality ovzduší v nejohroženějších regionech. Zároveň připomněly svá vlastní konkrétní doporučení k řešení hlavních zdrojů znečištění ovzduší v Praze.

Stáhněte si společnou tiskovou zprávu Zeleného kruhu, jeho členských organizací Frank Bold, Pražské matky, Arnika a Auto*Mat  a Centra pro životní prostředí a zdraví do svého počítače

Praha je druhé nejprašnější české město, ve kterém v důsledku znečištěného ovzduší ročně předčasně zemřou stovky lidí a tisíce jich onemocní. Liknavý postup státu způsobil, že hlavnímu městu dodnes chybí konkrétní plán, jak dosáhnout snížení emisí. Se schválením konkrétního akčního plánu MŽP počítá až v pololetí 2021.

Ekologické organizace vítají, že Praha již nyní připravuje konkrétní kroky k omezení znečištění. Přípravu pečlivě sledují a prosazují v ní vlastní konkrétní návrhy (viz níže). 

Drtivou většinu znečištění v Praze a velkou část podílu na klimatické změně způsobuje doprava. Na dnešní tiskové konferenci proto ekologické organizace prezentovaly podrobný přehled opatření, kterými se s tímto problémem vyrovnávají velká evropská města.  Praha připravuje zavedení mýtného systému.

MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik, Centrum pro životní prostředí a zdraví:

 „Aktuální hodnocení zdravotních rizik ukazují, že několik stovek obyvatel Prahy pravděpodobně každý rok předčasně umírá, protože jsou nuceni dýchat vzduch příliš znečištěný prachem. Pražského ovzduší na svědomí také několik tisíc hospitalizací pro vážná onemocnění dýchacího ústrojí a srdečně-cévní onemocnění, ale vede také ke zvýšení výskytu bronchitid nebo astmatických příznaků u dětí. Praha bohužel dlouhodobě neplní ani platné limity, ani stávající hodnoty doporučované odborníky pro ochranu lidského zdraví. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom doporučuje zpřísnit politiku ochrany ovzduší, včetně zpřísnění limitů. Příprava mýtného a dalších opatření jsou signálem, že na rozdíl od bývalé primátorky Krnáčové hodlá současné vedení města Prahy problém ovzduší řešit.“

 Vratislav Filler, tým Rozvoje Prahy, Auto*Mat, řekl: “Kromě regulačního řádu potřebujeme především, aby ke smogovým situacím v Praze pokud možno nedocházelo. Praha může zavést nízkoemisní zónu a mýto, aniž by se s tím muselo čekat na dostavbu Městského okruhu.
Místo dalších městských dálnic je pak třeba stavět metro, železniční diametr a zkapacitňovat existující trati. Bez železnice schopné přepravit dvakrát až třikrát víc lidí než dnes nás před náporem aut z předměstí žádné okruhy nezachrání. 
V neposlední řadě je pak nutné, aby požadavky programu pro zlepšování ovzduší lépe zohlednil připravovaný Metropolitní plán. Na zapracování těchto požadavků by měla Rada hlavního města Prahy dohlédnout.“

 Václav Orcigr, Arnika, řekl: “Kvalitu ovzduší významně ovlivňuje veřejná zeleň, 
především pak pásy tzv. izolační zeleně, které chrání obytné oblasti např. od emisí z rušných dopravních tahů. Stromy významně pomáhají čistit vzduch i ochlazovat města v letních vedrech. Praha patří mezi nejzelenější evropská města, bohužel stromy i drobnější porosty ohrožuje Metropolitní plán i změny, které probíhají v rámci  stávajícího územního plánu. Ty mění často významné zelené plochy na  stavební parcely, připravovaný Metropolitní plán zase na řadě míst  zcela ruší izolační zeleň a nedostatečně chrání i parky.”

 Jaroslava Johnová, Pražské matky, řekla: „Vítáme navrhovaná opatření k regulaci individuální automobilové dopravy jako je např. zavedení mýtného nebo  k čistější mobilitě jako jsou třeba nízkoemisní zóny. Postrádáme však výraznější posun k lepším podmínkám pro využívání skutečně bezemisní dopravy. Např. chůze je ze všech způsobů městské přepravy k ovzduší, finančním i prostorovým nárokům nejšetrnější, ale její přínos pro  město není doceňován. Chůze by totiž mohla  nahradit část cest na krátké vzdálenosti vykonávaných dosud autem. Ze zkušeností našich projektů (např. Bezpečné cesty do školy) víme, že zhruba ¼ rodičů vozí děti do školy autem, ale velká část z těchto dětí pak  odchází domů pěšky. Pokud město bude všude prostupné pro pěší a chodcům budou nabízena atraktivní, bezpečná a co nejpřímější propojení, návštěvníci i Pražané budou ochotnější je využívat a nechat auto častěji doma.“

 Daniel Vondrouš, Zelený kruh, asociace ekologických organizací, řekl: “Nové vedení Prahy připravuje taková opatření, která by skutečně mohla vyčistit vzduch v Praze, snížit její příspěvek ke změně klimatu a učinit ji příjemnějším místem k životu. Ze zkušeností jiných měst ale víme, že záleží na konkrétním provedení. Návrh Metropolitního plánu ve stávající podobě představuje dokonce přímé ohrožení pro realizaci uvedených opatření. Budeme kroky Prahy pečlivě sledovat, a rádi pomůžeme.”

Hlavní opatření navrhovaná ekologickými organizacemi:

• zavedení koncepčních a účinných opatření ke zklidnění a zvýšení plynulosti dopravy, k rozvoji hromadné, cyklistické a pěší dopravy

Praha má řadu možností, včetně např. postupné náhrady pohonu autobusů, vozů technických služeb či motorových lodí na Vltavě. Nemusí čekat na dostavbu okruhů.

• urychlené zavedení nízkoemisní zóny (NEZ) a poplatku za vjezd do vybraných částí města

Po vzoru měst, jako je Stockholm nebo Berlín, může Praha dosáhnout výrazného poklesu emisí prachu. Také v tomto případě není překážkou dostavba okruhů. Změna vládního nařízení potřebná pro finální vyhlášení nízkoemisní zóny má být dokončena a schválena během několika měsíců.

• zajištění ochrany stávající veřejné zeleně změnou návrhu Metropolitního plánu

V návrhu Metropolitního plánu by klíčové zelené plochy měly být vymezeny jako nezastavitelná území, tak jako je tomu doposud.

• dřívější zákaz nejšpinavějších uhelných kotlů

V některých (zejména okrajových) částech Prahy představuje domácí vytápění uhlím významný problém. Používání kotlů první a druhé třídy zakazuje zákon od září 2022 a zároveň umožňuje obcím učinit tak dříve. Praha by mohla kotle, které se již nyní nesmějí prodávat, zakázat až o dva roky dříve, než ve zbytku republiky.

• účinná opatření pro smogové situace

MHD zdarma, které zavádí Praha, má spíše osvětový význam. Praktické dopady jeho zavedení na několik dní v roce nebudou příliš významné. Dobré je, že opatření má platit i ve fázi upozornění na smog, nejen přímo při signálu regulace smogu.

Kontakty:

Daniel Vondrouš, Zelený kruh, 724 215 068, daniel.vondrous@zelenykruh.cz