O nedostatcích a rizicích spojených s novým stavebním zákonem se bude diskutovat na semináři „Rekodifikace stavebního práva: Zrychlení výstavby nebo poškození životního prostředí a dalších veřejných zájmů?“, který se koná v Poslanecké sněmovně 2. července a který pořádá Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pod záštitou předsedkyně výboru Dany Balcarové, senátorky Jitky Seitlové a místopředsedy Ústavně právního výboru Parlamentu ČR Jana Chvojky.

Jaký program semináře čeká?

„Pro úspěšnou adaptaci na změny klimatu potřebujeme změnit řadu zákonů a vyhlášek. Dobře připravená pravidla a předpisy mohou pomoci samosprávám připravovat a realizovat projekty, které budou účinně reagovat na projevy klimatické krize, jako je přehřívání měst, nedostatek vody či povodně, nevratný zábor zemědělské půdy či úbytek volné krajiny na okrajích měst. Nový stavební zákon se však vydal zcela opačným směrem,“ říká Petra Kolínská ze Zeleného kruhu, která na semináři představí hlavní nedostatky návrhu z pohledu ekologických organizací.

„Nový zákon vzniká bez jakékoliv analýzy současných problémů, proto legislativní paskvil napsaný pro developery skutečné příčiny zdržování neřeší. Namísto toho o pravomoci přijdou ti, kterých se negativní dopady výstavby dotknou nejvíce – samosprávy i dotčená veřejnost a vlastníci nemovitostí v okolí budoucí výstavby,“ upozorňuje Václav Orcígr z Arniky. Na semináři představí dílčí analýzu Dlouhé povolování výstavby v Česku – data, praxe a nová legislativa.

„Návrh zákona likviduje právní ochranu životního prostředí všude kromě chráněných území, tedy na 80 % rozlohy naší země. Stavebníci, inženýři a architekti nemohli od našeho zprivatizovaného státu dostat lepší dárek než ten, že o vynětí půdy ze zemědělského či lesního půdního fondu nebo o posuzování vlivů na životní prostředí mají do budoucna rozhodovat již jen samotné stavební úřady,“ hodnotí aktuální návrh Petr Svoboda, expert na správní právo z České společnosti pro právo životního prostředí. Během semináře návrh zákona okomentuje z pohledu ochrany veřejných zájmů a práva veřejnosti účastnit se řízení o projektech, které ovlivní životní prostředí.

Klíčem k lepšímu stavebnímu právu je podle ekologických organizací úplná digitalizace plánovacích a povolovacích procesů a především kvalitativní analýza současné praxe. Pokud si vláda neopatří informace o důvodech průtahů v řízeních a pro nové nástroje nezíská podporu všech klíčových subjektů, nevyhovující situace se ještě zhorší.

Základem hledání rovnováhy mezi soukromými a veřejnými zájmy při výstavbě má být transparentní proces, ve kterém stavební úřad posoudí připomínky všech dotčených subjektů. Návrh stavebního zákona však všechno posuzování koncentruje do rukou stavebního úřadu, který bude současně orgánem ochrany přírody, hygienikem i odborným garantem řízení o vyjmutí pozemků ze zemědělského fondu. V řadě případů bude v roli pouhých diváků nejen dotčená veřejnost, ale také místní zastupitelé, neboť vláda si do zákona vepsala mimo jiné pravomoc umístit do jakékoli obce jakoukoli stavbu dle své libosti.

Stanoviska Zeleného kruhu k přípravě nového stavebního zákona

„Je skvělé, že se Praha do revitalizace pouští. Její podobu ale vymýšlí zastupitelé, ekonomové a architekti od stolu podle svého vkusu a měřítek. Pokud by proběhla setkání s místními obyvateli, vyšlo by najevo, co jim v okolí skutečně chybí. Město má prostor plně pod kontrolou a nemusí vyjednávat s žádnými developery. Byla by velká škoda tak velkého potenciálu nevyužít,“ shrnuje architektka Kateřina Vídenová z Arniky. 

Přečtěte si o plánovaných změnách více

Zadavatel studie Institut plánování a rozvoje se však namísto diskuze nebo usměrňování stávajícího stavu přiklání k ekonomické výhodnosti celého projektu. Ruku v ruce s výstavbou nové čtvrti v sousedství, která s nízkopříjmovými domácnostmi nepočítá, přispěje revitalizace ke gentrifikaci, kdy jsou nízkopříjmové domácnosti nuceny odstěhovat se vlivem zvyšování nájmů a služeb do odlehlejších čtvrtí nebo jiných měst. Ryze komerční projekty mají ve městech své místo, jejich investorem by však nemělo být město. 

Nedostačující jsou také opatření před extrémními vedry. Chybí například stromořadí na hlavních třídách, které by měly doplnit průlehy, dešťové zahrady, travnaté pásy a další prvky. Nedostatek zeleně v Holešovicích z celé čtvrti v dnešní době vytváří rozsáhlý tepelný ostrov, který se po vybudování nové čtvrti Bubny-Zátory značně rozšíří. Loni Praha 7 dokonce vyhlásila stav klimatické nouze. Kvůli tomu si revitalizace Pražské tržnice zaslouží nadstandardní pozornost, ke které by město mělo přizvat odborníky, aby vytvořili moderní modrozelenou infrastrukturu.

Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem.

„Pražská radnice s Pentou se pokouší veřejnost opít rohlíkem. Za více bytových ploch a více peněz na revitalizaci ulic Na Florenci a Havlíčkova náměstí měl magistrát bojovat od samého počátku. K tomu nepotřebuje žádné memorandum. Z dohody pro nás plyne, že Praha nadále hájí zájmy soukromých firem na místo zájmů obyvatel,“ shrnuje Václav Orcígr z Arniky. 

„I přes odborné výtky Národního památkového ústavu Odbor památkové péče magistrátu chybně projekt odsouhlasil, což odporuje městem schválenému Management plánu ochrany památek i doporučením monitorovací mise UNESCO. Dohoda s Pentou snahy o nápravu zcela zablokuje,“ upozorňuje Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu.

„Místo, aby Praha důsledně vyžadovala dodržování závazných pravidel, nahrazuje je ad hoc smlouvou na poslední chvíli. Bez řešení tak zůstává mnoho problémů od zatížení parkujícími auty až po urbanistický dopad na okolí Pražští radní tímto krokem vytvořili nebezpečný precedens pro další kontroverzní projekty, a to je z našeho pohledu velmi problematické,“ uvádí Michal Lehečka z Laboratoře udržitelného urbanismu spolku AutoMat.

Memorandum v rámci celé plochy vůbec neprosazuje ochranu světově jedinečných hodnot, umístění veřejných budov či parků nebo řešení centrálního dopravního uzlu a tepelného a smogového ostrova. Vedení pražského magistrátu se tak vzdává vlivu na budoucí podobu nejhodnotnějšího a klíčového území pro rozvoj města ve prospěch jedné soukromé firmy. Náměstek primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu Petr Hlaváček tvrdí, že první fáze projektu se již nedá měnit, z čehož viní minulé vedení Prahy. Byl to však právě on jako tehdejší ředitel Institutu plánování a rozvoje, kdo podepsal vyjádření v rámci zjišťovacího řízení EIA v roce 2016, že u tak velké budovy bude kladen zvláštní důraz na architektonický detail. 

Celý proces povolování stavby Masaryk Centre 1 byl od začátku značně nestandardní. Odborná veřejnost a dotčení vlastníci v sousedství stavby byli z řízení vyloučeni. Dotčené orgány státní správy vydaly kladná stanoviska, přestože je projekt v rozporu s právními předpisy i schválenými strategickými dokumenty Prahy. Institut plánování a rozvoje navíc z nepochopitelného důvodu v územním řízení prostřednictvím námitek neprosazoval své požadavky na zvýšení podílu ploch pro bydlení, snížení výšky a koordinaci s dalšími záměry v oblasti.

Celkem 36 spolků a organizací se připojilo pod otevřenou výzvu Za Prahu udržitelnou a sousedskou adresovanou vedení hlavního města Prahy, zastupitelům městských částí a Institutu plánování a rozvoje hl. Města Prahy. Po zkušenosti s pandemií koronaviru žádají řešení osmi problematických bodů, které Prahu odcizují občanům a občankám. Kritizují přebujelý turismus, plány na rozšíření pražského letiště, nedostupné bydlení, malou podporu lokálních podniků nebo netransparentní rozhodování o rozvoji města. Signatáři volají po řešení jednotlivých bodů - ať už formou kulatých stolů, nebo veřejných diskuzí. Platformu už podpořil senátor Václav Hampl.

Výzvu si stáhněte TADY

“Když dnes vidíme ulice bez turistů, zavřené obchody s předraženými suvenýry, vidíme i další věci: nakolik se centrum města v minulosti odcizilo lidem, kteří ho tvoří - obyvatelům. Běžní občané mají v Praze problém žít, genius loci města a dobrých vztahů v něm byl nahrazen vidinou rychlého zisku.” upozorňují autoři dopisu. Jsou mezi nimi lokální pražské spolky i organizace, dlouhodobě se věnující problémům Prahy.

Podle mluvčího iniciativy Petra Městeckého ze spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy pandemie koronaviru ukázala, kolik bytů odsával byznys s tzv. “krátkodobými pronájmy”. “Pod rouškou “sdílení” a “pronajímání” se provozují ubytovací služby ve 14 000 bytech, které často po desítkách patří velkým poskytovatelům a z 80% je tvoří celé byty nabízené jako hotelové pokoje.” uvádí Městecký. “Pokud se nechceme dostat do situace, že se z Prahy stanou jen kulisy pro turistický ruch, je nutné tento typ podnikání omezit a umožnit pronájem jen toho bytu, kde majitel skutečně žije”, dodává.

Podobně kriticky se signatáři staví k otázce nedostupného bydlení. “Ceny bydlení rostou dvakrát rychleji než mzdy a Praha se tak stává nedostupnou i pro střední třídu, rodiny s dětmi, studenty či důchodkyně. Výstavba bytů v posledních letech roste, ale luxusní a investiční byty větší dostupnost bydlení nijak nezajišťují. “ vysvětluje architekt Jakub Nakládal z platformy Paměť města. Dalším kritizovaným bodem je plán na rozšíření letiště. Signatáři se odkazují na klimatickou krizi i fakt, že 55 miliard, které stát hodlá do navýšení letištních kapacit vložit, by se mohlo využít smysluplněji - třeba právě investicí do výstavby dostupného bydlení.

Autoři dopisu dále žádají: podporu lokálním podnikům a službám, které pečují o běžný život obyvatel, větší péči o veřejný prostor, větší zapojování občanů do rozhodování o rozvoji Prahy, péči o kulturní dědictví respektující názory a cítění obyvatel, pro které je město domovem a zdravé životní prostředí, redukci tepelného ostrova a intenzity provozu aut.

Podle další mluvčí, Apoleny Rychlíkové z Paměti města, je udržitelným městem pouze takové, které dokáže dbát na potřeby svých obyvatel, chránit je a společně s nimi myslet na budoucnost. “Je důležité, aby se město stavělo za ty, kteří se podílejí na jeho každodenním chodu a spoluutvářejí jeho hodnoty. Praha by měla hájit zájmy svých obyvatel a podporovat komunitní a sousedský život, ať v oblasti bydlení, veřejného prostoru nebo v debatách o budoucnosti rozvoje města “ uzavírá Václav Orcígr z organizace Arnika. K prohlášení je možné se stále připojovat.

"Věřili jsme, že se nám zákonnou cestou podaří prosadit úpravy projektu, na kterých panuje obecná shoda. Bohužel, povolování staveb na Praze 1 je pouhá fraška. Je vidět, že úředníci i samospráva včetně Institutu plánování a rozvoje hájí soukromé zájmy navzdory velké části obyvatel Prahy a rozhodují v naprosté tajnosti," upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

Nahlédněte do územního rozhodnutí

Přestože zastavěná plocha, výměra podlažních ploch i objemová kapacita zůstaly shodné s původním záměrem, developerovi stačilo provést drobné změny a projekt přejmenovat, aby se o povolení dvou budov rozhodlo bez návaznosti na dokončený proces EIA. Do budoucí podoby vznikající čtvrti dokonce nemohou zasahovat ani vlastníci bytů z blízkého okolí, na které bude mít stavba bezprostřední dopad.

Na rozdíl od drobných staveb, jako jsou půdní a dvorní vestavby, stavební úřad Prahy 1 neoznámil u megalomanského projektu na úřední desce ani zahájení řízení, ani vydání územního rozhodnutí ze 17. dubna 2020. Informoval pouze vybrané účastníky a majitele nejbližších pozemků. 

"Stačily kosmetické úpravy v projektu, aby úřady přestaly názory odborníků brát vážně a staly se pro ně jen ‘subjektivním negativním hodnocením hmoty a vzhledu‘. Přestože jde o stejně objemnou a vysokou budovu jako v původním projektu, magistrátním památkářům to nevadí a s klidem odkývnou, že navrhovaná stavba ‘harmonicky vstupuje do lokality, třeba i ve formě dominanty’," upozorňuje Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu.

"Negativní dopady této stavby pro město dalekosáhle přesahují její přínos. Stavba nerespektuje regulativy stanovené platnými zásadami územního rozvoje. Mimo to způsobí další nárůst znečištění ovzduší v centru města prostřednictvím dalších stovek aut," podotýká Michal Lehečka z Laboratoře udržitelného urbanismu spolku AutoMat. 

Stavební úřad vytrvale odmítá vyslyšet výtky odborníků nebo sousedů z okolí. Předimenzovaný projekt uprostřed tepelného ostrova představuje obrovskou zátěž, výrazně zahustí zástavbu a rozpálí území. Nadměrná výška budov navíc narušuje hodnotný urbanistický charakter s jeho historickými dominantami. Projekt kritiku schytal také za čistě komerční využití budov, které je v rozporu se Zásadami územního rozvoje hlavního města Prahy. V centru sužovaném hustou dopravou navíc přibudou další auta a s nimi vyšší prašnost a hluk. Sporné jsou dopravní dopady kolem pěti set nových parkovacích stání celého záměru nebo řešení cyklistické dopravy, které odporuje městským strategiím

Výrok Kláry Dostálové z rozhovoru pro DenikN.cz: „Arnika nám nabídla, že nám analýzu dat zpracuje za milion korun. Ani Arnika přitom nedostala od stavebních úřadů konkrétní informace. Oslovili 46 stavebních úřadů, odpovědi dostali ze 27, my jich ale máme v celém Česku 714. Naši analýzu, která byla podkladem RIA (povinná analýza dopadů nové legislativy, pozn. red.), zpracovával profesor Michal Mejstřík z Univerzity Karlovy, který oproti Arnice pracoval s 1,5 milionu datových položek ze softwaru stavebních úřadů. Arnika, stejně jako my, dospěla k tomu, že žadatel musí oslovit řadu dotčených orgánů. Těch bývá minimálně 40, jejich stanoviska jsou samostatně přezkoumatelná a řízení v mnoha případech překračuje maximální časový limit." 
Zdroj: DenikN.cz

Plné znění otevřeného dopisu najdete níže pod tiskovou zprávou.

„Paní ministryni jsme na společném setkání doporučili, aby nechala zpracovat analýzu délky stavebních řízení a příčin zdržování. To lze považovat za očekávanou a žádoucí součást přípravy legislativy, ale během příprav nového stavebního zákona se tak nikdy nestalo. Od stavebních úřadů jsme zjistili, kolik by si za shromáždění dat úřady naúčtovaly, a upozornili, že ministerstvo by vlastní analýza stála v řádech milionů korun. Nešlo v žádném případě o námi nabízenou službu,“ upozornil Václav Orcígr z Arniky. 

Ministerstvo pro místní rozvoj opakovaně odmítlo zpracovat vlastní analýzu důvodu neuspokojivého stavu v oblasti stavebního práva, aby stavební úřady nezatížilo. Chybějící data potřebná pro přípravu nového zákona ostatně vytýkala řada ministerstev a dalších subjektů v připomínkách k věcnému návrhu zákona. Analýza v rámci hodnocení dopadů legislativy RIA, kterou ministryně v rozhovoru zmiňuje, konkrétní nedostatky současné praxe nezkoumá. 

Arnika oproti tomu zpracovala dílčí analýzu příčin zdlouhavého povolování staveb z informací získaných od vybraných stavebních úřadů. Srovnání obou analýz je proto zcela irelevantní. Studie Arniky nemá nahradit práci veřejné správy. Jejím cílem je však poukázat na to, že bez komplexních rozborů příčin problémů stavebního práva nebude změna pravidel úspěšná.

Otevřený dopis ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové

Vážená paní ministryně,

dovolte nám zareagovat na rozhovor, který jste poskytla Deníku N a který byl uveřejněn dne 5. 4. 2020. Jsme rozčarováni Vaším tvrzením „Arnika nám nabídla, že nám analýzu dat zpracuje za milion korun. Ani Arnika přitom nedostala od stavebních úřadů konkrétní informace. Oslovili 46 stavebních úřadů, odpovědi dostali ze 27, my jich ale máme v celém Česku 714. Naši analýzu, která byla podkladem RIA (povinná analýza dopadů nové legislativy, pozn. red.), zpracovával profesor Michal Mejstřík z Univerzity Karlovy, který oproti Arnice pracoval s 1,5 milionu datových položek ze softwaru stavebních úřadů. Arnika, stejně jako my, dospěla k tomu, že žadatel musí oslovit řadu dotčených orgánů. Těch bývá minimálně 40, jejich stanoviska jsou samostatně přezkoumatelná a řízení v mnoha případech překračuje maximální časový limit."

V reakci na otázku, na jakých datech je postavena změna (stavebního) zákona (i. e. současné změny připravované vrámci rekodifikace stavebního práva) nepochopitelně uvádíte, že jsme Vám nabídli zpracování kompletní studie příčin neúměrného protahování povolovacích procesů za milion korun. Proti tomuto tvrzení, které považujeme za účelově překroucené, se musíme ohradit a uvést jej na pravou míru. Arnika vydala dílčí analýzu příčin přílišné délky povolovacích procesů ve výstavbě 27. března a rozeslala ji dotčeným státním úřadům, zájmovým skupinám a jednotlivcům, včetně Vás. Naše studie ukazuje konkrétní příčiny zdržování povolovacích procesů na základě dat získaných od pražských a českých stavebních úřadů. Ty byly vybírány podle konkrétního klíče (úřady městských částí Prahy a statutárních měst ČR – tj. největší stavební úřady v ČR). Ačkoli analýzu otevřeně prezentujeme jako dílčí, jsme přesvědčeni, že poskytuje konkrétní vodítko, jakým způsobem získat chybějící data o příčinách zdržování povolování staveb v Česku.

Arnika Vám v žádném případě zpracování kompletní studie za konkrétní částku nikdy nenabídla. Předpokládáme, že jste tak usoudila na základě veřejné diskuse, která proběhla 4. 2. 2020 v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP), kde jsem Vám položil dotaz ohledně chybějících dat o příčinách zdlouhavého povolování staveb a doporučil chybějící komplexní data získat (tj. nejen data od stavebních úřadů, ale zahrnout i další aktéry figurující ve správních procesech, přičemž roli v povolování staveb hraje i nastavení územního plánování a další procesy). Pouze tak je možné připravit optimalizovanou legislativu, což uvádíme i v naší analýze. V rámci diskuse jsem Vás upozornil, že budemevydávat dílčí analýzu, ze které mimo jiné vyplývá, že pokud by se státní správa, respektive Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), rozhodla tato data od stavebních úřadů získat a zpracovat, náklady by činily řádově několik milionů korun.

Šlo o rámcové vyčíslení ceny práce stavebních úřadů nutné ke shromáždění potřebných dat, přičemž odhady nákladů nám poskytly samy oslovené stavební úřady. V kontextu nákladů rekodifikace, jež např. dopadová analýza Ministerstva vnitra ČR hodnotí v řádech miliard, lze hodnotit náklady na pořízení takové studie jako nepodstatné. Takto vynaložené prostředky lze naopak považovat za mimořádně účelné, jestliže povedou k přípravě takového stavebního práva, které bude reagovat na reálné a empiricky doložené nedostatky současného systému povolování staveb. V žádném případě se nejedná o cenu práce Arniky za zpracování analýzy pro MMR, ale o cenu za zpracování a poskytnutí informací stavebními úřady tomu, kdo by analýzu zpracovával. Získat a zpracovat data od všech stavebních úřadů každopádně není v silách žádné nevládní organizace; jsme přesvědčeni, že toto je právě úkolem Vámi řízeného MMR. K vytvoření analýzy jsme opakovaně vyzývali nejen my (konkrétně např. na schůzce s náměstkyní Marcelou Pavlovou, či v našich tiskových výstupech a na seminářích), ale i řada dalších subjektů v rámci připomínek k věcnému záměru nového stavebního zákona.

Vaše vyjádření pro Deník N vyznívá tak, že Arnika nejen nabízí zpracování analýzy za vysokou částku, ale navíc hotová dílčí analýza je nekvalitní a zbytečná.

Dovolujeme si také zpochybnit argumentaci analýzou pro posouzení RIA, kterou uvádíte. Analýza v rámci procesu RIA nedostatky současné praxe nezkoumá. Omezuje se na konstatování, která lze vyčíst z obsahu právních předpisů, a odkazuje na Analýzy stavu na úseku územního plánování a stavebního řádu (Analýza 2012-2014). Ta však zkoumá pouze omezený segment jevů (např. neměří délku řízení či délku přerušení a nezjišťuje poměry u dotčených orgánů) a pouze z pohledu kvantity. Jinými slovy, analýza, kterou používáte jako argument, se týká jiného problému. Naopak, ze strany MMR opakovaně zaznělo, že zpracování analýzy příčin dlouhého povolování nikomu nezadalo (viz např. vyjádření náměstkyně Marcely Pavlové v pořadu Nedej se odvysílaném dne 23.2.2020), vy sama jste pak v rámci výše zmíněné diskuse v centru CAMP explicitně uvedla, že tuto analýzu zadávat nebudete, protože by dále zatížila stavební úřady. Vyplývá z toho jediné – Ministerstvo analýzou příčin zdržení povolování výstavby nedisponuje a argument, že analýza pro posouzení RIA využívá 1,5 milionu datových položek ze softwaru stavebních úřadů, je zcela irelevantní. K tomu také podotýkáme, že z dotazníkového šetření MMR vyplývá, že stavební úřady software využívají nedostatečně a nezadávají do něj všechna data, protože jeho využívání není povinné.

Byli jsme rovněž přizváni, abychom závěry našeho zjištění prezentovali na setkání expertní skupiny k rekodifikaci stavebního práva vzniklé v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR pod vedením poslance Martina Kupky (ODS). Bohužel ve stanoveném termínu jsem se nemohl dostavit, a proto jsme vyslali prezentovat závěry analýzy našeho externího spolupracovníka. Vystoupení jste mu neumožnila s odůvodněním, že závěry analýzy by měl prezentovat výhradně zaměstnanec Arniky.

Protože se domníváme, že došlo knedorozumění a mylné interpretaci dotazu vzneseného na veřejné diskusi, vyzýváme Vás, abyste své vyjádření pro Deník N a celou situaci kolem analýz na úseku stavebního povolování uvedla veřejně na pravou míru, nejlépe formou tiskové zprávy MMR nebo vyjádřením přímo pro Deník N.

Věříme, že příprava nových pravidel výstavby si žádá odpovědný přístup, jehož implicitní součástí musí být zhodnocení současných problémů na základě jasných dat. K jejich pořízení a zhodnocení bychom Vás rádi závěrem tohoto otevřeného dopisu znovu vyzvali.

S pozdravem za Arniku

Mgr. Václav Orcígr
vedoucí kampaně Praha – město pro život

Stáhněte si analýzu Dlouhé povolování výstavby v Česku - data, praxe a nová legislativa

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) sice nemá vlastní analýzu, ale tvrdí, že vychází z “aplikační praxe”. Podle stavebních úřadů je realita zcela jiná. Přestože úřady ze zákona nemusí data o zdržování evidovat, ze 46 oslovených úřadů se od 27 podařilo informace získat. Za posledních 5 let průtahy delší než 2 roky evidovalo 13 úřadů a hlavní příčinou byly nekompletní žádosti předložené developery. 

Tvorba nového stavebního zákona probíhá bez jakýchkoliv podkladů a jasných dat. Dílčí studie ukazuje, že zpracování komplexní analýzy by rozhodně pomohla zvýšit přehled o situaci v povolování staveb. Teprve na základě statistických dat a jejich rozboru by bylo možné připravit optimalizovanou legislativu. Příprava analýzy by byla finančně nepoměrně méně náročná než náklady na rekodifikaci, která nepovede ke kvalitnímu výsledku.

„Legislativní paskvil napsaný developery skutečné příčiny zdržování neřeší. Naopak těm, kterých se negativní dopady výstavby nejvíce dotkne, bere právo účinně se bránit a navíc ruší pravomoci odborných institucí, které chrání památky, životní prostředí i zdraví lidí. Je na čase shodit návrh Hospodářské komory se stolu, zpracovat detailní analýzu mapující kroky povolovacího procesu, která dosud chybí, a pak teprve připravit zákon založený na digitalizaci stavebního řízení. Jedině tak dosáhneme urychlení výstavby,“ říká Václav Orcígr z Arniky.

Ministryně Klára Dostálová se mylně opírá pouze o žebříček Světové banky, který se týká povolení hypotetické výstavby skladových hal na okraji města. Česká republika v rychlosti stavebního řízení drží na 157. místě. Je však třeba zdůraznit, že vychází ze zákonných lhůt nejen stavebního zákona, ale i všech souvisejících procesů, a nezohledňuje přitom realitu rozhodovacího procesu, na jehož délku mohou mít fatální vliv například právě chyby developerů. Přesto zadala ministryně vypracování zákona zájmové skupině, kterou má regulovat. 

K zákonu se sešlo rekordních osm tisíc připomínek, které se nyní resort snaží vypořádat. Proti němu se však postavil Nejvyšší správní soud, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo životního prostředí, Asociace krajů̊ ČR, Svaz místních samospráv, Bezpečnostní informační služba, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, řada nezávislých odborníků, obcí a občanských spolků.