Penta Investments zažádala o územní rozhodnutí k výstavbě Masaryk Centre 1 navržené architektonickou kanceláří Zahy Hadid 15. ledna 2020. Stalo se tak pouhý den poté, co členové někdejší koalice Prahy 1, kteří proti projektu vystupovali s jasnými požadavky, odešli do opozice. Na místo zveřejnění na úřední desce, stavební úřad Prahy 1 zaslal informaci o zahájení řízení pouze dotčeným orgánům a vlastníkům sousedních pozemků. Obešel tím účastníky posuzování vlivů na životní prostředí i další dotčené vlastníky. Spolky Arnika, AutoMat a Klub Za starou Prahu přitom podaly k posuzování vlivů řádné připomínky a stavební úřad je měl ze zákona o zahájení návazného řízení informovat.

Nahlédněte do oznámení o zahájení územního řízení

„Způsob, kterým se stavební úřad postavil k územnímu řízení, je naprosto skandální. Je evidentní, že kontroverzní projekt má být projednán v tichosti a bez kritických aktérů, kteří budou mít k projektu námitky. Zahájili jsme potřebné právní kroky, abychom se do řízení mohli zapojit, a věříme, že uspějeme,“ komentuje situaci Václav Orcígr z Arniky. 

Přečtěte si vypořádání připomínek k dokumentaci EIA

Podle spolku AutoMat developer schvalováním pomocí salámové metody zamezuje vypořádání koncepčních připomínek dopravních dopadů celého komplexu. „Záměr navrhuje v první etapě zřídit zhruba 150 parkovacích míst, což je vzhledem k umístění záměru na dvou trasách metra a železnici příliš mnoho. Stavební předpisy dovolují zřídit pouze asi 60 stání, což by bylo vyhovující. Celý záměr včetně výstavby za magistrálou má mít 500 parkovacích stání. Nedostatečné je také řešení severojižní cyklotrasy, která měla přes nádraží vést,“ uvedl Vratislav Filler, dopravní expert Laboratoře udržitelného urbanismu spolku AutoMat.

„Do Pražské památkové rezervace vstupuje kancelářský komplex velikosti bloku, jehož objem je v porovnání s okolní zástavbou několikanásobný. Magistrátní památkáři dospěli k názoru, že nelze prokázat, zda je skutečně cizorodým prvkem. Odborné veřejnosti je odebrána možnost se k tomu vyjádřit. Samospráva i státní úřady ponechávají poslední velký pozemek v centru města developerovi k maximálnímu vytěžení vlastně bez podmínek,“ upozorňuje Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu.

Projekt Masaryk Centre 1 je součástí Central Business District, který Penta plánuje postavit na největším brownfieldu v centru Prahy, mezi Masarykovým nádražím a Florencí. Budova představuje přes 30 tisíc m2  nových kanceláří doplněných restauracemi a obchody. Předimenzovaný projekt čelí kritice, protože výrazně zahustí zástavbu a rozpálí území největšího tepelného ostrova Prahy. V centru sužovaném hustou dopravou navíc přibydou tisíce dalších aut denně a s nimi také vyšší prašnost a hluk.

Večer představí v širším kontextu klimatickou změnu a ekologický dopad dnešní urbanizace. Na příkladu stěžejních rozvojových projektů večer ukáže způsoby (ne)řešení klimatické krize v hlavním městě v souvislosti s rolí strategických dokumentů a jejich implementací. Zaměříme se také na prezentaci pozitivních případů z ČR a zahraničí i na perspektivu současných protestních hnutí. 

Program: 

Makro měřítko: State of the affairs

Klimatická změna a sociální hnutí

Petr Doubravský (Fridays for Future)

Městská doprava v kontextu klimatické krize

Bc. Zdeněk Svačina (AutoMat)

Mikro měřítko: Co (ne)dělá město? Developerské rozsáhlé rozvojové projekty

Budoucnost brownfieldů v Praze: (ztracená) příležitost

Ing.arch. Kateřina Vídenová

Příklady z ciziny: Sheffield, Lublaň, Vídeň

Mgr. Václav Orcígr (Arnika)

Ekologie a politika

Klimatická strategie hl. m. Prahy

RNDr. Martin Bursík (předseda Komise hlavního města pro udržitelnou energii a klima)

Volební chování a ekologie v Čechách

RNDr. et Mgr. Renáta Mikešová, Ph.D. (Sociologický ústav AV ČR)

Panel + závěrečná diskuse: Co se dá reálně dělat?

Sledujte naši facebookovou událost.

Vstupenky v předprodeji k zakoupení zde.

Přednášející představili různé výklady rozvoje hlavního města v postsocialistické perspektivě. 

Plánování Prahy: historie a současnost - Prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc. (FA ČVUT)

Poločas rozpadu: 30 let postsocialismu a jak dál? - Prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D. (PřF UK)

Možnosti veřejného zájmu v Praze- Ing. arch. Karolína Kripnerová (Architekti bez hranic)

Panel + závěrečná diskuse: 

Pravidla výstavby dnes: regulace ÚP a kvalitní život ve městě Základní hierarchie, přehled regulativů, funkce regulačních plánů - JUDr. Petra Humlíčková, Ph.D.

Rozhodovací praxe ve správních řízeních Ing. - Lukáš Vacek

Fotogalerie z přednášky k nahlédnutí ZDE

Níže jsou prezentace našich přednášejících k dispozici ke stažení

Nezvládli jste na přednášku přijít nebo si ji chcete připomenout?

Podívejte se na video záznam!

„Včerejší prohlášení ministryně Dostálové o tom, že návrh připravený Hospodářskou komorou nestáhne a pouze věnuje delší čas vypořádání doručených připomínek, považujeme za nepřijatelné. Kromě zjevné neschopnosti reagovat racionálně na dlouhodobou a sílící kritiku se ministryně rozhodla de facto blokovat cestu k lepšímu zákonu,“ uvedla Petra Kolínská, která vede kampaň Zeleného kruhu za lepší stavební zákon.

„Přístup MMR považujeme za kontraproduktivní. Jde o plýtvání lidskými silami a odkládání řešení problému. Celý způsob přípravy zákona je vadný, výstupy vypadají podle toho, a dílčí zapracování připomínek to nemůže vyřešit,“ konstatoval Václav Orcígr z Arniky, vedoucí kampaně Praha - město pro život.

Skupina environmentálních NNO podala jménem Zeleného kruhu na konci prosince k návrhu zákona řadu zásadních připomínek, v nichž požaduje   přepracovat věcný záměr po dohodě s klíčovými ministerstvy a na základě kvalitativních analýz realizovaných povolovacích řízení a rešerší dobré praxe v jiných státech EU. Při novém zpracování věcného záměru požadují nevládní organizace respektovat dříve schválené strategické dokumenty, zejména Strategický rámec ČR 2030  a Politiku architektury a stavební kultury České republiky.

Další klíčový požadavek se týká řádné ochrany veřejných zájmů v oblasti životního prostředí, požární bezpečnosti a památkové péče.  Tento cíl splní nejlépe samostatné orgány státní správy, které budou mít kompetenci vydávat závazná stanoviska. Racionalizovat procesy uvnitř dotčených orgánů a mezi nimi, snížit jejich celkový počet je přitom důležité udělat na základě výsledků kvalitativní analýzy. Stát také musí zajistit plnění zákonných lhůt ze strany úřadů.

Stáhněte si kompletní znění připomínek k návrhu stavebního zákona

Aktuální analýza Parlamentního institutu „Ochrana veřejného zájmu ve stavebním řízení“ ve vybraných evropských státech prokázala, že nezávislost a silná pozice orgánů státní správy v oblasti životního prostředí či památek není překážkou pro rychlé rozhodování.

Polsko a Německo má dotčené orgány mimo stavební úřad a mají v povolování silnou procesní pozici. Přitom v žebříčku Doing Business zaujímá Německo 30 příčku (126 dnů) a Polsko 39 příčku (137 dnů), Česká republika zaujímá 157 příčku s 246 dny potřebnými pro získání povolení.

„Zjednodušit a zrychlit procedury vzhledem ke stavebníkům je jistě potřebné, ale není možné to dělat na úkor bezpečnosti lidí nebo ochrany hodnot v území. Vláda a Ministerstvo pro místní rozvoj by se měly inspirovat zahraniční praxí a potřebné změny navrhnout na základě  kvalitativní analýzy dostatečně velkého vzorku ukončených povolovacích řízení,“ uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

O odborných otázkách památkové ochrany už nebudou rozhodovat památkáři, ale stavební úřady v nové centralizované soustavě státní správy. 

„V minulosti se ukázalo, že závazná stanoviska hrají klíčovou úlohu pro zachování kulturních i environmentálních hodnot městské a venkovské krajiny. Stanoviska památkářů v poslední době významně ovlivnila například proces výstavby olomouckého mrakodrapu Šantovka,“ uvedla odbornice Arniky pro architekturu Lynda Zein a dodala: „Problém představuje i vyřazení orgánů ochrany přírody, která měla kritický vliv například na zrušení výstavby lanovky v Národním parku na Šumavě. Systém integrace dotčených orgánů pod centrální správu je nejasný a z hlediska ochrany památek i životního prostředí představuje velké riziko.“

UNESCO nedávno za laxní přístup k památkové ochraně kritizovalo vedení Prahy. Za velkou hrozbu považuje i stavební zákon, který se závaznými stanovisky nepočítá. To podle zprávy UNESCO povede k vážnému ohrožení památkové ochrany a v důsledku k porušení podmínek, k jejichž dodržování se Česká republika zavázala spolu se zápisem Prahy na seznam světového dědictví UNESCO. 

Představitelé Prahy se přesto ke zprávě Centra světového dědictví UNESCO staví chladně a závěry bagatelizují. To se ukázalo např. na říjnovém veřejném jednání Gremiální rady Institutu plánování a rozvoje, které na zprávu UNESCO mělo reagovat. Navazují tak na původní snahu minulé primátorky Adriany Krnáčové, která se prostřednictvím změny památkového zákona pokoušela oslabit vliv památkářů na rozhodování v památkové rezervaci. Kriticky se ohledně zápisu Prahy na seznamu UNESCO vyjádřil i vedoucí kanceláře Metropolitního plánu Roman Koucký, podle něhož by Praze vyškrtnutí ze seznamu pomohlo: „Do města by totiž přijelo více turistů podívat se, proč Praha ze seznamu zmizela. A my bychom je pak mohli lákat i na nové domy.“

„Praha i stát si musí uvědomit, že ochrana historického a kulturního dědictví není jen formální nutností, ale svědčí také o míře a kvalitě politické zodpovědnosti. Je smutné, že v otázce památkové ochrany se vedení Prahy s vládní koalicí shoduje a neznervózňuje ho ani hrozba mezinárodní diskreditace, která může skončit i vyškrtnutím ze seznamu světového dědictví,“ upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

Sucho, neschopnost zadržet vodu, nedostatečné adaptační i energetické vlastnosti nových budov nebo špatná ochrana zeleně jsou nejpalčivějšími důsledky klimatické krize, které obce musí řešit nejčastěji. Strategické dokumenty však představují pro územní plánování pouze nezávazná doporučení a města pak nemají možnost výstavbu v tomto směru usměrnit.

Publikace Arniky o adaptaci měst na klimatickou krizi

V praxi se osvědčují smlouvy obcí s investory, v jejichž rámci mohou samosprávy vyjednat smluvní zajištění adaptačních opatření v nové výstavbě soukromých developerů. Stejně tak lze ovlivnit výstavbu dostupného bydlení nebo infrastruktury a občanské vybavenosti. 

„Na adaptaci města na klimatickou změnu je třeba myslet už během plánování města. Nástroje řešení se musí stát součástí územního plánování i všech nových stavebních a rozvojových projektů státu, měst nebo soukromých developerů. Smlouvy obcí s developery jsou ke kvalitnímu územnímu plánu vhodným doplňkem,“ upozorňuje právnička Vendula Zahumenská.

Publikace o smlouvách s investory

Příklady dobré praxe z Prahy i ze zahraničí popisují opatření, činnost samosprávy i řešení problematických míst, jako jsou brownfieldy, transformační plochy nebo hustě zastavěné lokality s nízkým podílem zeleně. Konkrétní řešení ukazují, že intervence samospráv je během plánování a výstavby nezbytná, i pokud jde o schopnost města čelit klimatickým změnám.

„Vzděláváním a pozitivními příklady chceme motivovat radnice a veřejnost, aby aktivně připravovaly města na klimatickou změnu. Nejde přitom jen o opatření ve výstavbě, nutná je i aktivní ochrana zelených ploch a vytváření nových, podpora komunitních projektů a motivace občanů zabývat se svým okolím. Nesmíme ovšem zapomínat na prioritní nutnost radikálně omezit emise skleníkových plynů, bez toho nám adaptační opatření budou k ničemu,“ uzavírá Václav Orcígr z Arniky.

Publikaci s příklady dobré praxe z pražských čtvrtí a ze zahraničí