Středy udržitelné Prahy v Městské knihovně- přednáškový cyklus o udržitelném rozvoji hlavního města

V rámci tří dvouhodinových přednášek otevřeme s odborníky vždy jednu středu v měsíci aktuální témata týkající se současné i budoucí podoby rozvoje Prahy. Přijďte si poslechnout příspěvky přednášejících a zapojit se do diskuze, která bude následovat. Těšíme se na vás!

Také v roce 2019 jsme se s Arnikou intenzivně věnovali rozvoji Prahy. Jaký byl loňský rok v metropoli a jak jsme se do toho zapojovali my?

Proměna vedení radnice na konci roku 2018 přinesla turbulentní změny. Postupně loni dohasínala bouřlivá debata kolem připomínek k Metropolitnímu plánu, který se dostal do fáze vypořádávání připomínek a závazných stanovisek, nicméně i tak se nám povedlo diskusi znovu posílit tím, že jsme na začátku roku zveřejnili právě závazná stanoviska dotčených orgánů státní správy k Metropolitnímu plánu. Některá z nich, hlavně ta Ministerstev kultury a životního prostředí, spolu s odborem ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, byla vůči připravovanému územnímu plánu velmi kritická, a de facto potvrdila naše výtky týkající se ochrany zeleně, památek, výškové regulace i dalších principů nového plánu, které jsme zveřejnili již na jaře 2018. V kontextu dění kolem Metropolitního plánu i naší předešlé aktivity, kdy jsme za účasti široké skupiny odborníků sestavili kompletní sadu připomínek k obecným principům plánu, kterou pak využily stovky Pražanů při přípravě vlastních připomínek, jsme se několikrát sešli s náměstkem pro územní rozvoj a územní plán Hlaváčkem, který ke společným schůzkám nad principy plánu přizval i odborníky participující na jeho přípravě. Na schůzkách ovšem nebyla nalezena shoda nad zásadními aspekty plánu a schůzky byly ukončeny. Průběh vyjednávání zástupců magistrátu s dotčenými orgány i městskými částmi sledujeme a těšíme se na vypořádání připomínek jejich i veřejnosti.

Významným tématem je pak také tzv. rekodifikace stavebního práva, neboli proměna pravidel výstavby na celostátní úrovni. Mezi největší rizika, která přináší, patří vyloučení dotčených orgánů (jako jsou orgány ochrany přírody nebo památkáři) z povolovacích procesů, resp. zrušení závaznosti jejich stanovisek. Problémů je ovšem mnohem více – od zveřejnění věcného záměru zákona jsme ve spolupráci se Zeleným kruhem téma sledovali, podávali připomínky a spolupracovali s právníky, památkáři i dalšími experty na formulaci nebezpečí, která nová pravidla přinášejí. Připomínky jsme podali i na konci roku k paragrafovému znění zákona, a nadále se k tématu vyjadřujeme a připravujeme podklady pro oponenturu nebezpečným ustanovením, která ohrožují ochranu životního prostředí i památek.

Jsme také rádi, že jsme se účastnili připomínkování územní studie k největšímu pražskému brownfieldu, Bubnům. Ve spolupráci s AutoMatem, Platformou za sociální bydlení, a také občany z Prahy 7 jsme zformulovali připomínky, kterými chceme návrh upravit k lepšímu s ohledem na míru zastavěnosti, adaptačních schopností lokality na klimatickou změnu a podíl zeleně, i možnosti regulace cen bydlení, které by zde v budoucnu mělo vzniknout.

Na začátku roku jsme vydali oceňovanou Analýzu bytové situace v Praze, která k dnešnímu dni zaznamenala přes 4 a půl tisíce stažení. K tématu klimatické změny ve městech jsme vydali analýz hned několik. Odpověděli jsme na 117 dotazů k rozvoji Prahy, které jste nám adresovali mailem nebo telefonicky. Připravili jsme několik veřejných akcí a seminářů na téma rozvoje měst, adaptace na klimatickou změnu nebo bydlení. Vystoupili jsme na zastupitelstvu i mnoha veřejných akcích, prezentovali jsme naše výstupy na odborných konferencích, jednali jsme s pražskými i místními politiky, vydali jsme přes desítku tiskových zpráv, věnovali se stávajícím změnám územního plánu, i příjezdu monitorovací mise UNESCO do Prahy a závěrům její zprávy. Vše můžete najít na našich webech zmenyprahy.cz a arnika.org/praha. Jsme rádi, že jsme toho mohli stihnout tolik i díky podpoře mnoha z Vás, kteří nám posílají finanční dary, anebo nás podporujete jinými způsoby.

A co chystáme do budoucna? První polovinu letošního roku chceme věnovat proměně grafické tváře naší kampaně. Přestože značka Praha – město pro život v rámci Arniky funguje již přes deset let, až doteď prakticky neměla vlastní vizuální podobu. Možná jste si již všimli nového loga na našich materiálech. Novým logem ale zdaleka nekončíme. Postupně proměníme a sjednotíme barevnou podobu kampaně, naše mediální platformy (abyste vše v budoucnu našli pod jednotným názvem „Praha – město pro život“), čeká nás proměna webu a přidáme i další kampaňové aktivity, včetně multimediálních novinek. Nadále budeme sledovat přípravu Metropolitního plánu i rekodifikaci stavebního práva, budeme se věnovat konkrétním problematickým kauzám výstavby (jako je proměna Masarykova nádraží, Bubnů a dalších rozvojových ploch v Praze), bránit ochranu zeleně a prosazovat přizpůsobení Prahy na klimatickou změnu, čeká nás i další průběh kauzy kolem památkové péče a UNESCO, a sledovat budeme i vývoj cen bydlení a prosazovat principy efektivní regulace. Nejen o tom všem vás budeme samozřejmě informovat na webu, facebooku, v newsletterech i v klasických médiích. Vážíme si Vaší podpory a držme si palce v úsilí o město příznivé k životu, ekologické, a dostupné všem.

Chcete se dozvědět více o možnostech smluv mezi investory a obcemi? Rádi byste načerpali inspiraci dobré praxe z příkladů ze zahraničí? Zajímají vás možnosti adaptace měst na klimatickou změnu? Přijďte na náš seminář!

Sympozium rozdělené na dopolední a odpolední seminář se koná 11. 11. 2019, v ARCHIPu, Poupětova 3, Praha 7 – Holešovice, 170 00 (centrum DOX+, vstup za hlavním vstupem centra DOX).

Vystoupí:

Petr Svoboda, advokát PF UK

Milan Vácha, starosta obce Psáry 

Vendula Zahumenská, právnička Investor Zahumny 

Pavlína Valentová, Czech Globe 

Eva Tylová, místostarostka MČ Praha 12 

Kateřina Schön, Magistrát hl. m. Prahy 

Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí

Jan Kříž, Ministerstvo životního prostředí 

Iva Zvěřinová, Centrum pro otázky ŽP UK 

Václav Orcígr, Arnika 

Česká rada pro šetrné budovy 

PŘIHLAŠOVACÍ FORMULÁŘE: 

Možnosti obcí - dopolední seminář

Možnosti občanů - odpolední seminář

Podle současných podkladů mají na území Bubny-Zátory vyrůst nejspíš pouze komerční byty bez jakéhokoliv podílu dostupného bydlení. Přemrštěná hustá zástavba, nedostatek zelených opatření na ochranu před extrémním vedrem a nevyhovující řešení dopravní zátěže jsou dalšími reálnými problémy, se kterými se mohou obyvatelé Prahy 7 v budoucnu potýkat. Územní studie je ale dobrým krokem vpřed i přes vážné nedostatky. Své výtky už zpracovaly spolky Arnika, AutoMat, Platforma pro sociální bydlení s obyvateli Prahy 7. Lidé mohou dále posílat své připomínky Magistrátu hlavního města Prahy do 15. října.

„Podíl dostupného bydlení v podkladech pro výstavbu v Bubnech zcela chybí. To je přitom podle zkušeností ze zahraničních metropolí zcela běžné. Uvědomme si, že v Praze rostou ceny bydlení dvakrát rychleji než mzdy. Ve čtvrti pouze s novými komerčními byty těžko najdou střechu nad hlavou ti, co to nejvíc potřebují – senioři, rodiny s dětmi, studenti nebo zdravotně postižení,“ upozorňuje Barbora Bírová z Platformy pro sociální bydlení. Studie vedle bytů pro 25 tisíc lidí počítá s 29 tisíci pracovními místy, které budou dále zvyšovat tlak na bydlení v lokalitě. 

Podívejte se na shrnutí připomínek

„Městští plánovači z IPR se sice snažili zachovat blokovou zástavbu okolních čtvrtí. Bude ale tak hustá, že navrhované množství stromů, zelených střech a vnitrobloků, prvky na zadržování vody a malá plocha centrálního parku vůbec nebudou stačit ochlazovat Bubny během letních veder,“ uvedl Václav Orcígr z Arniky. Podle Orcígra pro další rozhodování o výstavbě také chybí studie agregovaného dopadu čtvrti na životní prostředí, kterou spolky doporučují připravit. 

„Hustota zástavby se má oproti stávajícímu územnímu plánu více než zdvojnásobit. Množství vysokých staveb, úzké ulice, velká dopravní zátěž a nedostatek zelených ploch, jak veřejných, tak ve vnitroblocích – to vše dodá novému městu stísněný charakter. Navíc obří obchodní centrum, třikrát větší než dokončované Centrum Stromovka ve Veletržní ulici, naruší možnost živého fungování obchodního parteru a veřejných prostranství v nově vzniklé čtvrti,“ analyzuje architektka a občanka Prahy 7 Kateřina Vídenová. Nehájí stávající územní plán z 90. let, ale podotýká, že jednotliví vlastníci si pozemky pořizovali právě v jeho režimu. Není tedy vůbec nutné jim v takovéto míře ustupovat a vytvářet město téměř nepříjemné pro život. Stejně tak plánované obchodní centrum se jí jeví jako zbytečné, současné trendy se od takovýchto projektů již odklánějí a snaží se obchodní plochy spíše rozmístit v rámci města.

„Nová čtvrť přivede do oblasti extrémní množství aut. Pro určení vhodných opatření a šířky uličních profilů nám proto chybí dopravní studie. Například řešení křižovatky Vltavská neodpovídá koncepci humanizace magistrály a zachovává západní nájezd. Navrhujeme také rozšíření Bubenské a Argentinské nebo vytvoření bezmotorové promenády mezi centrálním parkem a nádražím Holešovice, aby ve čtvrti vznikla skutečně kvalitní uliční prostranství příjemná pro pobyt lidí,“ uvedl Michal Lehečka z AutoMatu.

Územní studii Institutu plánování a rozvoje představil v červnu pražský magistrát. Studie má významně pomoci k proměně brownfieldu Bubny-Zátory na plnohodnotnou čtvrť. Dokument má sloužit jako podklad pro změnu územního plánu, která by umožnila sejmout stavební uzávěru z jednoho z největších transformačních území. Důležitou součástí plánů je i proměna vedení železniční trati, která bude tvořit dráhu na letiště.

Dlouhodobý záměr centralizovat rozhodování o stavbách, který v průběhu roku prezentovala radní Kordová Marvanová, vzal za své. Proti se postavily městské části, které se záměrem nesouhlasily. Centrální stavební úřad se měl dle záměru věnovat hlavně významným stavbám celoměstského významu, jako jsou rozsáhlé bytové komplexy či administrativní centra, anebo velké dopravní stavby.

Centrální stavební úřad měl být součástí komplexu opatření, která mají za cíl urychlit proces povolování staveb. Mezi ně patří na celostátní úrovni také chystaná rekodifikace stavebního práva. Většina městských částí však nechtěla přijít o své kompetence a vliv na rozhodování o stavbách. Arnika zastavení záměru na centralizaci považuje za pozitivní krok, protože cena i rizika vzniku "superúřadu" by byly příliš vysoké.