“Schválení změny územního plánu pro výstavbu na klíčových transformačních územích nemůže probíhat bez hotové studie a seznámení s veřejností. Praha tímto schválila developerům bianco šek a vše nasvědčuje tomu, že podoba čtvrti bude odpovídat zájmům developerů, nikoliv obyvatel a města,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.
IPR, který má zájmy veřejnosti chránit, si s jejími požadavky na snížení hustoty zástavby a výškové hladiny příliš hlavu nelámal a prosazuje úplný opak. Z jednání s Ministerstvem kultury vyplynulo, že IPR trvá na zachování kapacity (hrubých podlažních ploch) a doporučuje prověřit navýšení kapacity v celém řešeném území, ale zejména v severní části, kde jsou plánovány výškové stavby, Ministerstvo dokonce požadovalo snížení výškových budov v celém území v podstatě na úroveň okolní zástavby, ale muselo se spokojit pouze se snížením věží v severní části o tři patra: z 21 na 18 podlaží.
Po více než roce není veřejnosti známo, co se s připomínkami obyvatel, spolků a městské části Prahy 7 vůbec stalo. Připomínky zpracovaly také spolky Arnika, AutoMat a Platforma pro sociální bydlení společně s obyvateli Prahy 7. Podle zásad Manuálu participace by mělo město představit zapracované připomínky. Poté by následovala kratší lhůta pro připomínkování. To by vedlo k pojmenování a diskuzi o kritických místech návrhu, která stále přetrvávají.
“Participace s veřejností je chvályhodná věc a Praha v ní měla pokračovat dál podle svých vlastních pravidel a projednat s veřejností i finální podobu studie podobně jako například při participaci na plánování pražských sídlišť v projektu Vybíralka 25 na Černém Mostě. Minimálně by tím město dalo najevo, že se o názor obyvatel zajímá dlouhodobě,” říká Michal Lehečka ze spolku AutoMat.
Zvláštním přístupem se k celému procesu tvorby územní studie postavila Městská část Praha 7. Po zveřejnění městská část s návrhem zásadně nesouhlasila, přesto její místostarostka a do nedávna členka magistrátního Výboru pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči Lenka Burgerová hlasovala pro změnu územního plánu na základě nehotové studie a přestože většina požadavků městské části nebyla vyslyšena. Otázkou zůstává, proč za celý rok nebyla studie s městskou částí projednávána ani předložena její odborné komisi.
“IPR Praha nepožaduje, aby v územní studii byly pregnantně stanoveny a územně vymezeny požadavky na dostupné nebo sociální bydlení, jak zaznívaly požadavky partikulárních skupin v průběhu veřejného projednávání. Je to přitom jedna z klíčových oblastí,” připomíná Barbora Bírová z Platformy pro sociální bydlení.
IPR územní studii veřejně představil na dvou setkáních a čtyřech komentovaných procházkách s občany a přistoupil k připomínkování, i když to není jeho zákonnou povinností. Po zveřejnění a obdržení velmi kritických připomínek přestal IPR s veřejností komunikovat. Jednání proběhlo pouze s Ministerstvem kultury, Ministerstvem dopravy, Správou železnic a s Dopravním podnikem hlavního města Prahy. Konečnou podobu studie úředníci IPR upravují podle svého uvážení bez ohledu na názory ostatních. K vytvoření podkladu pro výstavbu měl přitom IPR na výběr z několika nástrojů. Místo územní studie bylo možné připravit například regulační plán, jehož způsob projednání a vypořádání připomínek obyvatel a dotčených úřadů je stanovený zákonem.
Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem.