Výrok Kláry Dostálové z rozhovoru pro DenikN.cz: „Arnika nám nabídla, že nám analýzu dat zpracuje za milion korun. Ani Arnika přitom nedostala od stavebních úřadů konkrétní informace. Oslovili 46 stavebních úřadů, odpovědi dostali ze 27, my jich ale máme v celém Česku 714. Naši analýzu, která byla podkladem RIA (povinná analýza dopadů nové legislativy, pozn. red.), zpracovával profesor Michal Mejstřík z Univerzity Karlovy, který oproti Arnice pracoval s 1,5 milionu datových položek ze softwaru stavebních úřadů. Arnika, stejně jako my, dospěla k tomu, že žadatel musí oslovit řadu dotčených orgánů. Těch bývá minimálně 40, jejich stanoviska jsou samostatně přezkoumatelná a řízení v mnoha případech překračuje maximální časový limit." 
Zdroj: DenikN.cz

Plné znění otevřeného dopisu najdete níže pod tiskovou zprávou.

„Paní ministryni jsme na společném setkání doporučili, aby nechala zpracovat analýzu délky stavebních řízení a příčin zdržování. To lze považovat za očekávanou a žádoucí součást přípravy legislativy, ale během příprav nového stavebního zákona se tak nikdy nestalo. Od stavebních úřadů jsme zjistili, kolik by si za shromáždění dat úřady naúčtovaly, a upozornili, že ministerstvo by vlastní analýza stála v řádech milionů korun. Nešlo v žádném případě o námi nabízenou službu,“ upozornil Václav Orcígr z Arniky. 

Ministerstvo pro místní rozvoj opakovaně odmítlo zpracovat vlastní analýzu důvodu neuspokojivého stavu v oblasti stavebního práva, aby stavební úřady nezatížilo. Chybějící data potřebná pro přípravu nového zákona ostatně vytýkala řada ministerstev a dalších subjektů v připomínkách k věcnému návrhu zákona. Analýza v rámci hodnocení dopadů legislativy RIA, kterou ministryně v rozhovoru zmiňuje, konkrétní nedostatky současné praxe nezkoumá. 

Arnika oproti tomu zpracovala dílčí analýzu příčin zdlouhavého povolování staveb z informací získaných od vybraných stavebních úřadů. Srovnání obou analýz je proto zcela irelevantní. Studie Arniky nemá nahradit práci veřejné správy. Jejím cílem je však poukázat na to, že bez komplexních rozborů příčin problémů stavebního práva nebude změna pravidel úspěšná.

Otevřený dopis ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové

Vážená paní ministryně,

dovolte nám zareagovat na rozhovor, který jste poskytla Deníku N a který byl uveřejněn dne 5. 4. 2020. Jsme rozčarováni Vaším tvrzením „Arnika nám nabídla, že nám analýzu dat zpracuje za milion korun. Ani Arnika přitom nedostala od stavebních úřadů konkrétní informace. Oslovili 46 stavebních úřadů, odpovědi dostali ze 27, my jich ale máme v celém Česku 714. Naši analýzu, která byla podkladem RIA (povinná analýza dopadů nové legislativy, pozn. red.), zpracovával profesor Michal Mejstřík z Univerzity Karlovy, který oproti Arnice pracoval s 1,5 milionu datových položek ze softwaru stavebních úřadů. Arnika, stejně jako my, dospěla k tomu, že žadatel musí oslovit řadu dotčených orgánů. Těch bývá minimálně 40, jejich stanoviska jsou samostatně přezkoumatelná a řízení v mnoha případech překračuje maximální časový limit."

V reakci na otázku, na jakých datech je postavena změna (stavebního) zákona (i. e. současné změny připravované vrámci rekodifikace stavebního práva) nepochopitelně uvádíte, že jsme Vám nabídli zpracování kompletní studie příčin neúměrného protahování povolovacích procesů za milion korun. Proti tomuto tvrzení, které považujeme za účelově překroucené, se musíme ohradit a uvést jej na pravou míru. Arnika vydala dílčí analýzu příčin přílišné délky povolovacích procesů ve výstavbě 27. března a rozeslala ji dotčeným státním úřadům, zájmovým skupinám a jednotlivcům, včetně Vás. Naše studie ukazuje konkrétní příčiny zdržování povolovacích procesů na základě dat získaných od pražských a českých stavebních úřadů. Ty byly vybírány podle konkrétního klíče (úřady městských částí Prahy a statutárních měst ČR – tj. největší stavební úřady v ČR). Ačkoli analýzu otevřeně prezentujeme jako dílčí, jsme přesvědčeni, že poskytuje konkrétní vodítko, jakým způsobem získat chybějící data o příčinách zdržování povolování staveb v Česku.

Arnika Vám v žádném případě zpracování kompletní studie za konkrétní částku nikdy nenabídla. Předpokládáme, že jste tak usoudila na základě veřejné diskuse, která proběhla 4. 2. 2020 v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP), kde jsem Vám položil dotaz ohledně chybějících dat o příčinách zdlouhavého povolování staveb a doporučil chybějící komplexní data získat (tj. nejen data od stavebních úřadů, ale zahrnout i další aktéry figurující ve správních procesech, přičemž roli v povolování staveb hraje i nastavení územního plánování a další procesy). Pouze tak je možné připravit optimalizovanou legislativu, což uvádíme i v naší analýze. V rámci diskuse jsem Vás upozornil, že budemevydávat dílčí analýzu, ze které mimo jiné vyplývá, že pokud by se státní správa, respektive Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), rozhodla tato data od stavebních úřadů získat a zpracovat, náklady by činily řádově několik milionů korun.

Šlo o rámcové vyčíslení ceny práce stavebních úřadů nutné ke shromáždění potřebných dat, přičemž odhady nákladů nám poskytly samy oslovené stavební úřady. V kontextu nákladů rekodifikace, jež např. dopadová analýza Ministerstva vnitra ČR hodnotí v řádech miliard, lze hodnotit náklady na pořízení takové studie jako nepodstatné. Takto vynaložené prostředky lze naopak považovat za mimořádně účelné, jestliže povedou k přípravě takového stavebního práva, které bude reagovat na reálné a empiricky doložené nedostatky současného systému povolování staveb. V žádném případě se nejedná o cenu práce Arniky za zpracování analýzy pro MMR, ale o cenu za zpracování a poskytnutí informací stavebními úřady tomu, kdo by analýzu zpracovával. Získat a zpracovat data od všech stavebních úřadů každopádně není v silách žádné nevládní organizace; jsme přesvědčeni, že toto je právě úkolem Vámi řízeného MMR. K vytvoření analýzy jsme opakovaně vyzývali nejen my (konkrétně např. na schůzce s náměstkyní Marcelou Pavlovou, či v našich tiskových výstupech a na seminářích), ale i řada dalších subjektů v rámci připomínek k věcnému záměru nového stavebního zákona.

Vaše vyjádření pro Deník N vyznívá tak, že Arnika nejen nabízí zpracování analýzy za vysokou částku, ale navíc hotová dílčí analýza je nekvalitní a zbytečná.

Dovolujeme si také zpochybnit argumentaci analýzou pro posouzení RIA, kterou uvádíte. Analýza v rámci procesu RIA nedostatky současné praxe nezkoumá. Omezuje se na konstatování, která lze vyčíst z obsahu právních předpisů, a odkazuje na Analýzy stavu na úseku územního plánování a stavebního řádu (Analýza 2012-2014). Ta však zkoumá pouze omezený segment jevů (např. neměří délku řízení či délku přerušení a nezjišťuje poměry u dotčených orgánů) a pouze z pohledu kvantity. Jinými slovy, analýza, kterou používáte jako argument, se týká jiného problému. Naopak, ze strany MMR opakovaně zaznělo, že zpracování analýzy příčin dlouhého povolování nikomu nezadalo (viz např. vyjádření náměstkyně Marcely Pavlové v pořadu Nedej se odvysílaném dne 23.2.2020), vy sama jste pak v rámci výše zmíněné diskuse v centru CAMP explicitně uvedla, že tuto analýzu zadávat nebudete, protože by dále zatížila stavební úřady. Vyplývá z toho jediné – Ministerstvo analýzou příčin zdržení povolování výstavby nedisponuje a argument, že analýza pro posouzení RIA využívá 1,5 milionu datových položek ze softwaru stavebních úřadů, je zcela irelevantní. K tomu také podotýkáme, že z dotazníkového šetření MMR vyplývá, že stavební úřady software využívají nedostatečně a nezadávají do něj všechna data, protože jeho využívání není povinné.

Byli jsme rovněž přizváni, abychom závěry našeho zjištění prezentovali na setkání expertní skupiny k rekodifikaci stavebního práva vzniklé v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR pod vedením poslance Martina Kupky (ODS). Bohužel ve stanoveném termínu jsem se nemohl dostavit, a proto jsme vyslali prezentovat závěry analýzy našeho externího spolupracovníka. Vystoupení jste mu neumožnila s odůvodněním, že závěry analýzy by měl prezentovat výhradně zaměstnanec Arniky.

Protože se domníváme, že došlo knedorozumění a mylné interpretaci dotazu vzneseného na veřejné diskusi, vyzýváme Vás, abyste své vyjádření pro Deník N a celou situaci kolem analýz na úseku stavebního povolování uvedla veřejně na pravou míru, nejlépe formou tiskové zprávy MMR nebo vyjádřením přímo pro Deník N.

Věříme, že příprava nových pravidel výstavby si žádá odpovědný přístup, jehož implicitní součástí musí být zhodnocení současných problémů na základě jasných dat. K jejich pořízení a zhodnocení bychom Vás rádi závěrem tohoto otevřeného dopisu znovu vyzvali.

S pozdravem za Arniku

Mgr. Václav Orcígr
vedoucí kampaně Praha – město pro život

Stáhněte si analýzu Dlouhé povolování výstavby v Česku - data, praxe a nová legislativa

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) sice nemá vlastní analýzu, ale tvrdí, že vychází z “aplikační praxe”. Podle stavebních úřadů je realita zcela jiná. Přestože úřady ze zákona nemusí data o zdržování evidovat, ze 46 oslovených úřadů se od 27 podařilo informace získat. Za posledních 5 let průtahy delší než 2 roky evidovalo 13 úřadů a hlavní příčinou byly nekompletní žádosti předložené developery. 

Tvorba nového stavebního zákona probíhá bez jakýchkoliv podkladů a jasných dat. Dílčí studie ukazuje, že zpracování komplexní analýzy by rozhodně pomohla zvýšit přehled o situaci v povolování staveb. Teprve na základě statistických dat a jejich rozboru by bylo možné připravit optimalizovanou legislativu. Příprava analýzy by byla finančně nepoměrně méně náročná než náklady na rekodifikaci, která nepovede ke kvalitnímu výsledku.

„Legislativní paskvil napsaný developery skutečné příčiny zdržování neřeší. Naopak těm, kterých se negativní dopady výstavby nejvíce dotkne, bere právo účinně se bránit a navíc ruší pravomoci odborných institucí, které chrání památky, životní prostředí i zdraví lidí. Je na čase shodit návrh Hospodářské komory se stolu, zpracovat detailní analýzu mapující kroky povolovacího procesu, která dosud chybí, a pak teprve připravit zákon založený na digitalizaci stavebního řízení. Jedině tak dosáhneme urychlení výstavby,“ říká Václav Orcígr z Arniky.

Ministryně Klára Dostálová se mylně opírá pouze o žebříček Světové banky, který se týká povolení hypotetické výstavby skladových hal na okraji města. Česká republika v rychlosti stavebního řízení drží na 157. místě. Je však třeba zdůraznit, že vychází ze zákonných lhůt nejen stavebního zákona, ale i všech souvisejících procesů, a nezohledňuje přitom realitu rozhodovacího procesu, na jehož délku mohou mít fatální vliv například právě chyby developerů. Přesto zadala ministryně vypracování zákona zájmové skupině, kterou má regulovat. 

K zákonu se sešlo rekordních osm tisíc připomínek, které se nyní resort snaží vypořádat. Proti němu se však postavil Nejvyšší správní soud, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo životního prostředí, Asociace krajů̊ ČR, Svaz místních samospráv, Bezpečnostní informační služba, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, řada nezávislých odborníků, obcí a občanských spolků. 

Penta Investments zažádala o územní rozhodnutí k výstavbě Masaryk Centre 1 navržené architektonickou kanceláří Zahy Hadid 15. ledna 2020. Stalo se tak pouhý den poté, co členové někdejší koalice Prahy 1, kteří proti projektu vystupovali s jasnými požadavky, odešli do opozice. Na místo zveřejnění na úřední desce, stavební úřad Prahy 1 zaslal informaci o zahájení řízení pouze dotčeným orgánům a vlastníkům sousedních pozemků. Obešel tím účastníky posuzování vlivů na životní prostředí i další dotčené vlastníky. Spolky Arnika, AutoMat a Klub Za starou Prahu přitom podaly k posuzování vlivů řádné připomínky a stavební úřad je měl ze zákona o zahájení návazného řízení informovat.

Nahlédněte do oznámení o zahájení územního řízení

„Způsob, kterým se stavební úřad postavil k územnímu řízení, je naprosto skandální. Je evidentní, že kontroverzní projekt má být projednán v tichosti a bez kritických aktérů, kteří budou mít k projektu námitky. Zahájili jsme potřebné právní kroky, abychom se do řízení mohli zapojit, a věříme, že uspějeme,“ komentuje situaci Václav Orcígr z Arniky. 

Přečtěte si vypořádání připomínek k dokumentaci EIA

Podle spolku AutoMat developer schvalováním pomocí salámové metody zamezuje vypořádání koncepčních připomínek dopravních dopadů celého komplexu. „Záměr navrhuje v první etapě zřídit zhruba 150 parkovacích míst, což je vzhledem k umístění záměru na dvou trasách metra a železnici příliš mnoho. Stavební předpisy dovolují zřídit pouze asi 60 stání, což by bylo vyhovující. Celý záměr včetně výstavby za magistrálou má mít 500 parkovacích stání. Nedostatečné je také řešení severojižní cyklotrasy, která měla přes nádraží vést,“ uvedl Vratislav Filler, dopravní expert Laboratoře udržitelného urbanismu spolku AutoMat.

„Do Pražské památkové rezervace vstupuje kancelářský komplex velikosti bloku, jehož objem je v porovnání s okolní zástavbou několikanásobný. Magistrátní památkáři dospěli k názoru, že nelze prokázat, zda je skutečně cizorodým prvkem. Odborné veřejnosti je odebrána možnost se k tomu vyjádřit. Samospráva i státní úřady ponechávají poslední velký pozemek v centru města developerovi k maximálnímu vytěžení vlastně bez podmínek,“ upozorňuje Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu.

Projekt Masaryk Centre 1 je součástí Central Business District, který Penta plánuje postavit na největším brownfieldu v centru Prahy, mezi Masarykovým nádražím a Florencí. Budova představuje přes 30 tisíc m2  nových kanceláří doplněných restauracemi a obchody. Předimenzovaný projekt čelí kritice, protože výrazně zahustí zástavbu a rozpálí území největšího tepelného ostrova Prahy. V centru sužovaném hustou dopravou navíc přibydou tisíce dalších aut denně a s nimi také vyšší prašnost a hluk.

Večer představí v širším kontextu klimatickou změnu a ekologický dopad dnešní urbanizace. Na příkladu stěžejních rozvojových projektů večer ukáže způsoby (ne)řešení klimatické krize v hlavním městě v souvislosti s rolí strategických dokumentů a jejich implementací. Zaměříme se také na prezentaci pozitivních případů z ČR a zahraničí i na perspektivu současných protestních hnutí. 

Program: 

Makro měřítko: State of the affairs

Klimatická změna a sociální hnutí

Petr Doubravský (Fridays for Future)

Městská doprava v kontextu klimatické krize

Bc. Zdeněk Svačina (AutoMat)

Mikro měřítko: Co (ne)dělá město? Developerské rozsáhlé rozvojové projekty

Budoucnost brownfieldů v Praze: (ztracená) příležitost

Ing.arch. Kateřina Vídenová

Příklady z ciziny: Sheffield, Lublaň, Vídeň

Mgr. Václav Orcígr (Arnika)

Ekologie a politika

Klimatická strategie hl. m. Prahy

RNDr. Martin Bursík (předseda Komise hlavního města pro udržitelnou energii a klima)

Volební chování a ekologie v Čechách

RNDr. et Mgr. Renáta Mikešová, Ph.D. (Sociologický ústav AV ČR)

Panel + závěrečná diskuse: Co se dá reálně dělat?

Sledujte naši facebookovou událost.

Vstupenky v předprodeji k zakoupení zde.

Přednášející představili různé výklady rozvoje hlavního města v postsocialistické perspektivě. 

Plánování Prahy: historie a současnost - Prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc. (FA ČVUT)

Poločas rozpadu: 30 let postsocialismu a jak dál? - Prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D. (PřF UK)

Možnosti veřejného zájmu v Praze- Ing. arch. Karolína Kripnerová (Architekti bez hranic)

Panel + závěrečná diskuse: 

Pravidla výstavby dnes: regulace ÚP a kvalitní život ve městě Základní hierarchie, přehled regulativů, funkce regulačních plánů - JUDr. Petra Humlíčková, Ph.D.

Rozhodovací praxe ve správních řízeních Ing. - Lukáš Vacek

Fotogalerie z přednášky k nahlédnutí ZDE

Níže jsou prezentace našich přednášejících k dispozici ke stažení

Nezvládli jste na přednášku přijít nebo si ji chcete připomenout?

Podívejte se na video záznam!

„Včerejší prohlášení ministryně Dostálové o tom, že návrh připravený Hospodářskou komorou nestáhne a pouze věnuje delší čas vypořádání doručených připomínek, považujeme za nepřijatelné. Kromě zjevné neschopnosti reagovat racionálně na dlouhodobou a sílící kritiku se ministryně rozhodla de facto blokovat cestu k lepšímu zákonu,“ uvedla Petra Kolínská, která vede kampaň Zeleného kruhu za lepší stavební zákon.

„Přístup MMR považujeme za kontraproduktivní. Jde o plýtvání lidskými silami a odkládání řešení problému. Celý způsob přípravy zákona je vadný, výstupy vypadají podle toho, a dílčí zapracování připomínek to nemůže vyřešit,“ konstatoval Václav Orcígr z Arniky, vedoucí kampaně Praha - město pro život.

Skupina environmentálních NNO podala jménem Zeleného kruhu na konci prosince k návrhu zákona řadu zásadních připomínek, v nichž požaduje   přepracovat věcný záměr po dohodě s klíčovými ministerstvy a na základě kvalitativních analýz realizovaných povolovacích řízení a rešerší dobré praxe v jiných státech EU. Při novém zpracování věcného záměru požadují nevládní organizace respektovat dříve schválené strategické dokumenty, zejména Strategický rámec ČR 2030  a Politiku architektury a stavební kultury České republiky.

Další klíčový požadavek se týká řádné ochrany veřejných zájmů v oblasti životního prostředí, požární bezpečnosti a památkové péče.  Tento cíl splní nejlépe samostatné orgány státní správy, které budou mít kompetenci vydávat závazná stanoviska. Racionalizovat procesy uvnitř dotčených orgánů a mezi nimi, snížit jejich celkový počet je přitom důležité udělat na základě výsledků kvalitativní analýzy. Stát také musí zajistit plnění zákonných lhůt ze strany úřadů.

Stáhněte si kompletní znění připomínek k návrhu stavebního zákona

Aktuální analýza Parlamentního institutu „Ochrana veřejného zájmu ve stavebním řízení“ ve vybraných evropských státech prokázala, že nezávislost a silná pozice orgánů státní správy v oblasti životního prostředí či památek není překážkou pro rychlé rozhodování.

Polsko a Německo má dotčené orgány mimo stavební úřad a mají v povolování silnou procesní pozici. Přitom v žebříčku Doing Business zaujímá Německo 30 příčku (126 dnů) a Polsko 39 příčku (137 dnů), Česká republika zaujímá 157 příčku s 246 dny potřebnými pro získání povolení.

„Zjednodušit a zrychlit procedury vzhledem ke stavebníkům je jistě potřebné, ale není možné to dělat na úkor bezpečnosti lidí nebo ochrany hodnot v území. Vláda a Ministerstvo pro místní rozvoj by se měly inspirovat zahraniční praxí a potřebné změny navrhnout na základě  kvalitativní analýzy dostatečně velkého vzorku ukončených povolovacích řízení,“ uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.