Výstavba paralelní dráhy Letiště Václava Havla a nárůst letecké dopravy povede k zvýšení emisí skleníkových plynů, míry hluku a znečištění ovzduší. Česká republika tím poruší veškeré mezinárodní závazky na ochranu klimatu a zdraví obyvatel - Pařížskou dohodu, Green Deal a Evropskou strategii pro nízkouhlíkovou mobilitu. Arnika proto v otevřeném dopise vyzývá ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby dal nesmyslnému projektu stopku.

Otevřený dopis ministru životního prostředí Brabcovi

“Extrémní nárůst letecké dopravy a turistického ruchu si v době klimatické krize nemůžeme dovolit. Pane ministře, ukažte, že mezinárodní závazky Vám nejsou k smíchu. Naopak učiňte razantní kroky, které povedou k odvrácení hrozby změn klimatu, dokud není pozdě,” vyzývá Martina Valášková z Arniky.

Ministerstvo životního prostředí jako významný hráč může nyní vývoj kauzy ovlivnit během mezirezortního připomínkového řízení Politiky územního rozvoje ČR, závazného dokumentu určujícího základní koncepci rozvoje naší země, jejíž podoba bude mít zásadní vliv i na životní prostředí.

Letecká doprava výrazně přispívá k produkci skleníkových plynů. Letadla s bezemisním pohonem jsou však hudbou daleké budoucnosti. Do té doby, než nahradí zastaralé technologie, emise budou díky rozšíření kapacity letiště drasticky narůstat. Jen za posledních dvacet let emise z letecké dopravy vzrostly o necelých 130 %.

Ratifikací Pařížské dohody se přitom Česká republika jako člen EU zavázala ke společnému snižování emisí skleníkových plynů o nejméně 40 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990. V prosinci 2020 EU svůj závazek z Pařížské dohody ještě posílila a navýšila cíle do roku 2030 na 55 %.

Povinnost států EU snížit emise z dopravy o 90 % do roku 2050 stanovuje Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal), jejímž cílem je klimaticky neutrální ekonomika s nulovými emisemi skleníkových plynů. Na dopravu totiž připadá čtvrtina skleníkových plynů produkovaných v EU. Ke snížení emisí z dopravy proto musí přispět kromě silniční, železniční a vodní dopravy také letectví.

Vedle toho Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu jasně uvádí, že emise skleníkových plynů v odvětví dopravy musí být do poloviny 21. století sníženy alespoň o 60 % v porovnání s rokem 1990 a musí být rozhodně dále snižovány směrem k nule. Odvětví dopravy má nyní mnohem větší potenciál než v minulosti přispět ke snížení emisí v rámci EU, ke kterému se státy EU zavázaly v Pařížské dohodě o změně klimatu a které je v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030.

Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem.

Soutěž na revitalizaci prostoru mezi Masarykovým nádražím a plánovanou stavbou od studia Zahy Hadid rozhodne o budoucí podobě jednoho z nejfrekventovanějších a nejexkluzivnějších veřejných prostranství centra Prahy. Toto rozhodování však pravděpodobně nebude odborné, nezávislé a ve prospěch veřejnosti, ale bude odpovídat potřebám a vkusu developera. O vítězi má totiž rozhodnout podjatá porota: čtyři z pěti architektů z části poroty, která by měla být nezávislá, pro Pentu pracují.

 Kromě toho soutěž porušuje snad všechna podstatná kritéria, aby mohla být dle pravidel České komory architektů regulérní, přesto byla komorou za regulérní prohlášena. Upozornili jsme proto dozorčí radu komory a požádali o přešetření. Dle našeho názoru musí ve věci panovat jistota, jinak by se autorizovaní architekti neměli soutěže ani účastnit. Dopis dáváme k dispozici i s přílohami: soutěžními podmínkami a doložkou regulérnosti soutěže. Tiskové výstupy Arniky ke kauze naleznete v sekci Praha.

Architektonická soutěž na revitalizaci náměstí u Masarykova nádraží bude hodnotit porota, jejíž složení lze těžko označit jako nezávislé. Většina členů je totiž úzce napojena na vyhlašovatele, developerskou společnost Penta Real Estate. Česká komora architektů na jednu stranu potvrdila regulérnost soutěže, vlastním pravidlům komory však odporují všechna podstatná kritéria. Soutěž podle všeho nemá sloužit k nalezení nejlepšího řešení veřejného prostranství, ale umožnit developerovi vyzobat si z návrhů jen, co se mu líbí, a stavět podle svých vlastních potřeb.

“Prakticky všechna kritéria i složení poroty soutěže jsou nastaveny jen 'na oko', aby si Penta nakonec vytvořila veřejné prostranství podle svých představ. Nejhorší na tom je, že navzdory vlastním pravidlům získala soutěž posvěcení od České komory architektů. O takovém postupu přípravy veřejné zakázky se nikomu z nás nezdálo ani v nejhorším snu,” říká Václav Orcígr z Arniky.

Soutěž na revitalizaci náměstí – prostoru mezi ulicemi Na Florenci, Havlíčkovou, Masarykovým nádražím a plánovanou stavbou od studia Zahy Hadid – rozhodne o podobě jednoho z nejfrekventovanějších a nejexkluzivnějších veřejných prostranství centra Prahy.

Alespoň pět z devíti členů poroty musí být architekti nepodjatí a nezávislí na zadavateli a na orgánech rozhodujících o využití výsledků soutěže. Zbylá část poroty je naopak tvořena zástupci zadavatele a místní správy. Čtyři z pěti architektů z “nezávislé” části poroty však pro Pentu opakovaně pracovali nebo pracují na probíhajících projektech.

Kdo jsou “nezávislí” členové poroty?

• Architekt Marek Tichý (TaK Architects) dlouhodobě pracuje na rekonstrukci Masarykova nádraží, jejímž zadavatelem je Masaryk Station Development, kde má Penta většinový podíl.
• Architekt Igor Marko je autorem Sky Parku, jednoho z největších a nejkontroverznějších projektů Penty, věžáků v centru Bratislavy a také kancelářského projektu v Bratislavě Rosum.
• Chybík a Krištof architekti pro Pentu dlouhodobě pracují: podílejí se na velkých bytových developmentech v areálu bývalého Nuselského pivovaru či Waltrovky.
• Na Waltrovce pracuje také ateliér Casua dalšího porotce Olega Hamana.
• Poslední “nezávislý” porotce architekt Zdeněk Fránek už pro Pentu byl členem poroty v soutěži k Residenci Vysočany. Fránek, Marko i Haman se také sešli jako porotci v soutěži na transformaci SV části areálu Nákladového nádraží na Žižkově, o jejíž regulérnost se také vedly spory.

Nakonec ti “závislí”
V závislé části poroty jsou dva zástupci Penta Real Estate Petr Palička a Lucie Pálková. Za Magistrát hl. m. Prahy se účastní Petr Zeman, který se podílel na přípravě Dohody o spolupráci mezi Prahou a Pentou. Zástupce Městské části Prahy 1 Filip Kračman jako předseda komise schválil smlouvu mezi městskou částí a Pentou v tomto i minulém volební období. Oba zástupci místní správy jsou tak Pentě zavázáni ke spolupráci.

Kritéria soutěže odporující pravidlům
Na odevzdání návrhů je pouhých šest týdnů, z nichž část připadá na vánoční svátky prodloužené protiepidemiologickými opatřeními. Nejsou vypsány ceny a odměny. Známá je jen odměna za postup a odevzdání návrhů v druhém kole, jejíž výše navíc neodpovídá honorářovému řádu komory. Kritéria hodnocení návrhů, jejich postupu do druhého kola a výběru vítěze nejsou konkrétní, ale zcela obecná. Soutěžní podmínky navíc neobsahují ustanovení o rozsahu oprávnění nakládat s oceněnými nebo odměněnými soutěžními návrhy. To znamená jediné – vyhlašovatel nemusí realizovat vítězný projekt, ale může si z každého návrhu vyzobat, co se mu líbí.

“Praha by měla konečně přestat Pentě nadbíhat a vypsat architektonickou soutěž sama a tentokrát na celý brownfield. Stávající soutěž řeší přestavbu salámovou metodou a navíc zcela proti zájmům města a jeho obyvatel,” uzavírá Orcígr.

Ačkoliv je dokončená územní studie podkladem pro změnu územního plánu, která umožní na jednom z největších transformačních území stavět novou čtvrť, z prezentace Institutu plánování a rozvoje (IPR) vyplývá, že zcela ignoroval převážnou většinu připomínek obyvatel, spolků i Městské části Prahy 7. Jedno je dnes tedy jisté. Na dosud nevyužitém území vyroste komerční čtvrť, ve které se obyvatelé budou potýkat s důsledky přemrštěné husté zástavby, finančně nedostupným bydlením a nedostatkem zelených opatření na ochranu před extrémním vedrem. Dopravní řešení upřednostní automobilovou dopravu na úkor chodců bez konkrétní vize budoucího zklidňování.

Územní studie má navrhnout zcela novou čtvrť pro zhruba 25 tisíc obyvatel a 29 tisíc zaměstnanců o zhruba stejné rozloze, jakou má Staré město. Obyvatelé Prahy se mohli s návrhem seznámit během veřejných setkání v Centru architektury a městského plánování, Masarykově škole na Ortenově náměstí a v informačních kontejnerech v ulicích Prahy a také připomínkovat, přestože to nebylo ze zákona povinné. Ze stručného představení studie vyplývá, že téměř žádná podstatná připomínka od obyvatel, občanských spolků, odborných organizací a hlavně městské části Prahy 7 nebyla vyslyšena. Podrobné připomínky připravily také spolky Arnika, AutoMat a Platforma pro sociální bydlení. Protokol o vypořádání připomínek slibuje zhotovitel vyvěsit do konce tohoto týdne.

Dokument se má stát podkladem pro sejmutí stavební uzávěry. Po sejmutí nebude už nutné řešit území jako celek, ale salámovou metodou bude možné schvalovat jednotlivé developerské záměry. Jde o tvorbu budoucí čtvrti podle potřeb developerů, takový postup umožní rychlý zisk bez ohledu na potřeby obyvatel.

Na základě prezentace, lze konstatovat, že z dokončené studie nezmizel žádný ze sporných bodů, proti kterým směřovalo nejvíce výtek. Navrhovaná výšková zástavba v severní části území zůstává, jen se snížila z 21 na 18 podlaží, pouze výška jednoho z bloků u Výstaviště byla snížena s 18 na 12 pater, také “výškové akcenty” (budovy o 9 až 12 podlažích délky až 38 metrů) v celém území zůstaly. Podstatná část vymezených bloků může být maximálně prostavěna. Dokonce přetrvává nepoměr mezi počtem budoucích obyvatel ve prospěch lidí dojíždějících do nové čtvrti za prací. Stále chybí občanská vybavenost, jako jsou polikliniky a další zdravotní zařízení, sociální zařízení, sportoviště, vhodné parkové plochy a další.

“Jednoznačně komerční charakter čtvrti, přehnaná kapacita zástavby s neúměrnou výškou oproti domům v okolí, nedostatek zelených ploch i nedostatečná občanská vybavenost dokazují, že studie má za cíl vyjít maximálně vstříc developerům a území co nejvíce vytěžit. IPR si ale vůbec neuvědomuje, že život v nové čtvrti bude pro obyvatele nesnesitelný,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

V nabídce účinných opatření před extrémním vedrem a dalšími dopady klimatické krize je studie vůbec nekompletní. Podle IPR funkci adaptačních opatření má zastupovat pouze zelený pás podél železnice, ten ale nebude z velké části vhodným pro trávení volného času a odpočinek obyvatel. Další řešení má vzejít až ze slibovaného dodatečného projektu „klimatického mapování a klimatického modelování“. Zatím však není jasné, zda řešení budou pro investory závazná.

“Neurčitost zadání  v oblasti nastavení dostupnosti bydlení pro domácnosti se středním a nižším příjmem je výrazným nedostatkem územní studie. Bydlení nelze definovat pouze výměrou, je potřeba mít ze strany města jasnou vizi a pravidla, na jejichž základě bude zřejmé, které domácnosti vůbec budou mít do nového developerského projektu přístup. Hodnotou města je diverzita. Součástí moderní metropole mají být i seniorky, senioři, studenti, rodiče s dětmi, zdravotně postižení a další skupiny obyvatel, kteří nepatří mezi hrstku nejbohatších,” dodává Barbora Bírová z Platformy pro sociální bydlení.

“Zprvu nadějný počin města bohužel zůstavá ve stavu nevyužité příležitosti. S tvrzením politických zástupců, že vzniká inkluzivní město v současné fázi nelze souhlasit. Pro vyřešení zásadních urbanistických, socio-demografických i dopravních připomínek neexistují konkrétní záruky. Schválení studie navíc proběhlo bez toho, že by byla veřejnost detailně seznámena s vypořádáním připomínek, což povede pouze k dalšímu narušení důvěry občanů v participaci. Slibovanou možnost vstupovat do budoucího procesu konkrétních změn územního plánu proto za spolek AutoMat rozhodně využijeme,” říká Michal Lehečka ze spolku AutoMat.

“Snahy o jakoukoliv participaci nad tvorbou nové čtvrti přišly úplně vniveč. Město evidentně rezignovalo a z pražských institucí, které mají dohlížet na ochranu veřejných zájmů a udržitelný rozvoj města, se stala úslužná podatelna pro developery,” uzavírá Orcígr.

Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem.

Veřejný ochránce práv se rozhodl zahájit šetření v kauze výstavby společnosti Penta u Masarykova nádraží. Arnika mu při té příležitosti spolu s dalšími spolky, které se v kauze angažují, zaslala obsáhlý dopis, ve kterém shrnujeme kauzu i celý úřední proces povolování, jenž vedl k vydání územního rozhodnutí letos v květnu.

Složité téma i všechna pochybení, která se v průběhu povolování dle našeho názoru udála, jsme pro veřejného ochránce práv shrnuli a požádali o pomoc. Dopis dáváme k dispozici i se všemi přílohami. Tiskové výstupy Arniky ke kauze naleznete v sekci Praha

Dopis Arniky, AutoMatu, Klubu Za starou Prahu, STUŽ a ASORKD ombudsmanovi najdete zde>>>

Nový díl speciálního vydání pořadu Nedej se! se tentokrát zaměřil na kontroverzní monofunkční projekt společnosti Penta. Projekt je v rozporu s platnými zásadami územního rozvoje a spolek Arnika proti jeho podobě dlouhodobě vystupuje. 

Díl s názvem Veřejný zájem na prodej najdete ke shlédnutí ZDE>>>. 

Se svými odbornými komentáři  v podrobném shrnutí kauzy vystoupili například historik umění Richard Biegel, ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková, urbánní sociolog Václav Orcígr nebo advokát Michal Bernard. 

V dubnu letošního roku se podařilo společnosti Penta Investments získat územní rozhodnutí. Stalo se tak bez účasti spolků Arnika, Klub za starou Prahu, Auto Mat a veřejnosti bydlící v těsné blízkosti, kteří přitom byli před třemi lety účastníky EIA. Automaticky měli proto podle zákona být účastníky územního řízení. Stavební odbor Prahy 1 spolky ani veřejnost o zahájení řízení neinformoval, zcela nestandardně navíc celé řízení proběhlo v utajení, bez vyvěšení na úřední desku. I když se spolky dodatečně přihlásili, byly z řízení vyloučeny. Žádost o územní rozhodnutí podala společnost Penta na stavební odbor P1 v lednu letošního roku jen den poté, kdy byl odvolán starosta Pavel Čižinský a dosavadní koalice, která měla k zástavbě výhrady.

Rada hlavního města na začátku května schválila smlouvu se společností Penta, kde se výměnou za 15 miliónů na rekonstrukci náměstí ulic Na Florenci a Havlíčkova vzdává práva odvolání proti územnímu rozhodnutí. S územním rozhodnutím nesouhlasí zmíněné spolky ani dotčená veřejnost a dožadují se i nadále svých práv. S územním rozhodnutím nesouhlasí také památkáři, NPÚ proto jako účastník řízení podal odvolání. Proti územnímu rozhodnutí protestuje část odborné veřejnosti, vznikla též petice. Na protest proti postupu hl. m. Prahy rezignovali na funkci v Gremiální radě IPR historička Kateřina Bečková a historik architektury Rostislav Švácha.¹