Přehled zpráv emailem
Telefon

Devítipatrová budova Art a šestipatrová budova Gen tvoří dohromady jeden z nových prvků dolních Holešovic - ArtGen Office Gallery Holešovice. Dohromady poskytují více než 25 tisíc metrů čtverečních kancelářských a obchodních ploch. Spíše než jejich estetické i urbánní zasazení do okolí nás ale v kontextu klimatizace Prahy zaujaly vodní a zelené prvky mezi nimi. Co si o nich myslíte vy?

Zařazeno v kategorii Klimatizace Prahy

Dolní Holešovice neoplývají přílišným množstvím zeleně a klimatizačních prvků. Proto i zelené vnitrobloky se stromy, jako např. ten v Tovární ulici, zde mají svoji úlohu.

Zařazeno v kategorii Klimatizace Prahy

Park Tusarova představuje výrazný klimatizační prvek v jinak ne příliš zelených dolních Holešovicích. Park lze rozdělit na čtyři části: dvě krajní jsou přírodní s travnatými plochami a keři, jsou oplocené a na noc se zamykají. Další část uprostřed je věnována sportu a hrám. Holešovičtí sousedé a literární kavárna Knihkopec v parku pořádají místní verzi Zažít město jinak. V parku najdete i velikou pergolu a osvěžující rozprašovač vody.

Zařazeno v kategorii Klimatizace Prahy

Administrativní budova disponuje zelenou „verandou“ se stromy, keři a jezírkem s fontánou. Zelená klimatizace je možná kdekoliv!

Web projektu je ZDE.

Zařazeno v kategorii Klimatizace Prahy

Park je klimatizační dominantou Vysočan a Libně. Vznikl na konci devadesátých let z původně výrazně větší zelené plochy, jež byla zmenšena výstavbou projektu Podvinný mlýn. Park charakterizují vodní prvky a vlhkomilné rostliny spolu se vzrostlými stromy. Ústředním bodem parku je keltské hradiště ve tvaru hřbetu ještěra s chodbami, tunelem a vyhlídkou nad Dračím jezerem.

Další informace naleznete ZDE nebo ZDE.

Zařazeno v kategorii Klimatizace Prahy

Rybník o rozloze 2 800 metrů čtverečních vznikl na levém břehu Rokytky v roce 2016. Nahradil zde bývalou zahrádkářskou kolonii a navázal na koncept využití území jako rekreačního parku. Břehy náhonu i rybníka byly osazeny kvetoucí mokřadní vegetací. Do úpravy parku bylo investováno téměř 10 milionů Kč.

Další informace najdete ZDE či ZDE.

Zařazeno v kategorii Klimatizace Prahy

V bezprostřední blízkosti revitalizovaného koryta Rokytky nalezneme Hořejší rybník. Vodní plochy představují ve městě důležité klimatizační opatření. Rybník o rozloze 4 hektary pochází pravděpodobně již z 16. století, postaven byl k chovu ryb a jako zásobárna vody pro nedaleký Kejřův mlýn. Před několika lety byl rybník rekonstruován a odbahněn, začíná u něj také cyklostezka Rokytka.

Zařazeno v kategorii Klimatizace Prahy
21. 6. 2018

Meandry Rokytky

V rámci toku říčky Rokytky došlo v Hloubětíně k nahrazení regulovaného vybetonovaného koryta přirozenějším meandrujícím tokem s možností rozlivu do louky. Rokytka má tak nyní na místě přírodní ráz a vytváří unikátní dominantu pro okolní zeleň, která umožňuje oddych i svlažení nohou uprostřed horkého dne.

Více informací naleznete ZDE.

Zařazeno v kategorii Klimatizace Prahy

Na jednání Zastupitelstva hl. m. Prahy minulý týden jsme interpelovali náměstkyni pro územní rozvoj Petru Kolínskou. Té jsme před nedávnem coby radní, pod kterou spadá Institut plánování a rozvoje (IPR), odeslali otevřený dopis, jenž reagoval na výhružky IPR Arnice žalobou za to, že kritizuje návrh Metropolitního plánu Prahy. V interpelaci Václav Orcígr z Arniky reagoval na odpověď náměstkyně, a také na základě návrhu ODS k vyřazení dotací na podporu spolků, jež se věnují životnímu prostředí v Praze, z programu jednání zastupitelstva, vyzval IPR, aby buď u výhrůžek nezůstával a žalobu podal, anebo se Arnice omluvil. Během večerního jednání pak bylo vyvoláno hlasování o dotacích pouze pro Arniku a Auto*Mat, jeho výsledky jsme komentovali v tiskové zprávě spolu se Zeleným kruhem. Záznam interpelace si můžete prohlédnout níže. Stenozápis z jednání zastupitelstva je již k dispozici na webu magistrátu, jednání k tisku o přidělení grantů na podporu projektů ke zlepšení stavu životního prostředí začíná na str. 119.

 

 

 

Přepis stenozápisu interpelace z jednání Zastupitelstva hl. m. Prahy 17. 5. 2018:

Mgr. Václav Orcígr:
Dobrý den, paní náměstkyně, dobrý dne všem. Zastupuji zde spolek Arnika, a ta interpelace, nebo ten příspěvek se týká procesu projednávání Metropolitního plánu. V prvé řadě ještě chci poděkovat paní náměstkyni za energii a snahu, kterou věnuje Metropolitnímu plánu. Považujeme to za velmi důležité. Nicméně chtěl bych tady reagovat na několik bodů zodpovědi, kterou nám paní náměstkyně zaslala na otevřený dopis, který jsme jí adresovali na konci dubna, a týkal se toho, že vlastně ve chvíli, kdy náš spolek začal zveřejňovat připomínky, které jsme měli k Metropolitnímu plánu, tak IPR začal našemu spolku hrozit žalobou.
My jsme na to reagovali tím, že jsme paní náměstkyni zaslali otevřený dopis, kdy jsme ji žádali o to, aby dohlédla na to, aby IPR tu žalobu skutečně podal, protože my jsme přesvědčeni o tom, že připomínky, které máme připravené, které vycházejí z názorů řady expertů, i podkladů, které si objednal i samotný IPR, tak že naše připomínky rozhodně nejsou nepravdivé, jak tvrdí IPR, a jak jsem říkal, chtěl bych tady zareagovat na několik odpovědí paní náměstkyně, a sice první reakce se týká toho, že paní náměstkyně nám píše, že svoji kritiku máme držet v mezích doložitelných faktů. Tím se tedy opět vracím k tomu, co už jsem zde řekl, že jsme tedy přesvědčeni o tom, že naše argumentace i naše zdroje jsou velice relevantní, a že ta kritika je velmi závažná a stojíme si tedy za tvrzením, že vše, co jsme doposud o Metropolitním plánu řekli, je pravdivé. Naopak si myslíme, že paniku rozhodně nevyvoláváme my, ale vůbec samotný návrh Metropolitního plánu a obsah, který v něm je. To je první věc. Zároveň chci tedy poděkovat za to, že paní náměstkyně situaci řeší a že vyzvala ředitele IPR, aby upustil od reakcí typu žaloby, nicméně my si myslíme, že pokud IPR nebude náš spolek žalovat, tak si myslíme, že by bylo férové a vhodné, aby se veřejně omluvil za to, že nás obviňuje ze lží v této věci. Naše reakce v tomto by byla, pokud IPR nebude na nás podávat žalobu, pak bychom požadovali veřejnou omluvu z toho nařčení Arniky ze lží. Jinak ještě jednou děkuji za reakci, a to je, myslím, za mě vše. Díky.
 
Nám. Kolínská: Vzhledem k tomu, že nemám komu předat řízení schůze, tak vám odpovím, ačkoli jsem v roli předsedajícího. Vy víte, že jsme se asi před týdnem sešli ve složení já, pan ředitel Boháč, zástupci spolků. Byla přizvána i Arnika. Hodně jsme tam mluvili o způsobu komunikace. Já tu věc tímto setkáním považuji, řekněme, za napravenou. Doufám, že se ty komunikační excesy nebudou opakovat ani z jedné strany, a tím bych tu věc považovala za uzavřenou. Myslím si, že se zkrátka chyba stala na obou stranách, a pokud tu teď budeme hrát nějaký ping pong, kdo se komu má omluvit, ztratí se meritum věci, a to by mi přišlo škoda. Prosím, určitě neváhejte kritizovat územní plán, to vám i pan ředitel řekl, že tu kritiku vítá, ale prosím, pojďme se držet maximální a racionální stránky té debaty a nechme naše zraněná srdce v předsálí. Jestli chcete ještě nějakou doplňující otázku nebo komentář, tak máte možnost.
 
Mgr. Václav Orcígr: Měl bych krátký doplňující komentář. Určitě si nemyslím, že by Arnika se snažila nějakým způsobem odvádět projednávání od nějakých věcných reálných argumentů. To už jsem tady zmínil. Ale ta omluva by nám připadala vhodná i z toho důvodu, že toto nařčení se přesouvá i do mezí, které s tím nemají nic společného, a tím naráží na návrh pana zastupitele Bellu, který se snažil vyřadit z jednání Zastupitelstva bod o dotacích na podporu ochrany životního prostředí v Praze, a ve chvíli, kdy toto má roli i na takto závažný bod, který se dotýká řady neziskových organizací v Praze, tak si myslím, že ta omluva by měla být na místě. Nicméně díky.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

 

PRAHA – Autoři Metropolitního plánu označili zahrádkářské kolonie jako takzvanou zastavitelnou zeleň. Občanský spolek Arnika upozorňuje, že tento krok zbavuje zahrádkové osady veškeré ochrany[i]. Praha by schválením Metropolitního plánu dobrovolně vydala lukrativní parcely například na Ořechovce, Libeňském ostrově nebo na Jenerálce napospas developerům, kteří o ně usilují už desítky let. Některé osady již tlaku developerů podlehly.

Podívejte se na video o situaci kolem zahrádkářských osad: https://youtu.be/v0tgvZcZ6ak

Proti návrhu se ohradili zahrádkáři z Ořechovky, kteří čelí dlouhé roky tlaku developerů. Tentokrát je vyslyšelo vedení Městské části Praha 6 a přislíbilo, že bude na magistrátu požadovat, aby byly zahrádky i nadále vedeny jako nezastavitelné.

„Kolonie Ořechovka přežila všechny režimy, devadesát  let! Autoři územního plánu Prahy ji teď ale předhazují developerům jako dárek. K likvidaci zahrádek v Praze přitom dochází masově a trend bohužel pokračuje,“ komentuje situaci Josef Procházka, předseda zahrádkářské kolonie Ořechovka.

Původně zahrádky[ii], [iii] stály na okraji hlavního města, ale rozpínáním Prahy se ocitly v širším centru. Ze zelených oáz, kde tráví čas mladí i staří a svépomocí pěstují zeleninu, se tak staly lukrativní pozemky. Nyní se dostaly do středu pozornosti Metropolitního plánu, který předpokládá zahušťování města. Neblahý osud již  potkal například zahrádkářskou osadu v Hrdlořezích. Kolem roku 2000 byly zahrádkářům vypovězeny smlouvy, pozemky získal developer a zastavěl je bytovými domy. Silnému tlaku čelí řadu let také nejstarší kolonie v Praze na Libeňském ostrově, založená v roce 1923.

„S nehorázným nápadem zastavět zahrádkové osady přišel  poprvé koncept územního plánu Pavla Béma. Je šokující, že po tolika letech se tento návrh vrací. Institut plánování a rozvoje ignoruje  strategický plán, který požaduje zachování a rozvoj tradice pražských zahrádkových kolonií. Zahrádky jsou pro město výhodné. Lidé o ně pečují sami, město to nic nestojí, naopak od zahrádkářů inkasuje nájemné,“ uvádí Vendula Zahumenská, právnička Arniky.

„Zahrádkové osady[iv] představují nedílnou součást evropských měst již více než století. Historicky plnily a i nadále plní důležité funkce včetně sociálních, ať už jde o udržitelnou formu městské rekreace, prostor pro utváření sociálních vztahů, nebo i možnost částečného samozásobitelství. V neposlední řadě jsou zahrádkové osady také místem silných citových pout vázaných na městský prostor, které vyplývají z intenzivní péče o konkrétní území a přírodu v něm. K rozvinuté evropské metropoli patří samozřejmá a aktivní podpora městského zahrádkaření v jeho různých formách včetně zahrádkových osad,“ dodává odborník na zahrádkové osady Petr Gibas ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Pomozte spravovat Metropolitní plán na Facebooku[v]

Arnika připravila ve spolupráci s týmem odborníků[vi] podrobné komentáře k zásadním rizikům, která návrh Metropolitního plánu přináší. Každý týden zveřejňuje text k jednomu z těchto témat: parky a zelené plochy; doprava; školy, školky a další veřejná vybavenost; mrakodrapy a památková ochrana; dostupnost bydlení; využití brownfields, jako jsou například pozemky pražských nádraží. Arnika také sepsala pro Pražany návod[vii], jak napsat připomínku k Metropolitnímu plánu. Až do konce července je poradna Arniky připravena odpovídat na dotazy.

Metropolitní plán se stane nejdůležitějším podkladem pro rozhodování stavebních úřadů a ovlivní podobu Prahy na několik příštích desetiletí. Bude mít zásadní dopad na život a majetek všech obyvatel Prahy, kteří mají právě v červenci možnost do finální podoby zasáhnout. Už teď si mohou plán prohlížet a podívat se, jak ovlivní místo jejich bydliště. Lhůta pro podání připomínek je 30 dnů a poběží od 27. června do 26. července. Arnika vysvětluje Pražanům souvislosti Metropolitního plánu na webu www.zmenyprahy.cz.

 

Poznámky pro editory

[i] Metropolitní plán: Likvidace zahrádkových osad:

www.zmenyprahy.cz/novinky/metropolitni-plan-likvidace-zahradkovych-osad

[ii] V Praze je podle svazu přibližně 8000 registrovaných zahrádkářů, kteří obhospodařují 457 hektarů půdy. Ještě před 20 lety jich bylo kolem 18 tisíc a hospodařili na 618 hektarech. První osady vznikly na území Vysočan, Bubenče, Žižkova a na Císařském ostrově. Jedna z nejstarších vznikla v roce 1923 na Libeňském ostrově a existuje dodnes, i když byly už v minulosti snahy o její zrušení.

[iii] Generel zahrádkových osad v Praze, který nechala zpracovat Rada hlavního města Prahy, popisuje situaci zahrádkových osad na území hlavního města a vznikl jako podkladová studie v souvislosti s projednáním nového územního plánu Prahy:

www.arnika.org/soubory/dokumenty/mesta/kauzy/Zahradky/generel_09_podklad_1_verze_PS.pdf

[iv] Publikace Zahrádkaření v tisku a plánech, kterou vydal Sociologický ústav AV ČR, představuje výsledky vědeckého výzkumu zaměřeného na fenomén zahrádkových osad a zejména, jak se zahrádkaření proměnilo v posledních desetiletích.

www.zahradky.soc.cas.cz/sites/zahradky.soc.cas.cz/files/zahradky_brozura_web.pdf

[v] Spravujeme Metropolitní plán na Facebooku:

www.facebook.com/spravujememetroplan

[vi] Tým odborníků, kteří se podílejí na zpracování připomínek:

www.zmenyprahy.cz/praha-zitra/spravujeme-metropolitni-plan

[vii] Návod Arniky pro podávání připomínek:

www.zmenyprahy.cz/praha-zitra/spravujeme-metropolitni-plan/jak-napsat-a-podat-pripominku

 

Zařazeno v kategorii Novinky
Strana 11 z 12