Tenhle park najdeme jižně od Klárova. Někdy jsou Vojanovy sady považovány za nejstarší zahradu v Praze, neboť vznikla částečně na místě zahrady zpustlého biskupského dvora ze 13. století. První vyobrazení zahrady ovšem nalézáme až v roce 1685. Klimatizační funkce parku pojmenovaného po herci přelomu 19. a 20. století Eduardu Vojanovi vyniká i díky tomu, že je ze všech stran obklopen stavbami. Jeho dominantou je ovocný sad a řada okrasných stromů, najdeme tu ale i květinové záhony, jezírko anebo včelí úly.

Další informace najdete například ZDE, ZDE či ZDE.

Legendární čůrající fontána kontroverzního sochaře Davida Černého stojí před okázalou restaurací. Sousoší tvoří dvě 210 cm vysoké mužské postavy čůrající do rybníku ve tvaru České republiky. Sochy jsou ovládány elektronickým zařízením, které umožňuje natáčet boky a korigovat směr tak, že proud vody na hladinu jezírka píše písmena.

Další informace ZDE.

Toto pítko jsme se rozhodli vyčlenit jako zvláštní adaptační klimatizační prvek. Je totiž umístěno příhodně po cestě z vestibulu metra směrem na tramvaj a dále na Kampu, Malostranské náměstí anebo přes řeku na Staré město. Patří proto k nejhojněji užívaným pražským pítkům.

Nad vestibulem tu vznikl přímo architektonicky-urbanistický celek. Roku 1972 ho navrhl architekt Otakar Kuča. Z předsunutého dvora Valdštejnské jízdárny vznikla užitková zahrada a zůstala ohradní zeď a dvě raně barokní brány. Místo zde našly kopie soch M. B. Brauna. Celé atrium bohatě oživují vodní nádrže z kozárovické žuly, které umožňují vytvořit odpočinkový prostor pro turisty. Fontána ve středu nádvoří má dvanáct výstřikových nerezových koulí, fontána stojí i před vstupem do jízdárny a pítko u vstupu do metra.

Na Klárově se v blízkosti metra Malostranská nachází hned několik významných klimatizačních prvků. Tento parčík začíná pod Starými zámeckými schody pod Pražským hradem. Oproti zeleni přímo u tramvajové zastávky zde nalezneme více stromů a místo je výrazněji odděleno zelení od rušné křižovatky.

Zelené fasády patří k drobnější, ale významným klimatizacím. Význam je v tomto případě především pro konkrétní budovu, popínavé rostliny ovšem tvoří i významný architektonický prvek.

Nejvýznamnější část zeleného pásu nad levým břehem Vltavy tvoří Letenské sady. Veřejný park zde byl založen ve 2. polovině 19. století a patří k celoměstsky významným klimatizačním opatřením. Vedle vzrostlé zeleně a ploch pro relaxaci zde nalezneme také vodní prvky a pítka, a také několik restaurací. Podobně jako z Chotkových sadů, i odsud vedou ty nejkrásnější výhledy na Prahu.

Přečtěte si o Letenských sadech více ZDE či ZDE.

Zelený pás klenoucí se podél Vltavy na území Prahy 6 a Prahy 7 tvoří z výrazné části právě tento park. Je typický výraznými stromy i kompozicemi menších rostlin s vodními prvky. Lavičky na jeho okraji poskytují jedny z nejkrásnějších výhledů na Prahu. Sousedí s Letohrádkem královny Anny a Královskou zahradou. Tato veřejná zahrada vznikla v 1. pol. 19. stol. na popud hraběte Karla Chotka, rozkládá se na rozloze necelých 4 ha.

Další informace naleznete ZDE nebo ZDE.

Jeden z méně známých pražských parků se nachází v blízkosti Písecké brány na Praze 6. Byl zřízen v roce 1913 po odkupu vojenských pozemků obcí. Od roku 1973 je zapsán na seznamu kulturních památek. Přejmenování parku po manželce prvního československého prezidenta doprovázelo završení první etapy rekonstrukce Písecké brány v roce 2001.

Zahrada je jeden ze zelených a pro Prahy neznalé návštěvníky možná trochu utajených klenotů centra metropole. Ojedinělá přírodní oáza je vybavena množstvím laviček, nad kterými se klenou kovové oblouky, v létě obsypané květy růží. Travnaté plochy odděluje nízký živý plot z tisů, zahrada je doplněna několika zajímavými plastikami, fontánou, altánem, dětským hřištěm, ovocnými stromy a bylinkovými záhony, které odkazují na dávné majitele, karmelitány a františkány, kteří zde kdysi byliny a koření pěstovali.

Další informace najdete ZDE a ZDE.