Nejvýznamnější část zeleného pásu nad levým břehem Vltavy tvoří Letenské sady. Veřejný park zde byl založen ve 2. polovině 19. století a patří k celoměstsky významným klimatizačním opatřením. Vedle vzrostlé zeleně a ploch pro relaxaci zde nalezneme také vodní prvky a pítka, a také několik restaurací. Podobně jako z Chotkových sadů, i odsud vedou ty nejkrásnější výhledy na Prahu.

Přečtěte si o Letenských sadech více ZDE či ZDE.

Zelený pás klenoucí se podél Vltavy na území Prahy 6 a Prahy 7 tvoří z výrazné části právě tento park. Je typický výraznými stromy i kompozicemi menších rostlin s vodními prvky. Lavičky na jeho okraji poskytují jedny z nejkrásnějších výhledů na Prahu. Sousedí s Letohrádkem královny Anny a Královskou zahradou. Tato veřejná zahrada vznikla v 1. pol. 19. stol. na popud hraběte Karla Chotka, rozkládá se na rozloze necelých 4 ha.

Další informace naleznete ZDE nebo ZDE.

Jeden z méně známých pražských parků se nachází v blízkosti Písecké brány na Praze 6. Byl zřízen v roce 1913 po odkupu vojenských pozemků obcí. Od roku 1973 je zapsán na seznamu kulturních památek. Přejmenování parku po manželce prvního československého prezidenta doprovázelo završení první etapy rekonstrukce Písecké brány v roce 2001.

Zahrada je jeden ze zelených a pro Prahy neznalé návštěvníky možná trochu utajených klenotů centra metropole. Ojedinělá přírodní oáza je vybavena množstvím laviček, nad kterými se klenou kovové oblouky, v létě obsypané květy růží. Travnaté plochy odděluje nízký živý plot z tisů, zahrada je doplněna několika zajímavými plastikami, fontánou, altánem, dětským hřištěm, ovocnými stromy a bylinkovými záhony, které odkazují na dávné majitele, karmelitány a františkány, kteří zde kdysi byliny a koření pěstovali.

Další informace najdete ZDE a ZDE.

Nová budova, která vznikla na dlouhodobé proluce na Národní třídě, budila dlouhou dobu rozruch i debaty. K dobru je jí ale určitě třeba přičíst vysoký důraz na klimatizační prvky. Vedle budoucí zelené fasády je to i relaxační zelená zóna na střeše budovy.

Další informace jsou ZDE. 

Prohlédnout budovu si můžete i s architektem Adamem Gebrianem.

Pítka ve volném městském prostoru jsou nenápadnými, ale velmi důležitými klimatizačními prvky. Toto se nachází kousek pod strahovským kopcem a je de facto branou k zelené cestě až do Petřínských sadů.

Další informace najdete ZDE a ZDE.

Zahrádkové kolonie patří k výrazným zeleným plochám a tvoří jedny z nejdůležitějších klimatizačních prvků města. V tomto kontextu jsou klimatizací většího významu, pro celou část města. Kolonie na Ořechovce patří k těm nejstarším, vznikla již za první republiky. Je v ní více než 150 zahrádek. Zahrádkové kolonie patří k těm nejohroženější druhům pražské zeleně. Způsobeno je to i sníženým zájmem o zahrádkaření u mladých lidí, a samozřejmě také tlakem investorů. 

Tento vnitroblok na Praze 1 představuje jeden z nejzajímavějších pražských zelených vnitrobloků. Pár kroků od divoce komodifikovaného prostoru centra se nachází zelená oáza, jež dodává nezaměnitelný punc historickým budovám. Popínavé rostliny, vzrostlé stromy, spousta květin a kamenných prvků. Zelené vnitrobloky jsou důležitým klimatizačním prvkem, tento má navíc dlouhou a rozmanitou tradici.

Parčík na Senovážném náměstí nabízí vedle stromů a zeleně také pítko a kašnu se sochami od sochařky Anny Chromy.

Další informace naleznete ZDE.

Zelené střechy patří k důležitým klimatizačním prvkům města. Tahle se nachází na střeše budovy na rohu ulic Havlíčkova a V Celnici u Masarykova nádraží.

Další informace naleznete ZDE.