Přehled zpráv emailem
Telefon

 

PRAHA – Autoři Metropolitního plánu označili zahrádkářské kolonie jako takzvanou zastavitelnou zeleň. Občanský spolek Arnika upozorňuje, že tento krok zbavuje zahrádkové osady veškeré ochrany[i]. Praha by schválením Metropolitního plánu dobrovolně vydala lukrativní parcely například na Ořechovce, Libeňském ostrově nebo na Jenerálce napospas developerům, kteří o ně usilují už desítky let. Některé osady již tlaku developerů podlehly.

Podívejte se na video o situaci kolem zahrádkářských osad: https://youtu.be/v0tgvZcZ6ak

Proti návrhu se ohradili zahrádkáři z Ořechovky, kteří čelí dlouhé roky tlaku developerů. Tentokrát je vyslyšelo vedení Městské části Praha 6 a přislíbilo, že bude na magistrátu požadovat, aby byly zahrádky i nadále vedeny jako nezastavitelné.

„Kolonie Ořechovka přežila všechny režimy, devadesát  let! Autoři územního plánu Prahy ji teď ale předhazují developerům jako dárek. K likvidaci zahrádek v Praze přitom dochází masově a trend bohužel pokračuje,“ komentuje situaci Josef Procházka, předseda zahrádkářské kolonie Ořechovka.

Původně zahrádky[ii], [iii] stály na okraji hlavního města, ale rozpínáním Prahy se ocitly v širším centru. Ze zelených oáz, kde tráví čas mladí i staří a svépomocí pěstují zeleninu, se tak staly lukrativní pozemky. Nyní se dostaly do středu pozornosti Metropolitního plánu, který předpokládá zahušťování města. Neblahý osud již  potkal například zahrádkářskou osadu v Hrdlořezích. Kolem roku 2000 byly zahrádkářům vypovězeny smlouvy, pozemky získal developer a zastavěl je bytovými domy. Silnému tlaku čelí řadu let také nejstarší kolonie v Praze na Libeňském ostrově, založená v roce 1923.

„S nehorázným nápadem zastavět zahrádkové osady přišel  poprvé koncept územního plánu Pavla Béma. Je šokující, že po tolika letech se tento návrh vrací. Institut plánování a rozvoje ignoruje  strategický plán, který požaduje zachování a rozvoj tradice pražských zahrádkových kolonií. Zahrádky jsou pro město výhodné. Lidé o ně pečují sami, město to nic nestojí, naopak od zahrádkářů inkasuje nájemné,“ uvádí Vendula Zahumenská, právnička Arniky.

„Zahrádkové osady[iv] představují nedílnou součást evropských měst již více než století. Historicky plnily a i nadále plní důležité funkce včetně sociálních, ať už jde o udržitelnou formu městské rekreace, prostor pro utváření sociálních vztahů, nebo i možnost částečného samozásobitelství. V neposlední řadě jsou zahrádkové osady také místem silných citových pout vázaných na městský prostor, které vyplývají z intenzivní péče o konkrétní území a přírodu v něm. K rozvinuté evropské metropoli patří samozřejmá a aktivní podpora městského zahrádkaření v jeho různých formách včetně zahrádkových osad,“ dodává odborník na zahrádkové osady Petr Gibas ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Pomozte spravovat Metropolitní plán na Facebooku[v]

Arnika připravila ve spolupráci s týmem odborníků[vi] podrobné komentáře k zásadním rizikům, která návrh Metropolitního plánu přináší. Každý týden zveřejňuje text k jednomu z těchto témat: parky a zelené plochy; doprava; školy, školky a další veřejná vybavenost; mrakodrapy a památková ochrana; dostupnost bydlení; využití brownfields, jako jsou například pozemky pražských nádraží. Arnika také sepsala pro Pražany návod[vii], jak napsat připomínku k Metropolitnímu plánu. Až do konce července je poradna Arniky připravena odpovídat na dotazy.

Metropolitní plán se stane nejdůležitějším podkladem pro rozhodování stavebních úřadů a ovlivní podobu Prahy na několik příštích desetiletí. Bude mít zásadní dopad na život a majetek všech obyvatel Prahy, kteří mají právě v červenci možnost do finální podoby zasáhnout. Už teď si mohou plán prohlížet a podívat se, jak ovlivní místo jejich bydliště. Lhůta pro podání připomínek je 30 dnů a poběží od 27. června do 26. července. Arnika vysvětluje Pražanům souvislosti Metropolitního plánu na webu www.zmenyprahy.cz.

 

Poznámky pro editory

[i] Metropolitní plán: Likvidace zahrádkových osad:

www.zmenyprahy.cz/novinky/metropolitni-plan-likvidace-zahradkovych-osad

[ii] V Praze je podle svazu přibližně 8000 registrovaných zahrádkářů, kteří obhospodařují 457 hektarů půdy. Ještě před 20 lety jich bylo kolem 18 tisíc a hospodařili na 618 hektarech. První osady vznikly na území Vysočan, Bubenče, Žižkova a na Císařském ostrově. Jedna z nejstarších vznikla v roce 1923 na Libeňském ostrově a existuje dodnes, i když byly už v minulosti snahy o její zrušení.

[iii] Generel zahrádkových osad v Praze, který nechala zpracovat Rada hlavního města Prahy, popisuje situaci zahrádkových osad na území hlavního města a vznikl jako podkladová studie v souvislosti s projednáním nového územního plánu Prahy:

www.arnika.org/soubory/dokumenty/mesta/kauzy/Zahradky/generel_09_podklad_1_verze_PS.pdf

[iv] Publikace Zahrádkaření v tisku a plánech, kterou vydal Sociologický ústav AV ČR, představuje výsledky vědeckého výzkumu zaměřeného na fenomén zahrádkových osad a zejména, jak se zahrádkaření proměnilo v posledních desetiletích.

www.zahradky.soc.cas.cz/sites/zahradky.soc.cas.cz/files/zahradky_brozura_web.pdf

[v] Spravujeme Metropolitní plán na Facebooku:

www.facebook.com/spravujememetroplan

[vi] Tým odborníků, kteří se podílejí na zpracování připomínek:

www.zmenyprahy.cz/praha-zitra/spravujeme-metropolitni-plan

[vii] Návod Arniky pro podávání připomínek:

www.zmenyprahy.cz/praha-zitra/spravujeme-metropolitni-plan/jak-napsat-a-podat-pripominku

 

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Arnika připravila seminář pro občany o Metropolitním plánu. Nyní vám z něj přinášíme prezentace a také fotogalerii. Pro prezentace popojeďte níže k seznamu účastníků nebo stahujte v přílohách, fotogalerii naleznete zde>>>.

 

Právě teď nastala léta očekávaná chvíle: v červenci bude možné připomínkovat Metropolitní plán Prahy. Je to nový a složitý územní plán, který přináší zcela novou metodiku a celou řadu obav.

Dovolí developerům zastavovat parky? Budou mizet školky a zdravotnická střediska? Co přesně znamená zahušťování Prahy, o kterém mluví autoři plánu? O tom všem se na semináři debatovalo.


Seminář pro občany zabývající se Metropolitním plánem Prahy se uskutečnil 14. května 2018 v Klubu Techniků na Novotného lávce od 17 hodin.


Co se řešilo:

• Průběh připomínkování Metropolitního plánu

• Jak napsat a podat připomínku

• Připomínky Arniky

• Typické problémy, na které se při psaní připomínek zaměřit

• Co se bude dít dál po podání připomínek

• Sdílení zkušeností spolků a občanů


Na semináři vystoupili:

• Mgr. Michal Lehečka, Auto*Mat

• Prof. Ing. Arch. Karel Maier, CSc., Fakulta architektury, ČVUT

• Mgr. Václav Orcígr, odborník Arniky - moderace večera

• JUDr. Petr Svoboda, Ph. D., advokát, Právnická fakulta UK

• Prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph. D. Přírodovědecká fakulta UK

• Mgr. Vendula Zahumenská, Ph. D., právnička Arniky

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Řada nezávislých odborníků se obává zástavby parků a zelených ploch, nedostatku veřejné infrastruktury nebo příliš masivní a vysoké výstavby v některých pražských čtvrtích. Přestože odborné posudky na Metropolitní plán si objednal Institut plánování a rozvoje, jejich podněty do návrhu plánu nezapracoval a nyní čelí kritice.

Podle architekta Pavla Hniličky, autora Pražských stavebních předpisů, stavební úřady nebudou schopny podle plánu rozhodovat. To může mít největší dopad na využití cenných území dnešních brownfieldů v centru města. Zástavba zejména nevyužívaných pozemků pražských nádraží se tak může zcela zablokovat. 

Architekt Petr Klápště z pražské ČVUT upozornil, že návrh plánu nikde v Praze nevymezuje pozemky pro veřejnou infrastrukturu. Město tak bude mít velký problém školy, školky, ordinace, knihovny, parky a další občanskou vybavenost pro Pražany zajistit.

„Odborná veřejnost již delší dobu upozorňuje na celou řadu závažných problémů. Autoři Metropolitního plánu měli dost času je odstranit, ale neudělali to. Územní plán nemá být autorskou vizí rozvoje města. Naopak, developeři, městské části, stavební úřady i obyvatelé očekávají, že bude určovat jasná pravidla pro výstavbu a také chránit veřejné zájmy a nekomerční funkce města,“ říká právnička Vendula Zahumenská.

Institut plánování a rozvoje objednal nezávislé posudky vznikajícího Metropolitního plánu v roce 2016. Kritika byla zdrcující – například Asociace pro urbanismus a územní plánování označila převážnou část tehdejší verze návrhu za nezákonnou. IPR však namísto opravy chyb podal na autory posudků stížnost. Záležitost řešila Česká komora architektů a v březnu 2017 disciplinární řízení zastavila jako bezdůvodné.

„IPR promarnil čas. Pražané teď mají podávat připomínky k dokumentu, který obsahuje řadu chyb a nezákonností, o kterých se dlouhodobě ví,“ komentuje situaci právnička Vendula Zahumenská z občanského spolku Arnika.

Pomozte spravovat Metropolitní plán na Facebooku

Arnika připravila ve spolupráci s týmem odborníků podrobné komentáře k zásadním rizikům, která návrh Metropolitního plánu přináší. Každý týden zveřejňuje text k jednomu z těchto témat: parky a zelené plochy; doprava; školy, školky a další veřejná vybavenost; mrakodrapy a památková ochrana; dostupnost bydlení; využití brownfields, jako jsou například pozemky pražských nádraží. Arnika také sepsala pro Pražany návod, jak napsat připomínku k Metropolitnímu plánu. Až do konce července je poradna Arniky připravena odpovídat na dotazy.

Metropolitní plán se stane nejdůležitějším podkladem pro rozhodování stavebních úřadů a ovlivní podobu Prahy na několik příštích desetiletí. Bude mít zásadní dopad na život a majetek všech obyvatel Prahy, kteří mají právě v červenci možnost do finální podoby zasáhnout. Už teď si mohou plán prohlížet a podívat se, jak ovlivní místo jejich bydliště. Lhůta pro podání připomínek je 30 dnů a poběží od 27. června do 26. července. Arnika vysvětluje Pražanům souvislosti Metropolitního plánu na webu www.zmenyprahy.cz.



Vady Metropolitního plánu, o nichž se ví přinejmenším od roku 2016, avšak stále nebyly odstraněny (několik příkladů uváděných v nezávislých posudcích):

Ing. arch. Dipl. NDS ETHZ in Architektur, Pavel Hnilička, architekt a urbanista, autor Pražských stavebních předpisů
„Představená verze dobře popisuje aspekt formující, ale slabě aspekt limitující. Nastavená urbanistická koncepce je dobrá. O pravidlech pro jednotlivé stavebníky mám ale vážné pochybnosti. Kdyby se plánem řídila pouze skupina A, pak by to bylo snadné, ale co skupina B a C? Co když se pojetí osobní svobody v konkrétním místě vyhrotí a lidé se nedomluví, jak se děje dnes a denně? Kdo jejich spor rozsoudí? Podle jakého klíče? Jak může stavebník předvídat vývoj povolovacího procesu?“

„Má-li být plán iniciační, potom by měl pomoci stavebníkovi definovat právo stavby. Víme, že proces povolování je nesmírně složitý a trvá velmi dlouho. Při povolení stavby je vždy nejtěžší otázkou, zda je plánovaná stavba na svém místě správně veliká a vysoká. Kdo to má rozhodnout? Samozřejmě, že v konečném důsledku stavební úřad. Když se ale sousedé odvolávají, na čem má své rozhodnutí postavit, resp. jej odůvodnit? Na pocitu, že je to tak "prostě správně"? Není to málo? 

„Než se stavebník pustí do řešení, měl by alespoň rámcově znát limity území. Limity neznačí pouze omezení, ale pomáhají definovat zásadní právo stavět. Jejich velkou výhodou je garance, že za splnění obecných podmínek lze určitý objem stavby na místě realizovat. Podle toho může stavebník zahájit investiční přípravu a pustit se do tří až pětiletého procesu povolení stavby, jinak je výsledek nejistý.“

„Je důležité si uvědomit, že pozemek je mimo jiné předmětem směny. Plán zásadním způsobem určuje jeho hodnotu. Když se tato hodnota stanoví veřejně nekontrolovatelným způsobem, to znamená návrhem plánu a jeho schválením volenými zástupci, je to lepší, než když rozhodnutí o hodnotě pozemku spadne pouze na stavební úřad. Otázka rozvoje místa je mimo jiné otázka politická. Můžeme spekulovat o nevýhodách demokracie při správě území, ale pořád tento systém nabízí nejlepší projev vůle těch, kdo území spravují. Plánování má dopad na celou správu území. Na dopravu, sítě, školy, školky, parky. Nastavení možností stavět s tím úzce souvisí. Správu a plánování nejde od sebe odtrhnout. Plán mimo jiné určuje hodnotu pozemků. Hodnotu pozemku by neměl stanovovat stavební úřad, protože tím se zvedá riziko korupce.“

„Limit pro výstavbu tedy znamená určitou garanci objemu a právo stavět. Město říká: tady je vhodné, aby vznikl takový objem takových vlastností a takto utvářel veřejné prostranství. To ale současný územní plán neříká a jsem přesvědčen, že to neříká ani ten nově navrhovaný.“

„V transformačním rozvojovém území je stanoveno závazně dělení bloků a uličních prostranství, dále zastavěnost a výška. Pokud by v předmětném transformačním nebo rozvojovém území zpracovával architekt dílčí územní plán, respektive regulační plán, tak by nastavení těchto limit bylo pochopitelné a dobře srozumitelné. Jak s nimi má však naložit jednotlivý stavebník? Pokud by byl vlastníkem celé rozvojové plochy, tak by to bylo snazší. Přesto však nebude schopen stanovit objem staveb, protože je ve výpočtové metodě příliš mnoho proměnných. Nejvíce problematické je nastavení výškového omezení, ze kterého přímo plyne objem staveb.“

„Dohoda nad objemem stavby má být stanovena plánem, nikoliv stavebním úřadem při konkrétním povolení jednotlivé stavby. Ještě větší problém nastane tehdy, pokud je více vlastníků transformačního nebo rozvojového území. A to bude drtivá většina všech případů. Jakou garanci stavebních objemů potom mají tito jednotliví stavebníci v daném území? Jak dopočtou plánovaný objem? Kdo rozsoudí případné námitky účastníků řízení? Absence pravidel paradoxně vede k tomu, že se ve složitých územích nestaví. Podívejme se například na současný Opatov na Jižním Městě, kde je mnoho rozvojových ploch a 20 let na nich nic nestojí. Jednotliví majitelé se přou o to, kudy mají vést jednotlivé komunikace a nemohou začít stavět. Ještě hůře jsou na tom tzv. velká rozvojová území: Bubny, Smíchov, Žižkov a mnohá další. Jedině město může být v těchto případech mediátorem a tím, kdo nastaví pravidla. Zdá se mi, že navržený plán je skvělý jako horní vrstva, která je připravena pro další dílčí plány, ať už jsou to územní plány části Prahy nebo regulační plány. Pokud by však měl navržený plán využít jednotlivý stavebník a úřad jeho žádost posoudit, vidím to problematicky.“

„Zpracování výškové regulace je nejvíce problematická část plánu. Zavádí systém, který není prověřený praxí v žádném jiném městě ve světě. Jak říkal Masaryk, proč vymýšlet abecedu, když je rozumnější stávající abecedu používat. Proč se v Praze zavádí nová abeceda? Rozčleněním celé Prahy na čtverce (o velikosti běžného urbanistického bloku) je nesmírně hrubé. Z jakého titulu je například na Vinohradech téměř všude výška 6 nadzemních podlaží (NP) a na některých místech 8 NP? Je jasné, že tam někde je lokálně vyšší stavba, ale znamená to, že podle této náhody mají ti stavebníci, co mají pozemky v celém čtverci o rozměru 100 x 100 m, právo na větší objem, než sousedé, když tento čtverec jde naprosto mimo uliční síť a zasahuje do míst, kde navýšení o 2 nadzemní podlaží nemá žádnou logiku? Jak k tomu přijdou ostatní? Přísná ortogonální síť nutně naráží na jinak položenou strukturu města nesmírně tvrdě a necitlivě…. Ve výše zmíněném případě se jedná pouze o rozdíl dvou nadzemních podlaží, ale co když je rozdíl až 25 podlaží, jako například v blízkosti stanice metra Kačerov a na mnoha dalších místech? Najednou se podle hranic přísně ortogonální sítě natočené osou na sever dramaticky mění hodnota pozemků! Takže namísto hledání nejlepší architektury bude docházet k absurdním pokusům vysát co největší možnou plochu vyššího čtverce na rozhraní s menším čtvercem. Pokud má jeden čtverec výšku 25 NP a ten vedle něj pouze 2 NP, pak je jasné, že stavba nutně bude muset využít potenciál 25% plochy sousedního "méně obdařeného čtverce", a na tom "hojností kynoucím čtverci" bude vždy jen 75% plochy.“

„Stávající podoba právně závazné regulace nemůže v praxi obstát. Buď by bylo možné říci, že ve stabilizovaném území se k výškám pouze přihlíží, stejně jako je tomu v případě zastavitelné plochy, a že v rozvojovém a transformačním území lze objem v rámci plochy posunout nebo upravit. Tzn., že v případě lichoběžníkového tvaru pozemku cípem na sever (tedy naprosto mimo přísnou ortogonální síť) by se povinně nemusela vést hranice rozdílu výšek podlaží po trase východ-západ, ale bylo by ji možné nějak logicky přizpůsobit terénu, ulici, krajině, struktuře okolní zástavby apod. Každý stavebník (developer) si přísně hlídá limity, které jsou na pozemcích možné a bude se je vždy snažit naplnit.“

Ing. arch. Petr Klápště, Ph.D., urbanista a profesor ČVUT Praha
„Ve většině území nejsou vymezeny ani samostatné plochy občanské vybavenosti, ani podmínění rozhodování v území vydáním regulačního plánu nebo zpracováním územní studie. Zároveň nejsou stanoveny prvky veřejné infrastruktury, jejichž realizací je podmíněná zástavba zastavitelných ploch.“

„Plochy, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu nebo zpracováním územní studie, nejsou vymezeny. Regulační plány z podnětu lze sice pořídit i bez vymezených ploch v územním plánu tak, že je zadání schváleno zastupitelstvem nezávisle na územním plánu. V této situaci ale může vlastník pozemku, který se chce vyhnout povinnosti dodržet regulační plán, podat žádost o územní rozhodnutí před vydáním regulačního plánu.“

„Návaznost na institut „velkých rozvojových území“ vymezených v platném územním plánu je v Metropolitním plánu zajištěna pouze požadavkem na “nižší úroveň územního plánu”, která má být pořízena až po vydání metropolitního plánu. To ale umožní stavebníkům ihned po ukončení platnosti stávajícího územního plánu získat územní rozhodnutí dříve, než bude druhá úroveň územního plánu vydána. Problematická je i zákonnost takového samotného požadavku a existuje vážné riziko, že v průběhu projednání by tento požadavek z územního plánu zmizel.“

Asociace pro urbanismus a územní plánování
„Návrh občanské vybavenosti je členěn do tří typů rekreační, občanská a komerční. V zadání je požadavek na její vymezení… V Metropolitním plánu (MP) se vyskytuje… ještě forma procentuálního vymezení v rámci zastavitelných a transformačních ploch. Tento způsob je pro rozhodování v území naprosto neuchopitelný a bez prověření podrobnější dokumentací nebo podkladem ohrozí realizovatelnost důležitého systému sídla. V MP je kladen důraz na stávající stav území, i když s mnoha nedostatky ve vymezení vybavenosti, návrhová stránka je velmi schematická a pro účel, ke kterému územní plán slouží, naprosto nedostatečná.“

„Metropolitní plán vymezuje některá citlivá území jako zastavitelné rekreační plochy. Tím nezajistil dostatečně ochranu některých významných ploch zeleně a terénních hran svahů před zástavbou.“

„Podobně i regulovaný počet podlaží vztažný k abstraktní čtvercové rastrové síti vymezené nespojitě nad plochami a lokalitami…neposkytuje konkrétnější představu o budoucí kompozici výškové regulace města.“ 

„Návrh Metropolitního plánu je v nesouladu se Zásadami územního rozvoje Prahy, což je naprosto zásadním porušením zákona. Jedná se zejm. o vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES), vymezení některých zastavitelných ploch, umístění výškové zástavby v údolních polohách podél Vltavy nebo vymezení veřejně prospěšných opatření k založení skladebných částí ÚSES.“

 

Zařazeno v kategorii Novinky

"Praha je jedno z nejzelenějších měst na světě. Počátkem května přestává být město vidět a začíná být vidět zase až na podzim v listopadu. To si málokdo uvědomuje. Myslím si, že to je jedna z věcí, kterou se společnost musí naučit vnímat. Aktivisti tvrdí, že chrání každou zeleň, ale zeleň není kulturní krajina. Ta vypadá jinak. Nežijeme v divočině. Praha je kulturní město, má krajinnou složku velmi výraznou, ale ta je bohužel neudržovaná. Správa takového rozsahu parků je velmi nákladná. Proto jsou parky, mimo jiné, přerostlé, zarostlé náletem, je v nich od 2. světové války spoustu stromů, které v nich nemají co dělat a chybí v nich vybavenost."

Roman Koucký, „Sídliště jsou tikající bombička. Stárnou, hloupnou a chudnou“. Echo24.cz.

 

Zastavitelné parky

Když Arnika v pondělí 16. 4. zveřejnila svoje úspěšné video o Metropolitním plánu, mnoho lidí začalo zastavitelnost parků obhajovat. Ano - jsou zde dva názory na to, jestli je správné vymezit dosud nezastavitelné plochy (především zeleň)  v Praze jako zastavitelné. My stojíme za tím, že ne. Považujeme to totiž za zásadní snížení ochrany parků. Tvrzení, že tomu tak není považjeme za nepravdivé a matoucí. Podívejme se nyní na celý problém blíže. Nejlépe je začít u výkresů.

Takto vypadá zastavititelné a nezastavitelné území v územním plánu dnes. Světle zelená zobrazuje nezastavitelné území, červená to zastavitelné. Jasné rozdělení a jasná ochrana pro zeleň ve městě. Výkres si můžete sami prohlédnout zde.

 

praha dnes

 

A co Metropolitní plán? Ten rozšířil zastavitelné území takto. Jak vidíte, vše na tomto výřezu je zastavitelné (i když jde o zelenou barvu).

 

mpp zastavitelnost 32352

 

Tady je výřez z verze 3. 3. - pro lepší představu (může se od aktuální verze v drobnostech lišit, ale nebude to rozeznatelné v rámci zobrazení celé Prahy). Černá přerušovaná čára je hranice - vše uvnitř je zastavitelné. Podobný obrázek z aktuální verze MPP ještě není k dispozici, protože se předělává web, kde je mapový podklad snadno dostupný.

 

praha ztra

 

Vidíte ten rozdíl? My ano.

 

Co na to stavební zákon?

Nejdůležitější je, jak vidí věc stavební zákon. Ten je totiž nadřazený Pražským stavebním předpisům (PSP), a proto je třeba vzít do ruky stavební zákon jako první. Zákon jasně říká, že se území města dělí jednak na zastavěné a jednak na nezastavěné. (Stejné dělení najdete i v PSP). Dále říká, že územní plán vymezuje zastavitelné plochy. Podle stavebního zákona je ZASTAVITELNOU PLOCHOU PLOCHA VYMEZENÁ V ÚZEMNÍM PLÁNU K ZASTAVĚNÍ. Nic víc, nic míň. Stavební zákon samozřejmě neřeší žádné nestavební bloky.

Stavební zákon je tím hlavním předpisem, který řeší terminologii územního plánování, a Pražské stavební předpisy by měly jednou dané termíny a jejich obsah respektovat. To vyplává mj. z Metodického pokynu Ministerstva vnitra nazvaný "Pravidla pro vydávání právních předpisů obcí, krajů a hlavního města Prahy" mj. uvádí: "Je třeba dbát na to, aby použité pojmy byly v souladu s pojmy použitými v navazujících a souvisejících právních předpisech (zejména vyšší právní síly) tak, aby jejich vzájemný vztah nevyvolával pochybnosti. Je-li nutno výjimečně použít pojem, který byl v jiném právním předpise použit v odlišném významu, je třeba takový pojem samostatně definovat." Neexistuje odůvodnitelná nutnost, že by jedině Praha musela používat v jiném významu pojem zastavitené území, který už je jednou definovaný ve stavebním zákoně.

Metodická pomůcka vlády pro přípravu návrhů právních předpisů od jednoho z největších odborníků na správní právo Josefa Vedrala dokonce říká: "Vymezení pojmů nelze uvádět v prováděcím právním předpisu, jde-li o pojmy, které užívá zákon." Definici zastavitelných ploch, nezastavitelných pozemků a zastavěného území tedy máme danou stavebním zákonem.

Stavební zákon také požaduje, aby vymezení nových zastavitelných ploch bylo řádně odůvodněno. Hlavně ale chce, aby bylo v souladu třeba s ochranou přírody. Vymezení zastavitelných ploch je jednoduše tím nejdůležitějším úkolem územního plánu. Pokud jsou vymezeny zastavitelné plochy na úkor zeleně, výrazně to také oslabuje pozici samosprávy. To je stejné jako u zcela nedostatečného vymezení ploch pro veřejné vybavení, ale tomu se budeme věnovat až někdy příště.

 

Co říkají Pražské stavební předpisy?

Pražké stavební předpisy také rozlišují mezi zastavitelným a nezastavitelným územím. Podle čl. 3 mj. platí, že nezastavitelné území, tvoří plochy nezastavitelné v nezastavěném území a plochy nezastavitelné v zastavěném území. Nevidíme jediný důvod, proč by tedy parky nemohly zůstat nezastavitelné - PSP takové plochy docela dobře znají. Nepochybně neuspěje jako důvod ani tvrzení, že se parky vymezují jako zastavitelné proto, že je v nich třeba umisťovat drobné stavby. To je účelové. Stejného efektu lze samozřejmě dosáhnout skrze dobré regulativy územního plánu umožnit i v územích nezastavitelných.

Institut plánování a rozvoje dále tvrdí, že parky jsou veřejným prostranstvím a že jsou proto zařazeny do zastavěného území. To nikdo nepopírá. Problém je, že zastavěné území je něco úplně jiného, než zastavitelné. Zastavitelné teprve určuje, že do budoucna se někde ještě může stavět. Naopak - v zastavěném území mohou být nezastavitelné pozemky. Praha dnes má uvnitř zastavěného území řadu nezastavitelných pozemků - zeleně. Není tedy pravdou, že by bylo nutné vymezovat nové zastavitelné plochy ze zákona.

Kromě zastavitelných a nezastavitelných území znají PSP ještě tzv. nestavební a stavební bloky. Nestavební bloky jsou vymezovány územním plánem v rámci zastavitelných ploch. Jak je využívá Metropolitní plán?

Metropolitní plán samozřejmě vymezuje nestavební bloky v zastavitelném území. To jsou právě parky. Je tu však jeden zásadní problém:  Vymezení stavebního či nestavebního bloku je možné změnit změnou územního plánu. Po novele stavebního zákona probíhají změny v urychleném režimu. Změna nestavebního bloku bude jednoduchá a rychlá. Naopak - změnit již jednou vymezené zastavitelné území je téměř nemožné. Praha by musela vlastníkům pozemků platit miliardy (podle § 102 stavebního zákona). Naopak - změna územního plánu z nezastavitelné plochy na zastavitelnou je složitá a soudy takové změny obyvkle ruší - obce totiž nejsou schopné doložit, že je taková změna nezbytná.

 

Co si zapamatovat?

Vymezení zastavitelného území na úkor zeleně v Metropolitním plánu je nebezpečné. Územní plán musí vždy dobře zdůvodnit, proč vymezuje nové zastavitelné plochy. Pokud je v zastavitelném území park vymezen prostřednictvím nestavebních bloků, existuje značné riziko, že hranice bloku budou snadnou změnou územního plánu změněny. S tím neudělají PSP ani Metropoltiní plán nic, pokud nadále budou parky vymezeny jako zastavitelné. V takové situaci není nikdo schopen zaručit, že v Metropolitním plánu vymezení nestavebního bloku zůstane (i když PSP budo nadále nestavební bloky upravovat). Jediné, co v Metropoltiním plánu zůstane téměř jistě, je možnost dnes volné plochy zastavět.

Tvrdit, že regulace stavebním a nestavebním blokem je dostatečná, je proto velmi odvážné. To, co skutečně poskytne parkům a zeleni obecně ochranu, je zachování nezastavitelných ploch.

Metropolitní plán ve výsledku chrání pražskou zeleň méně, než je chráněna v obcích, které žádný územní plán nemají. V těch jsou totiž parky nezastavitelné ze zákona (§ 2 odst. 1 písm. e) stavebního zákona). Proti celému způsobu vymezení nových zastavitelných lokalit tam, kde je dnes nezastavitelná zeleň navíc mluví neurčitost a nejasnost stávajícího návrhu Metropolitního plánu a naprostý nedostatek regulativů. Tato situace neposkytuje žádné záruky, že dotčené lokality skutečně nebudou v budoucnu zastavěny trvalými stavbami. 

 

Přečtěte si celou odbornou připomínku k zastavitelnosti.


 

 

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Níže najdete k prolistování a stažení prezentace, které se objevily na semináři "Obce a smlouvy s investory" 8.11.2017 v Radničním klubu. 

 

  • Ing. et Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D. - Smlouvy s investory, pohled ekonoma

 

 

  • Mgr. Petr Dovolil - Jenštejn - developerská výstavba a územní plánování

 

 

  • JUDr. Petra Humlíčková, Ph.D. - Smlouvy o rozvoji území

 

 

  • Mgr. Lenka Kotulková - Smlouvy o územním rozvoji

 

 

  • Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D. - Smlouvy o územním rozvoji

 

 

  • Mgr. Petra Kolínská - Smlouvy o spolupráci v územním rozvoji v Praze

 

 

 

 

Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení Ministerstva vnitra a nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva vnitra.

mvcr 10300

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Právnička a odbornice Arniky na účast veřejnosti Vendula Zahumenská připravila dva nové obrazové průvodce po online světe územního rozvoje. Jak se vyznat ve změnách územního plánu, kde najít informace o konkrétním místě, jak se dozvědět a programech a průběhu hlasování zastupitelstva? Zkrátka všechno, co potřebujete k tomu, abyste se obstojně vyznali a dokázali se zorientovat, najdete ve dvou nových stručných obrazových průvodcích Arniky:

Praha online

Zastupitelstvo a rada - stručný průvodce po webech Arniky

 

Za možnost jejich realizace děkujeme našim individuálním dárcům z kampaně 200 pražanů!

Zařazeno v kategorii Novinky
Současný stav Vítězného náměstí, všeobecně známého jako „Kulaťák“, je neuspokojivý. Tento názor zastávají nejen obyvatelé Prahy 6 a ti, kteří místem jen projíždí nebo zde pracují, ale i městští zastupitelé, a proto se Rada hlavního města Prahy rozhodla vypsat architektonickou soutěž na rekonstrukci náměstí. Aby návrh co nejlépe odpovídal představám občanů o ideální podobě tohoto prostoru, uspořádala MČ Praha 6 dne 2. 3. 2017 setkání s veřejností, s cílem zjistit, jaké hlavní nedostatky „Kulaťák“ podle občanů má a co vše je třeba zlepšit.

Na setkání s názvem Budoucnost Vítězného náměstí, které metodicky zajišťovala Arnika, se dostavilo více než 100 občanů, většina z nich obyvatelé blízkého okolí Vítězného náměstí. Informace o dotčeném prostoru a plánované rekonstrukci podali zastupitelé MČ Praha 6 i HMP, mimo jiné vystoupila primátorka Adriana Krnáčová a starosta Prahy 6 Ondřej Kolář.

Ze setkání vyplynulo několik zásadních výsledků. Obyvatelé jsou nespokojeni s dopravní situací, která se zhoršila po otevření tunelu Blanka, kdy kromě hluku je problémem zejména obtížná prostupnost náměstí pro pěší. Navrhovanými řešeními byly větší technologické úpravy (tunely, podchody, mimoúrovňová křížení, obchvat), omezení vjezdu automobilů či úprava jízdních pruhů. Co se týče celkové podoby náměstí, lidem vyhovuje jeho otevřenost, uvítali by však větší prostor pro veřejné aktivity, se zachováním místa stávajících farmářských trhů. Podporu mezi občany má parková podoba náměstí s množstvím stromů a keřů a instalace vodních prvků. Prostor dostaly i podněty ohledně kulturního vyžití. Ukázalo se, že na „Kulaťáku“ chybí všestranně využitelný kulturní prostor, který by však měl být spíše v podobě uzavřeného centra - současná otevřená platforma Šesťák některé obyvatele bezprostředního okolí obtěžuje hlukem.                                 

Posledním řešeným tématem byla dostavba vysokoškolského areálu. Přítomní se shodli zejména na tom, že by zástavba měla být omezena tak, aby zůstal dostatečný prostor pro parkovou zeleň a také, že prostor by měl sloužit především pro vysokoškolské studenty a veřejnost, ne pro komerční využití.

S podněty od občanů bude MČ Praha 6 dále pracovat a přihlédne k nim při vyhlašování architektonické soutěže.

Fotogalerii ze setkání najdete zde>>>

Zařazeno v kategorii Novinky

Arnika právě vydala dvě nové analýzy, které reagují na jedny z největších problémů současného územního rozvoje v Praze. První důkladně rozpitvává ochranu tzv. veřejného zájmu v připravovaném Metropolitním plánu. Jeho nejasné vymezení a nebezpečí možné záměny za zájem soukromý patří k výrazným rizikům nejen Metropolitního plánu, ale plánování měst obecně. Druhá analýza pak mapuje podmínky zapojení obyvatel do přípravy Metropolitního plánu, tedy prakticky "vlajkové" téma, kterému se s Arnikou v kontextu územního rozvoje věnujeme. Analýzy pocházejí z per našich expertů na právo a participaci Venduly Zahumenské a Michala Křivohlávka.

Věříme, že si oba texty najdou své čtenáře a přispějí k pozitivnímu rozvoji Prahy. Stahujte v příloze.

 

 

Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení Ministerstva vnitra a nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva vnitra.

mvcr 10300

 

Zařazeno v kategorii Novinky
Strana 12 z 12