Přehled zpráv emailem
Telefon

"Praha je jedno z nejzelenějších měst na světě. Počátkem května přestává být město vidět a začíná být vidět zase až na podzim v listopadu. To si málokdo uvědomuje. Myslím si, že to je jedna z věcí, kterou se společnost musí naučit vnímat. Aktivisti tvrdí, že chrání každou zeleň, ale zeleň není kulturní krajina. Ta vypadá jinak. Nežijeme v divočině. Praha je kulturní město, má krajinnou složku velmi výraznou, ale ta je bohužel neudržovaná. Správa takového rozsahu parků je velmi nákladná. Proto jsou parky, mimo jiné, přerostlé, zarostlé náletem, je v nich od 2. světové války spoustu stromů, které v nich nemají co dělat a chybí v nich vybavenost."

Roman Koucký, „Sídliště jsou tikající bombička. Stárnou, hloupnou a chudnou“. Echo24.cz.

 

Zastavitelné parky

Když Arnika v pondělí 16. 4. zveřejnila svoje úspěšné video o Metropolitním plánu, mnoho lidí začalo zastavitelnost parků obhajovat. Ano - jsou zde dva názory na to, jestli je správné vymezit dosud nezastavitelné plochy (především zeleň)  v Praze jako zastavitelné. My stojíme za tím, že ne. Považujeme to totiž za zásadní snížení ochrany parků. Tvrzení, že tomu tak není považjeme za nepravdivé a matoucí. Podívejme se nyní na celý problém blíže. Nejlépe je začít u výkresů.

Takto vypadá zastavititelné a nezastavitelné území v územním plánu dnes. Světle zelená zobrazuje nezastavitelné území, červená to zastavitelné. Jasné rozdělení a jasná ochrana pro zeleň ve městě. Výkres si můžete sami prohlédnout zde.

 

praha dnes

 

A co Metropolitní plán? Ten rozšířil zastavitelné území takto. Jak vidíte, vše na tomto výřezu je zastavitelné (i když jde o zelenou barvu).

 

mpp zastavitelnost 32352

 

Tady je výřez z verze 3. 3. - pro lepší představu (může se od aktuální verze v drobnostech lišit, ale nebude to rozeznatelné v rámci zobrazení celé Prahy). Černá přerušovaná čára je hranice - vše uvnitř je zastavitelné. Podobný obrázek z aktuální verze MPP ještě není k dispozici, protože se předělává web, kde je mapový podklad snadno dostupný.

 

praha ztra

 

Vidíte ten rozdíl? My ano.

 

Co na to stavební zákon?

Nejdůležitější je, jak vidí věc stavební zákon. Ten je totiž nadřazený Pražským stavebním předpisům (PSP), a proto je třeba vzít do ruky stavební zákon jako první. Zákon jasně říká, že se území města dělí jednak na zastavěné a jednak na nezastavěné. (Stejné dělení najdete i v PSP). Dále říká, že územní plán vymezuje zastavitelné plochy. Podle stavebního zákona je ZASTAVITELNOU PLOCHOU PLOCHA VYMEZENÁ V ÚZEMNÍM PLÁNU K ZASTAVĚNÍ. Nic víc, nic míň. Stavební zákon samozřejmě neřeší žádné nestavební bloky.

Stavební zákon je tím hlavním předpisem, který řeší terminologii územního plánování, a Pražské stavební předpisy by měly jednou dané termíny a jejich obsah respektovat. To vyplává mj. z Metodického pokynu Ministerstva vnitra nazvaný "Pravidla pro vydávání právních předpisů obcí, krajů a hlavního města Prahy" mj. uvádí: "Je třeba dbát na to, aby použité pojmy byly v souladu s pojmy použitými v navazujících a souvisejících právních předpisech (zejména vyšší právní síly) tak, aby jejich vzájemný vztah nevyvolával pochybnosti. Je-li nutno výjimečně použít pojem, který byl v jiném právním předpise použit v odlišném významu, je třeba takový pojem samostatně definovat." Neexistuje odůvodnitelná nutnost, že by jedině Praha musela používat v jiném významu pojem zastavitené území, který už je jednou definovaný ve stavebním zákoně.

Metodická pomůcka vlády pro přípravu návrhů právních předpisů od jednoho z největších odborníků na správní právo Josefa Vedrala dokonce říká: "Vymezení pojmů nelze uvádět v prováděcím právním předpisu, jde-li o pojmy, které užívá zákon." Definici zastavitelných ploch, nezastavitelných pozemků a zastavěného území tedy máme danou stavebním zákonem.

Stavební zákon také požaduje, aby vymezení nových zastavitelných ploch bylo řádně odůvodněno. Hlavně ale chce, aby bylo v souladu třeba s ochranou přírody. Vymezení zastavitelných ploch je jednoduše tím nejdůležitějším úkolem územního plánu. Pokud jsou vymezeny zastavitelné plochy na úkor zeleně, výrazně to také oslabuje pozici samosprávy. To je stejné jako u zcela nedostatečného vymezení ploch pro veřejné vybavení, ale tomu se budeme věnovat až někdy příště.

 

Co říkají Pražské stavební předpisy?

Pražké stavební předpisy také rozlišují mezi zastavitelným a nezastavitelným územím. Podle čl. 3 mj. platí, že nezastavitelné území, tvoří plochy nezastavitelné v nezastavěném území a plochy nezastavitelné v zastavěném území. Nevidíme jediný důvod, proč by tedy parky nemohly zůstat nezastavitelné - PSP takové plochy docela dobře znají. Nepochybně neuspěje jako důvod ani tvrzení, že se parky vymezují jako zastavitelné proto, že je v nich třeba umisťovat drobné stavby. To je účelové. Stejného efektu lze samozřejmě dosáhnout skrze dobré regulativy územního plánu umožnit i v územích nezastavitelných.

Institut plánování a rozvoje dále tvrdí, že parky jsou veřejným prostranstvím a že jsou proto zařazeny do zastavěného území. To nikdo nepopírá. Problém je, že zastavěné území je něco úplně jiného, než zastavitelné. Zastavitelné teprve určuje, že do budoucna se někde ještě může stavět. Naopak - v zastavěném území mohou být nezastavitelné pozemky. Praha dnes má uvnitř zastavěného území řadu nezastavitelných pozemků - zeleně. Není tedy pravdou, že by bylo nutné vymezovat nové zastavitelné plochy ze zákona.

Kromě zastavitelných a nezastavitelných území znají PSP ještě tzv. nestavební a stavební bloky. Nestavební bloky jsou vymezovány územním plánem v rámci zastavitelných ploch. Jak je využívá Metropolitní plán?

Metropolitní plán samozřejmě vymezuje nestavební bloky v zastavitelném území. To jsou právě parky. Je tu však jeden zásadní problém:  Vymezení stavebního či nestavebního bloku je možné změnit změnou územního plánu. Po novele stavebního zákona probíhají změny v urychleném režimu. Změna nestavebního bloku bude jednoduchá a rychlá. Naopak - změnit již jednou vymezené zastavitelné území je téměř nemožné. Praha by musela vlastníkům pozemků platit miliardy (podle § 102 stavebního zákona). Naopak - změna územního plánu z nezastavitelné plochy na zastavitelnou je složitá a soudy takové změny obyvkle ruší - obce totiž nejsou schopné doložit, že je taková změna nezbytná.

 

Co si zapamatovat?

Vymezení zastavitelného území na úkor zeleně v Metropolitním plánu je nebezpečné. Územní plán musí vždy dobře zdůvodnit, proč vymezuje nové zastavitelné plochy. Pokud je v zastavitelném území park vymezen prostřednictvím nestavebních bloků, existuje značné riziko, že hranice bloku budou snadnou změnou územního plánu změněny. S tím neudělají PSP ani Metropoltiní plán nic, pokud nadále budou parky vymezeny jako zastavitelné. V takové situaci není nikdo schopen zaručit, že v Metropolitním plánu vymezení nestavebního bloku zůstane (i když PSP budo nadále nestavební bloky upravovat). Jediné, co v Metropoltiním plánu zůstane téměř jistě, je možnost dnes volné plochy zastavět.

Tvrdit, že regulace stavebním a nestavebním blokem je dostatečná, je proto velmi odvážné. To, co skutečně poskytne parkům a zeleni obecně ochranu, je zachování nezastavitelných ploch.

Metropolitní plán ve výsledku chrání pražskou zeleň méně, než je chráněna v obcích, které žádný územní plán nemají. V těch jsou totiž parky nezastavitelné ze zákona (§ 2 odst. 1 písm. e) stavebního zákona). Proti celému způsobu vymezení nových zastavitelných lokalit tam, kde je dnes nezastavitelná zeleň navíc mluví neurčitost a nejasnost stávajícího návrhu Metropolitního plánu a naprostý nedostatek regulativů. Tato situace neposkytuje žádné záruky, že dotčené lokality skutečně nebudou v budoucnu zastavěny trvalými stavbami. 

 

Přečtěte si celou odbornou připomínku k zastavitelnosti.


 

 

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Níže najdete k prolistování a stažení prezentace, které se objevily na semináři "Obce a smlouvy s investory" 8.11.2017 v Radničním klubu. 

 

  • Ing. et Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D. - Smlouvy s investory, pohled ekonoma

 

 

  • Mgr. Petr Dovolil - Jenštejn - developerská výstavba a územní plánování

 

 

  • JUDr. Petra Humlíčková, Ph.D. - Smlouvy o rozvoji území

 

 

  • Mgr. Lenka Kotulková - Smlouvy o územním rozvoji

 

 

  • Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D. - Smlouvy o územním rozvoji

 

 

  • Mgr. Petra Kolínská - Smlouvy o spolupráci v územním rozvoji v Praze

 

 

 

 

Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení Ministerstva vnitra a nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva vnitra.

mvcr 10300

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Právnička a odbornice Arniky na účast veřejnosti Vendula Zahumenská připravila dva nové obrazové průvodce po online světe územního rozvoje. Jak se vyznat ve změnách územního plánu, kde najít informace o konkrétním místě, jak se dozvědět a programech a průběhu hlasování zastupitelstva? Zkrátka všechno, co potřebujete k tomu, abyste se obstojně vyznali a dokázali se zorientovat, najdete ve dvou nových stručných obrazových průvodcích Arniky:

Praha online

Zastupitelstvo a rada - stručný průvodce po webech Arniky

 

Za možnost jejich realizace děkujeme našim individuálním dárcům z kampaně 200 pražanů!

Zařazeno v kategorii Novinky
Současný stav Vítězného náměstí, všeobecně známého jako „Kulaťák“, je neuspokojivý. Tento názor zastávají nejen obyvatelé Prahy 6 a ti, kteří místem jen projíždí nebo zde pracují, ale i městští zastupitelé, a proto se Rada hlavního města Prahy rozhodla vypsat architektonickou soutěž na rekonstrukci náměstí. Aby návrh co nejlépe odpovídal představám občanů o ideální podobě tohoto prostoru, uspořádala MČ Praha 6 dne 2. 3. 2017 setkání s veřejností, s cílem zjistit, jaké hlavní nedostatky „Kulaťák“ podle občanů má a co vše je třeba zlepšit.

Na setkání s názvem Budoucnost Vítězného náměstí, které metodicky zajišťovala Arnika, se dostavilo více než 100 občanů, většina z nich obyvatelé blízkého okolí Vítězného náměstí. Informace o dotčeném prostoru a plánované rekonstrukci podali zastupitelé MČ Praha 6 i HMP, mimo jiné vystoupila primátorka Adriana Krnáčová a starosta Prahy 6 Ondřej Kolář.

Ze setkání vyplynulo několik zásadních výsledků. Obyvatelé jsou nespokojeni s dopravní situací, která se zhoršila po otevření tunelu Blanka, kdy kromě hluku je problémem zejména obtížná prostupnost náměstí pro pěší. Navrhovanými řešeními byly větší technologické úpravy (tunely, podchody, mimoúrovňová křížení, obchvat), omezení vjezdu automobilů či úprava jízdních pruhů. Co se týče celkové podoby náměstí, lidem vyhovuje jeho otevřenost, uvítali by však větší prostor pro veřejné aktivity, se zachováním místa stávajících farmářských trhů. Podporu mezi občany má parková podoba náměstí s množstvím stromů a keřů a instalace vodních prvků. Prostor dostaly i podněty ohledně kulturního vyžití. Ukázalo se, že na „Kulaťáku“ chybí všestranně využitelný kulturní prostor, který by však měl být spíše v podobě uzavřeného centra - současná otevřená platforma Šesťák některé obyvatele bezprostředního okolí obtěžuje hlukem.                                 

Posledním řešeným tématem byla dostavba vysokoškolského areálu. Přítomní se shodli zejména na tom, že by zástavba měla být omezena tak, aby zůstal dostatečný prostor pro parkovou zeleň a také, že prostor by měl sloužit především pro vysokoškolské studenty a veřejnost, ne pro komerční využití.

S podněty od občanů bude MČ Praha 6 dále pracovat a přihlédne k nim při vyhlašování architektonické soutěže.

Fotogalerii ze setkání najdete zde>>>

Zařazeno v kategorii Novinky

Arnika právě vydala dvě nové analýzy, které reagují na jedny z největších problémů současného územního rozvoje v Praze. První důkladně rozpitvává ochranu tzv. veřejného zájmu v připravovaném Metropolitním plánu. Jeho nejasné vymezení a nebezpečí možné záměny za zájem soukromý patří k výrazným rizikům nejen Metropolitního plánu, ale plánování měst obecně. Druhá analýza pak mapuje podmínky zapojení obyvatel do přípravy Metropolitního plánu, tedy prakticky "vlajkové" téma, kterému se s Arnikou v kontextu územního rozvoje věnujeme. Analýzy pocházejí z per našich expertů na právo a participaci Venduly Zahumenské a Michala Křivohlávka.

Věříme, že si oba texty najdou své čtenáře a přispějí k pozitivnímu rozvoji Prahy. Stahujte v příloze.

 

 

Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení Ministerstva vnitra a nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva vnitra.

mvcr 10300

 

Zařazeno v kategorii Novinky
Strana 14 z 14