Přehled zpráv emailem
Telefon

 

Podle návrhu nového stavebního zákona nebudou smět památkáři zasahovat do stavebního řízení závaznými stanovisky, což má údajně výstavbu urychlit. Osud nejen pražských památek dává nový zákon do rukou úředníků stavebních úřadů a developerů. Příprava paragrafového znění stavebního zákona je téměř u konce, přestože se kvůli tomu historické centrum Prahy může ocitnout na seznamu památek, kterým hrozí akutní nebezpečí zániku. 

O odborných otázkách památkové ochrany už nebudou rozhodovat památkáři, ale stavební úřady v nové centralizované soustavě státní správy. 

„V minulosti se ukázalo, že závazná stanoviska hrají klíčovou úlohu pro zachování kulturních i environmentálních hodnot městské a venkovské krajiny. Stanoviska památkářů v poslední době významně ovlivnila například proces výstavby olomouckého mrakodrapu Šantovka,“ uvedla odbornice Arniky pro architekturu Lynda Zein a dodala: „Problém představuje i vyřazení orgánů ochrany přírody, která měla kritický vliv například na zrušení výstavby lanovky v Národním parku na Šumavě. Systém integrace dotčených orgánů pod centrální správu je nejasný a z hlediska ochrany památek i životního prostředí představuje velké riziko.“

UNESCO nedávno za laxní přístup k památkové ochraně kritizovalo vedení Prahy. Za velkou hrozbu považuje i stavební zákon, který se závaznými stanovisky nepočítá. To podle zprávy UNESCO povede k vážnému ohrožení památkové ochrany a v důsledku k porušení podmínek, k jejichž dodržování se Česká republika zavázala spolu se zápisem Prahy na seznam světového dědictví UNESCO. 

Představitelé Prahy se přesto ke zprávě Centra světového dědictví UNESCO staví chladně a závěry bagatelizují. To se ukázalo např. na říjnovém veřejném jednání Gremiální rady Institutu plánování a rozvoje, které na zprávu UNESCO mělo reagovat. Navazují tak na původní snahu minulé primátorky Adriany Krnáčové, která se prostřednictvím změny památkového zákona pokoušela oslabit vliv památkářů na rozhodování v památkové rezervaci. Kriticky se ohledně zápisu Prahy na seznamu UNESCO vyjádřil i vedoucí kanceláře Metropolitního plánu Roman Koucký, podle něhož by Praze vyškrtnutí ze seznamu pomohlo: „Do města by totiž přijelo více turistů podívat se, proč Praha ze seznamu zmizela. A my bychom je pak mohli lákat i na nové domy.“

„Praha i stát si musí uvědomit, že ochrana historického a kulturního dědictví není jen formální nutností, ale svědčí také o míře a kvalitě politické zodpovědnosti. Je smutné, že v otázce památkové ochrany se vedení Prahy s vládní koalicí shoduje a neznervózňuje ho ani hrozba mezinárodní diskreditace, která může skončit i vyškrtnutím ze seznamu světového dědictví,“ upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Spalující vedra nebo dlouhodobé sucho se staly běžnou součástí života obyvatel po celé republice. Nejlépe si s důsledky klimatické krize dokážou poradit města a obce, které samy aktivně prosazují zelená opatření nebo motivují obyvatele, aby přicházeli se svými nápady. Spolek Arnika příklady dobré praxe shrnuje v nové sérii publikací, ze kterých mohou samosprávy a veřejnost čerpat inspiraci.

Sucho, neschopnost zadržet vodu, nedostatečné adaptační i energetické vlastnosti nových budov nebo špatná ochrana zeleně jsou nejpalčivějšími důsledky klimatické krize, které obce musí řešit nejčastěji. Strategické dokumenty však představují pro územní plánování pouze nezávazná doporučení a města pak nemají možnost výstavbu v tomto směru usměrnit.

Publikace Arniky o adaptaci měst na klimatickou krizi

V praxi se osvědčují smlouvy obcí s investory, v jejichž rámci mohou samosprávy vyjednat smluvní zajištění adaptačních opatření v nové výstavbě soukromých developerů. Stejně tak lze ovlivnit výstavbu dostupného bydlení nebo infrastruktury a občanské vybavenosti. 

„Na adaptaci města na klimatickou změnu je třeba myslet už během plánování města. Nástroje řešení se musí stát součástí územního plánování i všech nových stavebních a rozvojových projektů státu, měst nebo soukromých developerů. Smlouvy obcí s developery jsou ke kvalitnímu územnímu plánu vhodným doplňkem,“ upozorňuje právnička Vendula Zahumenská.

Publikace o smlouvách s investory

Příklady dobré praxe z Prahy i ze zahraničí popisují opatření, činnost samosprávy i řešení problematických míst, jako jsou brownfieldy, transformační plochy nebo hustě zastavěné lokality s nízkým podílem zeleně. Konkrétní řešení ukazují, že intervence samospráv je během plánování a výstavby nezbytná, i pokud jde o schopnost města čelit klimatickým změnám.

„Vzděláváním a pozitivními příklady chceme motivovat radnice a veřejnost, aby aktivně připravovaly města na klimatickou změnu. Nejde přitom jen o opatření ve výstavbě, nutná je i aktivní ochrana zelených ploch a vytváření nových, podpora komunitních projektů a motivace občanů zabývat se svým okolím. Nesmíme ovšem zapomínat na prioritní nutnost radikálně omezit emise skleníkových plynů, bez toho nám adaptační opatření budou k ničemu,“ uzavírá Václav Orcígr z Arniky.

Publikaci s příklady dobré praxe z pražských čtvrtí a ze zahraničí

Zařazeno v kategorii Novinky

Chcete se dozvědět více o možnostech smluv mezi investory a obcemi? Rádi byste načerpali inspiraci dobré praxe z příkladů ze zahraničí? Zajímají vás možnosti adaptace měst na klimatickou změnu? Přijďte na náš seminář!
Sympozium rozdělené na dopolední a odpolední seminář se koná 11. 11. 2019, v ARCHIPu, Poupětova 3, Praha 7 – Holešovice, 170 00 (centrum DOX+, vstup za hlavním vstupem centra DOX).
Vystoupí:

Petr Svoboda, advokát PF UK

Milan Vácha, starosta obce Psáry 

Vendula Zahumenská, právnička Investor Zahumny 

Pavlína Valentová, Czech Globe 

Eva Tylová, místostarostka MČ Praha 12 

Kateřina Schön, Magistrát hl. m. Prahy 

Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí

Jan Kříž, Ministerstvo životního prostředí 

Iva Zvěřinová, Centrum pro otázky ŽP UK 

Václav Orcígr, Arnika 

Česká rada pro šetrné budovy 

PŘIHLAŠOVACÍ FORMULÁŘE: 

Možnosti obcí - dopolední seminář

Možnosti občanů - odpolední seminář

 

klima seminar 89574

Zařazeno v kategorii Novinky

Po necelých dvou měsících příprav a společných porad s kolegy z AutoMatu, Platformy pro sociální bydlení a skupinou aktivních občanů z Prahy 7, jsme odevzdali finální verzi připomínek Arniky k územní studii Bubny. 

Ta stanovuje budoucí vizi rozvoje největšího brownfieldu v Praze a má sloužit jako podklad pro změnu územního plánu a sejmutí stavební uzávěry z území.
Zvláštní pozornost jsme v připomínkách věnovali vymezení zeleně, která je v době klimatické změny a letních veder pro města klíčová. Součástí připomínek jsou ovšem i další zásadní témata, jako je dostupné bydlení, urbanistická řešení nebo veřejný prostor. Jsme rádi, že veřejnost dostala možnost studii připomínkovat a věříme, že připomínky nebudou brány na lehkou váhu a studii upraví směrem k udržitelnosti a větší kvalitě života v nové čtvrti.
Zařazeno v kategorii Novinky

Podle současných podkladů mají na území Bubny-Zátory vyrůst nejspíš pouze komerční byty bez jakéhokoliv podílu dostupného bydlení. Přemrštěná hustá zástavba, nedostatek zelených opatření na ochranu před extrémním vedrem a nevyhovující řešení dopravní zátěže jsou dalšími reálnými problémy, se kterými se mohou obyvatelé Prahy 7 v budoucnu potýkat. Územní studie je ale dobrým krokem vpřed i přes vážné nedostatky. Své výtky už zpracovaly spolky Arnika, AutoMat, Platforma pro sociální bydlení s obyvateli Prahy 7. Lidé mohou dále posílat své připomínky Magistrátu hlavního města Prahy do 15. října.

„Podíl dostupného bydlení v podkladech pro výstavbu v Bubnech zcela chybí. To je přitom podle zkušeností ze zahraničních metropolí zcela běžné. Uvědomme si, že v Praze rostou ceny bydlení dvakrát rychleji než mzdy. Ve čtvrti pouze s novými komerčními byty těžko najdou střechu nad hlavou ti, co to nejvíc potřebují – senioři, rodiny s dětmi, studenti nebo zdravotně postižení,“ upozorňuje Barbora Bírová z Platformy pro sociální bydlení. Studie vedle bytů pro 25 tisíc lidí počítá s 29 tisíci pracovními místy, které budou dále zvyšovat tlak na bydlení v lokalitě. 

Podívejte se na shrnutí připomínek

„Městští plánovači z IPR se sice snažili zachovat blokovou zástavbu okolních čtvrtí. Bude ale tak hustá, že navrhované množství stromů, zelených střech a vnitrobloků, prvky na zadržování vody a malá plocha centrálního parku vůbec nebudou stačit ochlazovat Bubny během letních veder,“ uvedl Václav Orcígr z Arniky. Podle Orcígra pro další rozhodování o výstavbě také chybí studie agregovaného dopadu čtvrti na životní prostředí, kterou spolky doporučují připravit. 

„Hustota zástavby se má oproti stávajícímu územnímu plánu více než zdvojnásobit. Množství vysokých staveb, úzké ulice, velká dopravní zátěž a nedostatek zelených ploch, jak veřejných, tak ve vnitroblocích – to vše dodá novému městu stísněný charakter. Navíc obří obchodní centrum, třikrát větší než dokončované Centrum Stromovka ve Veletržní ulici, naruší možnost živého fungování obchodního parteru a veřejných prostranství v nově vzniklé čtvrti,“ analyzuje architektka a občanka Prahy 7 Kateřina Vídenová. Nehájí stávající územní plán z 90. let, ale podotýká, že jednotliví vlastníci si pozemky pořizovali právě v jeho režimu. Není tedy vůbec nutné jim v takovéto míře ustupovat a vytvářet město téměř nepříjemné pro život. Stejně tak plánované obchodní centrum se jí jeví jako zbytečné, současné trendy se od takovýchto projektů již odklánějí a snaží se obchodní plochy spíše rozmístit v rámci města.

„Nová čtvrť přivede do oblasti extrémní množství aut. Pro určení vhodných opatření a šířky uličních profilů nám proto chybí dopravní studie. Například řešení křižovatky Vltavská neodpovídá koncepci humanizace magistrály a zachovává západní nájezd. Navrhujeme také rozšíření Bubenské a Argentinské nebo vytvoření bezmotorové promenády mezi centrálním parkem a nádražím Holešovice, aby ve čtvrti vznikla skutečně kvalitní uliční prostranství příjemná pro pobyt lidí,“ uvedl Michal Lehečka z AutoMatu.

Územní studii Institutu plánování a rozvoje představil v červnu pražský magistrát. Studie má významně pomoci k proměně brownfieldu Bubny-Zátory na plnohodnotnou čtvrť. Dokument má sloužit jako podklad pro změnu územního plánu, která by umožnila sejmout stavební uzávěru z jednoho z největších transformačních území. Důležitou součástí plánů je i proměna vedení železniční trati, která bude tvořit dráhu na letiště.

Zařazeno v kategorii Novinky

Dlouhodobý záměr centralizovat rozhodování o stavbách, který v průběhu roku prezentovala radní Kordová Marvanová, vzal za své. Proti se postavily městské části, které se záměrem nesouhlasily. Centrální stavební úřad se měl dle záměru věnovat hlavně významným stavbám celoměstského významu, jako jsou rozsáhlé bytové komplexy či administrativní centra, anebo velké dopravní stavby.

Centrální stavební úřad měl být součástí komplexu opatření, která mají za cíl urychlit proces povolování staveb. Mezi ně patří na celostátní úrovni také chystaná rekodifikace stavebního práva. Většina městských částí však nechtěla přijít o své kompetence a vliv na rozhodování o stavbách. Arnika zastavení záměru na centralizaci považuje za pozitivní krok, protože cena i rizika vzniku "superúřadu" by byly příliš vysoké.

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Příprava Metropolitního plánu Prahy, který by měl definovat rozvoj metropole na další desetiletí, se dostala do fáze zpracování a vypořádávání připomínek veřejnosti a veřejných institucí. K plánu jich dorazilo celkem 45 968. Dle vyjádření magistrátu je významná část z nich věcně shodná. Je tedy na místě osvětlit důvody četnosti těchto připomínek. Někteří představitelé vedení Prahy namísto toho o shodných připomínkách hovoří jako o zbytečném zatěžování úředníků a ve veřejných vystoupeních snižují jejich váhu. Organizace Arnika a AutoMat apelují na zástupce města, že taková shoda je důležitý signál zájmu Pražanů o budoucnost metropole.

Odbor územního rozvoje pražského Magistrátu eviduje po ročním sčítání a třídění celkem 29 971 duplicitních připomínek. Organizace Arnika a AutoMat, které se dlouhodobě zabývají rozvojem Prahy, to považují za důležitý příklad vzácné shody veřejnosti, k níž v tak složitém tématu nedochází často. Váhu duplicitních připomínek ovšem podle nich někteří zástupci magistrátu zlehčují. Svědčí o tom některé výroky na prezentacích pro městské části a veřejnost, které na začátku léta město připravilo, i způsob komunikace v tiskových a písemných výstupech. Své výhrady ke způsobu komunikace a bagatelizování duplicitních připomínek Arnika shrnula ve svém dopise náměstkovi primátora pro územní rozvoj Petru Hlaváčkovi minulý týden.

Dopis Arniky Petru Hlaváčkovi najdete tady>>>

“Počet připomínek ukazuje, že Pražané mají o své město zájem, a jsou ochotni trávit čas tím, že si nastudují složité principy územního plánování a následně podají připomínky, anebo se na principu komunitního sdílení ztotožní s připomínkami sousedů či odborných organizací. Nenápadné zesměšňování toho, že někteří občané podali velké množství stejných připomínek, je podle nás znakem neúcty k velkému objemu náročné práce, kterou tito Pražané věnovali metropoli ve svém volném čase,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

 “Magistrát a IPR často žehrají na to, že se plánování účastní pouze zanedbatelná část veřejnosti a že zapojení občanů je nedostatečné. Příklad duplicitních připomínek k Metropolitnímu plán působí dojmem, jakoby široká občanská aktivita neměla žádný smysl,” říká Michal Lehečka ze spolku AutoMat. To ale odporuje logice procesům participace a připomínkování. “Jednotlivé připomínky k návrhu plánu je podle našeho názoru třeba posuzovat nejen z hlediska odborné urbanistické relevance, ale i hlediska četnosti připomínek, protože i toto kritérium má nezpochybnitelnou společenskou relevanci,” doplňuje Lehečka. 

Nejasný stále zůstává i způsob vypořádání připomínek městských částí a dotčených orgánů státní správy. Ty v některých případech podaly zcela zásadní připomínky, které poukazují na problémy v zásadních koncepčních mechanismech plánu. Bez jejich kvalitního zapracování přitom nebude možné plán schválit.

"Připomínky občanů a městských částí jsou projevem zájmu o uspořádání území a vycházejí z podrobné znalosti místních poměrů. Stejně tak připomínky DOSS vycházejí z odborných znalostí v oblasti jejich působnosti. Ani jedny tak nelze brát na lehkou míru. Víc hlav víc ví a pořizovatel nemůže a priori předpokládat, že vše ví lépe. Je tak třeba se připomínkami zabývat s otevřenou myslí," upozorňuje zastupitel MČ Praha 4 Jan Slanina.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Sídliště, které se rozprostírá od Ďáblického hřbitova až po vestibuly metra Kobylisy, nabízí rozmanitý veřejný prostor s velkou plochou zeleně vhodnou pro volný čas a rekreaci, výbornou dostupnost služeb a dopravního napojení na městskou infrastrukturu. Každý byt je dobře osluněný a prostorný, domy si přes svou výšku navíc navzájem nestíní. Podle nezávislých průzkumů si lidé také cení otevřenosti prostoru, zeleně, i komunitního života.

Obyvatele Ďáblic však trápí obrovský tlak na zástavbu. Původní záměr firmy CPI postavit až šestnáctipatrové věžáky se místním podařilo zastavit. Dalším jádrem sporu se stala územní studie IPR, která počítá s výstavbou 20 domů na ploše zhruba 60,5 tis. m2 a navýšením stávající zastavěné plochy sídliště na více než dvojnásobek. Územní studie je přitom v rozporu s platným územním plánem i připravovaným Metropolitním plánem.

“Původně plánované vysoké paneláky se pouze položí a tím ovšem zlikvidují rozsáhlé zelené plochy. Místní dobrovolníci spočítali, že výstavbě bude muset ustoupit až 500 vzrostlých stromů. Vedení Prahy se přitom zavázalo vysadit během pár následujících let milion stromů. Obáváme se, že kvůli podobným stavebním záměrům a kácení skončí stromy akorát na okraji metropole. Ochlazovat ulice však potřebujeme uvnitř města a neničit již existující zelenou infrastrukturu,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.

Úbytek zeleně není zdaleka jediným problémem, který územní studie do území přináší. Na mnoho dalších upozorňuje ve svých připomínkách spolek Krásné Kobylisy, který sdružuje a síťuje obyvatele sídliště. “Studie vůbec nerespektuje představy a přání obyvatel sídliště, narušuje unikátní urbanistickou koncepci místa, ani neodpovídá schválenému zadání. O sídlišti a názorech jeho obyvatel přitom existují relevantní a podrobné studie, na problémy obyvatelé upozorňovali i v rámci veřejných setkání,” upozorňuje Jana Rozmarová ze spolku Krásné Kobylisy.


Připomínky spolku Krásné Kobylisy najdete zde: https://www.krasnekobylisy.cz/wp-content/uploads/2019/06/Pripominky_US_Sidliste_Dablice_Krasne_Kobylisy.pdf

Institut plánování a rozvoje vydal zprávu o komentářích k návrhu Územní studie sídliště Ďáblice. Ta ukazuje všechny komentáře místních obyvatel k návrhu se všemi výhrady. Dohromady vydají na více než sto stran textu.

Zprávu IPRu najdete zde: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/participace/dablice/zaverecna_zprava_dablice_1.pdf  

Arnika se problémem zabývala v rámci svých aktivit k adaptaci města na klimatickou změnu. V rámci série pěti případových studií ukáže ve spolupráci s obyvateli a komunálními politiky příklady konkrétních opatření pro adaptaci na klimatickou změnu a upozorní na nedostatky, které je třeba řešit do budoucna.

Studie Arniky je k dispozici na webu: https://zmenyprahy.cz/praha-dnes/klima/adaptace-v-miste/dablice

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Vlna spalujících veder zasáhla Českou republiku a z Prahy vytváří téměř neobyvatelné město. Nejvíce trpí lidé v centru metropole, kde se letní teploty mohou vyšplhat až k 50 °C. Nejrozpálenější místa by pomohly ochladit stromy, vodní plochy nebo pásy zeleně. Je však potřeba, aby se Praha na častější horko a sucho připravila, ať už konkrétními opatřeními ve městě, ale také prosazováním strategických cílů do klíčových dokumentů, jako je Metropolitní plán. Jeho návrh však parky, zahrádkové osady a drobné zelené plochy vymezuje jako zastavitelné pozemky. Městské části i místní obyvatelé na svých území některá opatření přesto pomalu zavádějí, Arnika jejich příběhy bude přes léto mapovat.

„Praha sice přijala Strategii adaptace na klimatickou změnu, zatím se ji nedaří příliš naplňovat. Závazky Prahy z letošního roku, jako je příslib uhlíkové neutrality do roku 2050 a nebo mohutnější podpora cílů Strategie ve formě zeleně a vodních prvků, jsou určitým signálem do budoucna. Město je ovšem v tuto chvíli na klimatickou změnu zcela nepřipravené. Chybí i motivace developerů, například vzájemnými dohodami o zelených opatřeních nebo efektivní dotačních politikou. Také sami Pražané mohou dávat zpětnou vazbu nebo přicházet na místní radnice s vlastními nápady, které jim pobyt v Praze ulehčí, a sami na tvorbě opatření participovat. Města a samosprávy jim k tomu ale musí dodat jednoznačnou podporu,“ říká Václav Orcígr z Arniky. 

Pobyt ve městě během horka ulehčí nejen stín v parcích, stromy v ulicích, obnova jezírek, mokřadů nebo potoků. Pomoci mohou i maličkosti – fontány, pítka, osázené balkony, vnitrobloky, fasády porostlé popínavkami, zelené střechy nebo komunitní zahrádky. Tedy vše, co zachycuje vodu, která odpařováním vzduch ochlazuje. Jeden příklad za všechny – teplota povrchu pod korunami stromů je za slunečného počasí v létě až o 20 °C nižší než na fasádách, chodnících nebo střechách.

Arnika v současné době mapuje nejproblematičtější místa v Praze. U pěti lokalit ve spolupráci s obyvateli a komunálními politiky ukáže příklady konkrétních opatření a upozorní na nedostatky, které je třeba řešit do budoucna. Jednotlivé studie v průběhu léta zveřejní a poslouží jako inspirace místním lidem, samosprávě nebo investorům.

První zveřejněná studie ukazuje práci se zachytáváním vody na sídlišti a způsoby údržby sídlištní zeleně na Praze 12. Tam se radnice snaží o progresivní přístupy skrze výsadbu lučních trávníků, které lépe zadržují vodu nebo komunitním kompostováním. S údržbou zeleně pomáhají i retenční nádrže, které radnice instalovala ve veřejném rekreačním areálu nebo na sběrném dvoře.

Zachytávání vody a údržba zeleně na Praze 12 >>>

„Lidé se nejdříve divili. Nebylo jim jasné, co s těmi kompostéry chceme dělat. O každý kompost někdo pečuje a my ho pak využíváme u nových výsadeb,“ popisuje místostarostka městské části Eva Tylová. 

tylová de01a

Vyššími teplotami nejvíce trpí hustě zastavěné čtvrti v centru Prahy. Příčinou jsou velké budovy, které brání profukování větru, vybetonovaná parkoviště, rozpálené chodníky bez stromů a intenzivní doprava. Podle klimatologů nás v příštích letech čekají delší sucha, přívalové deště a ještě nesnesitelnější léta. Cestou, jak připravit města na extrémní projevy klimatické změny je vedle zelených a modrých opatření také dostatečná osvěta obyvatel a šetrná spotřeba. Začít je však třeba u radikálního omezení produkce skleníkových plynů - vedle velkých producentů, jako jsou uhelné elektrárny nebo letecká doprava, je třeba snižovat podíl automobilové dopravy ve městech nebo podporovat výstavbu energeticky šetrných budov.

 

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Pražští zastupitelé jednají o stovkách změn, které inicioval náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Výbor pro územní rozvoj projednával další vlnu změn, včetně dlouhodobě zablokovaných. Cílem je rozhýbat výstavbu Prahy, dokud nezačne platit Metropolitní plán a zcela nová pravidla. Desítky změn ale dostaly zelenou i přes protesty městských částí, Institutu plánování a rozvoje (IPR) nebo místních obyvatel. Řada z nich může také vést k zástavbě zeleně.

 

Zastupitelé hlavního města údajně chtějí nastartovat výstavbu, ke které se Praha zavázala. Například na Praze 20 náměstek Hlaváček na návrh žadatele prosazuje zrušit historické jádro bývalé obce Svépravice, což by podle IPR mohlo vést ke znehodnocení rázu lokality. V dalších případech mění funkční využití ploch a objem plánovaných záměrů, a to i přes nesouhlas městských částí, IPR a dalších odborných institucí.

Hlasité protesty místních jsou slyšet i ze Sedlce, kde se navrhuje zastavět další pozemky včetně zeleně bytovými domy v nepřiměřené výšce a objemu. Plánované stavby však ignorují vesnický ráz okolní zástavby i umístění v kaňonu Vltavy pod sedleckými skalami. Místní mají obavy z nárůstu dopravní zátěže, kterou výstavba přinese. Není ani jasné, zda bude možné stávající infrastrukturu přizpůsobit tak velkému záměru. Tento konkrétní podnět je dokonce v rozporu s připravovaným Metropolitním plánem. Místní v Sedlci se před časem úspěšně bránili masivní výstavbě, kterou nakonec odvrátil až soud

"Náměstek Hlaváček by měl vysvětlit nejen kolegům, ale hlavně veřejnosti, proč nehájí zájmy lidí, ani nerespektuje stanoviska IPRu, odboru územního rozvoje nebo městských částí. Dosavadní postup budí přinejmenším rozpaky. Řada změn zcela bez důvodu ohrožuje cenné zelené plochy a přírodní lokality, některé i v samotném centru města,” uvádí Václav Orcígr z Arniky. 

Podle Arniky je zásadním problémem oživování dlouhodobě pozastavených změn územního plánu, u nichž často není jasné, zda o jejich pořízení původní žadatel ještě stále stojí. Výbor ovšem jejich další pořizování nakonec zamítl.

 

Zařazeno v kategorii Novinky
Strana 4 z 14