Přehled zpráv emailem
Telefon

 

Vyřešení tristní bytové situace v Praze je nejčastějším předvolebním slibem letošních komunálních voleb. Z analýzy programů vyplývá, že zlepšení bytové situace slibují všechny strany. Arnika upozorňuje, že většina slibů zůstane jen na papíře. K jejich splnění zastupitelé buď nemají pravomoce, nebo by se jednalo o nezákonné zásahy do územních řízení.

Pražany už roky dusí raketově rostoucí nájmy a ceny nemovitostí. Strany se proto předhánějí a slibují, že zlepší nakládání s městským bytovým fondem, změní pravidla pro rekonstrukce a přidělování stávajících bytů nebo ročně postaví tisíce městských bytů. Tahákem mají být i úlevy pro komerční výstavbu soukromých developerů. Možnosti zastupitelů jsou ale velmi omezené. Pražské byty houfně nakupují zahraniční investoři kvůli tržním spekulacím, dnes už vlastní každý pátý. Developeři nemají ke slevám důvod. Pomohlo by omezení AirBnb nebo zdanění nevyužívaných bytů, které táhnou ceny nahoru. To však Praha sama nezajistí, taková pravidla musí stanovit poslanci.

Stáhněte si celou analýzu předvolebních slibů do pražských komunálek Praha 2018: Volební sliby a realita

„Přehlídku nesplnitelných slibů jednoznačně vyhrává zrychlení stavebního řízení. Praha sobě slibuje, že celé řízení nebude trvat víc než dva roky. To není reálné. Zastupitelé do řízení zasahovat nesmí, protože by šlo o korupci. Příčinami dlouhých řízení jsou třeba nekvalitní podklady od developerů. I kdyby se zvýšil počet úředníků nebo jejich platy, samo o sobě to nic nevyřeší. Spory by se jen přesunuly do soudních síní,“ vytýká politikům Vendula Zahumenská, právnička Arniky. 

Doporučení Arniky Jaká bude Praha? 7 klíčů k udržitelnému plánování a rozvoji města 2018-2022

Realističtější jsou dohody města s developery, aby nová výstavba nebyla pro Prahu nevýhodná, jak se už v minulosti stalo. Například když soukromý investor postaví rozsáhlý bytový komplex, měl by také kompenzovat městu náklady na školky, parky, chodníky, dopravu, vodovody nebo třeba kanalizaci, anebo prodat část bytů městu za režijní náklady. V řadě měst Evropy, třeba v Mnichově, jde o běžnou praxi. Dokonce obce ve Středočeském kraji, jako třeba Říčany, uzavírají dohody běžně a díky tomu mají dostatek prostředků na rozvoj. Kromě toho, že Praha bude vyjednávat s developery, musí také využít svého postavení a přesvědčit příslušná ministerstva, aby smlouvy s investory zakotvila v zákonech. Díky tomu získají samosprávy mnohem silnější pozici. Na tom se shodují prakticky všechny strany až na ODS, v jejímž programu téma zcela chybí.

„Zarážející je, že spousta volebních programů opomíjí dopracování Metropolitního plánu. Podle zásadního dokumentu se v Praze bude řídit prakticky všechna výstavba v Praze. Ostatně o jeho osudu budou noví zastupitelé sami rozhodovat. Přijetí progresivního územního plánu v souladu se strategickými dokumenty je navíc jedním ze sedmi doporučení k udržitelnému rozvoji, které Arnika pro nově zvolené zastupitele připravila,“ uzavírá Zahumenská.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Uplynulý víkend patřil na holešovickém nábřeží v okolí lodi Altenburg festivalu o právu na město Vzpurná Praha. Teoretický koncept, který staví obyvatele měst do pozice hlavních tvůrčích elementů městských prostorů, se festival snažil pojmout v co nejširší rovině. Vedle tématu bydlení, které se vzhledem k současné krizi a nedostupnosti stalo jedním z ústředních témat festivalu, se tak v přednáškách a panelech objevila i témata jako udržitelná doprava, život ve městech pro lidi s postižením anebo panel s představením pražských komunitních projektů.

Arnika se na akci podílela ve více rovinách. V panelu o transformaci Prahy po roce 1989 vystoupil předseda sdružení Martin Skalský, který popisoval neoliberální obrat v řízení města optikou občanské společnosti. V pátek jsme se pak na programu podíleli vernisáží výstavy pražských adaptačních opatření na změnu klimatu anebo vystoupením expertky na prostorový ageismus Lucie Vidovičové, kterou jsme na festival pozvali v souvislosti s naším projektem o stáří ve městě.

Fotogalerii z festivalu od Petra Zewlakka Vrabce, který fotil i naši soutěž adaptačních opatření, najdete na facebooku akce>>>

Zařazeno v kategorii Novinky

Anketa pořádaná spolkem Arnika o nejlepší způsob, který chrání Prahu a obyvatele před extrémním vedrem a suchem, zná své vítěze. Nejvyšší počet hlasů i pozornost odborné poroty získal obnovený tok Rokytky v Hloubětíně. Oblíbenou klimatizací jsou pro Pražany také park ve Stromovce a Kinského zahrada.

Mezi parky, zelenými střechami, fasádami, pítky a kašnami jsou meandry Rokytky doslova unikátním řešení, které od Pražanů získalo 98 hlasů. Regulované vybetonované koryto doznalo změn před čtyřmi lety a nahradil jej přirozenější meandrující tok, který umožňuje rozliv vody do louky. Jednak má zabránit ničivým povodním během přívalových dešťů, zároveň pomáhá zadržet vodu v okolí, která odpařováním ochlazuje vzduch. 

„Ve většině měst je velice nízká propustnost povrchů, dešťová voda je odvedena kanalizací a dále se nevyužívá. Voda je přitom nezbytná k tomu, aby fungovaly přírodní klimatizační jednotky. Právě proto za mě vítězí meandry Rokytky,“ říká člen odborné poroty ankety Adam Vizina z Národního ústavu vodohospodářského.

Lidé na druhém a třetím místě zvolili oblíbené parky ve Stromovce se 47 hlasy a Kinského zahradu se 42 hlasy. Oba parky ukrývají řadu zelených zákoutí, vzrostlé stromy a vodní prvky. Najdeme tam také pítka pro uhašení žízně a lavičky pro odpočinek.

„Anketou jsme chtěli Prahu i její obyvatele inspirovat, jak dále usnadnit život v rozpálené metropoli. Zajímavé je, že Pražané oceňují i nápady mimo obydlené centrum, a uvědomují si, jak důležitá jsou opatření v krajině. Proto nás vítězství meandrů Rokytky mile překvapilo,“ dodává Václav Orcígr z Arniky.

Anketu, do které se zapojilo 747 lidí, vyhlásila Arnika v červenci letošního roku. Pražané a tříčlenná odborná porota následně vybírali z celkem 62 řešení v průběhu léta až do konce září. Odbornou porotu tvořili Adam Vizina z Národního ústavu vodohospodářského, Josef Patočka z hnutí Limity jsme my a Bohuslav Binka z Masarykovy univerzity. Fotografie klimatizačních jednotek Prahy, jejichž autorem je Petr Zewlakk Vrabec, Arnika představila na výstavě v rámci festivalu Vzpurná Praha na konci září 2018.

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Letos již podruhé jsme usporádali soutěž městských adaptačních opatření na klimatickou změnu. Nafotili jsme desítky různých druhů opatření a popsali, jak ve městě fungují. Odborníky, kteří se klimatickou změnou zabývají, jsme nyní oslovili, aby nám na základě svých zkušeností popsali, jakou roli hrají městská opatření nejen pro pobyt ve městě v parných letních dnech, ale co znamenají i v kontextu celkového boje s klimatickou změnou. Co si o nich myslí Adam Vizina z Národního ústavu vodohospodářského, Josef Patočka z hnutí Limity jsme my nebo Bohuslav Binka z Masarykovy univerzity v Brně?

Experty jsme oslovili se dvěma otázkami:

1)      Proč jsou pro města důležitá adaptační opatření na změnu klimatu?

2)      Které ze soutěžních adaptačních opatření se Vám líbí nejvíce?

A odpovědi?

 

Adam Vizina, Národní ústav vodohospodářský:

Vizina d1ee6

1) V posledních letech dopady změny klimatu pocitově zažívá prakticky každý, ať už se jedná o město či vesnici. Ve většině případů změnu hodnotíme, zdali nám je příjemná či ne, bez velkého samotného vedlejšího dopadu, ale i osobního nadhledu. Právě silnější projevy, které jsou ve městech citelnější, v nás vzbuzují otázky, co další změna přinese a je možné se na ni adaptovat? Je zcela zřejmé, že nárůst teplot bude nadále trvat i díky velké setrvačnosti celého systému a ve městech bude narůstat vliv tepelného ostrova, který s sebou ponese nárůst počtu tropických dní i nocí. Při zvýšené teplotě má vzduch také více energie a dokáže saturovat více vodních par, které někde spadnou ve formě srážek. Ve městech lze tedy očekávat nárůst extremity bleskových povodní, kdy může docházet k rozvodnění malých toků a přetížení kanalizací. Ve většině měst je velice nízká propustnost povrchů a dešťová voda je odvedena kanalizací a dále se nevyužívá. A právě voda je nezbytná k tomu, aby fungovaly přírodní „klimatizační jednotky“, které jsou navrhnuty ve velké míře adaptačních opatření. Při návrhu opatření je nutné si uvědomit, aby právě voda byla k dispozici při snížené dostupnosti vody (bude upřednostněno zásobování pitnou vodou), tak aby daná opatření fungovala. Ve městech i v krajině musí vzniknout komplexní opatření, které se budou navzájem podporovat, i když budou prvotně cílit na jiný problém.

2) Meandry Rokytky

 

 

 

Josef Patočka, hnutí Limity jsme my:

patocka 8c717

 

1) Přizpůsobit se teplejšímu a extrémnějšímu klimatu, které jsme si spalováním fosilních paliv od průmyslové revoluce navařili a jehož bylo letošní nesnesitelně horké léto pouhou ochutnávkou, budeme muset. Příliš často se ovšem o významu změn klimatu pro budoucnost našich měst uvažuje nekoncepčně a bez kontextu jako o pouhém technickém problému. Z oficiální rétoriky úřadů se občas může zdát, jako by k „adaptaci“ stačilo nainstalovat pár pítek a zasadit nějaké ty stromy a všechno bude jako dřív. Není tomu tak.
Nezvládneme-li v první řadě vyřešit příčiny a přestat problém zhoršovat přidáváním dalších skleníkových plynů do atmosféry, žádné „adaptace“ nám nepomohou. Dosud jsme planetu oteplili o jeden stupeň Celsia – a výsledky pozorujeme všude kolem sebe. Už za hranicí dvou stupňů oteplení může přitom podle vědců nastat scénář, kdy se vinou zpětných vazeb v klimatickém systému oteplování vymkne z kontroly a bude směřovat ke klimatickým podmínkám veskrze neslučitelným s fungováním uspořádané civilizace. Čeká nás tudíž přizpůsobení mnohem zásadnější: rychlé snížení emisí skleníkových plynů směrem k nule.
Tváří v tvář klimatické krizi tak i v rámci měst potřebujeme naléhavě koordinovaný a inteligentní postup, který bude nejen zmírňovat již nevyhnutelné důsledky, ale především rychle minimalizuje naši závislost na fosilních palivech. Dobrou zprávou je, že investice do snižování emisí mohou současně prospět také kvalitě života i sociální spravedlnosti našich měst. Mezi vůbec nejdůležitější opatření patří programy, jež důsledně omezí úroveň automobilové dopravy na nejnutnější minimum a namísto ní budou podporovat dostupnou dopravu veřejnou a bezmotorovou. Právě tak zateplování domů může prospět sociálně slabým, kteří dnes musí podstatnou část rodinných rozpočtů odvádět na účty uhlobaronů a fosilních korporací.

2) Ze soutěžních opatření vybírám komunitní zahradu Smetanka. Proměna sluncem sežehlého brownfieldu v živý, zelený a společně spravovaný prostor dobře ilustruje, že k adaptačním opatření nejsou vždy třeba milionové rozpočty a byrokraticky řízené projekty: stačí dát prostor spontánní občanské sebeorganizaci a nechat lidi dělat, co je těší. Pěstování vlastní zeleniny i rozvoj příležitostí k smysluplnému trávení volného času ve městech navíc pomáhá snižovat emise z dopravy potravin a cestování za „přírodou“. Sympatie si pak zaslouží v neposlední řadě z rozhořčení nad tupou omezeností radnice Prahy 2, která kvetoucí projekt bezdůvodně zadupala do země.

 

Bohuslav Binka, FSS Masarykova Univerzita, katedra environmentálních studií

binka e2544

1) Jedním z nejdůležitějších faktorů každé polemické debaty je v konečném důsledku vždy čas. Spor o otázku, zda je Danteho Božská komedie významné literární dílo bylo možné vést kolem roku 1330 nikoliv však v roce 1920. Spor o význam tanku jako bojového prostředku bylo možné vést v roce 1917, ale v žádném případě ne v roce 1944. Času prostě umí říct podstatné ano či ne. A stejně razantní odpověď času přišla i v otázkách globálních změn klimatu. Zatímco v roce 1970 mohl seriózní vědec platnost hypotézy o globálním oteplování zcela oprávněně napadat v roce 1995 už byla možnost takové kritiky výrazně menší a dnes význam problému klimatických změn zpochybňují jen lidé zcela vně seriózní diskuse. Jednoduše řečeno podivíni a blázni. A to samé platí o adaptačních opatřeních na změnu klimatu – otázka se v čase posunula z polohy „Jsou potřeba?“ do polohy „Které z možných opatření nám může pomoci nejlépe?“ Otázku „Zda?“ nahrazuje otázka „Jak?“ A je nesmírně důležité, že na otázku „Jak?“ poskytuje tato soutěž tolik výrazných a zajímavých odpovědí.

2) Nejvíce se mi líbí vnitroblok v Železné ulici, protože v tomto zákoutí k sobě nachází cestu zkamenělý čas historické Prahy a zelený přírodní i přirozený život. Estetika tohoto zelenání města je neodolatelná a přitom stále jde o pragmaticky výhodné opatření proti důsledkům klimatických změn.

 

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Sociologický ústav AV ČR (SOÚ AV) uspořádal uplynulé pondělí celodenní workshop o projevech klimatické změny ve městech. Ukázal některé z aktuálních výzkumů, které se uskutečnily ať už v souvislosti se zkoumáním konkrétních adaptačních či mitigačních opatření měst, anebo se vztahovaly k výzkumům veřejného mínění a postojů v otázce klimatické změny. Speciálně pro nás v Arnice byl jeho přínos cenný především onou sociologickou perspektivou, kterou chceme dále do naší činnosti coby neziskové organizace zapojovat.

Úvod patřil delšímu příspěvku Kerstin Kellenberg z Helmholtz Centre for Environmental Research v Lipsku. V rámci projektů německé vlády se účastnila tvorby strategických adaptačních plánů v Santiago de Chile i velkých výzkumů na zjišťování zranitelných míst i skupin obyvatel ve městě. Jedním z hlavních apelů její přednášky byl požadavek na širší debatu s privátním sektorem, který je stále ve většině případů hlavním rozhodujícím faktorem, který určí, co se v konkrétním městském prostoru odehraje.

Následující blok představil mapové podklady a simulace Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, které můžeme vidět i ve Strategii adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu. Bariéry adaptace představila Tereza Aubrechtová z Ostravské univerzity, Mikuláč Černík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU) pak ukázal úlohu těžby hnědého uhlí ve střední Evropě coby jednoho z klíčových elementů klimatických procesů.

Po obědě ukázali Tomáš Chabada z FSS MU a Marta Kolářová ze SOÚ AV výzkumy reakce na klimatickou změnu. Chabada se věnoval prezentaci šetření o kulturních a sociálních faktorech, které souvisejí s klimatickými postoji a chováním, Kolářová představila výzkum individuálního chování coby reakce na environmentální problémy (tj. výzkum individuálního udržitelného životního stylu). V závěru ukázala Renata Svobodová z FSS MU vnímání klimatické změny českou veřejností a možnosti, jak problém komunikovat; členky výzkumného týmu GAČR, které připravily celý workshop, pak ukázaly úlohu a možnosti sociologie pro současné zkoumání reakcí měst na klimatickou změnu.

Workshop dokázal vytvořit kvalitní diskusní platformu, na které se setkali odborníci a akademici z různých odvětví, kteří témata diskutovali s vybranými zástupci nevládních a občanských organizací. Děkujeme Sociologickému ústavu za jeho uspořádání!

 

https://www.soc.cas.cz/akce/spolecenske-aspekty-klimaticke-zmeny-lokalni-adaptace-klimaticka-zmena-mesta

Zařazeno v kategorii Novinky

Občanský spolek Arnika vyzval pražské zastupitele, aby na posledním zasedání svého funkčního období projednali skandál kolem Metropolitního plánu (1). Většina městských částí návrh plánu odmítá (2), protože neodpovídá potřebám jejich obyvatel a nezajišťuje zvyšování kvality života (3). A co víc, podle řady posudků  je protizákonný (4). Příprava dokumentu trvala šest let (5) a přišla daňové poplatníky na stovky milionů (6). Pokud Metropolitní plán zruší soud, hrozí zastupitelům, že promrhané veřejné finance zaplatí ze svého. V horším případě budou trestně stíháni. Vyplývá to z právní analýzy, kterou si nechala zpracovat Arnika.

“Vychází najevo, že návrh Metropolitního plánu odporuje zákonům a v případě žaloby nebude mít před soudem šanci. Situace se dá ještě zachránit. Vyzýváme proto pražské zastupitelky a zastupitele, aby vytvořili prostor pro přepracování plánu v novém volebním období. Jsou to především oni, kdo ponese za zrušení Metropolitního plánu odpovědnost bez ohledu na to, že jim za několik týdnů vyprší mandát,” upozorňuje právnička Vendula Zahumenská z Arniky.

Arnika zaslala zastupitelům hlavního města právní analýzu a v otevřeném dopise je vyzvala  k vytvoření podmínek pro přepracování Metropolitního plánu. Před několika dny Arnika také vyzvala pražské radní, aby odvolali ředitele Institutu plánování a rozvoje Ondřeje Boháče a hlavního architekta Romana Kouckého, kteří celou situaci zavinili (7).

Stáhněte si právní analýzu k odpovědnosti zastupitelů za územní plán

Stáhněte si otevřený dopis Arniky zastupitelům

Na nezákonnost Metropolitního plánu poukazuje řada posudků včetně analýzy České zemědělské univerzity objednané samotným magistrátem. Ke stejnému závěru došlo právní posouzení advokáta Michala Bernarda vyžádané  Svazem městských částí Prahy. Národní památkový ústav pak konstatuje, že plán odporuje zákonu o státní památkové péči (8).

Zrušení Metropolitního plánu by znamenalo pohromu pro rozvoj hlavního města. “Zablokovala by se výstavba. Ze zkušeností přitom víme, že příprava nového územního plánu trvá více než pět let - nového dokumentu bychom se tedy dočkali nejdříve v roce 2026. Tak dlouhé období stagnace může Prahu odsunout na periferii Evropy,” dodává Zahumenská.

Přípravy Metropolitního plánu už Prahu stály více než sto milionů korun. Zastupitelé by měli ihned zastavit další plýtvání veřejnými zdroji. Soud jim totiž za schválení nezákonného dokumentu může nařídit uhrazení zmařených nákladů, nebo je trestně stíhat. Ve druhém případě hrozí zastupitelům podle trestního zákoníku sazba až osmi let vězení.

V červenci skončilo období pro podávání připomínek k návrhu Metropolitního plánu. Institut plánování a rozvoje (IPR) odhaduje, že od obyvatel Prahy, odborníků, státních úřadů a především městských částí dorazilo přes 50 tisíc připomínek (10). Konečný počet bude podle úřadu znám až začátkem příštího roku. Podstatná část z nich nesouhlasí s metodikou nového plánu, která zamlžuje pojmy a vyvolává nejasnosti. Lidem i radnicím nejvíce vadí oslabení ochrany stromů, parků a dalších zelených ploch, umožnění výstavby mrakodrapů a ohrožení ploch pro školy, školky, sportoviště, zdravotnická zařízení, domovy pro seniory a další infrastrukturu.

Poznámky pro editory:

1) Zastupitelům Prahy hrozí za Metropolitní plán soud a náhrada vzniklých škod, upozorňuje Arnika (do tiskové zprávy je vložen text otevřeného dopisu a právní analýza, kterou pro Arniku zpracoval advokát David Zahumenský)

2) Metropolitní plán se bude muset přepracovat. Postavila se proti němu celá Praha. Seznam výhrad městských částí nebere konce. Například Praha 2 se brání dalšímu zahušťování a trvá na ochraně vnitrobloků. Radnice Prahy 3 upozorňuje, že v blízkosti Nákladového nádraží Žižkov vzniknou tisíce bytů a bude potřeba ulevit dopravě. Prahy 4 a 5 Metropolitnímu plánu vytýkají, že ohrožuje parky. Na Pankrácké pláni dokument povoluje stavět věžáky o výšce až 160 metrů, a Praze proto hrozí vyškrtnutí ze seznamů UNESCO. Praze 6 vadí možnost postavit osmipatrové domy podél Evropské ulice na hranicích přírodního parku Divoká Šárka. Proti plánu se postavila i řada státních institucí, například Národní památkový ústav. Více>>>

3) Metropolitní plán má přestat chránit před zástavbou nejen území kolem obory Hvězda, Parukářku, svahy kolem botanické a zoologické zahrady v Troji, ale i stovky dalších parků a zelených ploch po celé Praze.O ochranu mají přijít i školy, školky nebo sportoviště. Více>>>

4) Nezákonnost Metropolitního plánu podle odborných posudků>>>

5) Jak dlouho se pořizuje Metropolitní plán?>>>

6) Kolik stál Metropolitní plán?>>>

7) Kritika Metropolitního plánu je zdrcující. Arnika žádá odvolání ředitele IPR Boháče a propuštění architekta Kouckého>>>

8) Odborné stanovisko Národního památkového ústavu k Metropolitnímu plánu říká, že “návrh MP je v rozporu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a  obsáhlým souborem dalších právních předpisů. Návrh MP nerespektuje mezinárodní úmluvy, které jsou součástí právního řádu ČR ve vztahu k ochraně kulturního dědictví ani doporučení Výboru světového dědictví z roku 2008 v oblasti pankrácké pláně.” Celé stanovisko>>>

9) Poslední připomínky k Metropolitnímu plánu jsou odevzdány. Vyhodnocovat se budou ve třech etapách (tisková zpráva IPR)>>>

Zařazeno v kategorii Novinky

 

Podle občanského spolku Arnika je návrh pražské primátorky na odstřižení Národního památkového ústavu (NPÚ) od rozhodování v metropoli motivován pomstou (1). Návrh je nebezpečný a nesmyslný. Jeho cílem je potrestat památkáře za jejich kritiku Metropolitního plánu (2). Národní památkový ústav má podle představ radních přijít o možnost vyjadřovat se k ochraně pražských památek. Podle Arniky by to zvýšilo riziko korupce a snížilo ochranu památek. Jak upozornilo ministerstvo kultury, návrh může vést rovněž ke ztrátě statusu památky světového dědictví UNESCO (3).

 

Praha navrhuje zdánlivě drobnou úpravu památkového zákona - vypuštění dvou odstavců u jednoho paragrafu. Národní památkový ústav by tím ztratil možnost vyjadřovat se k rekonstrukcím a zásahům do kulturních památek a prostředí Pražské památkové rezervace. Rozhodování o podobě Prahy by tak zůstalo na libovůli úředníků magistrátu. Je přitom zřejmé, že tito zaměstnanci nemají dostatečné znalosti a zkušenosti, které obnova mnohých cenných památek vyžaduje.

„I přes proklamace a úsilí politiků je Praha stále značně ohrožena korupcí. Oslabování odborných institucí v rozhodovacím procesu by jen posílilo politické tlaky a neformální dohody developerů s úředníky. Tlak na přestavby a komerční využití památkově chráněných budov je v Praze enormní,” vysvětluje Vendula Zahumenská, právnička občanského spolku Arnika.

Národní památkový ústav patří k nejodvážnějším státním úřadům, které se postavily proti návrhu Metropolitního plánu. Na veřejném projednání na pražském výstavišti byla právě zástupkyně NPÚ nejaktivnější. Zveřejněné stanovisko popisuje vážné nedostatky - Praze prý hrozí výstavba mrakodrapů a ztráta prestižního statusu památky světového dědictví.

„Fakt, že se Praha nachází na seznamu UNESCO, představuje závazek celé České republiky vůči světové veřejnosti. Nemůžeme hazardovat s naší pověstí a nechat unikátní město na pospas politických rozmarů magistrátu a tlaků developerů. Mnohokrát se již potvrdilo, že jejich síla je značná,” dodává Zahumenská.

„Dnešní stav Prahy ukazuje, že magistrát se o město není schopen dostatečně postarat. Z centra mizí obyvatelé, byty a celé domy se mění na krátkodobé bydlení pro turisty typu Airbnb. Ulice středověkého města lemují prodejny kýčů, zábavní atrakce a masážní salóny. Historické budovy se vybourávají a nastavují, aby šly lépe komerčně využít. Existuje celá řada důvodů, proč by měl být zachován současný systém, kdy si každý investor musí opatřit odborné stanovisko NPÚ. I když mnohým zvěrstvům to nezabrání, památkáři představují alespoň částečnou hráz proti nejhorším stavebním záměrům,” říká Václav Orcígr z Arniky.

Kauzy poškozování památek na svém webu zpracovává Klub za starou Prahu. Za všechny lze jmenovat ohrožení růžové zahrady v Růžové ulici, kterou chce Pražské arcibiskupství zastavět bytovým domem, demolici nárožního Kozákova domu na Václavském náměstí nebo plán na přestavbu Juditiny věže Karlova mostu (4).

Poznámky pro editory:
1) Praha chce zjednodušit proces při rozhodování o obnově kulturních památek.
Rada hl. m. Prahy využila své zákonodárné iniciativy a projednala návrh novely zákona o památkové péči. Ta by měla pomoci urychlit práce na obnově kulturních památek a nemovitostí, které nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se na památkově chráněném území. Návrh musí ještě schválit zastupitelé. Celá zpráva>>>

2)  Poté, co NPÚ v červenci 2018 vydal kritické stanovisko k problematickému a nezákonnému návrhu Metropolitního plánu, schválila rada hlavního města návrh na novelu památkového zákona.

Stanovisko NPÚ>>>

3) Ohrožení pražských památek potvrzuje i Ministerstvo kultury, které se za Národní památkový ústav otevřeně postavilo>>>

4) Jedním z desítek příkladů je třeba Růžová ulice na Novém městě, kde se dochovala část růžové zahrady, která patřila k farnosti kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty. Zahrada nebyla nikdy dříve zastavěna a má unikátní ohradní zeď. Díky této zdi se může i dnešní člověk podívat na kostel sv. Jindřicha a zvonici ze stejného úhlu, jako je viděli naši předci ve středověku. Toto cenné místo mělo být podle představ vlastníka (Pražského arcibiskupství) zastavěno bytovým domem se službami. Památkový odbor Prahy 1 dal stavbě zelenou, ačkoli Národní památkový ústav ve svém stanovisku jasně zdůvodnil, proč by se tak stát nemělo. Věc se dostala díky Klubu za starou Prahu, který se odvolal proti územnímu rozhodnutí (stavební úřad Prahy 1 se ho snažil z řízení všemi prostředky vyloučit), k Ministerstvu kultury, které závazné stanovisko pražských památkářů zrušilo a potvrdilo, že je místo potřeba chránit. Arcibiskupství nakonec požádalo o přerušení řízení, což magistrát udělal.

Po novele stavebního zákona by se Klub za starou Prahu řízení vůbec účastnit nesměl. Pokud by se nemohl vyjadřovat ani Národní památkový ústav, vše by zůstalo jen na zvůli úředníků na Praze 1, bez jakékoliv kontroly zvenčí.

Více informací na webu Klubu za starou Prahu>>>

 

 

Zařazeno v kategorii Novinky

Komunitní zahrady patří mezi výrazné klimatizační prvky města, navíc s výraznou sociální funkcí. Bohužel jich je v Praze pomálu. Zahrada na Smetance navíc musela vloni skončit. Jako příklad plnohodnotného a zároveň socializačního klimatického opatření ovšem pro ni můžete hlasovat a podívat se na fotky z loňského rozloučení se Smetankou.

Další informace najdete ZDE.

Zařazeno v kategorii Klimatizace Prahy

Žižkovské centrum Klinika funguje i přes výrazné existenční starosti již třetím rokem. Na rozsáhlé zahradě vznikl i významný komunitní prostor pro pěstování zeleniny, sousedská setkávání, akustické koncerty nebo večerní promítání. Vstup na Kliniku je otevřen všem.

Další informace najdete ZDE.

 

Zařazeno v kategorii Klimatizace Prahy

Moderní a rozsáhlé dětské hřiště se zábavnými vodními prvky je součástí relaxačně-sportovního areálu Gutovka. Nalezneme tu mnoho atrakcí, které rozvíjejí jak pohybové dovednosti, tak i logické myšlení dětí. Park obklopuje vzrostlá zeleň.

Zařazeno v kategorii Klimatizace Prahy
Strana 5 z 12