Rozsáhlý komplex dvanácti kancelářských budov u dálnice D1 na Chodově byl postaven v letech 2003 až 2008 a patří mezi největší kancelářské komplexy v České republice. Skleněný komplex je prokládán řadou zelených a vodních prvků. Co si o tomto řešení myslíte?
Další informace naleznete ZDE.
Jméno autora Černých baronů připomíná zelené náměstí na Chodově. Tvoří jej rozsáhlá zelená plocha se stromořadími.
Kancelářská budova Opatov Park I je především developerským business projektem. V atriu nicméně poskytuje skromné zelené prvky. Co myslíte, nechtělo by to trochu víc?
Další informace najdete ZDE.
Park tvoří travnatá plocha mezi panelovými domy Jižního města. Táhne se od stanice metra Opatov až k stanici metra Háje. Poskytuje místním obyvatelům alespoň trochu zeleně mezi panelovými domy a místo pro procházku nebo relaxaci. Pro tento účel je zde zřízeno mnoho laviček, pro děti je zde několik hřišť.
Další informace ZDE.
Čtvrtý největší rybník v Praze o rozloze 9 hektarů leží na jižním okraji Prahy. Slouží k rekreačním účelům, na jihozápadním okraji se nachází Restaurace Šeberák se sportovním areálem, zpoplatněným koupalištěm, hřištěm a pláží. Na jihovýchodu (mezi přítoky Kunratického a Olšanského potoka) se nachází nudistická pláž, jedná se o jednu z nejstarších pláží svého druhu. První zmínky o rybníce pocházejí z roku 1602.
Další informace najdete ZDE.
Rybník u krčské nemocnice volně navazuje na údolí Kunratického potoka. Vodní plochu obklopuje vzrostlá zeleň.
Přirozeně meandrující tok Kunratického potoka je střídavě lemován porosty střemchové jaseniny a ptačincové olšiny. Dominují v nich olše, vrby, topoly a jasany. V širší nivě pod Kunratickým mlýnem na vystupujících pramenech jsou fragmenty podmáčených luk. Podél potoka je květena z celého území nejpestřejší. Přírodní památka poskytuje bohatý stín stromů a rozmanitost druhů.
Další informace jsou ZDE.
Rybník Labuť byl postaven v roce 1870 na okraji Kunratického lesa, který má v současnosti statut chráněného území a zasahuje do katastru obcí Krč, Šeberov, Kunratice, Hrnčíře, Vestec a Písnice. V roce 1991 byl v rámci celkové rekonstrukce rybníka a úpravy Kunratického potoka vybudován nový betonový požerák a napouštěcí objekt. V letech 2008 – 2009 proběhla celková revitalizace rybníka.
Další zajímavosti o rybníku se dozvíte TADY.
Uprostřed atria stanice je umístěna 120cm vysoká plastika ve čtvercové kašně. Na její tvorbě se podíleli akad. sochař Jiří Kryštůfek a sochař Z. Lešetický. Plastika je zhotovena ze smetanově bílého vápence, kašna pak ze zlatově okrového lasturnatého vápence. Chrlič tvoří bronzové rozstřikovadlo. Fontána byla uvedena do provozu společně s otevřením stanice metra v roce 1974. Kolem kašny jsou kamenné lavice, na kterých mohou sedět cestující, čekající na autobusy.
Jeden z nejvýraznějších současných developmentů v Praze na Pankráci se pokouší klimatizovat nové prostory i zelenými střechami, které nalezneme na řadě místních objektů. Snaha o udržitelné a ekologicky šetrné pojetí je inzerována jako hlavní přednost projektu developerskou společností. Přesto se nemůžeme ubránit dojmu, že celek i přes své nesporné klimatizační prvky působí lehce distopicky.
Více informací najdete ZDE.