Sídliště Ďáblice

Sídliště Ďáblice: Aktivní občané čelí masivnímu zastavování zeleně

Autor: Václav Orcígr

Rozsáhlé a urbanisticky velmi ceněné sídliště se rozprostírá od Ďáblického hřbitova až po vestibuly metra Kobylisy, odkud vyjíždí autobusy směrem na další sídliště do Bohnic. Typická čtvercovitá skladba panelových bloků je navržena tak, aby si budovy vzájemně nestínily. Mezi nimi pak vzniká rozmanitý veřejný prostor s velkou plochou zeleně vhodnou pro volný čas a rekreaci. Ta je ovšem dlouhodobě ohrožena silnými tlaky soukromých investic. Problém nevyřešila ani chystaná územní studie, která navrhuje masivní zástavbu pásů izolační zeleně, které chrání sídliště před rušnou Střelničnou ulicí, a dalších zelených ploch.

Sídliště Ďáblice je považováno za jedno z nejkvalitnějších pražských sídlišť. Obyvatelé i experti cení jeho urbanistickou strukturu, množství veřejných zelených ploch, i dostupnost služeb a dopravního napojení na městskou infrastrukturu. Díky tomu všemu se sídliště stalo žádanou lokalitou v Praze, do které kromě nových obyvatel proudí i nové investice. Na sídlišti žije dle údajů sociodemografické analýzy VŠE zhruba 15 tisíc obyvatel při rozloze 119 hektarů. Je pravděpodobné, že počet obyvatel do 2037 poroste. Bydlení na sídlišti dnes láká především mladé lidi s rodinami (anebo s úmyslem založit rodinu) s průměrně vyšším vzděláním. Důvodem pro přestěhování na sídliště je u nich nejčastěji právě úmysl založit rodinu a související podmínky, které sídliště nabízí, jako je dostupnost zeleně, kvalita bydlení a velikost bytu, dostupnost občanské vybavenosti a MHD i dostupné ceny. Dalším motivačním faktorem je pak především u mladých párů a jednotlivců bez rodin možnost získání samostatného/startovacího bydlení. Kvalita bydlení spojená s dostupností zeleně i bytovými podmínkami se tak ukazuje jako hlavní faktor atraktivity bydlení v této lokalitě.

IMG 0401 f1c44

Obr. 1: Původní bloky panelových domů. FOTO: Václav Orcígr / Arnika

 

„To sídliště je vlastně moc dobře vymyšlené. Domy si navzájem nestíní, i když jsou poměrně vysoké. Každý byt je dobře osluněný, prostorný, a klady sídliště se v podstatě potvrdily i v nezávislých průzkumech – lidé si tu nejvíc cení otevřenosti prostoru, zeleně, i komunitního života,“ říká jedna z iniciátorek místní občanské aktivity Jana Rozmarová. „Obrovskou výhodou je, že si dojdete nakoupit, pošlete dítě do školy, a ani jednou není potřeba přecházet žádnou rušnou ulici. Uvnitř je sídliště vlastně nepřerušený zelený park,“ potvrzují její kolegyně ze spolku Krásné Kobylisy.

Po velkých sporech ohledně developerských projektů, spojených především se záměry firmy CPI, se aktuálním jádrem sporu kolem sídliště stala územní studie Institutu plánování a rozvoje. Ta měla sídliště ochránit před výstavbou šestnáctipatrových věžáků, kterou plánovala CPI, místo toho ovšem navrhuje mohutné zastavování zelených ploch, které tvoří jednak důležité veřejné prostory, zároveň také sídliště chrání před prachem a hlukem z přilehlých komunikací. Jak ukazuje emisní mapa, právě okolí rušné Střelničné ulice je nejvíce ohroženo zplodinami, a právě zde se má podle územní studie stavět nejvíce. Zátěž Střelničné podobným způsobem ukazuje také hluková mapa, na mapě bonity klimatu je pak krásně viditelná kvalita přírodního prostředí především dále od komunikací, již dále umocňuje přilehlý Ďáblický háj.

Dablice ovzdusi b7ce8 

Obr. 2: Mapa kvality ovzduší ďáblického sídliště. Podmínky se výrazně zlepšují dále od rušných komunikací. Zdroj: http://www.geoportalpraha.cz/mapy-online

Dablice hluk f02a2

Obr. 3: Hluková mapa sídliště Ďáblice. Zdroj: https://mpp.praha.eu/app/map/atlas-zivotniho-prostredi/cs/hlukova-mapa

Dablice bonitaklimatu da64c

Obr. 4: Mapa bonity klimatu sídliště Ďáblice. Zdroj: http://www.geoportalpraha.cz/mapy-online

studie d7c56

Obr. 5: Územní studie sídliště Ďáblice s plochami vyznačenými k nové zástavbě. Zdroj: Krásné Kobylisy

 

Přestože podle ředitele IPRu Ondřeje Boháče obyvatelé sídliště o žádnou zeleň nepřijdou, místní dobrovolníci spočítali, že plánovaná výstavba by sídliště připravila až o 500 vzrostlých stromů. Původně plánované čtyři věžáky nahradily dvě desítky objektů, jež by zcela zásadně narušily nynější pásy izolační zeleně a další cenné zelené plochy, které sídliště chrání a v době letních veder zásadním způsobem ochlazují.

Plány výstavby na sídlišti už před časem mobilizovaly místní obyvatele, kteří se sdružili kolem spolku Krásné Kobylisy. Právě lidé kolem spolku tvoří jádro občanské aktivity na sídlišti, která dokáže v klíčových momentech místní mobilizovat a spojit se v řešení klíčových otázek budoucnosti tohoto místa. Vedle sdružování místních občanů si spolek klade za cíl ochranu práv a zájmů místních, ochranu přírody a krajiny, ochranu urbanismu a krajinného rázu, zdravý rozvoj území a dopravy na Praze 8, posílení role veřejnosti v otázkách ovlivňujících kvalitu bydlení, a také zlepšení informovanosti a možnosti spolurozhodování veřejnosti v oblasti bydlení, ochrany životního prostředí, dopravy, staveb infrastruktury, staveb ohrožujících kvalitu bydlení občanů a kvalitu životního prostředí. Místní sdružení ve spolku se staly klíčovou spojnicí mezi hlavními aktéry rozvoje města, jako je Magistrát hl. m. Prahy, IPR, radnice městské části a dalšími institucemi, investory se zájmem v daném území stavět, a obyvateli sídliště. Na otázky spojené s ochranou zeleně a adaptací sídliště na klimatickou změnu jsme se za nimi vyrazili zeptat i my. Případ sídliště ukazuje, že ačkoli Praha přijímá strategie a plány, jak skrze místní opatření bojovat s projevy klimatické změny, rozvojové plány, které připravuje klíčová městská odborná instituce (IPR), tyto strategie de facto popírají a narušují jejich efektivní realizaci.

 

 

Počátky současného občanského aktivismu

Sídliště se v průběhu času proměňovalo. Oproti stavu v 70. letech, kdy byly dokončeny jednotlivé domy (přičemž výstavba započala v roce 1968), došlo k řadě změn, ať už se týkají úprav jednotlivých bytů, dekorací, anebo proměn veřejných ploch či přístaveb drobných prodejen a občanské vybavenosti. Jeho struktura však zůstala po celou dobu víceméně celistvá a urbanisticky nenarušena. To měl změnit až projekt CPI, který vzbudil i širší občanskou odezvu.

Firma kontroverzního podnikatele Radovana Vítka v roce 1997 získala za nejasných okolností čtyři družstevní obchody Včela. Ty nechala zchátrat a posléze přišla s projektem revitalizace, který objekty navrhnul zbourat a postavit místo nich až šestnáctipatrové budovy.

„Sehnali tehdy na ulici lidi, kteří pomohli přehlasovat družstevníky, a díky tomu Včela zanikla,“ potvrzují začátek příběhu místní. „Lidem v podstatě sebrali občanskou vybavenost, družstevníkům Včelu, a po dvaceti letech přišli s tím obrovským návrhem revitaliazce.“

Veřejná prezentace záměru se setkala s obrovským zájmem a také obrovskou kritikou veřejnosti. Setkání v kapacitně nedostatečném prostoru si místní dodnes pamatují jako velmi vyostřené.

„Obeslali tehdy asi jen 3 družstva, ale akce se roznesla. Současný náměstek pro rozvoj Hlaváček, který tam tehdy byl taky, na to vzpomíná jako na legendární prezentaci – v podstatě hrozilo, že lidi ten barák rozdupou,“ zmiňují místní. Proti výstavbě sepsali petici, která má v současnosti 7 tisíc podpisů.

Situaci na sídlišti měla zklidnit územní studie zadaná městem, ta ovšem navrhuje novou masivní zástavbu. Místní se proto rozhodli ke studii podat připomínky. „Měli jsme domluvenou architektku, která nám s připomínkami pomohla. Problém je, že spoustu lidí chtělo připomínky podávat, ale nevědělo jak,“ poukazují místní na problém vysoké abstrakce a náročnosti orientace v tématu pro laika. „Chtěli bychom také vytvořit nějakou základní vizi celého území. Sdružení jednotek vlastníků tu spolu spolupracují, a nejen, že uznávají petici, ale často i vznášejí představy o budoucím rozvoji. To bychom rádi přetavili do nějaké ucelené podoby.“

Vedle zmapování stromů, které výstavba ohrožuje, se tak místní aktivní obyvatelé pokouší shrnout také konkrétní vize, představy, i prožívání prostoru sídliště. Spolek Krásné Kobylisy hraje v síťování místních obyvatel klíčovou úlohu, argumenty proti výstavbě a za zachování zeleně zaznívají na veřejných setkáních i od širokého pléna.

setkani ladvi e2ca6

Obr. 6: Veřejné setkání nad budoucností sídliště Ďáblice v KD Ládví na začátku roku 2018. FOTO: Václav Orcígr / Arnika

 

„Jediné, čeho jsme po těch dvou letech argumentování dosáhli, je, že se teď nemá stavět do výšky, ale do šířky,“ ukazují nám na mapě územní studie členové spolku Krásné Kobylisy. „Ty vysoké paneláky se mají prostě položit. Přijde nám to v podstatě jako úlitba CPI. Stavět se má i na řadě městských pozemků.“

Výstavba navrhovaná územní studií zasahuje do množství nyní veřejně fungujících veřejných zelených ploch. Ať už je to plácek s cirkusem, na který jsou místní zvyklí, anebo zelený pás podél Střelničné, který tvoří současnou hlavní spojnici pro pěší mezi oběma konci sídliště. Se svou plochou navrhovaných staveb přesahující 60 tisíc metrů čtverečních by nová výstavba měla navýšit stávající zastavěnou plochu sídliště více než dvojnásobně. To představuje obrovský zásah jak do zelených ploch na sídlišti, tak pro samotnou urbanistickou strukturu prostoru.

„Lidi tu jsou zvyklí na svoje místa, a ty se teď změní nebo zbourají. Hospodu sice postaví novou, ale bude tam jiný majitel, jiná klientela, jiné ceny, lidi už nebudou mít kam jít na pivo. Pochybuju, že když tady udělají Costa Coffee, půjde si sem nějaká babička ze sídliště dát kafe za stovku,“ ukazují členové spolku. „Přicházejí sem lidé, kteří tíhnou ke stejným hodnotám. To, že je tady prostor, zeleň, ideální pro děti, je i ta skladba lidí neustále podobná. Komunitní život tady pořád plyne, pořád funguje. Ty byty jsou dobře konstruované a vyhovují i dnešním nárokům na bydlení. Ve chvíli, kdy se tu postaví byty za deset milionů, promění se i struktura obyvatel. Anebo tu budou prázdné kanceláře a místo ztratí současnou tvář života.“

IMG 0413 fba42

Obr. 7: Místní nad plánem sídliště ukazují, jak se územní studie promítne v prostoru. FOTO: Václav Orcígr / Arnika

IMG 0432 20feb

Obr. 8: Ohrožené stromy a pás izolační zeleně podél Střelničné ulice.

 

Role územního plánu

Dalším problémem je, že územní studie je v nesouladu s platným územním plánem. Architektka Kristýna Jirsová pro Deník Referendum uvedla, že „její zpracování lze v tuto chvíli považovat za zbytečně vynaložené náklady, protože vůbec neplní, co se od ní očekává.“ To potvrzují i připomínky spolku ke studii. Nesoulad s platným územním plánem pak z hlediska souladu s podkladovými dokumenty není jediným problémem. V rozporu je i se Zadáním územní studie a nerespektuje závěry různých šetření a výzkumů názorů místních obyvatel, realizovaných Institutem plánování a rozvoje, spolku Krásné Kobylisy, anebo Sociodemografické studie sídliště, kterou vytvořila VŠE. Kritizována byla i forma participace, která je obecně hodnocena jako zcela nedostatečná.

Lepší regulaci dle místních přináší i jinak často kritizovaný připravovaný Metropolitní plán. „Na Metropolitním plánu je špatně, že přesně neurčuje, co přesně za vybavenost má na tom území být. Neurčuje ani nějaký půdorys stavby – je tam obecně čtverec, na kterém se klidně může i dostavovat, rozšiřovat, a podobně. I z hlediska výškové regulace není dobře konstruovaný, nicméně se zástavbou počítá jen v centru Ládví a na metru – z toho pohledu je pro nás relativně lepší než studie a než to, co tady chce vyvést CPI,“ vysvětlují místní ze spolku Krásné Kobylisy během procházky po sídlišti.

IMG 0433 56b95

Obr. 9: Zeleň v západní části sídliště, kterou ohrožuje navrhovaná výstavba.

 

Problém zelených střech

Jednou z možností dalšího rozvíjení klimatické adaptace na sídlišti je ozeleňování sídlištních bloků panelových domů. Technický stav budov to umožňuje, problémem jsou ovšem vrstvy střešních izolací a zastaralých či potenciálně nebezpečných krytin. Realizaci zelených střech komplikuje i nečekaná členitost střešních úprav.

„Určitě by to chtělo nějakého technika, který by dokázal určit realizační možnosti. Ten stav střech bytových domů je v pořádku v tom ohledu, že do nich neteče. Ale jsou tam takové vrstvy izolace, že tam jste jako na trampolíně,“ popisují místní stav střech. „Každý z těch domů má takovou tlustou vrstvu, která by se musela revidovat, sundat. A ze zkušenosti z realizace střešních zahrad – důležitý je vůbec způsob té realizace. Je třeba to udělat kvalitně, protože když se po celé investici ukáže nějaká chyba, je třeba to celé předělat. Kdo si to vezme na triko? A k tomu ta údržba, i když není nijak náročná, někdo se tomu musí systematicky věnovat.“

Realizace zelených střech tak naráží na problém jednak vysoké počáteční investice, a zároveň zodpovědnosti, kterou na sebe musí vzít některý z individuálních vlastníků bytových jednotek anebo jejich skupina. Rozpohybování celého procesu bez pomoci a účasti samosprávy nebo benefitů ve formě dotací, je tak často nadlidským úkolem. Členové spolku se pokoušejí také iniciovat výsadbu nových stromů v lokalitě.

 

Zelené prostředí je třeba chránit a také naslouchat názorům místních

Příklad aktivních občanů ze spolku Krásné Kobylisy ukazuje, že obyvatelé pražských lokalit mají mnohdy výrazný zájem o místo, ve kterém žijí, a záleží jim na jeho podobě a kvalitě pro život. Jsou schopni se organizovat a získat i dostatečné odborné kapacity na to, aby dokázali kvalifikovaně formulovat argumenty i požadavky. Je úkolem samosprávy, aby dokázala efektivně s místními obyvateli spolupracovat, a vyvážila zájmy v území především s ohledem na zájem veřejný, a kvalitu života místních obyvatel. Ti jí v práci mohou účinně pomoci – minimálně v případě Ďáblic znají místní poměry a pracují i s nezávislými odborníky, aby docílili ucelené představy o svém místě. Klíčová je ovšem otevřená diskuze a schopnost kompromisu v případech, kdy se privátní zájmy setkají s nesouhlasem veřejnosti.

Sídliště Ďáblice představuje jedno z nejkvalitnějších a nejzelenějších sídlišť v České republice. Jeho kvalitu reflektuje i stálý zájem o bydlení na sídlišti, a to zejména u mladých lidí. Zájmem města i městské části by tak měla být primárně ochrana jeho identifikovaných kvalit, které se koncentrují ve veřejných zelených plochách, místech setkávání a komunitním životě. Nekoncepční výstavba, která ničí ochrannou funkci těchto zelených ploch, se v době klimatické krize může stát nebezpečným signálem, že město přes veškeré sliby, strategické dokumenty i krizové skupiny nebere změnu klimatu vážně, a důležitější je pro něj z hlediska strategického rozvoje privátní zisk a výstavba za každou cenu, i na místech, která jsou z pohledu klimatické odolnosti a kvality životního prostředí pro danou lokalitu zcela zásadní.

 

Reference:

Deník Referendum: Boj obyvatel o záchranu sídliště Ďáblice pokračuje. Ale stavět tu chce i město

http://denikreferendum.cz/clanek/29683-boj-obyvatel-o-zachranu-sidliste-dablice-pokracuje-ale-stavet-tu-chce-i-mesto

Paneláci: Sídliště Ďáblice

http://panelaci.cz/sidliste/hlavni-mesto-praha/praha-dablice  

Krásné Kobylisy: Připomínky k návrhu územní studie sídliště Ďáblice

https://www.krasnekobylisy.cz/wp-content/uploads/2019/06/Pripominky_US_Sidliste_Dablice_Krasne_Kobylisy.pdf

RNDr. Tomáš Fiala, CSc. a kol. – Sídliště Ďáblice: Sociodemografická studie

https://www.krasnekobylisy.cz/wp-content/uploads/2019/02/SSSD.pdf