Přehled zpráv emailem
Telefon

Kolbenova

 

Kolbenova: Opuštěný brownfield na okraji Prahy?

Autorka: Nikola Havlová

Když se řekne Kolbenova, lidé si většinou vybaví stanici metra B, tovární haly nebo víkendové bleší trhy. Po zadání hesla Kolbenova do vyhledávače se ale zobrazí jeden developerský projekt za druhým. Chcete bydlet ve čtvrti Emila Kolbena, Tulipa City, v projektu Vysočanský mlýn či v exkluzivním areálu Vivus Kolbenova? Pak jste na správné adrese, protože Kolbenova již dávno není opuštěným továrním brownfieldem.

Ulice Kolbenova se nachází na rozhraní Prahy 9 a 14. Ve Vysočanech začíná náměstím Organizace spojených národů, aby v Hloubětíně navázala na ulici Poděbradská. V roce 1910 byla ulice, která je dnes jedním z hlavních pražských tahů, pojmenována po českém elektrotechnikovi a podnikateli Emilu Kolbenovi. Ten zde založil v 90. letech 19. století továrnu s názvem Kolben a spol., elektrotechnická továrna v Praze-Vysočanech, která se během let na území rozrostla. O pár let později byla doplněna budovami dalšího významného strojírenského československého podniku, ČKD (Českomoravská Kolben-Daněk). Dnešní brownfield je tak tvořen převážně ruinami bývalých továren Kolbenky. Oblast doplňují zchátralé tovární stavby bývalého areálu Pragovky na druhé straně silniční komunikace či opuštěný areál pekárny Odkolek za železničním koridorem. Jedná se o poslední takto rozsáhlou historickou průmyslovou oblast v Praze, která se má přeměnit na přehlídku moderních bytových čtvrtí. Otázkou je, jak si v budoucnu hustě zastavěné a dopravou vytížené území poradí s klimatickými změnami, když musí místní občané o zeleň bojovat.

 kolbenova 1 61399

Ulice Kolbenova

Foto: Nikola Havlová

SPORY O ZELEŇ

Náměstí OSN

Ulice Kolbenova je jedním z hlavních dopravních tahů, který spojuje Vysočany s Hloubětínem, a zároveň nabízí občanům Prahy 9 rozmanité možnosti městské hromadné dopravy. Tramvajovou a autobusovou síť zde v roce 2001 doplnila zastávka metra linky B. Na Kolbenově ulici je dopravě zdánlivě vše podřízeno, v okolí se nevyskytuje téměř žádná zeleň a například o aleji lemující tramvajové koleje, která by území zastínila a ochladila, si obyvatelé mohou nechat jen zdát. Situaci zachraňuje alespoň náměstí OSN, do kterého Kolbenova ústí. Náměstí slouží jako velká dopravní křižovatka, ale zároveň také jako jediné centrum této části Prahy. Jeho podstatnou část tvoří travnatý park plný vzrostlých stromů a keřů, který alespoň částečně místo ochlazuje a čistí vzduch od dopravních či průmyslových zplodin. I přesto museli o zachování parku a jeho zeleně bojovat sami občané.

kolbenova 2 0e6a0

Současná podoba parku na náměstí OSN

Foto: Nikola Havlová

Celou kauzu zastavění náměstí OSN mi přiblížili členové občanského sdružení Krocan[1], které se od roku 2006 zapojuje do dění ve Vysočanech, a svými aktivitami se snaží o zlepšení životního prostředí i kvality života občanů na Praze 9. A z těchto důvodů stál Krocan i u zrodu občanské iniciativy bojující proti plánovanému zastavění náměstí. „Na náměstí OSN byla zeleň vždycky. V roce 2002 radnice pozemky na náměstí rozprodala. Před tím požádala o změnu územního plánu, aby území nebylo vedeno jako zeleň, ale stalo se zastavitelným územím. Tím samozřejmě hodnota pozemků mnohonásobně stoupla. Na části náměstí tak vzniklo nákupní centrum Fénix. Zbytek území několikrát změnil majitele. Část náměstí přiléhající k ulici Freyova vlastní developer a miliardář Radovan Vítek. Ten přišel s projektem, kterým by zastavěl celé náměstí i s jeho zelení. Radnice s tím problém neměla, protože tvrdí, že to není žádný park, ale křižovatka bez potenciálu,“ vysvětluje členka Krocana. Když se o záměru, i díky Krocanu, dozvěděli místní obyvatelé, zorganizovali se a společně sepsali petici proti developerskému záměru. Náměstí má kvalitu lokálního centra, jedná se o hlavní náměstí v srdci Vysočan. Původní návrh projektu udělal z parku jen malý kus vybetonované plochy u metra. Lidé si naštěstí uvědomili, jak cenný je tento kus zeleně i jeho městotvorný význam. Do občanské iniciativy se zapojili také studenti gymnázia, které se nachází na okraji parku a před kterým měla zástavba vzniknout. „Lidé se spojili a dali jasně najevo, že nechtějí, aby se půlka parku zastavěla projektem, který má být navíc rezidentní. My bychom to z toho projektu ani nepoznali, ale naše kolegyně měla naštěstí už v té době s územními plány zkušenost. Vyčetla z nich, že je na některých místech naznačená výšková změna, což značí budoucí neprůchozí bariéru. Měla zde vzniknout gated komunita, to znamená, že by celé náměstí bylo pro lidi neprostupné, plán byl totiž obehnat projekt ploty.“

Petice se rychle rozšířila a radnice byla nucena se podobou projektu začít zabývat. Městská část Prahy 9 dokonce zformovala otevřenou pracovní skupinu, do které se zapojil také Krocan. Během roku 2019 pak vznikla zatím poslední verze projektu. Jeho aktuální podoba zabírá poměrně malou část parku a je situována k ulici Freyova. Kopíruje jednu ze zelených ploch trojúhelníkové výseče naproti obchodnímu centru Fénix. I přesto, že výstavba část zeleně spolkne a naruší dosavadní prostupnost a ventilaci území, může sloužit alespoň jako bariéra mezi dopravou, která prochází z vytížené Poděbradské ulice právě ulicí Freyova. Zbytek území se zelení, které developer vlastní, nabídl údajně radnici k odkupu a je v jejím zájmu, aby zůstalo parkem. „Ten poslední návrh samozřejmě není konečná podoba náměstí, teprve bude probíhat územní a stavební řízení. I když se jedná o kompromis, je to podle nás celkem rozumné řešení. My v Krocanu to bereme jako win-win hlavně i proto, že může území zpětně odkoupit město. Developer by to mohl prodat komukoliv, jde o lukrativní pozemek u metra a snadno by se mohlo stát, že by se park stejně nakonec zastavěl.“

kolbenova 3 25310

 

Náměstí OSN: Poslední návrh projektu s vyznačením zastavění území parku.

Zdroj: https://www.krocanos.cz/2019/06/04/projekt-stavby-v-parku-na-namesti-osn/

Z pohledu adaptace území na klimatické změny je žádoucí, aby byla zachována celá rozloha parku na náměstí OSN a ideálně byla doplněna i vodními prvky, které zde chybí. Dále by bylo vhodné, aby park v územním plánu získal místo dosavadní zastavitelné transformační plochy s obytným využitím statut nezastavitelného území. V bezprostřední blízkosti Kolbenovy zelené plochy chybí, proto je zásadní, aby byla zeleň na náměstí OSN podpořena. Nejenže ochlazuje zastavěné území, ale také kompenzuje zhoršenou kvalitu ovzduší v důsledku koncentrace automobilové dopravy i průmyslu. Zeleň hraje významnou roli také při redukci prachových částic v ovzduší.

kolbenova4 aa7ca

Pohled na náměstí OSN z obchodního centra Fénix

 Foto: Nikola Havlová

Klíčovská alej

Dalším případem, kdy museli vzít osud zeleně do svých rukou místní obyvatelé, je zdánlivě malá kauza Klíčovského lesoparku, jehož součástí je i půl kilometru dlouhá alej se 160 vzrostlými kaštany. „V roce 2005 plánovalo město území lesoparku zastavět bytovým komplexem. Radní v té době plánovali park zprivatizovat a zastavět. Argument byl i to, že kaštany v aleji jsou staré a nemocné, tudíž pro veřejnost nebezpečné. Jako Krocan jsme se tím začali zabývat, a to bylo podruhé, kdy jsme se spojili s místními občany a snažili jsme se zeleň zachránit,“ popisuje členka občanského sdružení Krocan. Park s alejí byl dlouhé roky ponechán ladem a kaštany byly silně napadeny klíněnkou jírovcovou. Vedení městské části o území dlouho nejevilo zájem, dokud některé z kaštanů nezačaly být označovány pro kácení a nezačal se formovat nápad na jeho transformaci.

kolbenova5 56364

Kaštany v Klíčovské aleji

 Foto: Nikola Havlová

Krocan se začal s místními obyvateli o alej starat, každoročně se konaly akce na hrabání spadeného listí, zavedla se tradice oslavy Dne stromů a od roku 2010, již za spolupráce městské části i magistrátu, odstartovala revitalizace Klíčovské aleje i lesoparku. Postupně se do aleje vysazují nové kaštany namísto těch vykácených a území je udržováno. Krocan nechal také zpracovat studii o místním biokoridoru s cílem zlepšit podmínky pro migraci a biodiverzitu v této lokalitě. Ve spolupráci s místními obyvateli zde bylo vysazeno na 150 odolných keřů, které mají sloužit především jako potrava pro místní živočichy. Aktuálně bohužel hrozí, že bude biokoridor zastavěn, a to i přesto, že je součástí územního systému ekologické stability. Ale o tom později.   

kolbenova6 b55a1

Biokoridor a zeleň nad Kolbenovou

Foto: Nikola Havlová

 

AKTUÁLNÍ STAV ÚZEMÍ

Jak jsem již v textu naznačila, území v okolí Kolbenovy ulice je silně zatíženo především silniční dopravou a hustou zástavbou, což se bude s postupným dokončováním developerských projektů jen zhoršovat. Abych zjistila, jaká je současná situace území i zeleně, obrátila jsem se na Atlas životního prostředí pražského Institutu plánování a rozvoje[2], který poskytuje spolehlivá aktuální data o stavu životního prostředí na území celé Prahy. Kolbenova ulice je na mapách vyznačena červenou barvou.

kolbenova 7 7ce09

Zdroj: http://app.iprpraha.cz/apl/app/atlas-zp/

Hluková mapa ukazuje, že oblast je hlukem významně zatížena především okolo hlavních dopravních komunikací. Nechybí zde ani hustá síť hromadné městské dopravy, která je zastoupena tramvajovou a autobusovou tratí přímo na Kolbenově ulici, trasou metra linky B či železnicí oddělující areál pekáren Odkolek od městského brownfieldu Kolbenky.

kolbenova 8 56287

Zdroj: http://app.iprpraha.cz/apl/app/atlas-zp/

Mapa zastavěnosti území naznačuje hustou zástavbu především v okolí areálu Kolbenky a Pragovky. Zároveň se jedná o území, kde mají vzniknout tisíce nových bytů, což ovlivní i životní prostředí. Negativní dopad rozvoje můžeme očekávat nejen na prostupnost celé oblasti, ale také na schopnost přirozené ventilace a ochlazování města. Na druhou stranu je nutno připomenout, že i přestože se doposud opuštěná travnatá část brownfieldu Kolbenky plná keřů a divoce rostoucí zeleně může jevit jako užitečná zelená plocha, ve skutečnosti tento stav nepřispívá k ochlazování hustě zastavěného území ani čištění dopravou znečištěného vzduchu. Je tomu tak především proto, že se jedná o velkou plochu bez rostlého terénu či vodních prvků, které by území zastínily a ochladily.

 kolbenova 9 de769

Zdroj: http://app.iprpraha.cz/apl/app/atlas-zp/

Mapa imisní zátěže území vykazuje především v okolí bývalých továrních areálů velmi vysoký obsah nežádoucích látek v ovzduší. Imisní zátěž se v okolí ulice Kolbenovy pohybuje v nejhorších hodnotách, mezi 4. – 5. stupněm pětistupňové škály. Ovzduší je zde znečištěno látkami, které mohou mít negativní vliv na zdraví občanů i ekosystémů.   

 kolbenova 10 ef941

Zdroj: http://app.iprpraha.cz/apl/app/atlas-zp/

Mapa bonity klimatu reprezentuje komplexní stav klimatu na území a zahrnuje stav oslunění, přirozené ventilace území, rychlosti proudění vzduchu, četnosti bezvětří, imisní zátěže území a zastavěnosti území. Čím více je dané území zastavěno, tím horší je ve většině případů bonita klimatu a kvalita života obyvatel. To potvrzuje i okolí ulice Kolbenovy, kde se bonita klimatu pohybuje v rozmezí hodnot 3–4, což ukazuje na zhoršený stav území.

kolbenova 11 14738

Zdroj: http://app.iprpraha.cz/apl/app/atlas-zp/

Všeobecný roční index kvality ovzduší nám podává základní přehled o stavu znečištění ovzduší v daném místě za celý rok. V oblasti Kolbenovy je i přes výše uvedená data velice dobrý. Ve Vysočanech se nachází měřící stanice Českého hydrometeorologického ústavu, která sleduje kvalitu ovzduší. Občané tak mají přístup k aktuálním údajům přímo na webu ČHMÚ[3].  

Na realizovaná či plánovaná adaptační opatření na změny klimatu v okolí Kolbenovy ulice jsem se ptala Pavla Morávka, vedoucího odboru životního prostředí na úřadu městské části Praha 9. Podle jeho slov se městská část zaměřila hlavně na revitalizaci několika parků na území Vysočan. Zde se konkrétně jedná o park Zahrádky u říčky Rokytka, ke kterému nyní přiléhá developerský projekt Vivus Kolbenova, a o ovocný sad na opačné straně Kolbenovy ulice. Ten se nachází dál za areálem Kolbenky za železnicí, v úrovni výškové budovy AFI CITY. Ovocný sad navazuje na klíčovský lesopark a místní biokoridor. Pozemky sadu vlastní Magistrát hl. m. Prahy, který se stará například o místní tůně. Městská část zde rozjela projekt na pomoc lidem bez domova. Ti se zapojili do úklidu městské divočiny, která sady pohltila, a na oplátku získali od Prahy 9 unimobuňky k bydlení a ovce. Ty pozemky spásají a lidé bez domova se o stáda i pozemky v rámci projektu starají. Sady se podařilo revitalizovat a dnes se zde koná každoroční moštování a Ovocná slavnost ve spolupráci s iniciativou Na ovoce[4].

kolbenova 12 c80ea

Ovocný sad u Klíčovského lesoparku

Foto: Nikola Havlová

Zajímalo mě také, jak místní odbor životního prostředí vnímá rozsáhlou výstavbu a do jaké míry mohou jeho pracovníci zasahovat do podoby developerských projektů. „Množství zeleně u developerských projektů určuje zákon a hlídá stavební odbor. Odbor životního prostředí se z hlediska státní správy vyjadřuje k projektu v rámci svých kompetencí schválených statutem. A to z hlediska ochrany ovzduší, odpadů, zeleně i půdního fondu (rozhoduje velikost plochy). Jsme schopni říct, co by tam mělo a nemělo být i co a jak by se mělo na území vysázet. Problém pak je ale v tom, kdo se o zeleň bude starat. Nové zelené plochy vyžadují velkou údržbu a lidé často nejsou ochotni za ni platit. Stejně je to i se zelenými střechami nebo stromy v květináčích. Vyžadují hodně vody, pravidelnou údržbu a tím i větší finance. Za městskou část nikdy neupřednostníme zelenou střechu před rostlým terénem, protože když se tato zeleň nezalévá a neudržuje, uschne a ničemu nepomůže,“ vysvětluje Pavel Morávek. Stejně tak vodní prvky v krajině hodnotí jako finančně i provozně náročné. Kompromisem jsou podle něj zelené plochy s rostlým terénem. V souvislosti s aktuálními developerskými projekty podle slov pana Morávka není odboru životního prostředí Prahy 9 známo, že by některé jejich požadavky na zeleň či podobu území nebyly developery dodrženy.    

 

ZAŠLÁ SLÁVA TOVÁREN

kolbenova 13 34b66

Mapa rozložení developerských projektů v okolí ulice Kolbenova.

Zdroj: https://www.openstreetmap.org/#map=16/50.1117/14.5136

 

Kolbenka

V areálu původní Kolbenky se nacházelo asi 50 budov. Dvě z těchto staveb jsou nyní zapsané v památkovém katalogu Národního památkového ústavu[5]. Mezi nimi například administrativní budova ČKD z let 1936—1938, která reprezentuje funkcionalistickou architekturu a odhaluje nám původní podobu průmyslové zástavby tohoto území. Dalším chráněným pozůstatkem bývalé slávy je objekt chladící věže v areálu závodu ČKD z 20. let 20. století. Věž je jedinečná především tím, že se ji podařilo dochovat v původním stavu, tedy jako dřevěnou konstrukci na oktogonálním půdorysu. Po krachu byla Kolbenka prodána skupině vlastníků, kteří rozsáhlý areál začali částečně opravovat a pronajímat (například na natáčení filmů či hudebních klipů). V roce 2005 se správcem areálu stala společnost Codeco a.s., která začala některé budovy rekonstruovat a plánovat developerské projekty, které by měly průmyslový areál přeměnit na bytové, kancelářské či obchodní komplexy. Aktuálně je území rozparcelováno mezi několik developerů, ale i přesto slouží některé budovy zatím pouze jako sklady, část továrních hal chátrá a nechybí ani typický brownfield – prázdná, částečně vybetonovaná plocha zarostlá keři a travinami. Faktem je, že bývalý tovární areál představuje pro území velkou ekologickou zátěž.

kolbenova 14 532b5

Areál Kolbenky: Brownfield s opuštěnou tovární halou

 Foto: Nikola Havlová

Po desetiletích těžké průmyslové výroby zůstala v areálu Kolbenky vyčerpaná půda kontaminovaná oleji, ropou, kovy a dalšími toxickými látkami. Základní vyčištění celého území údajně slíbila Vláda České republiky, zbytek měl být na developerech vlastnících pozemky. Ti se měli postarat o to, aby byla nová čtvrť plná bytových a kancelářských novostaveb revitalizovaná a bezpečná pro nové obyvatele.
I díky ekologické zátěži projekty za desítky miliard korun dlouhou dobu stagnovaly. Přestože je například první fáze projektu Tulipa City developera AFI Europe dokončena a lidé již v nových domech bydlí, podle systému evidence kontaminovaných míst Ministerstva životního prostředí[6] je na území stále kontaminovaná půda. Na ekologickou zátěž území jsem se ptala vedoucího odboru životního prostředí pana Morávka: „Česká inspekce životního prostředí provedla na území průzkumné vrty, na základě kterých měří stav kontaminace půdy. Zástupci našeho odboru životního prostředí sice chodí na jednání, abychom měli o aktuálním stavu přehled, ale řešení ekologické zátěže je v kompetenci ČIŽP. Upřímně si myslím, a ze zkušenosti vím, že není šance, aby se během měření odhalila všechna ložiska kontaminace. Existují ale zákonem a vyhláškami stanovené limity, které určují, zda je území i přes kontaminaci půdy obyvatelné.“  Stejný developer na území dokončuje také výškovou administrativní budovu AFI CITY. Budova o devatenácti nadzemních podlažích nabídne podle slov developera moderní kancelářské prostory s využitím nejnovějších technologií a s originální architekturou. Zároveň je projekt navržen jako energeticky úsporná stavba, která údajně směřuje k získání certifikátu BREEAM Excellent. Hlavním kritériem k získání této certifikace je energetická náročnost budovy a komplexní environmentální dopad projektu na životní prostředí se hodnotí v devíti kategoriích. Mezi nimi je například způsob využití půdy, způsoby dopravy či nakládání s odpady, typ využitých materiálů včetně znečišťujících látek, vodní stopa a řešení využívání vody v budově a kvalita prostředí. Jakého stupně certifikace údajně energeticky úsporná budova dosáhne zatím není jasné. Oproti tomuto projektu zůstává další významný vlastník části pozemků bývalé Kolbenky, miliardář Radovan Vítek a jeho společnost CPI, s developerským projektem Kolbenova Business Park značně pozadu. Území zaplňuje místo budov městská divočina. Tento areál je ve zmíněné evidenci Ministerstva životního prostředí označen jako kontaminovaný.

„Vypadá to, že developeři ekologické zátěže území úplně opomenuli. Projekty totiž často realizují tzv. salámovou metodou. To znamená, že jeden projekt rozdělí na několik fází a částí, neřeší ho jako celek. V praxi to často vypadá tak, že developer žádá o stavební povolení na jednotlivé objekty. Až když má schválené územní i stavební řízení u jedné stavby, zažádá o schválení dalšího objektu. Tím developer dosáhne toho, že nemusí být zpracována EIA[7] a tudíž se drahým odstraňováním ekologické zátěže území nemusí zabývat. Další výhoda salámové metody plyne pro developery v oblasti zajišťování občanské vybavenosti či dopravní obslužnosti projektů,“ vysvětluje členka občanského sdružení Krocan, které na území Prahy 9 působí. „Občanská vybavenost je zde opravdu velký problém. Na celou Prahu 9 máme například jen dvě knihovny, tady ve Vysočanech je to jedna malá místnost. Chybí školky i základní školy a jedinou kulturu představuje divadlo Gong,“ dodává její kolegyně. Pavel Morávek si využitím salámové metody tak jistý není: „Domnívám se, že většina developerů má proces EIA docela ráda, není to pro ně takový problém. Je pro ně výhodnější se s připomínkami vypořádat a pak se hájit tím, že projekty veřejně projednali. Jestli někdo salámovou metodu využívá, tak je to podle mého názoru velice krátkozraké, protože po realizaci dojde k mnoha střetům s občany a jinými subjekty. Ale výjimky tam jsou, jako všude. EIA pro developery není zase taková zátěž, ale znamená to pro ně zdržení projektu.“

 

kolbenova 15 7bfab

Areál Kolbenky: Jeden z částečně realizovaných developerských projektů Tulipa City. V okolí projektu se nachází pár nově vysázených stromků s keři, které zatím nejsou schopny území zastínit a ochladit. Vodní prvky zde chybí.

Foto:Nikola Havlová

Pragovka

Areál bývalé Pragovky čítal více než desítku průmyslových staveb, z nichž jsou dnes památkově chráněny tři. Jednou z nich je ikonická železobetonová monolitická hala z roku 1942. Další je bývalá výstavní budova tvořená rozsáhlou trojlodní halou na půdorysu písmene E z let 1931-1933. Budova i přes svou historickou hodnotu dlouho chátrala, než v ní v roce 2006 otevřel svou pobočku supermarket Delvita. Částečně tím byl narušen její průmyslový charakter. Posledním památkově chráněným objektem areálu strojírny je čtyřicetimetrový tovární komín z režného zdiva z 20. let 20. století, který sloužil jako zásobárna užitkové vody pro celou Pragovku. Tento komín je podle památkářů jednou z posledních dominant známých pražských továrních areálů. Nyní by se měl stát centrem nově vznikající bytové čtvrti Emila Kolbena, kterou na území bývalé Pragovky vystaví společnost Skanska a. s.

O kousek dál, přímo naproti AFI CITY přes Kolbenovu ulici, vyroste obrovský developerský projekt Vivus Kolbenova, který bude tvořen celkem pěti budovami zaměřenými na komerční využití. Budovy u parku Zahrádky pak budou sloužit jako exkluzivní klidná bytová část. V rámci projektu developer, kterým je v tomto případě společnost Pankrác, a.s., slíbil vybudovat mezi domy tiché a zelené parkové dvory. Ale stejně jako areál Kolbenky, ani území Pragovky neuniklo obrovské ekologické zátěži. Oba zmíněné developerské projekty mají vzniknout na půdě, která je v evidenci kontaminovaných míst vedena jako kontaminovaný areál se znečištěnou půdou. Není těžké si domyslet, jak se zde asi povede zeleni, pokud developeři ekologickou zátěž neodstraní.

kolbenova 16 f0a4d

Areál Pragovky: Budoucí čtvrť Emila Kolbena s původním památkově chráněným komínem

 Foto: Nikola Havlová

I přesto měla Pragovka o něco více štěstí než Kolbenka, protože její haly přivedl k životu umělecký projekt Pragovka[8]. V roce 2016 zde vzniklo multikulturní komunitní centrum s uměleckou čtvrtí. Konají se zde kulturní akce a tvůrci projektu umožnili mnoha umělcům otevřít si zde ateliéry či sdílet tvůrčí prostory. Místo strojů zde můžeme potkat malíře, sochaře, fotografy, módní návrháře, designéry či nábytkáře a čalouníky. Součástí centra je také kavárna a bar pro veřejnost, čímž se prostor opět otevřel lidem a nabídl místní komunitě místo ke scházení. Členka občanského sdružení Krocan má ale
o Pragovku obavy: „Bylo tam hodně uměleckých ateliérů, asi třikrát tolik než teď. Radnice tam postupně zvyšuje nájem a tím ten komunitní prostor oklešťuje, protože umělci na volné noze si to nemohou dovolit. Myslím, že tam bude vznikat víc a víc kanceláří. Ale přitom ta komunita dělá zajímavé kulturní centrum a akce pro lidi. Pořádají například akci Kolben Open, kdy se ateliéry i nepoužívané haly v areálu Pragovky otevřou pro veřejnost a umělci prezentují svá díla.“  

kolbenova 17 310f0

Areál Pragovky: Bývalé tovární haly se přeměnily na uměleckou čtvrť či kanceláře.

Foto: Nikola Havlová

 

Odkolek

Areál bývalé pekárny Odkolek je od Kolbenky oddělen železnicí, která pomyslně rozdělila území u Kolbenovy ulice na strojírenskou a potravinářskou část. Prvním průmyslovým podnikem, který v této části Vysočan stál, byl cukrovar. Ten se stal po druhé světové válce součástí sousedících Odkolkových mlýnů. Později se k mlýnům připojila i samotná výrobna, a tak vznikl rozsáhlý areál, který zaměstnával několik set místních obyvatel. V roce 1994 firma výrobu v areálu ukončila a v roce 2005 jej prodala soukromému vlastníkovi. Poté nastala dlouhá léta, kdy byl areál uzavřený. Tak se ze slavného Odkolku stal chátrající brownfield, který stále čeká na svou revitalizaci. V roce 2006 byla na seznam památek zapsána alespoň administrativní budova bývalých pekáren, představující ranou českou modernu.

„Bývalé pekárny odkoupila nejdřív italská firma, která ale neměla jasný plán, co s tím. Areál dlouho fungoval jen jako sklady a budovy chátraly. Po nějaké době si nechali vypracovat projekt, který byl ale megalomanský a jeho realizace by znamenala kompletní zastavění toho území. Měl tam být myslím hotel, velké nákupní centrum a kanceláře. Naštěstí projekt vzbudil velkou nevoli mezi místními obyvateli a EIA vyšla také hodně špatně, my jsme se jí jako Krocan v té době účastnili. Nakonec od plánu musel developer ustoupit a pozemky prodal,“ vzpomíná členka občanského sdružení Krocan. V současné době vlastní areál pekáren společnost Metrostav Development, a. s., která připravuje developerský projekt revitalizace celého území. Cílem je vybudovat bytové domy, které budou ctít původní architekturu. Metrostav se poučil z chyb minulého vlastníka a projekt rozdělil na dvě etapy, tudíž nutně nemusí vyhodnocovat vlivy svého záměru na životní prostředí. První etapa stavby je již schválená a běží územní řízení. Developer slíbil, že v areálu ponechá bývalou administrativní budovu Odkolku, která je památkově chráněná, i architektonicky cenné čelo staré sýpky a tovární komín, který do projektu architekti zkomponují. Zbytek budov se zbourá a budou vystavěny nové, nutno říci, že poměrně vysoké, obytné domy s obchody. Do územního řízení se podle nového stavebního zákona mohou zapojit jen dotčené subjekty, občanské sdružení Krocan je tedy z formálních jednání vyloučeno.

kolbenova 18 4324f 

Chátrající areál bývalých pekáren Odkolek

Foto: Nikola Havlová

„Metrostav nazval celý projekt Pečeme spolu a snaží se vést otevřený dialog s občany i s naším spolkem. Zorganizoval několik setkání a kulatých stolů, kam byla pozvaná široká veřejnost. Na setkáních lidem naslouchají a budí dojem spolupráce, ale ve skutečnosti prosazují své zájmy. Developer si z ohlasů od lidí vždy vybral pouze to, co se do projektu hodilo, vydal k tomu krásnou brožuru s tím, že areál vybudují podle přání občanů, ale je to velmi manipulativní,“ vysvětluje členka místního sdružení Krocan. Zároveň ale připouští, že developerský návrh projektu vypadá zatím dobře a respektuje charakter bývalé výrobny. V areálu má vzniknout park s vodními prvky a budovy mají mít zelené střechy. Je nutné si ale uvědomit, že projekt je jedna věc, ale výsledná podoba projektu, zeleně i realizace vodních prvků může být úplně jiná. Problematická je také plánovaná výška nových budov, které nejenže občanům, kteří nad Odkolkem bydlí, zcela naruší výhled na město, ale také může negativně ovlivnit dosavadní přirozenou ventilaci území. V ohrožení je také významný biokoridor s rostlým terénem, který se v areálu Odkolku nachází. Momentálně jsou zde rozmanité listnaté lesy se starými vzrostlými a hodnotnými stromy, kterým nyní hrozí, že je developer vykácí, území zastaví a místo již existující přirozené zeleně uměle vysadí pár mladých stromků. „My v Krocanu především požadujeme, aby byl zachován biokoridor, který areálem Odkolku prochází. S tím souhlasí i IPR (Institut plánování a rozvoje hl.m. Prahy). Problém ale je, že byl kvůli Vysočanské radiále vyjmutý z územního plánu. Naštěstí se nám podařilo zelený pás před radiálou ubránit a nyní se snažíme o to, aby byl do územního plánu navrácen. Ten biokoridor tam zaprvé byl historicky a zadruhé tam prostě fyzicky je.“ Jedná se o zásadní prvek v krajině, který je klíčový pro ekologickou stabilitu celého území, přesto nevypadá situace dobře, biokoridor bude buď zrušen, nebo obestavěn. Podle vedení místního odboru životního prostředí má osud biokoridoru v pravomoci Magistrát hlavního města Prahy a za Městskou část Prahy 9 věří, že si jeho zachování pohlídají občané s občanským sdružením Krocan. Nezbývá tedy než doufat.

kolbenova 19 88bb4

Biokoridor protínající areál Odkolku a brownfield Kolbenky v pozadí

 Foto: Nikola Havlová

Obyvatelé Prahy 9 se nyní mohou zapojit do vytvoření Pocitové mapy městské části, která má reflektovat názory a pocity občanů týkající se kvality životního prostředí v jejich okolí a klimatických změn, jež ho ovlivňují. Pocitová mapa je k dispozici zde: http://praha9.cz/urad-a-samosprava/aktuality-z-uradu/pocitova-mapa-mc-praha-9. Souběžně městská část spustila dotazník ke Strategickému plánu, kde mohou občané vyjádřit svá přání v oblasti rozvoje území Prahy 9: http://praha9.cz/urad-a-samosprava/projekty-eu/strategicke-planovani-rozvoje-mc-praha-9/mestska-cast-praha-9-spustila-anonymni-dotaznik-ke-strategickemu-planu-mc-p9.

 

[1] https://www.krocanos.cz/

[2] https://www.geoportalpraha.cz/cs/atlas-zivotniho-prostredi

[3] http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/stav-ovzdusi/prehled-stavu-ovzdusi

[4] https://na-ovoce.cz/web/

[5] https://pamatkovykatalog.cz/

[6] https://www.sekm.cz/portal/areasource/map_search_public/

[7] Vyhodnocení vlivů záměru na životní prostředí – pozn. autorky.

[8] http://www.pragovka.com/cs/o-nas